slunicko1958 komentáře u knih

"Podařil se ti, Frantíku, stejně kousek..." (str. 184). Tak vyslovil své uznání F. Fajtlovi po jeho úspěšném návratu k posádce nadporučík Josef Hybler.
Troufám si říct, že se panu generálovi podařila i tato knížka. Deníkové záznamy událostí, pocitů a postřehů se čtou moc pěkně. Ani chvilku jsem se nenudila. Obdivovala jsem nejen statečnost pouze třicetiletého (!) letce, ale i morální sílu a gentlemanství opravdového muže.

38 21.03.2022

I po tolika letech plní tato detektivka svůj účel, nijak nezestárla (až na oslovování "soudruhu"). Oceňuji napětí, humor, dialogy i čtivý sloh.
Pouze mě rušilo, že jsem při čtení viděla konkrétní podoby postav z filmového zpracování, ale není to nic, kvůli čemu bych měla ubírat na hodnocení knihy.

37 01.03.2022

Dostalo se ke mně vydání z roku 2008 s ilustracemi Pavla Růta. Nemůžu tvrdit, že se mi tento typ obrázků líbí, ale výtvarné pojetí bylo podle mého názoru neobvyklé. Barevný podklad pod textem, přebal knížky - to všechno mě velmi zaujalo.
Co se týká vlastního textu, ten se mi četl dobře. Děj byl zajímavý, hororový i psychologický. Každý člověk má v sobě něco dobrého a bohužel i zlého. Jinak bychom nebyli lidé, ale roboti.

32 25.02.2022

Obdivuji sama sebe, že jsem tuto knížku dočetla a nehodila do odpadu. Mám detektivky ráda, ale ty chytré. Tolik brutality, krve, bolesti, násilí, sadistického týrání, primitivních zvířecích pudů, strachu... Trapné byly i ty pornoscény. Nechutné. To opravdu nechci číst. Je mi líto, jak se v druhé polovině série JL změnil, bohužel k horšímu.

Ptám se, co je to za lidi, kteří dokážou napsat takové "dílo"? Kdybych byla psychiatr, uměla bych si odpovědět i na otázku, proč se z těchto slátanin stávají bestsellery...

Tu jednu hvězdičku dávám za doslov.

27 22.02.2022

Tým kapitána Exnera, doktora obojího práva, vyšetřuje brutální vraždu. Stačí jedna mrtvola, aby si čtenář detektivku patřičně užil. Nechybí zde humorné dialogy ani popis mravenčí práce detektivů. I když je příběh poplatný době vzniku, já jsem se při čtení cítila příjemně. I bez hektolitrů krve to jde.

34 18.02.2022

Příběhy s JL jsem dosud brala s nadhledem, dokázala jsem se naplno soustředit na děj a odpočinula si tak od svých starostí. Na detektivkách mě baví společně s kriminalisty odhalovat pachatele. Tentokrát mám výhrady. Nejednalo se ani o detektivku, vrahové byli známí. Román vlastně líčí zvrácený závod, kdo koho dřív zabije a kolik krve a mrtvých těl zůstane na "trase" tohoto závodu. Zdrcující brutalita, sadismus. Také
mě iritovalo hloupé až absurdní jednání hlavních postav (Saga, Valerie aj.)
Vadily mně i ty "vycpávky", jako by autoři potřebovali napsat určitý počet stránek.
Věřím a doufám, že další příběh bude lepší.

29 07.02.2022

Neměla jsem v plánu pořizovat si a číst další díl Šikmého kostela. Ale ježíšek to zařídil jinak, takže jsem román začala číst s určitými obavami, protože jsem si už ani nepamatovala, o čem první díl byl. Ale různé náznaky a odkazy mně pomohly se zorientovat.
Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla a dozvěděla se o dalších osudech několika karvinských rodin během nelehké doby. Trošku mně dělal problém narůstající počet postav, ale zřejmě svůj účel tito možná důležití hrdinové splní v dalším díle.
Jednání některých postav bylo podle mého názoru předvídatelné.

