Satyrka komentáře u knih

Tuhle knihu jsem si koupila ještě předtím, než jsem se začala v koupi knih rozhodovat i podle hodnocení zde na DK. Naštěstí mě stála nějakých 30 Kč, takže ani moc nesmutním za zbytečně vyhozené peníze. Ale takhle - zbytečně....? Nerada knihu nedočítám a tak jsem jí dala šanci, kde jsem se řídila pravidlem, že pokud po 100 stranách bude stále nudná, kašlu na ni. I když bych ji možná i tak dočetla/ přeletěla. Naštěstí po 103 stranách mě docela i začala bavit. Zbytek už jsem přečetla docela rychle. Co k ní ale říct? Kniha o ničem? Ne tak docela. Několikrát jsem se zasmála, měla fakt vtipné části, naopak ale někdy i dost na sílu vtipné, smutné části a i části, co patří k životu. Amy... Amy mi trochu připomínala holku nejmenovaného člena mé rodiny, protože ten by taky mohl napsat o tom, jak se s ním jeho přítelkyně nesmyslně za půl roku stihla rozejít asi čtyřikrát... Nebo to bylo víckrát? Nevím. Ale bylo by to rozhodně zábavnější, neuvěřitelnější a tragičtější a smutnější, protože si nad jejími způsoby a nesmysly, co vyplodí, někdy (pořád) klepu na hlavu... Ale... Amy je aspoň lepší než tahle holka nejmenovaného člena mé rodiny....
No a komu bych knihu doporučila? Možná těm, kdo si potřebují oddychnout od těch hororů a kriminálek a celého světa a přečíst si něco, co ani nevíte, proč bylo napsáno a vydáno.
Dávám 2,5 hvězdičky, to proto, protože knihu Společníci a Poslední dívka jsem ohodnotila 2 a tohle bylo zábavnější.
(Můj komentář dává smysl asi stejně jako tato kniha)

1 28.10.2022

Tuhle sérii jsem poprvé četla asi před cca 10 lety, když jsem ji měla půjčenou z knihovny ve svých -nácti letech. Tenkrát se stala mou nejoblíbenější sérií a tak jsem si ji teď v dospělosti pořídila a dnes jsem dočetla podruhé první díl.
Dneska už bych ji vzhledem ke svému věku neoznačila za nejlepší, koneckonců už čtu i jiné žánry a fantasy spíš "dospělejší", ale pořád mě moc bavila. Postavy jsou úžasné, skvěle vykreslené, vždycky jsem milovala Jennu a i Sophie jsem měla ráda. To se nezměnilo. Archera jsem si dnes už představila víc podle popisu a díky tomu mi sedl víc než kdysi. Kniha je vtipná, i dnes jsem se zasmála, i dnes jsem byla překvapená z mnoha věcí, co se tam odehrály (některé věci jsem si pamatovala, ale ne všechny). Přečetla jsem ji za jediný večer a proto i po tolika letech knihu cílové, ale i necílové skupině, vřele doporučuji!
Kdysi 5/5, dnes dávám 3/5.

Hodně čtenářů se řídí tím, že pokud je kniha po 100 stranách nezaujme, odkládají ji. Kdybych se tím řídila i já, tak jsem ji dávno odložila, ale nerada knihy odkládám a tak jsem jí dala šanci. Nicméně to možná byla chyba. Kniha mě vlastně nudila. Žádné "wow" momenty, žádné pořádné zvraty, nic. V podstatě to nejzajímavější vám už prozradí anotace. Takže velké zklamání...

1 22.08.2022

Noo... Na začátku jsem čekala úplně něco jiného. Jak píšou i ostatní, postav bylo najednou mnoho a já se musela trochu víc soustředit, ale povedlo se mi si je zapamatovat a spojovat. Byla jsem trochu otrávená z neustálého slova "miminko", ale bylo v příběhu potřeba. Neskutečně na nervy mi lezla Barbara, typická "mamYnka". Někde v 1/3 knihy už mě příběh začal velmi zajímat a rozhodně jsem chtěla knihu dočíst.
Měla jsem určitá tušení, v něčem jsem měla pravdu, ale v tom, kdo je otec onoho miminka... Pro mě hodně nečekané!
Krásné zamotané a skvěle rozmotané!

