StihOMam komentáře u knih
Dávám 4 hvězdy, než si to rozmyslím, ale svoje děti to nutit číst nebudu. To jim to raději stručně převyprávím, protože Němcová se stává pro dnešního čtenáře méně přístupnou, myslím.
Bavilo me to v nacti, potesilo o deset let pozdeji, prekvapuje i ted. A vzdycky si jako bonus neco uvedomim. Jen kdyby si to precetl i protejsek...
Klasická Monyovka. Vtipná oddechovka, kdy můžete na chvilinku zapomenout na vlastní krizi. Tenká publikace se čte sama, nicméně musíte k četbě přistupovat dopředu s přístupem, že vrcholová literatura to není.
Kniha si mě získala. Jedno nakouknutí mě stálo trochu času navíc, protože nešlo přestat. Konec je vždycky buď anebo. Tady se skutečně povedl. Jen nevím, jestli si ten dojem kazit dalším pokračováním...
Tak jako jine i me dovedla ke Kralickovi Sametackovi ctenarska vyzva. A opet se mi potvrdilo, proc se do vyzvy opakovane zapojuji: dostavam se diky tomu k publikacim, ktere bych jinak - bohuzel - opomijela. Pritom pribeh o Sametackovi me tak neuveritelne pohladil po dusi, ze uz hledam tu nejkrasnejsi obrazkovou publikaci, abych se o tento laskyplny pribeh mohla podelit s detmi.
Odvážné. Příběh u mě celkem záhy evokoval Londonova Tuláka po hvězdách, ale tady zašel autor mnohem dál. Nebýt konce, asi bych to vnímala jako alternativní pojetí paralelních životů: jako celkem poutavě odvyprávěnou zdánlivě nepochopitelnou příhodu, která je však stále jen subjektivním zážitkem. Ponechává dost prostoru k představivosti, otázkám a samozřejmě i následné diskuzi. Nicméně konec mi přišel jako docela nepatrný tlak na čtenáře, co si má myslet. Asi bych potřebovala další vstupní data, abych mohla hodnotit sílu nebo věrohodnost obsahu knihy. Čte se však velmi dobře a s trochou nadsázky se dá i tvrdit, že místy skutečně "baví“.
Každopádně skvěle zvolený titul, který se příběhem úžasně vine!
Co si budeme nalhávat Když dosahují osobní dramata míry únosnosti, je na čase sáhnout po nenáročné slaďárně, která alespoň na malé chvíle umožní únik do světa „Všechno je možné“. Sice se tak dostáváme do pásma nevymezené zeměpisné šířky i výšky, kde víme, co dostaneme, ale nemáme zatím sebemenší tušení jak moc ne/příjemným způsobem. Všeobecně zde však platí, že se vaše problémy scvrknou a mozek naprogramuje úlet v hlavě. Vy následně „s objektivním nadhledem“ sledujete houstnoucí atmosféru, která tak jiskří, že váháte, jestli ještě přiložit nebo už raději hasit. Autorce se takové napětí podařilo vykreslit od prvních stran a celkem působivě se ho držela. Trochu nevěrohodné se mi ale zdály některé charakteristické vlastnosti hlavních postav. Nebýt jejich explicitního zdůrazňování, ani bych je nezaregistrovala; popis zkrátka místy neladí s probíhajícími událostmi. Natož dialogy... Ale co už, svezla jsem se na vlně lásky, restartovala se a vrátila pevně nohama na zem. Celkem dobré.
Uprimne - nikdy jsem nepochopila mentalni procesy ani jedne z nastinenych zucastnenych stran. Za me se chlap-nasilnik odhali fakt rychle, navic neomluvitelne vyrecnym zpusobem. Co na tom je k omlouvani, natoz k dalsi sanci? At je to jak je to, jakmile situaci zkomplikuje prichod ditete, i slabsi natura ziska pekelnou silu. Tedy to jsem si myslela.
A razem jsem coby matka s logickym, pragmatickym, vecnym pristupem totalne v koncich, protoze se mi v hlave predbiha jedna proc otazka za druhou.
Stoji za precteni. Neznalym kniha skutecne rozsiri obzory.
Hm, asi me cetba zhyggovala malo. Nestaci to ani na 3 hvezdy. Autor zminil par zajimavych skutecnosti, nescetnekrat je zopakoval, pak je preformuloval, nakonec jeste durazne shrnul. Podle me je to tema na esej. Tedy kdyz nekdo potrebuje obrazky hrnecku nebo polstarku, pak mozna prezentace.
Co me fakt zaujalo je skutecny job autora. To zni jako bomba prace :-)
Diky, diky a jeste jednou diky! Pavel Srut dokaze svymi texty nejenom neskutecne vtipne, ale take krute trefne vystihnout podstatu anebo uplne naopak. Umi vsechno. Nabizi vsechno. Bere iluze? Vytvari je. Miluji tento kouzelny, cesky, hravy humor, a proto se snazim temito versi kulturne rozvijet i siroke okoli, nejvice vsak predevsim posluchace nejvdecnejsi - svoje deti.
