Mimo tento čas

07.03.2023

Originálně napsané hry, jenže většina postav a dialogů mi dost lezla na nervy. Z Želar a Jozovy Hanule jsem byla nadšená, ale tenhle styl psaní mi nesedí.

20.12.2020

(SPOILER) Z předposlední hry, která se zdejším čtenářům příliš nelíbí, mě ovšem baví.
Člověk z budoucnosti - ZUKU:
"Uklidni se. Víme, že existujeme. Víme dokonce, že existujeme a fungujeme jako Pozorovatelé, a dokonce Zkoumatelé, bohužel neodlučitelně a nepostradatelně integrovaní v pozorovaném a zkoumaném objektu. Ale malér je v tom, že jsme složkou vesmíru, který se snažíme analyzovat."
AGRONOMKA: "Cože jsme?!"
ZUKU: "Neodmyslitelně, neoddělitelně, nenahraditelně integrální součástí zkoumaného. Nemůžeme se izolovat, nemůžeme tudíž zhlédnout Zkoumané zvenčí. Chápeš?"
AGRONOMKA: "Ne."
ZUKU: "Rozhlížíme se uvnitř problému a otázka zní, kam dohlédneme. Z našeho pohledu se suneme v pevném sevření prostorem a časem, snažíme se rozlousknout záhadu, jako co se suneme - v tom jsme už došli dost daleko, ne ovšem na konečnou - podle jakého řádu se suneme, pokud vůbec, a hlavně, a to je největší tajemství, PROČ. Celé věky se snažíme tyto záhady proniknout - úžasný je pro nás i prostý fakt, že jsme je vůbec objevili. Celé věky si taky odpovídáme. Dokonce tak, a v tom je i značná dávka komiky, že Tajemství, kterému věnujeme pozornost, se stejným dílem zajímá o nás. Vytváří se tak iluze Komunikace."

29.01.2020

První polovina knihy super, v druhé části jsem poslední dvě hry protrpěla.

27.12.2019

Výběr krátkých příběhů, které jsou psané jako rozhlasová hra. Odehrávají se v různých dobách ve 20. století (někdy je to docela těžké identifikovat kdy přesně), ale obvykle je důležitým prostředím vesnice nebo nějaké hodně malé město, kde se všichni lidi znají. Je tam tedy určitá vesnická estetika, kde jsou různé staré chalupy, chlapi v hospodě, husté neprostupné lesy, počasí ovlivňující úrodu a tak podobně... Upřímně řečeno, nic, co by mě kdovíjak zajímalo.

Hlavně se ale v snad každém příběhu vyskytuje určitý prvek Záhady. Může jít o zločin jako krádež či dokonce vraždu, ale vždy se skrz dialogy rozplétá ta záhada, takže tu máme vlastně určitou detektivkou. Bohužel musím říct, že někdy mě fakt zajímalo, jak to asi dopadne, a snad vždy mě rozuzlení zklamalo. Například si tu dva lidi povídají o pěti různých lidech... Podezřelí, řeknete si. Jenže autorka spolu s postavami pak dojde k postavě číslo šest - a to je pachatel! Samozřejmě to takhle neplatí u všech povídek, ale rozhodně vás nečeká žádná opravdová detektivní práce, ve které byste si mohli dumat nad tím, kdo to asi udělal.

Pro mě bylo tohle docela originální a neobvyklé počtení, ale bohužel mě taky nějak zvlášť nebavilo. Některé povídky byly zábavnější, některé míň, ale téměř nikdy se mi nelíbila pointa.

Pět vesnických záhad z deseti.

20.03.2017

Miluji všechno, co jsem od Květy Legátové četla: povídky, novelu i divadelní hry. V očích milovníků rozhlasových her teď budu asi objevovat Ameriku; přestože patřím ještě ke generaci rozhlasem ovlivněné, přistupovala jsem k psané podobě her trochu s nedůvěrou Ale její rozhlasové hry mě chytly a nadchly: mají spád a švih, na malé ploše je obsaženo vše, co mě zajímá - morální dilemata, různé charaktery postav, jejich vývoj, výborná pointa... Je to podstata všech rozhlasových her, nebo to uměla jen Květa Legátová? Psala prostě excelentně.

21.10.2014

Autorka má můj obdiv. Pět skvělých detektivních povídek a čtyři dramatické, poutavě napsané povídky v nečekané formě dialogů. Musím napsat skvostných dialogů, které mě okamžitě vtáhly do děje. Stručné, vystižné a působivé. Jen škoda, že tyto povídky (některé zpracované pro rozhlasové vysílání) jsou zastíněny právem úspěšnými knihami Želary a Jozova Hanule. Povídková kniha Mimo tento čas je odlišná od želarských knih, to ano, ale ne méně kvalitní nebo zajímavá. A určitě stojí za minuty, které věnujete čtení této knihy.