Gildu jsem objevila ještě v době, kdy jsem chodila do knihovny jako náctiletá a tenkrát to byla moje nejoblíbenější kniha. Teď jsem si ji, už jako pracující dospělá, chtěla připomenout a nezklamala. Moc se mi líbí, jak je kniha psaná, jaký má styl humoru a samozřejmě to napětí, tajemno, záhadno, co obsahuje....
Za mě zatím nejlepší díl, ale objevila jsem, že jsou už i další dva, které jsem jako náctiletá nečetla, a tak se na ně moc těším!

1 07.03.2022

Tak tahle knížka byla úžasná!
Pořídila jsem si ji spíš, protože obálka... Musela jsem si vygooglit, co je vlastně slovo "queer", protože když mi bylo šestnáct až dvacet, zajimaly mě knihy s tématikou "lgbt"... A ono se tomu teď říká jinak :D Už jsem asi fakt stará..
Původně jsem chtěla dát knize 4/5, protože byla vesmírně (...) čtivá, styl krátkých zápisků každý den/ deníku byl důmyslným tahem, protože mě to chytilo a nechtělo pustit, jako někdo, kdo nesmí zavřít knihu s rozečtenou kapitolou, jsem si mohla knihu otevřít kdekoli jsem chtěla (takže ideál pro mou práci, kde se nezastavím, pokud není na lince malá mezírka), celý ten styl humoru mi dost sedl a já se často zasmála, zároveň to bylo takové jiné a mně sympatické a co se týče lásky, byla nenásilná, netlačilo se na pilu, takže to celé vyplynulo tak přirozeně a něžně.
Jednu hvězdičku jsem chtěla dát dolů za to, že když bych to shrnula, tak obálka, styl humoru i deníkový styl je top, ale ten příběh je oproti jiným příběhům ve finále takový... méně nabitý? Zkrátka si z něj asi moc nevezmete, když nepočítám nějaká různá fakta a moudra. Po přečtení posledních komentářů zde jsem se ale rozhodla dát plný počet hvězd. Někdo zde napsal, že je to taková "chill" knížka a to souhlasím. Proto i doporučuji všem, kteří hledají oddechovou knihu, kde se i můžou zasmát.
PS: Ve Phoebe jsem se občas trochu viděla. (Sebe v těch -nácti)
Všechny postavy byly skvělé.

08.06.2024

Moc mě mrzí, že jsem tuhle knížku nemohla číst víc v kuse. Četla jsem ji deset dní, ale jenom protože jsem na četbu měla hrozně málo času. Při každé příležitosti jsem po ní ale sahala.
Pokud se o detektivce dá říct, že je oddychová, pak bych tak určitě označila Vraždu na Velký pátek. Četla se dobře, hlavní postava, bývalá jeptiška, je velmi sympatická postava, a moc se mi líbila, což se mi u hlavních postav moc nestává. Sice zde nebylo moc překvapujících zvratů a šokující závěr jako je u novodobých krimi, ale to mi ve výsledku vůbec nevadilo. A protože čtu spíše ty novodobé krimi, tak to pro mě byla příjemná změna. Chris má zajímavou minulost, ale zase ne temnou jako čítám v těch novějších. Navíc se mi moc líbilo, že příběh byl spíše o obětech vraždy než o samotném vrahovi. A taky to, jak (skoro) všichni byli milí a příjemní, což opět v porovnání s novějšími krimi, není úplně běžné.
Rozhodně si chci sehnat všechny díly a přečíst celou sérii a doporučuji, když chcete něco klidnějšího, ale zároveň v tomto žánru.

19.05.2024

Tak po přečtení této knihy jsem si nechala den na napsání komentáře a stejně se mi nedostává slov. Od knihy jsem čekala rozhodně méně než kolik mi dala!
S touto knihou jsem strávila krásný jarní den na zahradě, což je dost protiklad k tomu, o čem jsem četla a jak jsem se při tom cítila.
Autorka knihu napsala výborně. Téma samo je originální a jak zde píše hodně lidí, i velmi aktuální... bohužel. Kniha je velmi dobře zpracovaná a propracovaná, do detailu, ale velmi čtivá, postavy nejsou na jedno brdo, čteme o emocích vícero z nich. Během čtení se mi střídalo plno emocí, nejsilnější byl asi pocit nespravedlnosti, to, jak to celé vzali hlavně rodiče Valerie, a pak ten pocit u závěru. Drásalo mi to srdce, cítila jsem to, ukápla i nějaká ta slza, a to je pro mě známka velmi dobré knihy, potažmo příběhu, i když to nebylo sluníčkové téma. S Valerií procházíme celým procesem, od samotné události, přes vzpomínky na Nicka a šikanu, přes probuzení v nemocnici, uvědomění si, sezení u Hielera (nevím proč mi to jméno znělo jako Léčitel), a také chození do školy po tom všem. Hned jsem si vzpomněla na to, jak je puberta jedno z nejtěžších období v životě. Knihu určitě doporučuji. Je to jedna z nejlépe napsaných knih, co jsem tento rok četla!

