Rilian
komentáře u knih
Klub sebevrahů / The Suicide Club
Robert Louis Stevenson
Příjemné počtení klasické literatury.
K tomuto vydání jenom tolik, že jsem v něm nalezl překlepy.
Příchod noci
Isaac Asimov
Úžasné a ve své podstatě jednoduchý příběh. Právě proto autoři Asimov a Silverberg nemohou zklamat. V jejich knihách je vždy něco málo, co čtenáře překvapí nad sebou samým, že o tom nikdy nepřemýšlel. Zde je tomu kupříkladu, jakou panickou hrůzu bychom měli, kdyby se přestala střídat noc s ránem.
Svět záhad Arthura C. Clarka A-Z: od Atlantidy k zombie
John Fairley
Jako malý jsem knihu zbožňoval. S kritickým odstupem a novými poznatky samozřejmě nadšení ubývá :-)
Dědicové
William Golding
Velice zajímavý námět. Oproti Pánu Much zde Golding popisuje jiný typ zla, zlo nikoliv v jedinci, ale nýbrž ve společnosti. Problémem ovšem zůstává malá inteligence pozorovatele děje tj. neandrtálce, a čtenář tudíž musí číst velice pozorně.
Jako příklad lze uvést popis luku, který neandrtálci předtím nikdy neviděli. Proto, když popisuje, že vedle neandrtálce najednou vyrostla nová větev, musí si čtenář spojit, že je to vystřelený šíp, který se zabodl do kmene stromu.
Spor o amnestii
Václav Klaus
Prostě posbírané články, které ve své podstatě tvrdí to samé: prezident má právo vyhlásit amnestii, Václav Havel vydal taky svoji amnestii, a všichni jsou zlý na Václava Klause.
Nevím, proč je v názvu slovo spor, když všechny články vyznívají pouze jedním směrem. Není to "spor" je to apologie a to ještě napsaná neobjektivními příznivci pana prezidenta. Zcela nerozumím smyslu poslední části publikace, kde autor prostě překopíroval oslavné maily (snad pravé) svých příznivců. To, že mi hodně lidí vyjadřuje podporu znamená, že mám automaticky pravdu?
Naprosto zbytečná kniha, jakých u pana bývalého prezidenta lze bohužel nalézt mnoho.
Egyptologové
Kingsley Amis
Čtivě napsáno. Jednotlivé postavy a jejich dialogy jsou obrazem pravého anglického smyslu pro humor. Zálety se ostatně jako vše na světě dají provádět s elegantností a vynalézavostí.
Charakteristická věta: "Nikdo nemůže radit jinému muži, jak má balamutit své vlastní děvče".
Mudrosloví urozeného pána Tyriona z Lannisterů
George R. R. Martin
Dle mého názoru naprosto zbytečná kniha. Prostě výňatky z knihy, nic víc, nic míň.
Solaris
Stanisław Lem
Zcela určitě zajímavý nápad. Kniha se mi ovšem nečetla příliš dobře. V každém případě se ke knize vrátím, a potom jistě hodnocení zvýším.
Princezna z Marsu
Edgar Rice Burroughs
Nostalgické dílo, které se velice dobře čte, a má co nabídnout jak dítěti tak dospělému. Samozřejmě, že děj je psán z dnešního pohledu naivně, ale mě osobně přitahují sci-fi staršího data. Pokud si někdo dokázal celou sérii Barsroom vymyslet v roce 1917, zasluhuje si určitě uznání, i přes později prokázané nepřesnosti.
Stopy zapomenutého lidu: Obraz dějin Polabských Slovanů v historiografii
Libuše Hrabová
V českém prostředí ojedinělá kniha, avšak práce není syntézou dějin polabských Slovanů, tudíž postrádá potřebnou kritiku pramenů.
Naproti tomu autorka zde přehledně shrnula svoji dlouholetou úctyhodnou překladatelskou a badatelskou činnost v tomto, v českém prostředí takřka neznámé, oboru.
Rovněž klad knihy je i vybraný jazyk.
Na druhou stranu se nejedná o kritickou analýzu dějin polabských Slovanů, nýbrž o jejich obraz v dobové i moderní historiografii. Na tu stále ještě čekáme.
Romulanská válka 2: Odvážně vstříc bouři
Michael A. Martin
Závěrečný díl není špatný. Dobře se čte, a to dokonce i Tripova dějová linie.
Zklamání naproti tomu pociťuji v tom, že dění na frontě je omezeno pouze na přítomnost Enterprise. O zbylých lodí NX se nic nedovídáme.
Nedořešena zůstává i otázka zmizení Travisovy rodiny.
Závěrečná bitva u Cheronu nebyla špatná, ale dvojí nástup posil lidí "na poslední chvíli", kdy už se Archer smiřuje se smrtí, nevypadá příliš dobře.
Nevím, jestli Romulané nebyli příliš silní a lidi příliš nevyspělí. Možná by dle mého názoru bylo lepší, kdyby se konflikt opravdu omezil jen na lidi a Romulany.
Na druhou stranu je zde dobře vyřešeno, proč se ihned po válce přistoupilo k jednání o Federaci, ačkoliv spojenci Země se dlouho drželi stranou konfliktu.
Knihu lze doporučit, je stejně čtivá jako druhý díl, ale dějově trochu zaostává.