Rozsahle popsaný návod na stesti?!? Na papire usporadane myslenky, s nimiz se kazdy se zajmem o toto tema jiz setkal a z nichz nektere uz pravdepodobne zcela prirozene aplikuje. Trochu mi nesedlo vypraveni formou dialogu, protoze Julianovy poznamky mi pripadaly tupe a narusovaly plynulost.
Jinak prijemne podane celozivotni pravdy a moudra.
Při čtení této divadelní hry se mi emoce zdají věrné, silné a nezpochybnitelné. Hořkost cítíte až na patře, zášť spaluje stránky v rukách, pomsta drtí slova do nejmenší tečky a láska – hřeje, bolí, hojí, trápí, hladí, spaluje, dává, bere. Příběh ze života. Jak silné přátelství snadno nahradí živá nenávist, která žene všechno ostatní do záhuby. Čekáte na to neštěstí, nevyhnutelné, protože nedržíte v rukou žádnou červenou knihovnu. Na druhou stranu se vám neustále tlačí na mysl průvodní slova „Jsem pohádka“ a ty jak známo mají šťastné konce.
Je to nadčasové dílko, které by v dnešním zpracování vyprávělo stejný příběh jinými slovy. Našli byste ho možná i pod štítkem „sebezdokonalování“ nebo „duchovno“ a dozvěděli byste se, jak pomsta a nenávist pohltí vaši duši, jak prokletí a sugesce ovlivní vaše veškeré následné počínání, jak sobectví dokáže zkazit charakter a jak silná vůle nakonec všechno promění v úspěch.
Citace:
MAHULENA: Ó, bij, bij … Ale srdce neraň moje … to krvácí i bez tvých ran!
Jednoduše receno to podstatne. Kniha, ktera si sveho ctenare najde, pokud ji ma cist. A cte ji ten, kdo se chce ve svem zivote posouvat dal a netahat s sebou zadne krivdy, negativni prozitky ani nezadouci omezeni.
Tento knizni dar me prekvapil, ale co, rikam si, odskrtnu si dalsi bod vyzvy. Odskrtnuto mam, zaslouzene! Autori by meli mozna zvazit rozdeleni knihy na dve, klidne na tri utlejsi publikace. Jedna 100 strankova by obsahovala informace o lecebnem kodu (zarucene nejlepsi), jedna by byla naucne odborna z lekarskeho prostredi (zajimava a prinosna) a jedna by spadala do kategorie NEJ ... pribehy sveta (nuda).
Takto se vsak nabizi celek, kde jsou urcite pasaze omilany neustale dokola a premyslite, zda se tu pokousi o brainstorming, manipulaci nebo jen predpokladaji, ze ctenar je blbec. Trosku to ztezuje cetbu a zrejme i vnucuje myslenku zkratit si cas cekanim na TO ONO preskakovanim.
Samotne kody ... proc ne? Tem sanci dam. Knihu mi dal totiz clovek, ktery uz vi, co je to utect hrobnikovi z lopaty: diky kodum se mu to postestilo (?!).
Nádhera! Zařadím svým dětem jako povinnou literaturu, protože knihu považuji za neuvěřitelně příjemné překvapení při studiu a také jako skvělý zdroj informací.
Roman me v puberte uchvatil a hltala jsem kazdy stin romanticke lasky. Tehdy me politicke pozadi vubec nezajimalo a vyznam spolecenskych vrstev britske populace jsem nedokazala spravne zpracovat. V dnesni dobe docenuji prave to zasazeni romanu i fakt, ze hlavni hrdinka je mi stale sympaticka.
Kniha se mi dostala do rukou v originalnim zneni a diky urcitym popisnym pasazim se mi stala pomerne dlouhodobym spolecnikem. Nicmene nelituji a ocenuji jeji kvality, zejmena skrytou symboliku. Prolinani dejovych zvratu s podnebim a havrannim doprovodem jako predzvest zla...skutecne mrazive. Pribeh povazuji za nevsedni zazitek.
U nás tato kniha bavila všechny. I nečtenář tatínek mohl do rána svítit, jak se mu rozzářila očička, když na něho "vyšel" příběh o hokejistovi hrajícím daleko od domova s tučňáky. Myslím, že usínal spokojen, jak svou dceru vzdělal, když jí vysvětlil, o kterém jeho oblíbenci je řeč. Za mě publikace hodnotná a určitě zcela hodna vašeho zájmu.
Nesmrtelná Disneyovka. Kouzelná, milá a příjemná pohádka, kterou by mohly moje princezny poslouchat stále dokola.
Hodnotim jako Friedricha Nietzsche: necitelne, nezazivne, nad moje ctenarske moznosti.