01.05.2024

(SPOILER) Achjo...
Lepší díl než ty předchozí dva, co se týče čtivosti, ale zároveň jsem zklamaná, jak se děj vyvíjel a vyvinul. V tomto díle se mezi Cassie a Isabellou otevírá propast, Cassie se začíná chovat jinak, někdy mi přišlo že až sobecky, a protože má oblíbená postava vždy byla Isabella, samozřejmě se stavím na její stranu. A proto mi bylo krajně nepříjemné, co se stalo na konci. "Dojemná" výměna slov mezi Cassie a Ranjitem na konci mě vůbec nezajímala, mě zajímalo, co je sakra s Jakem, i když to díky "křupnutí lebky" bylo více než jasné. A to mě právě hrozně zklamalo. Isabella je úžasná postava, hodně jsem si ji oblíbila a za mě si tohle absolutně nezasloužila, nemluvě o Jakeových a Jessiných rodičích. Proč nevinná Isabella a Jake dopadli takhle?? A proboha, co to je s Cassie?! Ranjit zabil přítele její úžasné kamarádky, kterou si mimochodem absolutně nezaslouží, a ona na to vše reaguje - "Ó můj bože, snad to nepřišlo vniveč a s Ranjitem jednou budeme žít šťastně až navěky!" Wtf prostě... To mě docela vytočilo! Kromě toho ta Cassiina láska asi nebude tak horká, když je schopná (skoro) si začít s Richardem, zatímco s Ranjitem se stalo/děje bůhví co. A jen tak mimochodem - mezi Cassie a Richardem je mnohem větší náboj a přitažlivost, kterou jsem při čtení přímo cítila, kdežto s Ranjitem je to takové povrchní mi přijde.
No jinak bohužel další díl nemám, a budu si muset někde sehnat, jak to vlastně dopadlo, protože abych si čtvrtý díl koupila za víc než stovku, to mi za to opravdu nestojí. Kniha je napsaná sice čtivě, ale za mě je to pořád průměr. Většina věcí mi byla naprosto jasná už od začátku, a některé scény byly popsány trochu pro mě literárně nedostatečně. Nebo ne nedostatečně, ale nevyzrále? Aspoň takový jsem měla pocit, samozřejmě autorku nehaním, tak to opravdu nemyslím. Co bylo fajn, bylo to, že aspoň trochu chápu, proč byla akademie vždy tak příhodně umístěna.
A opět zdůrazňuji - už mi dávno není náct, takže nejsem úplně cílovka.

28.04.2024

Jestliže se mi v prvním díle Cassie docela zamlouvala, tady už tolik ne. Místy mi přišla dost hloupá, někdy se mi nelíbilo to její jednání, ale omlouvám ji, protože zaprvé v sobě má částečně Estelle a zadruhé je jí šestnáct (nebo tak nějak). Její vztah s Ranjitem jsem absolutně nechápala... První díl jsem četla tak před deseti lety a postupem dalších let jsem bezmyšlenkovitě sbírala další díly. Před pár dny jsem si první díl znovu přečetla, a pokračuju v ostatních. Před těmi deseti lety jsem byla cílovka. Dnes mi je dost přes dvacet, ale i tak si ráda občas přečtu fantasy/YA. Ten vztah s Ranjitem - kdy se to stalo? Oni spolu skoro vůbec nestrávili čas a najednou se šíleně milují? Kromě toho Cassie přitahoval snad každý druhý...? Samozřejmě je Ranjit taky jeden z nejvíc sexy kluků - ale tak v patnácti jsme na to asi každá koukala. Hlavně vzhled, přitažlivost, povahu a zda si sedneme, vyřešíme později. Známe. Takže na druhou stranu Cassie ten věk věřím.
Moje nejoblíbenější a asi i jediná oblíbená postava je Isabella, už od prvního dílu.
Jinak kniha mi přišla možná o kapku horší než první, za mě se to docela táhlo, skoro každý byl špatný a zkažený, rozmanitost povah a osobností taky nic moc, všichni si byli dost podobní, a jak už bylo napsáno, Ranjit s Cassie mě nějak nebrali. Takže mě jejich scény nebavily.
Celkově tedy za mě průměr, ale už mi není patnáct.
Do dalšího dílu samozřejmě půjdu, čtvrtý nemám a ani nemůžu sehnat, takže dalším to asi končím :D

