Šmoulinka1980 komentáře u knih

Příjemné oddechové čtení na jedno odpoledne. Tématem knihy je domácí násilí - v tomto případě rozhodně více psychické týrání než fyzické bytí. Úplně jsem chápala hlavní hrdinku Martinu, proč stále váhá udělat ten razantní krok a od manžela odejít. Nerozhodovala sama za sebe, ale i za malého syna. Měla manželem podkopané sebevědomí tak moc, že si v ničem nevěřila. Neměla žádné vzory z dětství, protože vyrůstala v dětském domově. Při čtení jsem jí moc fandila a přála si pro ni dobrý konec.

6 06.04.2018

No upřímně, po knihách "Chybíš mi" a "Smrt v zádech" je tato o dost slabší. Píšu to vážně nerada. Ale příběh mě od začátku nechytl, usínala jsem při čtení a to se mi u thrillerů fakt nestává ;-). Hlavní hrdina mi nebyl vůbec sympatický a i já měla pocit, že je vylíčen jako superhrdina, který přežije i nemožné. Bylo to velmi neuvěřitelné a konec navíc hodně překombinovaný, až jsem se chvílemi ztrácela. Autora ale ani tak nezatracuji a určitě si přečtu v budoucnu další jeho knihy. Tuto ale určitě nedoporučuji někomu, kdo od H.Cobena zatím nic nečetl, bude dle mě zklamán a odrazen od čtení dalších.

7 25.03.2018

Nenáročné oddechové čtení. Příběh, který se skutečně může takto přihodit spoustě ženám. Hlavní hrdinka (sama autorka knihy) má můj obdiv za odvahu a odhodlanost, jak nepříjemnou a náročnou etapu svého života zvládla. I přes nepochopení svých vlastních dcer si dovedla zachovat důstojnost. A bez nevěrného manžela dokáže vlastně ještě mnohem víc...

6 19.03.2018

Tuto knihu jsem zvolila do ČV pro téma - příběh odehrávající se v Brně a byla to tedy síla! Přečetla jsem už vcelku hodně detektivek a krimi příběhů, ze kterých mrazilo, ale toto mě tedy šokovalo a po přečtení jsem musela dost dlouho pocity z příběhu rozdýchávat. Vše bylo ještě o to horší, že je to příběh podle skutečného případu :-(. A taky asi proto, že jsem žena - maminka. Styl psaní autora se mi líbil, popis výslechů podezřelých, svědků a vůbec práce kriminalistů mi přišly věrohodné a zajímavé. Jen nedoporučuji čtení knihy slabším citlivým povahám a už vůbec ne těhotným ženám!!!

4 19.03.2018

Z této knihy jsem trochu na rozpacích. Určitě skvěle zvolené a hlavně hodně aktuální téma příběhu. Ale styl psaní autorky mě při čtení nějak nechytil. Jak už tu někdo píše, pořád se opakovalo a omílalo to samé, což mě nudilo a příběhu hodně uškodilo. Konec knihy už byl lepší, měl spád a čekala jsem s napětím, jak to dopadne. Kniha není vyloženě špatná, ale i já si myslím, že autorce více "sedí" psaní pro dětské čtenáře, tam je opravdu výborná.

6 19.03.2018

Úžasně napsaný a velmi čtivý příběh tří generací před, během a po válce. Tuto knihu jsem četla až "po Haně", která je prostě TOP. Ale i příběhy v tomto románu mě zcela pohltily. Bude to asi znít divně, ale ačkoliv autorka píše o smutných až tragických životních osudech, je vám při otáčení stran knihy příjemně. A to se ještě musím přiznat, že jsem v minulosti nikdy neměla příběhy, odehrávající se ve válečných obdobích, nijak ráda. Až paní spisovatelka Mornštajnová u mě dokázala ten nezájem a nechuť překonat :-). Já rozhodně doporučuji Slepou mapu k přečtení!!!

