Děti chovatelů slonů

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Čtrnáctiletý Peter Fino žije poklidný život se svými dvěma sourozenci a nekonformními rodiči – tatínek je kněz dánské státní církve a maminka neobyčejný technický talent a milovnice hudby. Jednoho dne však oba dospělí bez vysvětlení zmizí a jejich potomci se ocitnou v ústavu, kde je až nezvykle přísně střeží sociální pracovníci a policisté. Dětem se však podaří krkolomným manévrem uniknout a všechny tři se vydávají po stopách zmizelých rodičů. Peter Hoeg se vrací v plné síle a opět nechává vyniknout své charakteristické znaky – neotřelý jazyk, podněty k přemýšlení, osvěžující humor a strhující děj....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/136435/deti-chovatelu-slonu-XfM-136435.jpg 3.983
Žánr
Literatura světová, Romány
Vydáno, Argo
Orig. název

Elefantpassernes børn, 2010

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (27)

Kniha Děti chovatelů slonů

Přidat komentář
netopýr088
06.12.2020

Traja patráči na severský spôsob, šmrncnutí Danom Brownom a filmami Wesa Andersona. Bavilo ma to, ale mám pocit, že by sa z toho dalo vyťažiť viac. Kniha mi v knižnici trčala neprečítaná roky, a až čit. výzva ma k nej dokopala, bohviekedy by som sa ju inak odhodlal čítať, takto to mám za sebou a vracať sa k nej asi nebudem.

Sonča2
03.11.2020

Dotčeno jen kvůli výzvě a zavřené knihovně. Dcera o knize řekl, že je divná. Já se tím potrápila a nechápu ji.


Netopyr07
16.03.2020

Knihu jsem začala číst kvůli Výzvě a zpočátku jsem měla obavy, co se z toho vyklube. Ovšem, přátelé, po pár stránkách, tedy za mě - to je příběh :-)) Čím více se objevoval specifický černý humor a k tomu popisky fotbalových situací (ve kterých se naštěstí orientuji), začalo mě to vážně bavit. Konec je sice trošku "zadrhávající", nebo jak to napsat, ale celkově jsem se vážně bavila :-) Trošku mi připomíná stylem vyprávění Andělin popel, i když je to skutečně obojí o něčem jiném.

Boogie007
16.01.2020

Moc mě mrzí, že jsem se knize nemohla častěji věnovat. Přeci jen po pauzách mezi čtením se hůř začítalo a vznikal zmatek mezi hravými, ale ne moc pamatovatelnými jmény. Ke knize nemůžete přistupovat jako k běžné beletrii. Moc nepřemýšlet, proč se to a to děje, nechat se unášet dějem a čas od času na sebe nechat zapůsobit nějaký ten citát. Je to s ní tak trochu jako s dítětem, které vás udivuje myšlenkovými pochody, nechápete, jak k něčemu takovému mohlo dojít, ale ta bezprostřednost a neobvyklý pohled vás dostane.

Fizana
17.10.2019

S veľkým sebazaprením som knihu dočítala...

alef
18.06.2018

Petr žije se svou rodinou, s bratrem Hansem, na kterého je spoleh, s krásnou a ďábelsky chytrou sestrou Tilte a psem Baskerem III., a samozřejmě s jejich, mírně řečeno, excentrickými rodiči ... na malém dánském ostrově, který naleznete uprostřed ,,, Moře možností.

Je brzy ráno, začíná nový, svěží a nenapodobitelný den, ráno, kdy máte pocit, že svět je naprosto dokonalý, že tahle chvíle potrvá věčně ... je brzy ráno na ostrově a Petr se vás snaží dovést k tomu, abyste si začali všímat okamžiku ... ještě předtím, než vám dojde, jak zvláštní situace, ve které se Petrova rodina ocitla, je, a ještě předtím než o tom začnete přemýšlet, jakmile totiž přijdou myšlenky, ocitnete se v kleci ... a vězení, o které tu jde, není nic míň, nic víc, než náš život, to, jak ho žijeme, a nejhorší na tom je, že si ho stavíme a udržujeme my sami ... svými slovy ... a myšlenkami.

A teď máte jedinečnou šanci, ... je ráno, chvíle předtím, než začnete vnímat ... a stavět ... další slova .... další myšlenky ... právě teď máte šanci ... všimnout si :-) ... tak ji nepropásněte ... otevře se Vám trochu jiný svět ... viděný očima čtrnáctiletého kluka ... s nadobyčejně vyvinutým pozorovacím talentem ... a chutí vidět svět a taky své rodiče ... trochu jinak ...
... máte jedinečnou šanci ... vstoupit a zahlédnout okolní svět, jak se každou chvíli sesype, a zahlédnout spolu s Petrem celé moře ... bezpředsudečných možností :-).

Tenhle výlet není tak úplně bez rizika, musíte počítat s tím, že to, jak člověku je, se takříkajíc přenáší na okolí, a podle toho okolí vypadá, v jednu chvíli to může být v pohodě, a hned za chvíli, vám to může připadat jako místo, kam se člověk dovleče ... aby umřel...
... a pak jsou tu ještě ty pocity ... jakoby člověka svlékaly do naha ... které se dostaví, ještě předtím, než se stihnete dozvědět ...a pak se vám stane, že se skutečnost začne znovu měnit ... a není vám tak úplně jasné, co se blíží ...

Buďte opatrní ... s niterností, která v tomhle příběhu na vás vyvěrá z každého řádku, se musí opatrně, je to sní totiž jako s běžeckým tréninkem, formu je třeba budovat postupně ...
... přesto to stojí za ten risk ... protože, když vydržíte a ustojíte poznání ... zjistíte, co se stane, když se člověk "položí do lásky" ... už to nikdy nezapomene :-))).

Tak, to by bylo asi tak všechno ... chtěla jsem vám jen vysvětlit, proč na svých knižních zastávkách je dobré strávit pár minut i na Fino ... na ostrově, který je "jak perlička obklopená rozbouřeným mořem, jemuž ostrov udatně vzdoruje" ... mořem, které přesto není pro ostrov hrozbou ... ale tombolou ... a když budete mít štěstí ... vytáhnete si vítězný los :-).

Makropulos
26.05.2018

Na šťastné dětství není nikdy pozdě, říká hlavní hrdina tohoto hravého, laskavého, humorného a bláznivého příběhu, a přitom právě prochází dospíváním, které ho od dětství vzdaluje a mění ho uvnitř, čímž mění i jeho okolí. Bylo mi s Peterem a jeho nápady a myšlenkami dobře a uvědomila jsem si, že jsem se vždycky ráda setkávala s „chovateli slonů“, přestože život s nimi není jednoduchý. A myslím si, že mi na dlouho zůstane v paměti Peterovo prohlášení z poslední části knihy:
„Všichni jsme pokoje,“ říkám, „a dokud je člověk pokojem, je ve vězení. Ale cesta ven existuje, a ta nevede dveřmi, poněvadž žádné dveře neexistují; je otevřeno, člověk si jen musí toho otvoru všimnout.“

Šárka_D
11.10.2017

Půvabné, vtipné, čtivé, šílené, filozofické... ubírám jednu hvězdičku za ztrátu tempa před koncem knihy, jinak mi hodně sedla.

1