27.04.2024

Tuhle knihu jsem si pořídila kdysi dávno, krátce po jejím vydání, jako puberťačka, a přečetla ji. Během let jsem si v Levných knihách všimla, že existuje další díl. Tak jsem ho bezmyšlenkovitě koupila. A pak i ten třetí. Teď po letech jsem si řekla, že je čas všechny přečíst a tak jsem začala připomenutím prvního. Pamatovala jsem si jen velmi málo, a bohužel nejvíc konec.
Už dávno čtu jiné žánry, ale přece jenom občas ještě do ruky vezmu i fantasy/YA. Děj si pamatuji - a i teď pro mě byl - ponurý, z celé knihy na mě jde temnota, trochu smutno. Klasicky téma a děj tehdejších (možná i dnešních) bestsellerů - střední škola/akademie, systém rozdělení studentů (krásní a mocní x zdánlivě nezajímavá hlavní hrdinka, která se ale stane raritkou, střední třída, stipendisté a zbytek školy). I přestože jsem knihu přečetla na jeden zátah, stačila jsem si některé postavy oblíbit (hlavně Isabellu, ale docela i Cassie), nápad dobrý. Každopádně pro mě jako ne pro cílovku trochu klišé, ale kniha se četla dobře a rychle. Zajímalo mě to. Hodnotím jako průměr, ale znovu zmiňuji - už mi je víc přes dvacet.
Na další díl se vrhám ihned.

25.04.2024

Už moje třetí kniha od GoldenDog a musím říct, že u každé jsem zatím nevěděla, co si myslet. Řekla bych, že to asi prostě není můj styl, ale mám jich doma ještě dost, tak uvidíme.
Nikdy se nepřestala usmívat mě z těch tří bavila, nebo se mi líbila, nejvíce, ale i tak nevím, co si přesně myslet. Kniha mě vtáhla od prvních vět, tempo je rychlé, je to čtivé. Určitě na zamyšlení nad více věcmi, pravda, lež. Opravdu víc ze sebe nedostanu, třeba se mi to ještě rozleží v hlavě.
Poznámky obsahující spoilery:
Na to, že něco nesedí, jsem přišla krátce po Lásce v lese, ale jak to s Alexandrou je, mi došlo až ti bylo jasné všem. Stejně jsem ještě z něčeho zmatená, zajímavá myšlenka a nápad.

14.04.2024

5. AUDIOKNIHA
Tak tohle byla muka! A konečně jsou za mnou. Myslela jsem, že to ani nedoposlouchám, ale nikdy mi to nedá a musím knihu dočíst. Ne že by kniha jako taková byla zlá, to ne, autorka umí velmi dobře psát. Ale hlavní postavy jsou tak šíleně nesympatické a nesnesitelné , vyvolávaly ve mně vztek a odpor, tak silný, že se mi chtělo křičet. Rozhodně nedoporučuji brát si příklad z jejich vztahu, to zaprvé. Zadruhé, David je hrozně namyšlený, sobecký, arogantní, normálně bych celé oddělení vyhodila a nechala tam jen jeho, protože ostatní kolem něj jsou totálně k ničemu, a on si vystačí na vše sám. Hlavně vyslýchat umí jen on. Hana je otravná, chová se příšerně, na jednu stranu neskutečně oddaná Davidovi, na druhou mu ale věčně nevěří, a ti dva si nemají čas sdělovat jednoduché informace. Komunikace celkově příšerná, věrnost to samé, a díky těm dvěma jsem byla spíš "tým Pursa", přestože je líčený jako bonzák. Co jsem rozhodně, je "tým Patrik", nechápu, co na Haně (nejen on) vidí, zaslouží si mnohem lepší ženu. Hana na jednu stranu má problém Davidovi říkat základní věci, na druhou ale práskne vše, co se týká Patrika, nejednou jsem na adresu jak její, tak Davida, měla ne moc slušnou poznámku. A to poslouchám pouze v práci při práci, nebýt toho, tak mi to za to nestojí.
Jak jsem ale psala už předtím, i takové postavy, které opravdu v člověku vyvolají takové emoce, není asi úplně snadné napsat, takže to není nic proti autorce, i když doufám, že to, jaký mají Hana a David vztah, není v jejích představách ideál. Ale tak, každý jsme nějaký. A pravda, když jsem jako puberťačka psala příběhy do šuplíku, taky moje postavy neměly ideální vztahy a já to věděla, ale bavilo mě to takhle.
Jinak případ je silně upozaděn, spíš je to taková "vedlejší" dějová linka, pravda - na celý děj má i tak vliv. Každopádně ta hlavní dějová linka - obvinění Davida, mě pak už vůbec nebavila a nezajímala.
Za mě nejhorší díl, ale protože mám silné antipatie k postavám. Od teď ještě větší a asi si nervy trápit nad dalším dílem nebudu, pokud bude.
A jo, asi hodně jiný názor oproti ostatním komentářům tady, nicméně mě uklidňuje, že můžu souhlasit s komentáři k této sérii na Audiotéce.
Takže není to "hejt" proti autorce, jen proti těm nesnesitelným postavám.
PS - SPOILER:
By mě trochu zajímalo, co by David dělal, kdyby lidi, kterým může vyhrožovat, nepodváděli svoje manželky...

