soukroma komentáře u knih

Výborné: čtivé, napínavé, podrobné policejní pátrání v terénu a analytická práce od stolu, s pomocí všech elektronických možností a databází. Líbí se mi volba postav (originály každým coulem) a pěkně přírodně drsné prostředí Cumbrie.
Čtu tuhle sérii na přeskáčku, teprve teď tedy první díl. A pak skočím na poslední nepřečtený, a to zatím poslední v sérii vůbec.

12 21.02.2024

Nemám v oblibě příběhy, které takto prvoplánově útočí na city čtenářů (asi spíš výhradně čtenářek): výběr hlavních hrdinů, jejich problémy a neblahý vývoj jejich životních situací, které změní zcela nečekaná událost.
Hrdinové jsou vlastně všichni velmi pozitivní, sympatičtí a fandíme jim, a dokonce i ti, kteří byli jako studený čumák, se promění v lásku projevujícího ochranitele a prozřou. Věřím, tedy chci věřit, že jsou lidé jako Kaz, kteří i ve věku babiček dokáží být mimořádně aktivní, nic jim není na obtíž, celoživotně se starat o člena rodiny se schizofrenií a ještě si přibrat "do péče" malého klučinu, který je divný, dobře divný (neukázalo se, zda i Finn měl nějakou diagnózu, nejspíš na hranici autismu). Nezištní, láskyplní, ochotní k jakékoli pomoci, byť chudí, s hromadou vlastních problémů s tím souvisejících (práce, nezaměstnanost, vyhození z bytu apod.).
Jako čtenáři samozřejmě chceme ten sluníčkový konec, kdy všichni překonají hrůzy a jdou do budoucnosti posíleni a se vztyčenou hlavou, podpořeni svým milujícím okolím. Ale opravdu tomu můžeme věřit?
Knihu jsem dočetla, i přes své pochybnosti o obsahu a chystaném a potvrzeném závěru, i přes umělou formu střídajících kapitol z pohledu dvou hrdinů a v časech před a po tragické události (o jejímž charakteru se tápe zhruba do poloviny knihy, pak už tušíme, kdo to odnese na posledních pár stranách, ale překvapením je, proč a jak). 70%

3 21.02.2024

Velmi drsný příběh: těžké čtení, protože od dnešní doby na východě se to nijak zvlášť neliší. Ovšem kniha byla napsána před osmdesáti lety. Jakoby autor v tom ruském vězení sám byl. Nebyl, ale zato byl internován hned dvakrát v západních zemích pro podezření ze špionáže, které se nikdy nepotvrdilo. A představivost mu rozhodně nechyběla.
Jak nerada čtu tyhle hrůzné příběhy, tak tenhle mne hodně chytil a nepustil. Zdánlivá dystopie tenkrát za druhé světové války (o Stalinových praktikách toho moc vnější svět ještě nevěděl), nedlouho poté, v poválečné a zejména moderní době pro mnohé skutečnost, naneštěstí. Mohla by to být doporučená, ne-li povinná četba.

2 20.02.2024

Pěkná kniha hádanek zejména pro děti, které mají rády Alenku v říši divů. Ale poslední generace tuto úžasnou knihu asi nečtou, dokonce ani vzdáleně neznají, ... jak nakonec vypovídá i nulové hodnocení této útlé knížky.

3 07.02.2024

Tolik nabubřelých oslavných výkřiků na přebalu knihy, to mne vždycky vyzývá k opatrnosti. Začátek poněkud mystický, paobrazy, vzpomínky, navigace do lesů... a pak už vegetujeme uprostřed lesů. Do poloviny jsem chtěla knihu odložit, divné a nic moc se nedělo. Poté se přeci jen začaly věci hýbat. ale ne zrovna přijatelným směrem, zbytek jsem už prolétla, jak že to autorka dokončí a zda z toho nevykřeše aspoň nějakou zajímavou myšlenku. Nu, konec neuvěřitelný, a myšlenka žádná. Je mi líto času stráveného nad knihou.

