Kubula a Kuba Kubikula
kniha od: Vladislav Vančura
https://www.databazeknih.cz/img/books/64_/64541/kubula-a-kuba-kubikula-64541.jpg
4.2
613
Veselé příhody medvědáře Kuby Kubikuly, jeho medvěda Kubuly a podivného medvědího strašidla Barbuchy na jejich toulkách světem. Roztomilý příběh medvědáře a medvěda patří již mezi klasiku české literatury pro děti. Ani po letech od svého prvního vydání neztratil nic ze svého kouzla, osobitosti a vtipu, a tak by neměl chybět v žádné dětské knihovničce. Připomeňme si jen, že vypráví o medvědáři Kubovi Kubikulovi a jeho nezbedném medvědovi Kubulovi, se kterým se toulal po světě a kterého strašil strašidlem Barbuchou.... celý text
Komentáře (124)
Komentáře 124 Recenze 2
Nesmrtelná pohádková knížka, která se u nás dědí už ve třetí generaci. A pořád si všichni pleteme Kubu s Kubulou a pořád se všichni bojíme Barbuchy. I když moje děti se strašidla asi bály doopravdy, zatímco jejich děti se mu spíše smějou (že vypadá jako štětka do komína!).
Prostě klasika z péra klasika.
Další má oblíbená pohádková knížka z dětství. Díky mým dětem se denně vracím do pohádkového světa a i díky vnoučatům z pohádek asi nikdy nevyrostu a to se mi moc líbí :-)
Medvědář, medvídek a kouzelné strašidýlko a jejich příběhy se mým dětem moc líbí.
Krásné, stále i pro mě kouzelné čtení, další z těch co nikdy nezestárne.
Na této knize se mi nejvíce líbí ilustrace O. Sekory.
Příběh jako takový mne chvílemi baví hodně, chvílemi trochu nudí, ale pro dítka školkou povinná se mi kniha osvědčila nejen pro pohádkovost a jednoduchou směšnost (koulovačka, blechy, ...), ale i pro jazyk, který, ač je náročný, pro děti snadno stravitelný a srozumitelný. Pro starší děti už zábavnosti ubývá a zájem opadává.
Nedostatek času na čtení povinné četby mě dovedl k výběru dětské knihy od maturitního autora. Je tomu již mnoho let, co jsem naposledy četl dětskou knížku a kvůli Kubulovi a Kubovi Kubikulovi si teď připadám jako jeden z těch dospělých, které potkal Malý Princ, a je mi smutno. Pokud se tato kniha opravdu líbí dětem, skládám hlubokou poklonu autorovi, protože nic takového bych nikdy nedokázal napsat. Při pohledu z dálky na děj považujeme dětskou knihu za přehlednou, ucelenou, jednoduchou a poučnou, ale pokud se podíváme detailně, zjistíme, jak absurdní je. Obecně by se to dalo charakterizovat takto: Osoba A a osoba B řeší problém. Osoba A řekne osobě B, že to bude dobré, osoba B přitaká a od té chvíle už se žádná z nich nepozastaví nad tím, že vůbec nějaký problém existoval. Dále jsou kapitoly až neuvěřitelně krátké - jedna se vleze s obrázkem klidně i na dvě strany. A i když je to dětská kniha, objevují se tam nadmíru znepokojivé motivy. Nejsou to však takové věci, které by děti zajímaly, na to je cílová skupina příliš nízkého věku, ale bál bych se, že by se jim mohly vrýt do podvědomí. Vždyť Burdaburděra doslova vpíchne jehlu do lebky Barbuchovi, jenž je sám entitou, která se živí strachem a vznikla z víry jiné osoby. Takovým bytostem se říká tulpové a jsou to reálné koncepty v hinduismu. Dalším zvláštním úkazem jsou citově zabarvená slova, která bychom v současnosti před dětmi nepoužili. Obecně tedy mohu říct, že nevím, jak se ohledně této knížky mám cítit. Je hezká, roztomilá, má nádherné ilustrace, ale občas je na svůj žánr zdlouhavá, a věci, které postavy řeší, jsou často zbytečné.
