Snílek1980
komentáře u knih
Jako hvězdy v temné noci
Jojo Moyes
Je to jediná knížka, kterou jsem od autorky četla, ale strašně moc se mi líbila. Přivedlo mě k ní pro mě velmi lákavé téma žen, rozvážejících v sedlech koní po divokých horách knihy. O to lepší bylo, že takový typ pojízdných knihoven v Americe skutečně existoval. Anotace slibovala silné příběhy nezávislých žen a ženského přátelství a přesně tohle pro mě knížka splnila.
Lady Fuckingham
Oscar Wilde
Je to milé, je to hravé, je to sprosté. Víc k tomu asi nemám co dodat.
Houpačky
Lucie Konečná
Úžasná, vtipná knížka. Dozvěděla jsem se o ní náhodou, sama bych po takovém tématu asi nesáhla. Přesto jsem ji přečetla za tři večery a bavila jsem se jako už dlouho ne. Tedy ne že by příhody Jiřiny a Zdeny, dvou věrných kamarádek v seniorském věku, byly jenom bžunda k popukání. Leckdy situace, ve kterých se ocitnou, zabolí jako nečekané dloubnutí nožem, ale i tyto chvíle jsou autorkou podávány s něhou a vírou v dobré konce.
Houpačky můžu vřele doporučit čtenářům jakéhokoliv věku. Určitě ve vás po jejich přečtení zůstane pocit, že stáří nemusí být jenom smutné čekání na konec života. Pro mě měla knížka milý a nečekaný bonus ještě v tom, že se odehrává na místech, kde jsem strávila dětství.
Dám ti slunce
Jandy Nelson
Úžasná knížka plná emocí. Ačkoli je asi psána pro mladší, než jsem já, ponořila jsem se do ní jako do rozbouřeného oceánu. Příběh se mnou smýkal ode zdi ke zdi, chvíli jsem se musela smát a chvíli zase plakat. Jediné, co mě mrzelo, je málo rozepsaná gay linka, ale i tak patří tato knížka v Young adult kategorii mezi moje nejoblíbenější.
Červená, bílá a královsky modrá
Casey McQuiston
Tahle knížka ve mně vyvolávala podobný pocit, jako když se zabořím do teplé, měkké deky a pomalu upíjím horké kakao, zatímco za okny krásně sněží. Vždycky, když jsem se vracela k jejím rozečteným stránkám, připadalo mi to jako návrat domů mezi milované přátele, kde se cítím přijímaná a v bezpečí. Zprvu jsem byla vůči této knize nedůvěřivá kvůli humbuku, jaký kolem ní na sociálních sítích vznikl. Přesto nelituji ani jediné minuty, kterou jsem strávila jejím čtením.
Lassie se vrací
Eric Knight
Jedna z nejkrásnějších a zároveň nejsmutnějších knížek o zvířatech, jaké jsem kdy četla. I když je to už spousta let, ještě dneska na ni s láskou vzpomínám. Rozhodně ji doporučuji všem milovníkům psů. Věrnost, jakou v příběhu Lassie prokáže, vás zaručeně donutí ronit slzy. Protože tahle fenka se vrací domů a žádná překážka, která se jí postaví do cesty, jí v tom nemůže zabránit.
Daruj mi křídla
Lucie Huková
Předem přiznávám, že mě kancelářské romance neberou. Rozhodně to není prostředí, které bych v knížkách vyhledávala. Nebýt skutečnosti, že se jedná o příběh dvou gayů, vůbec bych po něm nesáhla. Což by ovšem byla chyba. Román jsem si užila od první do poslední stránky. Asi jsem svým způsobem zaujatá a klišé, které by mi u klasické hetero romance lezlo na nervy, mě tady bavilo. Každopádně podle mě autorka píše moc hezky a ráda bych si od ní přečetla ještě něco dalšího.