3 04.02.2024

Minulý díl mne dost otrávil, ale tady mne děj zaujal hned. První část mi totiž připadala příjemně Reacherovská, zatímco v druhé části to už spíš bylo v duchu Kinga (mnohomluvné, nesnesitelná puberťačka, přitom mávnutím proutku šikovnou a zodpovědnou obránkyní rodiny...).
Nesmírně (=neuvěřitelně) komplikované úklady, a tím i celá zápletka se spoustou aktérů. Naštěstí připomínek Colterova otce jen přiměřeně, a to především vhodně ohledně rad pro přežití. 75%

6 28.01.2024

Glatz mne navnadil a moc jsem se těšila na Smršť. Ale přinesla mi poněkud zklamání, celou první půli jsem smršť skoro přivolávala, aby alespoň trochu popostrčila děj kupředu, strašlivě se to táhlo. Následná komplikovaná zápletka byla dokonce dovedena hodně daleko, až do Mnichova, kde to nebylo daleko od otočení "kormidla dějin".
Líčení atmosféry zimního předválečného německého Kladska bylo opět brilantní. Psychologizování bylo ale trochu moc, protože jej prováděli bez výjimky všechny postavy, tedy především policisté, a to zejména mezi sebou (spíš než vůči podezřelým či svědkům).

4 28.01.2024

Překvapila mne, protože se od ostatních autorčiných počinů výrazně liší. Zde vycházela prakticky výhradně z životopisu mladičké sovětské odstřelovačky působící na Ukrajině (Sevastopol, Krym) od prvních dnů války SSSR, a to zejména proti Rumunům a Němcům.
Proto příběh není příliš košatý, ale osud hlavní hrdinky nesporně zajímavý je - nejen na frontě, kde vlastně strávila v aktivní službě jen několik měsíců na přelomu 1941/1942, než se stala nástrojem propagandy vůči Spojencům, zejména Američanům.
Neuvěřitelný příběh její návštěvy (pozvání delegace na studentský festival) v Bílém domě, kde úplně uhranula Eleanor Rooseveltovou. Zbytečný závěrečný thrillerový kousek si ale autorka neodpustila a pro mne skoro román zabila.
S hodnocením mám ale problém - na rozdíl od předchozích knih, kde se jednalo zejména o chytrý, náročný, nebezpečný boj s nepřítelem v rámci odboje za války, nebo v rámci dešifrování, a k zabíjení blízka docházelo jen výjimečně, tady jsem prostě měla problém s cíleným zabíjením, tedy jedinou náplní práce odstřelovačky. Nicméně o Mile jsem dosud neslyšela a jsem ráda za možnost se s jejím osudem takto setkat (její životopis bych určitě nečetla...).

4 28.01.2024

Báječně jsem si početla! Veliká spokojenost s komorním příběhem z odlehlého kanadského kláštera o dvou tuctech mnichů, kde ticho a klid jsou jen povrchní. Ve skutečnosti tam bublá vztek, ochromuje strach, ovládá láska, sužuje nenávist, a to vše za zvuků hudby, gregoriánských chorálů..., jinak panuje mlčenlivost.
Ženy tentokrát mimo (i když na své lásky často myslí dva hlavní vyšetřovatelé), což jsem víc než ocenila, zato mužské a mnišské psychologie hodně. Tragické a nepříjemné, ale nesmírně živé a čtivé.
Autorku čtu jen občas, nevyhledávám ji, pouze náhodou, ale naštěstí mám štěstí na náměty, které mne opravdu baví.

11 28.01.2024

Velmi dobré a velmi smutné. Detektivní zápletka je jen napínavou nadstavbou, zásadních nosných prvků má román v sobě nepočítaně.