11.04.2024

Oproti předchozímu dílu byl tenhle na mnohem mnohem vyšším levelu! Narozdíl od Vdovy jsem se začetla poměrně rychle. Kniha byla velmi čtivá, těšila jsem se na každou další kapitolu, příběh byl srdcervoucí a měla jsem i slzy v očích. Příběh byl i krásně zamotaný, a to já ráda. Co mám ale velmi ráda taky, je to, když je i skvěle rozmotaný, což je! Měla jsem určitá tušení, jedno jsem odhadla přesně, ale ostatní jsem odhalila až postupně s Kate. Musela jsem se i zamyslet nad tím, jaký velký příběh se skrývá za skutečností, která se dá popsat jednou větou. Odkrytá kostra malého dítěte. Hrozné. Ale co vše tomu předcházelo, co se stalo, jaký obrovský příběh se za tím vším skrývá, co vše se může odhalit. Je to stejné jako životy nás všech. Dá se shrnout v několika větách, ale jaký příběh v tom celém je. Nejednou si řeknete, jak by se o vašem životě dala napsat kniha. Asi proto máme tak rádi knihy, potažmo příběhy...
Kniha mě hodně pohltila, hodně zasáhla, vím, že o ní budu ještě dlouho přemýšlet, takže proto nemůžu jinak než dát plný počet hvězd a doporučit!

11.04.2024

4. AUDIOKNIHA
Pokud hledáte detektivku, která se nezabývá jenom případem, ale z velké části i osobním příběhem hlavních postav, a zároveň milujete "páry roku", tak bez váhání do toho, doporučuji. :D
Do toho navíc si celou sérii můžete klást otázku: "Jak vlastně vypadá spravedlnost a férovost?"
Moje "zamilování se" do postav pokračuje i v tomto díle, na Hanu jsem skoro až alergická, určitě přítelkyně roku, ale David tedy nemá dvakrát co říkat, to je to samé, a taky ho nemusím, pán tvorstva, jak se chová mi je prostě nesympatické. V tomto ohledu je to pro mě tedy těžší, protože pro mě je, jak už jsem psala u předchozích dílů, dost důležité, jak si s postavami sednu.
Na druhou stranu ale nejsou postavy typicky bezchybně jednající a dokonalé, jako se občas stává.
Jinak je ale kniha za mě originální, jak už jsem psala, je to jiný detektivní příběh, za mě hodně propracovaný, to klobouk dolů před autorkou, já bych se už v celém ději ztratila, kdybych ho měla psát. Vztahy mezi všemi postavami jsou zajímavé, spíš ale negativní, řešení samotného případu je za mě hodně upozaděné, nicméně celý případ je v celém ději velmi důležitý. Měla jsem určitá podezření a některá se mi i splnila. Takže stejně jako u předchozího dílu jsem dost rozpolcená.
Každopádně detektivka naplněná příběhy k prasknutí.
Poznámky obsahující spoilery, které si nemůžu odpustit:
- Vzhledem k tomu, že Hanu nemám ráda a Dorotu/Sandru jsem si docela oblíbila, (ani nevím proč) a to, co David udělal, byl pro mě sice šok (nejlepší, že to celé poslouchám v práci při práci), jsem to škodolibě Haně "přála". Za to, jak Davidovi věčně nevěří, a koneckonců v minulém díle taky nebyla úplně svatá. I když, jak už bylo řečeno, Davida za jeho chování taky nemusím, komunikace s kýmkoliv silně vázne, on nikoho nepotřebuje, je sobecký a vše mu v podstatě prochází. Závěr si myslím, že se opravdu stal.
Měla jsem tušení, že se něco takového stane, když David nechal Flégra samotného. Něco mi říkalo, že nakonec ho někdo zabije a když ke konci bylo řečeno, že se našla mrtvola, tak nějak už mi to bylo jasné.
Co se ještě týče Doroty, podezírala jsem ji, že tam něco nehraje, ale i tak mě to úplně nenapadlo.

