Šárka_D komentáře u knih
Dobré, čtivé, rychle odsýpající, se vším, co od fantasy chci. A lepší než první díl.
Jsou knihy, u kterých už po dvaceti stránkách cítíte, že jste narazili na něco extra. Anglický pacient je jednou z nich. Kniha plná hlubokých myšlenek o podstatě lásky a lidskosti, které jsou ale podány bez nadbytečného patosu, kniha poetická a lyrická, vyznačující se uhrančivou atmosférou. Určitě potřebuji vidět filmovou verzi, pravděpodobně také potřebuji navštívit Káhiru, pouště severní Afriky a cesty beduínů...
Jsem moc ráda, že jsem se díky třináctileté neteři dostala k tomuhle fantasy fenoménu pro dospívající. Hezky rozehraná série, určitě budu pokračovat, a je mi líto, že jsem ji nečetla ve věku, pro který je určená.
Fajn knížka pro stručný přehled o ženách, které ovlivnily módu. Kdo bude chtít jít více do hloubky, musí hledat jinde. Pěkné ilustrace.
Zvolili by si uprchlíci vyhnanství v cizí zemi, kdyby předem tušili, jak těžký život je čeká? Přes kolik generací se může přenášet prožité trauma? Co znamená být správným americkým klukem? A jak to vlastně bylo s babičkou Lan a dědou Paulem? Knížka bolavá, těžká, poetická a nádherná. Taková, která zanechá stopy.
Moje vánoční knížka roku 2022 a hned taková krása, doslova pohlazení. Každá jedna povídka je korálkem milé vánoční romantiky s dobrou atmosférou, až na jednu mne bavily všechny a možná si od autorů a autorek přečtu i něco dalšího.
Celkem fajn, jen už asi nejsem v rozpoložení pro young adult literaturu, a taky nejsem tak naivní, abych věřila, že parta šestnáctiletých dětí by byla tak brutálně výkonná.
Po knize jsem sáhla náhodou, ovlivněna krásnou obálkou, a čekala jsem další young adult romantiku, ale nic takového se nekonalo, což mě mile překvapilo. Vcelku originální příběh a zajímavé historické pozadí, pěkný jazyk, já byla spokojená.
Sama bych si knihu nevybrala, ale čtenářský klub Letnice ji zvolil, tak jsem se do ní pustila. Inu, děj bych shrnula asi takto: Jdu, bolí mě nohy, jsem strašně unavená, postavím si stan a spím, v kempu si dám cheesburger. Tyhle putovní knihy mne neberou, odložila jsem i tolik vychvalovanou Pobřežní cestu. Velkým plusem ale byl popis truchlení, vyrovnávání se se ztrátou matky a taky vzpomínky hrdinky/autorky na dětství.
Tohle bylo TAK dobrý! Dark academia ve své nejčistší podobě, možná ještě víc, než si ti, kdo označení žánru vymysleli, vůbec dokázali představit. Univerzitní prostředí? Pecka. Postavy? Uvěřitelné a své. Duchové, tajné spolky, zaklínadla a krvavé oběti? Můj bože, kdy bude další díl?
Autorka v podstatě obšlehla Panství Downton, jen ho zasadila do Německa, příběh je předvídatelný, stejně tak jako postavy, je to ale napsané čtivě a s celkem pěknou atmosférou. Solidní tři hvězdy.
Addie, Addie, tak dlouho jsem o tobě slýchala chválu, až jsem si tě koupila a přivedla domů, a nezklamala jsi mě, to ne, jsi bezesporu dobrá kniha, s čistým a živým jazykem, zábavná, romantická a s fantastickými motivy, přesně tak, jak to mám ráda, a navíc se z poloviny odehráváš v New Yorku, za což jsou body navíc, ale, jak už tomu bývá u velkých očekávání, na pět hvězdiček bohužel nedosáhneš. Moc by se mi líbilo, kdyby autorka víc rozvinula osudy hlavní hrdinky v minulosti, byl tam obrovský prostor ponimrat se v období Voltaira a Diderota, v Belle Epoque, v Americe za prohibice, ale dostali jsme jen náznaky a pár epizodek tam, kde bych čekala víc, mnohem víc. Tak třeba příště. Díky za několik hezkých večerů!