Romulanská válka 1: Pod křídlem dravce
Michael A. Martin
Nejlepší díl, celé série. Příběh má švih a celá kniha se prakticky věnuje dění na frontě. Zejména skvěle napsaná pasáž o akci lodi Columbia, když se Romulané rozhodnou poprvé využít sebevražedné stíhače s jadernými náložemi.
Autor myslím velice důmyslně vyřešil některé nejasnosti mezi seriálem Enterprise a epizodou TOS Balance of terror, kde se tvrdí, že se bojovalo na primitivních impulzních plavidlech s jaderným pohonem, nebo proč vlastně Země bojovala proti Romulanům sama.
Trochu úsměvně nicméně působí kočovná služba praporčíka Travise Mayweathera a lodí, na nichž slouží, které mají životnost asi deset minut. Ačkoliv chápu tento postup. Autor tím chtěl ukázat nejen působnost tajné romulanské zbraně, ale i ukázat jednotlivá místa probíhajícího konfliktu. Ale podobně jako u prvního dílu, možná by tato scéna vypadala lépe na plátně.
V každém případě, pokud jste přečetli první díl, druhý se vám bude líbit ještě více.
Kobayashi Maru
Andy Mangels
Přečtené všechny díly. Celkově lze říci, že se jedná o dobře napsané sci-fi. První díl (nepočítám-li předcházející knihu pojednávající o zkáze Coridanu) je spíše rozjezdový. Možná jsem čekal od incidentu s Kobayaschi Maru něco více složitého.
Trochu nudné mi přišly pasáže, kdy posádky Enterprise a Columbie přelétávají sem a tam vesmírem, což trochu lépe působí na plátně, než v knize.
Život alchymistův
Václav Kaplický
Kaplického mám rád pro jeho čtivý styl psaní. Myslím, že velice dobře vykreslil rozpor mezi vědou a šarlatánstvím, což ovšem v 17. století často splývalo. Navíc jsem rád, že v knize jsou někteří alchymisté ukázáni jako podvodníci a druzí jako vědci (viz rozhovor Johna Dee s Rudolfem o výrobě zlata).
Dychtivost a ctižádost mladého Kellyho brzy přivede k podvodům s horoskopy a výrobou zlata, kdežto Dee zůstane věrný vědě.
Vůbec nevadí, že se v příběhu nevyskytuje žádné nadpřirozeno s nímž si lidé často spojují dobu Rudolfa II. Byla to zkrátka doba, jako každá jiná. Lidé se rodili, žili, pracovali, umírali.
Světová válka Z
Max Brooks
Skvěle napsané, originální způsob vyprávění, a především promyšlenost celého děje. Vůbec mi nevadilo, že autor neřeší problémy, jako např. odkud se nákaza vlastně vzala. Autor místo toho nás provází celou válkou a jejími klíčovými událostmi, přičemž ukazuje, že jména aktérů nejsou zas tak podstatná. Důležité jsou příběhy, které se ve válce stanou. Několikrát se některá událost opakuje z pohledu jiné osoby. Pokud někomu některý příběh nesedí, nemusí se trápit dlouho a za pár stránek se ocitá zase u jiné osoby, což je velký klad knihy. Velice oceňuji i autorův rozhled a domýšlení možných důsledků pro jeho poválečný svět (část Totální válka). Zjevná inspirace světem po druhé světové válce je vskutku zajímavou společenskou-politickou sondou.
Pro mě osobně nejlépe napsané kapitoly určitě o palestinských uprchlících do Izraele, popis Quislingů, Redekerův plán, příběh čínské ponorky, a rozhovor se šéfem ÚSTUPu).
Jediná kapitola, kterou shledávám málo uvěřitelnou pojednává o hospodářské prosperitě Kuby po válce Z .
PS: Jeden krátký příběh se dokonce odehrává v Čechách, a vypráví o přežití některých lidech na středověkých hradech.
Úpadek a pád Římské říše
Edward Gibbon
Tři hvězdičky za jazyk a styl napásání. Velice pěkně se četla. Jako syntéza příčin úpadku římské říše je kniha již z větší části překonaná. Názor, že Řím zničilo křesťanství je passé.
Opati
Pierre Michon
Občas obtížně čitelné, a možná by neuškodila specifikace místa děje, ale v každém případě velice sympaticky napsáno, a ke knize se určitě ještě někdy vrátím.
Mýtus Věčného Žida
Jaroslav Vacek
Velice zajímavé pojednání o Ahasverovi. Není to zcela historická kniha ani popularizační, ale určitě jí to neubírá na přitažlivosti. Vřele doporučuji.
Pojednání o politice
Hasan Nizámulmulk
Velice zajímavý náhled do íránského prostředí, které tehdy ovládali Seldžukové. Nezámolmolk na mě působí, jako vzdělanec, který se cítil povinen předat své znalosti dále, aby říše přetrvala, ačkoliv měla tehdy své problémy. To vše zábavnou formou, což je typické pro žánr adabové literatury.
Místy jsem měl pocit, že čtu jakéhosi Machiavelliho z 11. století: "S protivníky by měl válčit tak, aby vždy zbylo místo pro usmíření a aby smír byl takový, že může znovu rozpoutat boj. S přítelem a nepřítelem má mít takové vztahy, že je může přetrhat, ale takovým způsobem, aby je mohl znovu navázat."