Pátá minuta je o nás
Eva Pospíšilová
Klasický zamilovaný příběh z nenávisti láska jako tisíce jiných, a stejně mě bavilo ho číst. Díky tomu, že autorky píší každá za jednoho hlavního hrdinu, text krásně odsýpá a mezi kluky to jiskří. Nenudila jsem se ani chvilku, je to skvěle napsané a vnitřní pochody i přímá řeč kluků na počátku dospělosti jsou dokonale uvěřitelné. Jenom na mně po dočtení ulpěl lehký závoj smutku, a nedokážu říct proč. To samozřejmě nevyčítám autorkám, obě jsou skvělé. Sleduji jejich web, kde pravidelně zveřejňují své povídky a jsem z nich nadšená.
Zákon Azylu
Lucie Lukačovičová
Lehce napsaný a čtivý příběh, plný akce, tajemna a napětí. Hrdinové jsou sympatičtí, hned jsem si je oblíbila a prožívala jsem děj spolu s nimi. Nejvíc se mi líbilo, že ačkoli knížka nenechá čtenáře vydechnout, je navzdory nepopiratelné akčnosti veskrze milá. I po závěrečném lítém souboji ve mně zůstal hřejivý pocit, že všechno pro všechny dobře dopadlo.
Tygřík Vaska
Olga Vasiljevna Perovskaja
Krásná, ale chvílemi hodně smutná knížka o soužití dětí a nejrozmanitějších zvířat. Moc se mi líbila, ale brečela jsem u ní jako želva.
Čas neandertálců / Time of Neanderthals
Petr Neruda
Nový vědecký pohled na neandrtálce, který úspěšně bourá představy o chlupatém poloopičákovi, vydávajícím pouze nesrozumitelné skřeky. Místo toho ukazuje naše vymřelé bratrance jako plnohodnotný lidský druh, který se od nás v mnohém liší, ale zároveň je nám až překvapivě podobný.
Nahá opice
Desmond Morris
Super zajímavá knížka o původu a smyslu lidského chování. Podle mě nezestárla ani po x letech, kdy byla napsána. Už jenom proto, že jsme se od pravěku moc nezměnili.
Husité - Ve znamení kalicha
Veronika Válková
Další dobrodružství Báry, které jsem si velmi užila. Je pravda, že jsem zpočátku pochybovala, jestli mi zrovna tahle knížka může dát něco nového. Přece jenom jsem o husitech viděla dost filmů. Navzdory tomu mě popis života v husitském Táboře vysloveně bavil, i když se tam toho zase tolik nedělo. Ono mi běžný život obyčejných lidí v historii připadá leckdy minimálně stejně zajímavý jako slavné bitvy. Moc se mi líbilo, že se autorka nebála ukázat i odvrácenou stranu kališníků. Tedy to, jak moc byli uvnitř rozdělení do jednotlivých frakcí, a že jejich činy byly leckdy stejně strašlivé a nespravedlivé jako jejich protivníků. Viz napadení ženského kláštera, o kterém Báře Borek naštěstí jenom zběžně vyprávěl, protože detaily by se pro dětskou knížku zcela určitě nehodily. Vida, i tentokrát jsem se dozvěděla pár zajímavostí, které mi snad pomohou doplnit mozaiku tehdejší doby.
V životech loutek
TJ Klune (p)
(SPOILER) Na tuhle knížku jsem se hodně těšila. Od autora jsem už něco četla a obzvlášť Dům v blankytně modrém moři se mi moc líbil. Stejně jako v něm, i tady je hlavním konceptem rodina, kterou si najdeme sami, což mě moc baví. Hlavně, když je poskládaná z co největších podivínů. Oba stroje, Rambo i sestra Ratched, si mě naprosto získaly. Jejich společným interakcím jsem se smála jako blázen a obzvlášť maličkého Ramba jsem si zamilovala. Vic byl taky sympaťák a jeho osud mu vůbec nezávidím. Být posledním člověkem na Zemi, to je zatraceně velké břímě. Hap jako jeho partner se mi k němu docela hezky hodil, i když je to takový bručoun.