7 28.01.2024

Je na tom poznat, že to byla autorova prvotina - a to i přes vyškrtání 22 tisíc slov, tedy značné úpravě textu v nejnovějším vydání.
Téma zjevení pro mne vlastně nezajímavé, ale přesto mne vyprávění zaujalo, hlavně v první půli. Nelíbil se mi ale vstup Heleny a navrch ochotnické divadlo. Helena mi vadila až do samotného konce, stejně jako Marie (ta za to ale asi nemohla) a její nesoudná rodina.
Trauma z hrozného zločinu, který je teď tak nepochopitelně populární v naší literatuře... (už bych uvítala nějaké humorné knihy, než se pořád babrat v děsivé současnosti, utrpení nemnohých, které pak vypadá, že je prostě všudypřítomné...).
Nejlepší byl nakonec Milan, se svou diplomkou, zájmem o novinařinu a akčním mladickým přístupem k životu. Trocha naivity, nejistoty, ale srovnané hodnoty.

6 25.01.2024

Anotace i lehké prolistování knihou slibovaly, že to bude sice stručný, ale širší přehled o mnoha zločinech posledních desítek let za našimi humny. Skutečně se jednalo o případy odehrávající se snad vyjma Afriky na všech kontinentech, různého ražení a různé publicity - z doslechu jsem slyšela jen o zlomku z nich. Jenže chybí ti nejznámější zabijáci, aby byl přehled "úplný". Proto podtitul "Zákulisí a detaily těch nejzásadnějších světových případů" rozhodně neodpovídá obsahu.
Největším problémem knihy je ale její naprostá neuspořádanost. Autorka své 3-5 stránkové popisy neseřadila ani chronologicky, ani geograficky, ani třeba abecedně (u zabijáků známých jmen), či alespoň nesdružila podobné případy (nebo aspoň oddělení vyřešených od otevřených případů) do nějakých částí knihy (zato v několika popisech jsou třeba i případy dva, naprosto odlišné). A k tomu chybí rejstřík, který mohl tenhle zádrhel pomoci rozmotat. Proto jako "encyklopedie nedávných závažných zločinů ve světě" kniha tedy nemůže posloužit.

Autorku jsem zatím neznala, její aktivity ve vražedné "branži" nesleduji.

8 30.12.2023

Konečně i v knižní podobě: a mám radost, že moje knížka do kapsy má z těch desítek dosud vydaných rozhodně nejhezčí (tedy nejpříznačnější) obálku!

6 19.12.2023

První díl jsem četla před pěti lety (aspoň k tomu jsou vlastní záznamy o přečtených zde dobré), takže jsem si moc nepamatovala. Opětovné shledání s ventriloquistou Klingenthalem na jeho štaci v Berlíně, resp. Postupimi, bylo víc než zajímavé. Seznámení se starým a nemocným, přesto stále vůdčím a bystrým císařem, Velkým Fritzem, bylo hlavním přínosem. Neb se jeho počínání (tajné budování Spolku německých knížat, zamýšleně pod vlastním vedením) v letech 1783-4 hodně týkalo i Rakouska, tedy jak potlačit snahy Josefa II. o připojení některých německých zemí pro změnu k jeho impériu (nejen Bavorska).
Takže se rozehrává spíš než loutkářova hra tak hra nejmocnějších - Prusko versus Rakousko, s dalšími silnými hráči na obou stranách, špioni ve všech možných převlecích a se smrtícími neviditelnými zbraněmi... (i zbraněmi obyčejnými, ale neselhávajícími - třeba takový chtíč).
Julius se svými loutkami, nyní včetně Fridricha, je ale opravdu příjemný originál. A jeho představení spolu s moderním umělecko-technickým salonem ukazujícím zvaným zájemcům momentální výdobytky lidského umu, to bylo opravdu zábavné.

"Fridrich se zarazil a svraštil čelo. 'Oslovil mě teď sire? Mluví snad nakonec francouzsky?...Tak budeme dál mluvit tímto jazykem. Němčina je jazyk žoldáků a sedláků, na tom nic nezmění ani ten škrabálek, ten tajný rada Goethe.'"