I já patřím mezi čtenáře, kterým se tyto povídky nelíbí. Poslechla jsem si jako aknihu - nebavilo mne to a nudila jsem se. Myslím si, že některé pasáže jsou velmi těžké pro pochopení u malých dětí.
Moc mě to nebavilo, nemohla jsem se začíst. A to strašidlo mne přímo vytáčelo. Už jsem se k ní nikdy nevrátila a ani svým dětem jsem ji nečetla.
Co bych měla napsat k této krásné knížce, co ještě nebylo napsáno? Snad jen to, že je to jedna z nejlepších knih pro děti. A že i moje vnučky, kterým jsem knihu již před několika lety předčítala, si ji zamilovaly.
Po dlouhé době kniha, kterou jsem nedočetl... Příběh není špatný, ale bohužel ten slovosled je v dnešní době již nepoužitelný, navíc autor skáče v textu sem a tam, malému synovi se kniha nelíbila, a mě také ne. Jako kniha na čtení před spaním nevhodné.
Vzpomínám si, že když jsem vyplňoval test z češtiny k přijímacích zkouškách na střední školu, tak jedna z otázek byla, kdo napsal knihu Kubula a Kuba Kubikula. Bohužel tehdy jsem ponechal příslušné místo prázdné, protože jsem nevěděl a ani jsem nic podrobnějšího nevěděl o této knize.
Konečně jsem se dostal po letech k této dětské knize. Kniha o medvíděti KUBULOVI a jeho medvědáři KUBOVI KUBIKULOVI a medvědím strašidlu BARBUCHOVI. Celkově se mi kniha líbila. S některými knihami Vladislava Vančury mám problém, ale tato kniha se naštěstí četla dobře. Myslím si, že kniha může oslovit také současné dětské čtenáře. Občas se mi pletla jména Kubula a Kuba Kubikula. Někdy jsem se musel zamyslet, o kom je vlastně řeč.
Kniha z Ottova nakladatelství, která byla vydána v roce 2015, má velký formát a křídový papír. Líbily se mi také ilustrace JINDRY ČAPKA.
Moc hezká dětská knížka, kterou znám z dětství a četla jsem ji poté i dceři. Barbucha mě jako dítě hrozně děsila!!!
Připomněla jsem si večerníček z dětství, nevím, zda si ho špatně pamatuji nebo knížka je trochu jiná, ale i tak se dobře četla.
Nádherná květnatá čeština a krásně zakuklený smysl pro humor. Přesto mě tato Vančurova knížka nikdy nebrala a ani teď v dávnodospělosti se to nemění. Jazyk super. Ale atmosféra celé té knížky mi jde zkrátka proti srsti.
Patřím sice ke generaci, která už na těchhle knížkách zrovna moc neujíždí, ale mně se fakt líbila. Nejvíc jsem si oblíbil medvídka Kubulu, ten nebyl vůbec špatný :))).
Milá pohádková kniha nejen pro děti, ale i dospělé. Při čtení jsem si i lehce vzpomínala na večerníček. Četla jsem jako e-knihu, takže bohužel bez ilustrací.
Dovolte mi připojit svůj pobuřující komentář.
Myslím, že děti mají na výběr spoustu mnohem hezčích pohádkových knížek, než je tato. A dospělí, kteří mají rádi Vančurovu češtinu, mají k dispozici jiné jeho knížky.
Jako dítě jsem si přečetl kde co, ale tuhle knížku jsem si neoblíbil. Leda snad ilustrace, ty jsou výtečné.
Takhle pohádka mě v dětství minula, ale ráda jsem si ji přečetla. Příběh krásný, osobitá čeština byla fajn, ale strašně špatně se to četlo. Některé části pohádky nejsou úplně vhodné pro děti - např. připíchnutí psího chloupku doprostřed čela špendlíkem apod. Ale jinak jsem se při četbě bavila.
