Riccia komentáře u knih

Nehledala jsem v knize ani historickou věrnost, ani nadpozemské umění, ale pohodu, trošku napětí a leckdy i mile moudrý pohled na svět, který se přes těch x století často točí stále kolem téhož. A to jsem dostala, takže za mne - maximální spokojenost :-)

3 16.02.2020

Takové čisté a lidsky opravdové vyprávění z časů, kdy si ještě rodina poseděla spolu a vyprávěla si, kdy se cenila poctivost, čest, láska k vlasti a zodpovědnost k národu.

3 08.12.2019

Potterománie mne vždycky nechávala zcela chladnou. Děti knížky o Harry Potterovi měly zlousknuté, filmy zhlédnuté a já byla v klidu mimo. Nedávno jsem se však ocitla v knihkupectví a tam na mne koukla tahle úžasná obálka s obrázkem Jima Kaye. Neodolala jsem a začala knihou listovat. Výsledek na sebe nenechal dlouho čekat - knížka odešla se mnou a přichystala mi několik kouzelných večerů a jarně-letních podvečerů na lehátku na terase. Smekám před bezbřehou fantazií J. K. Rowlingové i nádherným zpracováním již jmenovaného ilustrátora. Probírání se touto knihou byl skutečně kulinářský zážitek pro téměř všechny smysly. Kdo ještě nečetl, můžu ji jen vřele doporučit. Netroufám si odhadnout, jak to dopadne, jestli někdy příště potkám jeho druhý díl. :-)

3 26.04.2019

Knížku jsem objevila díky Čtenářské výzvě 2018 a musím přiznat, že první třetina byla pro mne dost náročným čtením. Jako když se parník prokousává proti prudkému proudu. Přečetla jsem pár stránek a přišlo mi to jako velký kus. Pak ale došlo nenápadně k nějaké změně - jako bych se s příběhem sžila, jakoby se voda stala lehčeji splavnou. Pak už jsem od příběhu téměř nemohla odejít. Životní peripetie hlavní hrdinky, nečekané změny a překážky v její životní pouti, její myšlenky, její pocity byly podané tak dokonale a přirozeně, že jsem měla pocit, jako když jí dobře znám a výborně jí rozumím. Navíc mne zaujala kronika Austrálie, která jako by podkreslovala celý příběh a přidávala mu další úroveň vyprávění. Velmi mne překvapilo, že si autorka všímala i dnešním jazykem řečeno environmentálních a ekologických témat - problematiku stavebních úprav řeky viděla i z hlediska přírodních vztahů, všímala si vlivu sucha i záplav, zavlečených nepůvodních druhů živočichů i rostlin nebo třeba vlivu nového osídlení na původní obyvatele. Austrálie, která pro mne byla doposud prakticky neznámou zemí, se najednou změnila v jeden nádherný velký pestrý obraz se spoustou barevných odstínů. Přečíst tuto knihu byl běh na dlouhou trať, ale rozhodně stál za to :-)

3 02.09.2018

Lehké a příjemné čtení, které nezarmoutí, ale ani nic nepřinese. Některé pasáže mne pobavily, jindy jsem si připadala jako střízlivý o silvestrovské půlnoci - takové to nucené veselí, kdy se očekává, že se člověk bude otřásat veselím, ale ono to tak nějak nejde. Věřím, že i když je v knize hodně použita určitá nadsázka, spousta situací má svůj reálný základ ve zkušenostech autora - kastelána. Pointa žádná - přetrženo ze dne na den, kronika pokračuje ve druhém díle. Do druhého dílu možná mrknu, ale asi nevydržím.

3 03.07.2018

Zcela souhlasím s předchozími příspěvky - i já jsem hltala u televizní obrazovky seriál Strážce duší, a tak když jsem teď narazila na knížku pana Vašíčka. moc ráda jsem si ty pohodové večery připomněla. Příjemné pohodové čtení, které můžu všem zájemcům u tajemno a historické záhady okořeněné současnou detektivní zápletkou jen doporučit..