46 27.01.2022

Nejdříve se musím přiznat, že o severské mytologii jsem nevěděla téměř nic. O to víc jsem byla na tuto knížku zvědavá. Příběhy jsou zajímavé, kniha se čte dobře. Ve srovnání s řeckými bájemi mně ti řečtí bohové připadali obdivuhodnější, důstojnější.
Ježíšek mi nadělil "zimní vydání". Tak jsem si na přebalu láskyplně pohladila latexový sníh na stromech a těšila se na vychvalované ilustrace. No a kvůli nim dávám o jednu hvězdičku méně.
Potěšilo mě, že díky této knížce lépe chápu text písně Immigrant Song ;-))

27 14.01.2022

Knížečka, která je součastí stolního kalendáře, je rozdělena do čtyř částí podle ročních období. Tam najdete hádanky a říkanky, které se k dané době vztahují. Některé texty jsou hodně známé, některé jsem neznala.
A ilustrace Jiřího Trnky? To je zaručený recept na zlepšení nálady! Hotové kouzlo!

27 03.01.2022

Není pro mě snadné napsat komentář k této geniální knize, protože vše napsali čtenáři přede mnou.
Souhlasím, že kniha je děsivá, deprimující, vizionářská, že je obžalobou totalitních režimů, že je nadčasová a aktuální i nyní.
I mně chvíli trvalo, než jsem se začetla, ale potom začaly přečtené stránky rychle přibývat.
Jen si vyčítám, že jsem se dala do čtení tohoto románu v nevhodnou dobu - na Vánoce a konec roku by byla vhodnější méně depresivní četba. Kniha patří k těm několika, které mě dokázaly "rozhodit" - jako např. osudy a mučednická smrt Josefa Toufara či deníková sága Jaká je cena člověka...

P. S.: Ty krysy! Pane Bože, ať se mně o nich v noci nezdá!

67 30.12.2021

Souhlasím s předchozími komentáři, že začátek knihy nebyl nijak závratný. Protože jsem filmy o hobitovi neviděla, nechápala jsem, proč jsou všichni (většina) tak nadšení. Jak přečtené stránky přibývaly, nechala jsem se do děje zatáhnout i já. Líbilo se mi to.
Nesmím zapomenout pochválit ilustrace. Ty jsem si prohlížela dlouho a doslova mě nadchly.

42 03.12.2021

"Za časů ušatých čepic bývaly náramné zimy a obráceně, tehdy, když tak zběsile mrzlo, šili čepičáři ušaté čepice. Je tomu doslova sto let, svět byl ještě mladý a šmahem se věřilo na pohádky. Teď nás na takové věci nikdo nenachytá, ale za těch starých časů se bál klekánice i pan učitel, a kdyby na něho v noci někdo zadupal, mazal by to domů a pelášil by ostošest. Tehdy nebývaly se strašidly žerty."

Tak začíná pohádka o medvědáři a jeho medvídkovi. Ten úvod mluví za vše. V době, kdy V. Vančura tento příběh napsal, musely být děti z knížky nadšené. Troufám si tvrdit, že dnes by děti nebavila a ani by jí nerozuměly. Musím se přiznat, že mě nadchly pouze roztomilé ilustrace Z. Milera.
Takže tak nějak, no.

30 22.11.2021

Milé vzpomínání na různé situace, které autor prožil s prezidentem Havlem.
Pan Špaček s noblesou sobě vlastní dokáže vyprávět příhody groteskní i dojemné. Vždy se mu podaří dosáhnout správné pointy.
Přistihla jsem se, že se při čtení usmívám, ale několikrát mě dojetí přemohlo. No a na závěr jsem si s lítostí povzdychla, že jsou pryč ty doby, kdy prezidenta České republiky znal celý svět a zahraniční delegace si tu doslova podávaly dveře. Vypadá to, že se tyto časy jen tak honem nevrátí.
P.S. Je dobře, že nebyla zavedena ta thajská zvyklost. To by bylo hrozné! :-)

28 13.11.2021

Jsem spokojená, kniha se moc pěkně čte. Je to takové neformální povídání dvou přátel, muzikanta a novináře, a vy ani nedutáte a posloucháte (čtete) životní vzpomínky, úvahy a zamyšlení.
Po rozhovorech s panem Mišíkem odpovídají na celkem podobné otázky členové rodiny, bývalí i současní kolegové, hudební kritik a dokonce ošetřující lékař.
Další část knihy tvoří písňové texty, diskografie s recenzemi a množství fotografií.
Z knížky na mě zapůsobila neskutečná skromnost, laskavost a obyčejná lidskost velikána českého rocku (v mírném protikladu k názorům nejmladšího syna).
Pokud si můžu dovolit malou výtku, kniha by si zasloužila pevnou vazbu. Ale obsah je skvělý.