Po dlouhých letech, jsem se vrátila k četbě této knížky z dětství. Tehdy jsem jí příliš nerozuměla a i nyní, když o tom přemýšlím, je pro děti poněkud složitější. Přesně, jak to popsala předchozí čtenářka. Škoda, že to není převedeno do soudobého vyjadřovacího jazyka.
Knížku mi, když jsem byla hodně malá, předčítala maminka. Moc se mi líbily obrázky, ale pamatuji si, že jsem se bála toho strašidla, neměla jsem prostě moc dobrý pocit, to si pamatuji dodnes. Maminka se tehdy divila, jí se knížka líbila.
Četla jsem svým malým synům na dobrou noc. Dobře rozdělené na krátké kapitolky - 2 stránky, ale bohužel psán starými slovy, kterými děti nerozumí. Škoda, že není převeden do dnešní řeči, aby tomu děti porozuměli. Takhle je to moc nebavilo.
Vančurův košatý jazyk je samozřejmě krásný a starobyle znějící, to ovšem děti úplně neocení. Situaci tak zachraňují jedině obrázky a znalost televizního večerníčku... Celkový dojem: 70%
Lepe hodnotit nemuzu, syna pribeh nebavil a je docela pochopitelne proc. Pribeh je az prilis abstraktni, spise nez dej je to nekdy i krkolomna hra se slovy. Protoze se vyskytuji neologismy a vetna skladba je hodne zvlastni a nelogicka, tak se to i spatne predcita, clovek se u toho zakokta, dite ztraci pozornost, protoze netusi, co to melete. Barbuchu mel syn jako jedineho rad, libi se mu to jeho "bar, bar, bar", kdyz strasi. Dej ovsem absolutne o nicem a co me trochu vadilo, bylo mlaceni deti v pribehu. Tehdy samozrejme bezna vychovna metoda, ale v dnesni dobe se mi to predcitat nelibilo. Napriklad Marjanka je jeste nemluvici batole a dostane od tatika nalozeno, protoze nechce prestat plakat (chybel ji barbucha). Nojono, to byly holt casy...
"Za časů ušatých čepic bývaly náramné zimy a obráceně, tehdy, když tak zběsile mrzlo, šili čepičáři ušaté čepice. Je tomu doslova sto let, svět byl ještě mladý a šmahem se věřilo na pohádky. Teď nás na takové věci nikdo nenachytá, ale za těch starých časů se bál klekánice i pan učitel, a kdyby na něho v noci někdo zadupal, mazal by to domů a pelášil by ostošest. Tehdy nebývaly se strašidly žerty."
Tak začíná pohádka o medvědáři a jeho medvídkovi. Ten úvod mluví za vše. V době, kdy V. Vančura tento příběh napsal, musely být děti z knížky nadšené. Troufám si tvrdit, že dnes by děti nebavila a ani by jí nerozuměly. Musím se přiznat, že mě nadchly pouze roztomilé ilustrace Z. Milera.
Takže tak nějak, no.
Já nevím.
Je to takové.. ano.. a ne.
Myslím, že jsem tomu jako malá nerozuměla. Líbily se mi ty krásné obrázky Zdeňka Milera.
Ale to strašidlo mě děsilo..
Mám tu knížku, která byla vydaná v roce 1959.
Rozesmál mě příspěvek o knize a o pohřbu. Chápu tyhle dětské asociace, mám jich fůru. Já Kubu milovala, tedy, spíše Barbuchu.
Štítky knihy
pohádky pro děti pro děti od 5 let Večerníček rozhlasové zpracování české pohádky pro nejmenší medvědáři
Autorovy další knížky
| 2015 |  Rozmarné léto |
| 1980 | Markéta Lazarová |
| 1989 |  Kubula a Kuba Kubikula |
| 2006 | Konec starých časů |
| 2013 | Obrazy z dějin národa českého |
Kniha Kubula a Kuba Kubikula je v
| Právě čtených | 5x |
| Přečtených | 951x |
| Čtenářské výzvě | 103x |
| Doporučených | 29x |
| Knihotéce | 389x |
| Chystám se číst | 31x |
| Chci si koupit | 17x |
| dalších seznamech | 12x |