3 04.03.2018

Po Podivné knihovně jsem v naší městské knihovně sáhla proto, že jsem o ní slyšela v letošní Čtenářské výzvě a chtěla jsem jí "ochutnat", přestože už mám tento bod výzvy splněný. Přiznám se bez mučení - nepochopila jsem ji. Nyní jsem si pročetla předchozí komentáře a díky Chesterton, která mne navedla na "překlad do lidštiny" od čtenářky s přezdívkou Clea3112 , jsem nedopadla jako Efka.saf, která to zhodnotila slovy "Co to sakra bylo?" Podle mne morbidní vyprávění s podivným koncem. Co však oceňuji - to jsou ilustrace. Alespoň jsem neměla problém představit si ovčího mužíka :-) Nevím nevím - Murakamiho literární surrealismus (jak jsem se poučila u Eeli) mne nějak neoslovil. Možná by se to dalo zkusit ještě jednou s Clea3112-iným komentářem coby záložkou. Třeba bych konečně chytla tu "správnou vlnu". Co pro mne bylo asi nejzajímavější - že tak jako u nás chováme v kleci kanáry, tak pro Japonce jsou exotičtí naši milí špačci. :-)

3 18.02.2018

Pěkná napínavá knížka. Její děj se odehrává ve třech dnech a tři dny mi stačily na její přečtení. Vytkla bych jí možná trošku pomalejší rozjezd a naopak moc prudký závěr. Jinak mne nadchlo líčení krás Glénanu - ještě že existuje internet. Mapa a obrázky přidaly ke čtení ještě další rozměr.

3 02.01.2018

Knížku jsem vzala do ruky díky čtenářské výzvě, čtení to bylo milé a příjemné, jen té víry v Pána Boha a chlapské nadřazenosti v ní bylo na mne trošku moc.

3 20.09.2017

Naprosto dokonalá, nevím, proč jsem se jí tak dlouho vyhýbala. Vřele doporučuji všem, kdo mají rádi napětí a chytrou zápletku.

3 17.08.2017

Tato povídka z XIX. století je idylickým vyprávěním o životě horalů v Nízkých Tatrách. V příběhu, jehož děj se odehrává během tří červnových dnů a finále potom o rok a půl později, líčí autorka krásy tamní přírody, představuje tehdejším jazykem typické oblečení zdejších obyvatel, způsob hospodaření, lidové obyčeje, pověry i texty zdejších lidových písní. Je to pestrá pohlednice z cest, kterou vytvořila Božena Němcová na základě svých vzpomínek z putování po tamním kraji

3 17.07.2017

Velice smutné a silné čtení. Je určené pro děti - přemýšlím, co si z něj odnesou ony. Určitě si z toho příběhu berou něco jiného než dospělý a rodič k tomu. Mně celou dobu mrazilo po zádech a tekly slzy, když jsem si představila situaci Hany a jejího bratra- tu bezmoc a nespravedlivost, s jakou museli žít. Jak se vůbec něco takového mohlo dít? Jak vůbec takové šílenosti mohl někdo provádět a jak jim to mohlo tak dlouho procházet? Bože dej, aby nic takového další děti nemusely zažívat.

3 19.04.2017

Bylo to zajímavé a zvláštní čtení, autor má neuvěřitelnou fantazii, která nabízí zajímavé kombinace a představuje nečekané souvislosti. Děj i prostředí autor předkládá velice barvitě, příběh je napínavý, ale z mého pohledu tam bylo nějaké "ale", které nedokážu pojmenovat - prostě spíš pocit, že tam něco chybělo - nebo přebývalo, těžko říct. Něco, co mi prostě bránilo úplně se do příběhu vžít a nechat se strhnout. Když to shrnu - bylo to docela dobré čtení, i když v některých chvílích na mne trošku překombinované. ale mám radost, že už jsem to dočetla a dám si něco jiného.