19 10.11.2021

Pro svůj příspěvek použiji úryvek z knihy. Myslím, že to je ten nejvýstižnější komentář ke knize:

"Novináři jsou od toho, aby za vás hlídali politiky. Vy jednou za čtyři roky rozhodnete u voleb. Ale pak si jdete každý po svém. A tak to má být. Každý máme své problémy, své starosti a práci. A prací novinářů je tady ty čtyři roky mezi volbami hlídat dodržování pravidel, svobody a demokracie. Snažit se štěkat a kousat. Tím se novináři často dostávají do nebezpečných situací. Občas stojíme proti velkým korporacím nebo silným a všehoschopným politikům či nebezpečným mafiánům. Novináři jsou tedy takoví vaši vyslanci. Kontrolují politiky za vás a ve vašem zájmu. A ten, kdo novináře šikanuje, odmítá jim odpovídat, neoprávněně je nějak postihuje, nebo je dokonce vystavuje násilí, tak ten podle mého názoru zabíjí i kousek vás. A tím pádem i kus demokracie."
(str. 301)

Co k tomuto autorovu vyznání dodat? Děkujeme.

27 30.10.2021

Vzhledem k tomu, že jsem přečetla šestou knihu s detektivem JL, nevím, jaká slova mám pro zhodnocení zvolit, abych se neopakovala.
Přečetla jsem poměrně rychle, občas s vytřeštěnýma očima, občas s úsměvem, někdy jsem znechuceně sykla.
Souhlasím s názorem, že pachatel byl odtajněn docela brzo a "epizodka z WC" byla taky zbytečná.

29 19.10.2021

Typicky české pohádky, ve kterých vítězí nejen dobro, ale i chytrost, moudrost, zkušenost či láska. Často jsem však měla pocit, jako by autor "opisoval" od Karla Čapka. Tolik mně připomínaly Čapkův sloh.
Nesmím zapomenout pochválit Ladovy ilustrace. Dodaly příběhům ten pravý pohádkový šmrnc.
Neumím si představit, že bych Drdovy pohádky četla dětem. Mám vydání z roku 1990, ale i já jsem měla problém pochopit význam některých slov. Jsem přesvědčená, že současné děti by se ptaly, co znamená to či ono slovo. Prospěly by vysvětlivky tak jako u vydání Babičky. Tam je dokonce vysvětleno, co je to pluh...

22 14.10.2021

Před dalším dílem série si budu muset dát pauzu a přečíst si něco "normálního".
Moje hodnocení je nižší než u předešlého dílu. Těch maličkostí, které ubírají tomuto thrilleru na dokonalosti, zde bylo mnohem víc a ze závěru jsem nijak nadšená nebyla. Zbytečně protahované, nastavované, už jsem se nemohla dočkat konce...

32 01.10.2021

Knížka se mi líbila. Byla napínavá, děsivá. Dobře se čte, díky krátkým kapitolám a skvělému členění se těžko od rozečtené knihy odchází.
Vím, že by se mohlo najít několik kritických připomínek. Tento druh četby však beru jako odpočinek a stejně jako u pohádek nepřemýšlím, jestli je děj reálný nebo ne. Chci se jen odreagovat a u tohoto románu se mi to podařilo dokonale.

34 25.09.2021

Když jsem tuto knížku četla před mnoha lety coby středoškolačka, byla jsem nadšená. V totalitní době bylo toto dílo úžasné.
Tentokrát jsem román četla poměrně dlouho, nebavily mě rozvleklé popisné pasáže. Do čtení jsem se musela nutit. Až v posledních kapitolách mě čtení bavilo, i když si z dějepisu pamatuji, jak vše skončilo.

21 20.09.2021