Příběh jako takový byl podle očekávání milý a náležitě hořkosladký. Hrozivá pohádka o tom, jak lidstvo dost možná skončí. Jen mi připadal takový krotký. Jako by mu ještě něco chybělo. Možná víc jiskry a razance. Možného důvodu jsem se dopátrala, když jsem si četla poděkování autora. Klune v něm zmiňuje, že do této knihy byl přinucený zasahovat jako do žádné jiné. Předpokládám, že na nátlak redaktora. Lidé prý ještě nejsou připraveni na podobu knížky v její původní podobě. Nevím, jaká ta původní podoba byla, ale tuším, že příběh by v ní byl mnohem lepší. Dost mě to mrzí. Nemyslím si, že by někdo měl zasahovat do duševního vlastnictví autora. Zajímalo by mě, o čem tam psal, co by mohlo dnešního čtenáře šokovat, ale jak nám ukazuje historie, pokud by román svět nepřijal dnes, nejspíš by to udělal o pár desetiletí později a s velkými ovacemi. To ovšem není autorova chyba. Vím, jaké tlaky nakladatelství leckdy vytváří, aby se knížky co nejvíc prodávaly. Samozřejmě chápu, že je to jejich obživa, ale my, čtenáři, jsme tím nejspíš o hodně ochuzení.
Ale to bylo jenom takové povzdechnutí. Knížka jako taková je určitě skvělé počtení, které čtenáře zahřeje a potěší, navzdory některým děsivým předpovědím.
Rudolf II. - Spiknutí na císařském dvoře
Veronika Válková
Další báječné dobrodružství zvědavé a odvážné Báry. Knížky čtu na přeskáčku, ale vůbec to nevadí. Z téhle, stejně jako ze všech předchozích, jsem si odnesla spoustu zajímavých faktů z historie. Baví mě, jak se mi díky spojitosti s příběhem vybavují věci, které bych si ze suchopárných dějepisných knih nikdy nezapamatovala.
Není římského lidu
Jarmila Loukotková
Po delším čase jsem si přečetla tuhle knížku znovu a opět mě dokonale uchvátila. Nejen autorčinými znalostmi o starověkém Římě, ale hlavně jejím stylem psaní, který tolik připomíná básně. Je čirá rozkoš se probírat stránku za stránkou tímto napínavým románem.
Japonsko - gejša a samuraj
Veronika Válková
Dobrodružná výprava do tajemného světa umělkyň geiko mě naprosto dostala. Kromě filmu Gejša jsem se v téhle mýty opředené japonské specialitě vůbec neorientovala, proto jsem moc ráda, že mi autorka nabídla spoustu zajímavých informací. Jako u všech předešlých dobrodružství Báry tleskám za čtivý způsob podání historie, protože ačkoli se o dějiny už jako dospělá zajímám docela dost, pobaveně zjišťuji, že nejvíc informací mi v paměti zůstává právě z knížek paní Válkové.
Dějiny ženy
Stanislav Kostka Neumann
Naprosto úžasná bichle nabitá informacemi, kterých se nikde jinde už čtenář nedopátrá. Sice bych uvítala trochu větší písmenka, ale chápu, že tím by už tak objemná kniha ještě nabyla na objemu. Rozhodně ji vřele doporučuji všem, které zajímá historie i žena jako taková. Tak obsáhlou badatelskou práci už dneska skutečně těžko najdete.
Egypt - V nitru pyramidy
Veronika Válková
Jako vždycky moc hezký a poučný příběh. Paní autorka nezklamala ani tentokrát. Navzdory tomu, že určitě nejsem vzhledem k mému věku cílová skupina čtenářů, jsme si na Báře a jejích dobrodružstvích v historii vypěstovala slušnou závislost.
Muž, který zemřel
David Herbert Lawrence
Zajímavá jednohubka psaná poetickým jazykem. Líbilo se mi, že otevírá téma, které je ještě pořád mnohde tabu. Četlo se to rychle, snadno a lehce. Jsem spokojená.