"...do Postupimi, kde v zámku Sanssouci mává žezlem Starý Fritz, který má neustále na jazyku nějakou kousavou poznámku a pro ženské půvaby nemá ani nejmenší slabost. Proslýchá se, že o markýze de Pompadour, carevně Kateřině Veliké a císařovně Marii Terezii se vyjádřil jako o třech největších evropských prostitutkách, a tuhle neuvěřitelnou urážku zcela jistě myslel vážně."

3 19.12.2023

Po velmi dlouhé době jsem se vrátila k americké předválečné detektivní klasice. Velmi obtížný případ, kdy do poslední chvíle nebyla známá ani totožnost zavražděného ani způsob provedení vraždy, natož motiv.
Téměř devadesátiletá detektivka mne nepřestala překvapovat vtipem, přirovnáními, bonmoty, občas překvapivými či roztomile mírně zastaralými výrazy, prostě konverzačním umem autorů, tedy jejich postav. A co se titulu a vůbec čínského nádechu, reálií a kultury týká (už jsem dokonce myslela, že mandarinka je opravdu čínský pomeranč, ale prý nikoli), nabízela se i možnost nedodržení jednoho z pravidel desatera pátera Knoxe (z roku 1929, takže autorům již asi dobře známého), ale nebylo tomu tak.

3 18.12.2023

Čtu autorčiny knihy na přeskáčku, teď jsem se tedy dostala k zase další Alžbětě v dlouhé anglické historii. O téhle jedné z nejstarších se toho zas tak moc neví, ale je zajímavé seznámit se s jejím původem, stejně tak důvodem a způsobem, jak vlastně Tudorovci (počínaje Jindřichem VII., jejím manželem) uchvátili trůn.
Autorka popisuje období dodnes obestřené nejasnostmi, kdy se na trůn dostal Richard III. a malí princové, právoplatní dědici trůnu, v Toweru "zmizeli", zato se objevovali později jejich dvojníci jako "nápadníci trůnu"... Autorka samozřejmě záhadu, co se s princi stalo, nevyřešila, naopak ji dost zašumlovala v přehršli dlouhatánského vyprávění vln a dění a bojůvek a stínání, prostě usilování o volný trůn. Ale tím, že vlastně zprostředkovává vyprávění ze strany Alžběty a její rodiny, nezabývá se samotnými dějinnými obraty, ale výhradně líčí vše tak, jak se o tom hlavní postava dozvídá (nebo nedozvídá).
Méně by bylo více, autorka se snaží popisovat chronologicky historii let 1470-1503, ovšem nástroji romantického romanopisce. Takže se řinou slzy po líci, všechny zaplavují přívaly slz, pánové vrhají ostré pohledy, dámy blednou, jímá je hrůza, omdlévají, pokud zrovna tedy nerodí (což bylo nebezpečně často, stejně jako o děti přicházely).
Do toho se snaží vnést alespoň jakýsi srozumitelnější pořádek, když klíčové postavy prostě označí přezdívkami (Bessy, Cis, Ned, York - sourozenci, princezny a malí princové), což moc nefunguje, když tyto přezdívky přizná až v samotné závěrečné doušce, zatímco v desetistránkovém! hustém přehledu dramatis personae o jejich vazbě na řádná jména není ani zmínka. A tenhle mimořádně důležitý seznam je absolutně k ničemu, protože není řazen abecedně, ale podle toho, jak se postupně v ději objevují: přitom v případě prvního výskytu musí v samotné knize pro srozumitelnost a plynulost být objasněno, o koho jde (a co v ději tedy vlastně dělá). Takže dohledat kohokoli mezi stovkami nepoužitelně seřazených postav prostě není možné.
V zájmu sebezáchovy jsem prolétla co nejrychleji, abych se neutopila v dlouhatánském nepříliš zdařile provedeném románovém textu (někdy opravdu divná vyjadřování autorky/překladatele: "téhož dne, o něco později" - v přísně chronologickém vyprávění toto není třeba vůbec, a když už, tak lépe "později téhož dne" a nenavyšovat zbytečně délku textu; o tom, že občas zůstalo i v překladu jméno Elisabeth ani nemluvě). Lepší vhled umožní snad závěrečná stručná chronologie týkající se doby života titulní postavy, jinak jsem se moc nevzdělala.