3 12.04.2017

Tahle knížka mne oslovila v polici s knihami na prodej v naší městské knihovně podmanivými ilustracemi Jana Černého a místem dění - Malou Stranou. Tuhle část Prahy jsem za svých VŠ studií měla nejradši. I zaplatila jsem 6 Kč a odnesla si prakticky novou knížku domů. Říkala jsem si, že když nebude k ničemu, tak alespoň moc netratím. Omyl, přinesla jsem si kouzelné poetické vyprávění z doby, kdy si ještě lidé vyprávěli a kdy si pomáhali. Nejde o typické pohádky - čtyři příběhy jsou řazeny do jednotlivých období roku a zavádí nás mezi pražské vodníky, bubáky, ale i člověčí obyvatele Kampy a Malé Strany, kteří společně řeší trable a problémy obou stran - strašidel i lidí. To vše čtenář vstřebává všemi smysly, protože autor má úžasnou schopnost vykreslit místo děje od zvuků, barev až po vůně a nálady - a jeho slovní líčení ještě umocňují zmiňované ilustrace J. Černého. Ocenění podle mne zaslouží i neuvěřitelná fantazie autora, protože takovéhle zápletky i peripetie řešení by mne osobně v životě nenapadly. Mám pocit, že přestože tahle knížka kdysi získala cenu Literárního fondu za nejlepší knihu pro děti, je psaná i pro dospěláky - minimálně díky počtu malostranských hospod, které jsou v knize jmenovány. Každopádně jsem moc ráda, že jsem tuto knihu objevila a zmíněných šesti korun českých rozhodně nelituji.

3 09.01.2017

Četla se stejně tak jedním dechem, jako předchozí dva díly. Už jen zopakuji, že knihy jsou podle mého názoru mnohem hezčí než film, ale filmu vděčím za to, že jsem tuto trilogii objevila. Fantasy není můj oblíbený žánr, ale v tomto případě činím velkou výjimku. Vyprávění ze Středozemě je skutečně kouzelné.

3 07.01.2017

Ranhojič je moje srdcová záležitost - když nemám zrovna co číst, často po něm sáhnu znovu. Před autorem smekám a všem zájemcům ho vřele doporučuji.

3 07.01.2017

Jak to tak vidím, asi si budu muset udělat trošku pořádek v minoritech, františkánech, dominikánech, premonstrátech, opatech, biskupech, převorech, kvardiánech a jiných prelátech a řeholnících. Jinak to bylo opět prima čtení :-)

2 02.02.2022

Ještě klika, že jsem v oboru biologie člověka a medicíny celkem poučená osoba a rozuměla jsem (alespoň z větší části) odborným pojmům, které na mě každou chvíli mrkaly z textu. Neřekla bych však, že by mne v tom textu nějak zvlášť těšily. Občas mi přišlo, že tato knížka je jakousi snahou o zkopírování autorčiny sestry v psaní zážitkových memoárů (Vejce a já Betty MacDonaldové), ale nějak chybělo to množství zážitků, které by stálo za to sdělit, a proto vznikla jakási nastavovaná kaše. Kapitolky věnované těhotenství a závěrečnému lékařskému sletu jsem dočetla jen se sebezapřením. Některé kapitoly byly milé a laskavé a četly se pěkně, u některých dalších jsem si občas říkala, že jejich čtení je skoro ztráta času. No, dala jsem to, ale nadšení se nekonalo a zcela jistě knížku předám dál...

2 02.03.2021

Další milé setkání s kapitánem Exnerem :-) Docela by mne zajímalo, jak vypadá filmové zpracování této "Erbenovky". U Pastviny zmizelých jsem zjistila, že ji ještě nikdo nezfilmoval, ale tady to bude asi jinak.

Přebírání krabic na půdě vykouzlilo tuhle knížku, kterou jsme s dětmi rádi četli.
Hádaví skřítci Vítek a Bonifác, stejně jako lišky Eliška a Pampeliška nebo mnohé další postavičky, jsou prostě nezapomenutelní :-)
Dnes v pokročilejším věku mne ale okouzlily i jiné básničky. Třeba Srpnová, nebo Večer...

2 27.10.2020