18 19.03.2018

Mě kniha opravdu hodně bavila. Velmi lehce se četla a musela jsem číst dál a dál :-). Vraha jsem ani tentokrát neodhadla správně, asi by ze mě nebyl dobrý detektiv :-). Určitě se brzy pustím do čtení dalších knih od autora a těším se!

18 01.03.2018

Kdysi jako studentka jsem ve škole psala práci do předmětu psychologie o poruchách příjmu potravy. Takže knih o anorexii jsem načetla opravdu hodně. Některé byly určitě lepší než tato, ale i přesto má Maria Hirse můj obdiv za to, že vybojovala vlastními silami svůj život, že to nevzdala a že ještě dovedla o svých pocitech sepsat čtivý příběh. Autorka píše o anorexii opravdu otevřeně, místy to působí jakoby bez emocí, ale i z prostého textu je cítit hluboko uložená bolest a neláska k sobě samé. Anorexie by mohla působit jako rozmar nudících se dívek, které chtějí být zajímavé a přestanou vědomě jíst, ale ve skutečnosti tomu tak není. Je to skutečně vážná psychická nemoc a její léčba je náročná, bolestivá a dlouhodobá. Ostatně jako léčba většiny psychických nemocí. Kéž je kniha nadějí pro ty dívky, které s nemocí bojují a též pro jejich blízké.

6 27.02.2018

Z knihy jsem oproti většině dost zklamaná. Nemohla jsem se vůbec začíst, hlavní hrdinka Tina mně byla nesympatická a její chování mě vytáčelo. I chování manžela, které bylo despotické a ponižující, se mi vůbec nelíbilo a psychické problémy Tiny byly logickým výsledkem. Zachránil to závěr, kdy u mě manžel "stoupl na ceně" tím, jak se otevřel a upřímně vše přiznal.

6 27.02.2018

Moje 3. přečtená kniha od této autorky a zatím se mi tato líbila nejvíce. Zaujalo mě jak téma příběhu, tak čtivost a v neposlední řadě i nepředvídatelný závěr. Vraha jsem netipovala správně, bylo to napínavé až do konce. Jen i já četla stejné vydání jako Prateri tj. edice Klokan 2010 a opravdu byl text plný překlepů a chybějících písmen a dost to rušilo :-(.

4 18.02.2018

Opravdu zvláštní příběh. Čekala jsem spíše příběh alá červená knihovna, jak se starší osamělá knihovnice seznámí s osudovou láskou na celý život. Zpočátku to tak i vypadalo. Ale časem se ukázalo, že vše je jinak a konec byl vskutku nečekaný. A byla jsem šokována i chováním samotné knihovnice jak vše nakonec "vyřešila". Hodnocení je nižší, ale na druhou stranu to bylo nevšední čtení a za přečtení kniha určitě stojí.

4 12.02.2018

Za mě opět skvělé čtení. Promyšlený příběh do nejmenších detailů. Závěr strhující a nečekaný. Četla jsem a takřka nevnímala okolí. Už teď se těším na další knihu od autora, kterou budu číst.

16 12.02.2018

Malého prince jsem četla kdysi jako náctiletá a knihu jsem vnímala určitě úplně jinak než dnes, o 20let později. Nyní jsem si Malého prince poslechla jako audioknihu namluvenou panem Preissem a jedním slovem - NÁDHERA! Příběh je plný velkých myšlenek a kdo jen trochu chce, musí je v něm vnímat. Jen si nemyslím, že jsou to myšlenky, které ocení už dětský čtenář. Mám syny (12 a 9let) a kniha ani jednoho nezaujala. Ale pro mne je to nádherný prostý příběh, pohádka, plná moudrosti a radosti z těch nejobyčejnějších věcí...
"Správně vidíme jen srdcem. Co je důležité, je očím neviditelné."
"Poušť je krásná právě tím, že někde skrývá studnu."
"Když jde člověk stále rovně, daleko nedojde."

