Sonča2 komentáře u knih
Na rovinu, nejsem milovník psů a po knize jsem sáhla ze zvědavosti, co je to za boom. Knihu jsem otevřela před spaním a odložila krátce po půlnoci dočtenou do poslední stránky, nejen do konce příběhu. Kniha mě naprosto pohltila a teď přemýšlím, kam bych poslala pár drobných.
Sice tenká, ale spousta užitečných rad. Konečně kniha, kde negativní emoce k dítěti s AS jsou připuštěny, takže si člověk nepřipadá jako úplný netvor. Jedna myšlenka z knihy: "Když vám někdo něco začne povídat o výchově, zeptejte se ho, kolik už vychoval aspíků."
Zatím nedočteno, po 500 stránkách přemýšlím, jestli se ještě trápit dalších 250 stran. Stmívání jsem měla ráda, tohleto jsem kdysi četla na netu, když to autorka zveřejnila, a líbilo se mi to. Dnes nevím, proč to musela natáhnout do zbytečné délky. Další hvězdičky strhávám za překlad a korekturu, fakt se to nedá číst.
Kdyby se kniha nehodila do Výzvy, asi ji nedočtu. Chybí přehled zkratek, organizační struktura těch různých útvarů, přehledný životopis nebo časová osa, prostě jsem se v tom ztrácela. Forma dialogu mi také nevyhovovala. Pan Šlachta má být asi sympatický synek z lidu a možná je. Na druhou stranu jsem si uvědomila, že najednou skutečně neexistují v ČR nové ekonomické kauzy. Proč asi?
Konečně kniha, která vysvětluje moje chování a nabízí i praktické rady, jak z toho ven.
Nalezeno v knihobudce a už si ji nechám. krásně napsaný příběh, hvězdičku srážím za chybějící pokračování, je to na mě useklé.
Kniha je velmi čtivá, autorka sama uvádí, že se jedná částečně o fikci, je třeba s tím počítat, že pravdu se nedozvíme. Předpokládám, že přeskočené roky jsou popsány v Bílé královně. Škoda, že není kniha doplněna rodokmenem a poznámkami, takhle jsem si sama musela dohledávat informace na Wiki. No a obal je strašný, podle obalu bych si tuto knihu nikdy nepůjčila.
Když jsem ji před čtyřmi roky četla, přišlo mi absurdní, jak rychle a relativně klidně se společnost změnila a přijala nový stav. Současnost? V rámci ochrany zdraví souhlasíme s kde čím, neprotestujeme, těm nejcennějším, co máme, strkáme do nosu kdo ví co, bráníme jim normálně vyrůstat, už nám nevadí rozdělení na občany první kategorie s očkováním ty druhořadé bez očkování, hlavně když budeme moct do kina a na dovolenou. A jak rychle se mění režim v Polsku a Maďarsku? Takže zvyšuji počet hvězdiček za předvídavost, i když se mi kniha četla hůř.
Dala jsem osmdesát stran, bohužel nic mi to nedalo a dalších 200 stran už jsem se trápit nechtěla.
Četlo se to jako detektivka - nastíněný problém a řešení, spousta praktických rad. Teď si to přečtu ještě jednou a zkusím použít prakticky.
Sloupky v Reflexu mě baví, tak jsem zkusila knihu. Taková oddychovka, ale žádné lakování života na růžovo, autorka je upřímná, ať si to čtenář přebere jak chce. Určitě zkusím i další knihy.
Dotčeno jen kvůli výzvě a zavřené knihovně. Dcera o knize řekl, že je divná. Já se tím potrápila a nechápu ji.
"Jen aby" byla parádní, tohle mi přišlo jako slabý odvar. a hvězdu dolů za příliš mnoho spodního prádla. Od druhé kapitoly mi to už vtipné nepřišlo.
Všechny povídky nutí k zamyšlení, čtou se jedním dechem. Někdy bych se chtěla dozvědět víc, ale nechávám pět hvězdiček vzhledem k mladí autora a jeho rodišti.
Ideální četba pro děti, jednoduše a přitom čtivé napsané, s vysvětlivkami, krásnými obrázky.
Perfektní. Napřed mě vyděsil počet stran, ale příběh se četl sám jako nějaká detektivka. Potřebovala jsem vědět, jak to dopadne ve Varech, na OPBH a jak se bude dařit hlavním i vedlejším hrdinům. Konec byl pro mě nečekaný.
Ten, kdo se zajímá o detaily, si přijde na své. Autor si dal skutečně práci, škoda, že něco se ztratilo v překladu a některá souvětí byla dlouhá a nepřehledná. Na mě ze začátku až příliš zbytečných informací (kolik ryb si mohli lidi ulovit) a hodně technických, které jsem nedávala. Vadilo mi skákání v ději, ale to je dáno strukturou knihy. Oceňuji informace o politických souvislostech a dotažení knihy až do ukončení provozu elektrárny. Pravda je, že jsem si nikdy neuvědomila, že tato elektrárna fungovala ještě dalších 14 let a lidi neřešili ozáření, ale že mají výplatu. A taky zajímavé info o smlouvě s Ruskem, VB a USA, kterou ale nikdo v roce 2014 nedodržel. Nejen my máme svůj Mnichov.
Příběh zajímavý, ale styl psaní takový jednoduchý jako od dítěte. Až v polovině knihy jsem vlastně zjistila, kdy se děj odehrává. Hlavní hrdinka mi přišla taková jednodušší, možná to ale souvisí s tím, jak vyrůstala. Za mě není potřeba, aby každý, kdo odněkud utekl,o tom nutně napsal knihu.
Další nádherná kniha, kterou si ráda přečtu ještě několikrát stejně jako Oveho a Britt-Marrie.
První polovina knihy super, v druhé části jsem poslední dvě hry protrpěla.