05.04.2024

3,5/5
.
.
.
2. Audiokniha
A zároveň druhá detektivka psaná českou autorkou. A opět jako u první - hlavní vyšetřovatelé Hana a David mi nesedli. Hana byla za mě dost na prd přítelkyně, která měla očividně radši Davida než vlastního přítele a David mě vůbec neokouzlil tou svou povahou.
Ze začátku se mi kniha spíše nelíbila, ale nakonec mě to, paradoxně díky vztahům Hany a Davida a i ostatních postav, začalo bavit. Kniha se zabývá nejen případem, ale i životem postav, a nakonec jsem si v tom to kouzlo našla. Jen mi pak vyšetřování přišlo táhlé a jako by opakující se. Už jsem chtěla vědět, jak to tedy celé bylo! A jak to celé bylo, mě trklo v jedné části a nakonec se mi potvrdilo, že to tak opravdu bylo. Části s Anetou mě bavili a asi jsem si ji i oblíbila nejvíc. A hned po ní jsem si docela oblíbila Patrika.
A nakonec už si pouštím i další díl.
Poznámky obsahující spoilery:
- Klára mi přišla podle chování mladší než byla, ale možná jen můj dojem.
- Snažila jsem se být strašně nezaujatá, fakt, ale Hana se mi nejvíc zprotivila tím chováním k Patrikovi, čekala jsem, kdy ho pošle k vodě, lépe on jí. Možná je to tím, že na mě "špatní chlápci" neplatí, já radši ty "nudné" hodné... Proto mi asi ani nesedí David... Téma alkohol a závislost mě nikdy nebavilo a ani moc nezajímalo , ale dám tomu samozřejmě šanci.
- A proč mi přijde, že čeští autoři mají v knihách nevěru víc než ostatní?

18.03.2024

Hm... Asi mě to bavilo víc než první díl, ale musím tedy říct (napsat), že to bylo úplně jiné než první díl. Stále to bylo velmi čtivé, kdy vás to nutilo číst dál, odsýpalo to, ale jak kdyby se autor najednou rozhodl to celé pojmout jinak. Což byl možná i jeho záměr.
Upřímně jsem od celé série čekala něco jiného, asi klasický postapokalyptický román, a ono ne. Ale baví mě to, přestože mám radši trochu jiný postapo svět. A jak už bylo kolikrát psáno, je to občas dost předvídatelné.
Co se týče postav - dost jsem si oblíbila Freyu.
Co ale naprosto nechápu, SpOilER, je ten Leonův táta?? Já totiž v prvním díle pochopila, že zemřel. "Je mi to líto, Leo, Grace." Musela jsem se po dočtení Reborn podívat znovu do Remade, zda jsem si to nespletla, ale ne, pořád to chápu stejně. Napsala bych, že to možná osvětlí třetí díl, ale... Neřekla bych. No uvidíme. Pokračuji posledním dílem. Ale prosím, už méně toho "zlatíčko"...