3 14.12.2023

Zábavné, napínavé a poučné čtení (jako vždy od autora): láska ke středověku v zemích českých i archeologii je jasně patrný. Příběh ve dvou doplňujících se liniích: příchod Jana Lucemburského s vojenským doprovodem, aby se ujal královského stolce, a bojovné peripetie kolem hradu Džbán (1310), a archeologický výzkum (již několikátý v pořadí) v rozvalinách hradu mladou doktorkou archeologie v rámci jejího prvního terénního grantu (2022).
Čtivou formou zakomponované podrobné údaje o hradu jako stavbě, s vojenským/obranným účelem, způsobem dobývání ve své době, i o fungování akademického ústavu věnujícího se archeologii v naší době.
Autor se drží dostupných historických faktů, ale nebojí se přijít s neotřelým vysvětlením hluchých míst, o nichž se neví nic ("Historické znalosti jsou velmi přehledné. Stručně řečeno o hradu nevíme nic."). A jeho hypotéza je zajímavá a přijatelná. A výsledná fikce čtivá!

4 12.12.2023

Autor má Ameriku podle vlastních slov rád, žije tam celý dospělý život (ale taky v Německu - zde se často představuje jako Němec a často zapírá, že je žid), ale vlastně dosud "znal" jen New York, takže i pro něj je zkoumání rozlehlé země a jejích lidiček krok do neznáma. Číst se to dá, jako povrchní kratičké rozhovory s náhodnými lidmi, místy zatrne, místy pobaví, a místy obojí najednou (otázky vztyčování a snímání vlajky...), ale je to hodně křížem krážem USA (autem a letadlem) , ale hlavně stále tak či onak o židech v Americe a Němcích. Ať hovoří s kýmkoli, kdekoli, vždycky se vynoří na pozadí, pokud ne přímo v popředí, židi. A témata jsou také stále stejná: mezinárodní situace (Palestina aspol.), americká politika, zločinnost, rasismus, náboženství, chudoba... Celý výlet se odehrával v době Obamovy administrativy.
Svůj názor autor zjevuje už samotným titulem knihy... (a jistě nemluví o lidech, se kterými se potkal a jejichž rozhovory v knize uplatnil). Nepotkává se s proklamovanou zemí Svobody a zemí Odvážných. Ovšem vydal se jen do některých států (myslím, že nestihl všechny, zato "exotickou" Aljašku a Havaj samozřejmě navštívil; knize by prospěla třeba mapka se zachycením států/měst, kde vlastně byl, z názvů kapitol se orientovat vůbec nedá) a většinou pouze do jediného města v nich. Celkové vyznění dost hrozné, rozhodně depresivní a pesimistické, s malou nadějí na zlepšení. Je to tedy jen kusý a vybraný pohled na věc (ze svých luxusních hotelů povětšinou rovnou mířil do černošských, nebezpečných, zakázaných čtvrtí, i mezi bezdomovce).
Jen na okraj: zajímavé bylo, jak si autor kuřák v té už silně protikuřácké atmosféře vždy poradil.

1 12.12.2023

Hodně vědecké (biochemie, nikoli psychologie). Ovšem především autobiografické, protože neustále čteme o tom, co, s kým, proč, na jakém projektu a kde právě autorka dělala - prostě skutečný průřez její laboratorní prací od samotných jejích začátků.
A protože kniha byla vydaná 1999 (u nás přeložena pohříchu pozdě), pro zájemce o základní výzkum je to určitě skvělá historická škola, od 60. let.

4 12.12.2023

Po předchozích dvou dílech totální zklamání. Nedalo se, odkládám.

2 12.12.2023