Ačkoliv začátek knihy mě nadchl (klasický příběh chudé siroty na prestižní škole mě vždy zahřeje u srdíčka, i když jsem něco takového už četla stokrát), ve druhé půlce kniha ztratila tempo a když se přidala šamanská magie a Spýřani, měla jsem co dělat, abych knihu dočetla. Předvídatelné, skoro až nudné, dokola opakovaný koncept jednoho výjimečného pána moci a spasitele světa už mě stokrát nebaví. Bez pokračování série se asi obejdu.
Trochu moc zázračných záchran v poslední chvíli, trochu moc deus ex machina, co ale musím přiznat je, že se mi vůbec nechce Ravku opouštět a propadám se do ní hlouběji a hlouběji...
Tak jsem po třicítce sáhla po young adult fantasy, a přes všechny zde zmíněné klady mi tam prostě něco chybí. Hloubka, vyspělost, lepší psychologie postav a vztahů? Autorka vystavěla zajímavý svět, inspirace Ruskem je velmi přitažlivá, protože pro nás stále působí poněkud exoticky, a kniha rozhodně vtáhne. Blbý je, že hlavním postavám jsem jejich vztah moc nevěřila, a to ani v dalších dílech trilogie. Celkově solidní tři hvězdy.
Třetí díl se opět četl skvěle, musím ale přiznat, že ve všech těch sklenařských tajemstvích jsem se poněkud ztratila, takže pro mě byl konec trochu zmatený. Scéna s Ernem - top. Před vydáním čtyřky si budu muset sérii přečíst znovu, abych si vše osvěžila. A postřehla jsem tam snad náznak zrodu romantického pouta, hm? :)
Zatím nejlepší díl série, svět už známe, takže zbývá spousta prostoru na děj, zběsilé úprky, šermovačky s duvaly, držkování a nasírání se (moc se mi líbí, že se Ilan chová jako správný čtrnáctiletý spratek a ne nějaká dokonalá vyšší bytost), hádky s kapitánem, prohlubování vztahů s pětadvacítkou, odhalování dalších tajemství. Jen houšť a větší kapky!
O knize jsem dlouho slýchala, ale dokopala jsem se k ní až díky letní akci Hostu (kniha za 200, neber to), kdy jsem si koupila rovnou všechny tři dosud vydané díly. Ten první má pomalejší rozjezd, ale není se co divit, autorka musela vysvětlit fungování a rozvrstvení svého světa. Od druhé třetiny už příběh dostává slušný spád. A co je pro mě nejdůležitější, kniha splňuje přesně to, co od fantasy chci: nutí mě číst dál a dál, dokud nerozlousknu všechna tajemství, která na cestě hrdiny čekají...
Někde jim říkali žítkovské bohyně a někde třeba šeptuchy. Zastrčené kraje měly své léčitelky a bylinkářky ještě dlouho poté, co modernita ovládla města. Kniha ale není o nich, alespoň ne primárně. Je o tom, jaké to je, dospívat v osadě, kde v lese spíš potkáte vlka než člověka, o tom, jak nezaměnitelně nás zasáhne první velké přátelství, o důležitosti víry a potřebě věřit alespoň v něco. Autorka má vytříbený jazyk a cit pro atmosféru. Knížku vřele doporučuji všem, kteří mají rádi lehké fantaskno.
To byla zívačka. Přes poutavé téma i dobu jsem nepřišla na chuť suchému stylu vyprávění ani plochým a bezkrevným postavám, ze kterých jsem si ani jednu neoblíbila. Pochvalu si nezaslouží ani obálka, která hází knihu úplně do jiného žánru. Po veskrze nadšených reakcích ve čtenářských skupinách jsem čekala víc.