21.01.2024

Tak tohle se mi asi stalo poprvé. Myslím to, že kniha je velmi čtivá,na škále od 1 do 5, kde 5 je nejvíc, je to 5. Prostě chcete číst dál. Jakože hodně. Ale zároveň když zhodnotím celý děj, když si ho celý shrnu, tak... Nechci použít slovo "nezajímavý" , to vůbec ne, jen takový... Já nevím.... Upřímně nedokážu pro to najít slovo. Je to zajímavé, je hodně zajímavý samotný vir, samotná nákaza, ale příběh je jinak takový... "jednoduchý". Nevím. Autor se s tím každopádně moc nemazlí, a já třeba konec, ne ten úplný, tam to bylo jasné, ale ten konec "před úplným koncem" nečekala.
Takže co se týče čtivosti, tak dávám 5/5, ale co se týče děje, příběhu, tam to vidím tak na 3/5.
Mám i další díly a neváhám pokračovat, to rozhodně ne. Vrhám se na další.
PS: Ten název knihy je perfektní. Za mě úplně sedí k tomu viru, líp to asi vystihnout nešlo.

16.01.2024

Díky komentářům a hodnocením zde, jsem po přečtení všech předchozích dílů váhala, zda si pořídit i tento, a nakonec jsem to nechala být. Úplně nakonec se mi ale dostala příležitost si tento díl pořídit a hned jsem se na něj vrhla. A... Možná jsem fakt tolik neměla dávat na všechny ty komentáře tady. Protože přestože možná kniha byla trošku jiná, zas tak obrovský rozdíl jsem nevnímala. Ano, napětí bylo rozhodně méně, ale jinak jsem se opět bavila a měla knihu brzy přečtenou. Autorka i tahle série se u mě řadí mezi ty nejlepší krimi série, které mám zatím za sebou.
Co mi ale moc nesedělo, je ten skok. Myslím skok v čase mezi předchozím a tímto dílem. Regina moc nevyrostla od minula, ale od minula je tu docela pokrok v technologii a hlavně zmínky o covidu a mně to prostě nesedělo. Chápu to, ale nesedělo mi to. Dobře, autorka chtěla asi zmínit covid, aby vzdala hold a poukázala na práci doktorů a sester, ale i tak, pro děj to nemělo nějaký velký význam a akorát to trochu poukázalo na ten skok. To je asi taková jediná věc, co mě zarazila.
Jinak opět zajímavé události. Určitě je opět o čem přemýšlet.
Spoilery:
Že nejspíš půjde o genetiku mi došlo, když se zmínilo, že Sofia vyhledávala krevní skupiny. Ale stejně mi to nedoteklo.

14.01.2024

Nervy drásající, napínavý thriller, kde jen obracíte stránku za stránkou, abyste se dozvěděli, jak všechno tohle končí.
Hlavní postavu jsem si dokázala ihned oblíbit, z Matky šel strach a temnota od samého začátku.
Spoiler:
Teda Matka byla ďábel. Nesmrtelný ďábel, co si nedá pokoj. Už jsem z ní měla nervy. A Polly hodně statečná, rvala se o život, co to šlo.
Když do domu zabloudil Patrick, bylo mi divné, že by to tak rychle skončilo. A taky že ne. Tady to totiž začalo. A vždycky, když už jsem si myslela, že je konec a lehce si oddechla, pokračovalo to. Chvíli jsem si myslela, že to skončí dřív a zbytek knihy bude o tom, jak to celé Polly zpracovává, ale ono ne. Začala jsem pak čekat Matku všude a ona si fakt nedala pokoj.
Olivie mě překvapila. Myslela jsem, že ji beztak Matka/ Catherine zabila už někdy v pubertě... A ono ne. A klidně bych ocenila víc o Olívii - jak dopadla, setkání s rodinou, jak dlouho vlastně byla v té kopce...
Také jsem si říkala, že jméno Mirabelle a Clarabelle zní podivně - ve smyslu, že přece první co by mě napadlo v tomto duchu je Annabelle. A ejhle.
Já nerada o knihách a příbězích říkám, že to "bylo přitažené za vlasy", když to fakt vyloženě nekřičí nesmyslem, protože někdy sama netuším, že je něco možné a ono to možné je a člověk dokáže i to, co netuší. Každopádně Polly měla štěstí v neštěstí, hodně i v tom, že byla sečtělá, a taky že se to dozvěděla v tomto věku, jak sama zmínila.
No a Matka měla takovou motivaci a byla tak vytrvalá, až se musela sama zabít, aby od ní byl klid.
Co oceňuji, je to, že v knize bylo zahrnuto setkání Polly a rodičů. Bála jsem se, že tenhle konec tam nebude a já miluju šťastná shledání.
Takže já jsem spokojená, i když trochu vyděšená. Taky chápu, že někdo umřít musel, aby to nebylo tak růžové...

10.01.2024