13 06.02.2018

Knihy Simony Monyové mám ráda, jen musím mít na její styl psaní tu správnou náladu. Název knihy je skutečně trefný. Je to příjemné nenáročné čtení, jak už tu je několikrát napsáno. Autorka v knížce popisuje životní příběhy, které se můžou přihodit kterékoli z nás a to mě baví. Podle diskuzí jsem chtěla knihu zařadit do ČV pod děj, odehrávající se v Brně, ale protože já jsem zmínku o Brně v knize nepostřehla, budu vybírat z jiných tipů na knihu. Ale neznamená to, že bych litovala přečtení této, to v žádném případě!

6 06.02.2018

Knihu jsem nedočetla. Nebavila mě. A ač čtu psychologická témata v knihách moc ráda, tento styl vyprávění mi fakt nesedl. Jednu hvězdičku dávám za nápad napsat o psychických poruchách.

4 21.01.2018

Velmi čtivý příběh, který jsem jen nerada odkládala. Prolínání minulosti a přítomnosti v kapitolách se mi moc líbil. Pro mě tam ten otevřený a jakoby nedokončený konec patřil a vůbec mi to celkový příjemný dojem z knihy nezkazilo. A přiznám se, že jsem to, co se rozhodla Emily 11.září udělat, chápala. Ostatně následky svého rozhodnutí poté hrdě a s obdivuhodnou silou snášela. Rozhodně doporučuji!

12 16.01.2018

Útlá knížečka, která je upřímnou zpovědí autorky na sklonku života. S nadhledem a humorem sobě vlastním se vyrovnává s problémy po mozkové příhodě. Zároveň píše i otevřeně o svých depresích a myšlenkách na sebevraždu, kterou nakonec svůj život opravdu ukončila. Je to možná zvláštní a nedovedu to přesně popsat, ale já z knihy ani necítila smutek nebo beznaděj. Byla to určitě silná žena! Hodnotím plným počtem hvězdiček a jsem vděčná, že jsem díky DK knihu objevila.

5 15.01.2018

Čtení této knihy pro mě bylo docela dost bolavé, protože v příbuzenstvu zrovna zažívám rozpad rodiny s malými dětmi a nesmyslné chování ze strany matky :-(. Nicméně nejde před skutečností strkat hlavu do písku a vzdávat se, ale hledat řešení. Protože ti, kdo nejvíc a neprávem trpí, jsou hlavně děti a to bychom neměli dopustit. A smekám před povinnostmi sociálních pracovníků v knize vylíčených. Jen škoda, že po knize asi nesáhne příliš mnoho z oněch manipulujících a intrikujících matek, kterým by to mělo otevřít oči.

7 09.01.2018

Narazila jsem na tuto knihu náhodou a víceméně si ji půjčila pro téma do Čtenářské výzvy. Ale určitě to nebylo marné čtení, kterého bych litovala! Stojí za přečtení a donutí člověka přemýšlet... o lidech jako je Leonard, kteří jsou mezi námi, o dobrých duších jako je Herr Silverman, o tom, jak moc důležití jsou rodiče v našich životech, o tom, jak je dospívání a hledání sama sebe náročné atd. Nadchly mě i dopisy z budoucnosti, krásný nápad. Jen jednu hvězdičku jsem strhla za poznámky pod čarou, které mě spíše rušily a odváděly pozornost od děje a bylo by lépe je zasadit do příběhu.

6 09.01.2018

Tak z této knihy mám rozporuplné pocity. Na začátku mě to vlastně ani nebavilo číst a trvalo mi docela dlouho, než jsem se začetla do děje. Ale zase samotný námět příběhu mě zaujal a chtěla jsem poznat odpověď na otázku "proč?". Takže asi zvědavost mě nutila knihu neodložit a dočíst :-).Ke konci už má kniha lepší spád, možná zase až moc rychlý. Nakonec jsem ale dala 4* za námět a zajímavý konec.

6 02.01.2018