RemiBlack komentáře u knih

2018/48
Druhý díl Hildy, aneb další půvabná (a taky pořádně šílená, záleží na úhlu pohledu ;)) jednohubka. První díl byl o fous lepší (díky magické krajině), ale ani u druhého se nebudete nudit!

1 20.10.2018

2018/47
Hilda je skvělá! Tahle modrovlasá holčička vás (v jakémkoli věku) protáhne svým příběhem a bude to jízda. Jednohubka na odpoledne, ale ty ilustrace jsou jednoduše kouzelné. První díl, který se odehrává u magické krajiny je za mě nejlepší.
Komiksy hodnotím tak trochu s nadhledem. Ale ať se na to dívám jak chci, pět hvězdiček má Hilda jistých! :)

1 20.10.2018

2018/52
Opět platí to, co pro předchozí dva díly. Bylo to fajn, ráda bych viděla i další pokračování v češtině, ale toho se asi bohužel nedočkám... Postavy neuvěřitelně milé, historie šílená. Ale to je přesně to, co se od Hetalie čeká, ne? ;)

20.10.2018

2018/51
Platí to samé, co pro první díl. Knížka zábavná (když zrovna víte, o co jde), zmatená (po zbytek čtení), ale originálně zpracovaná a milá po celou dobu. ;) Laťku si série drží stále stejnou, žádné velké změny v průběhu se nekonají (a to je dobře). Doporučuju, pokud máte chuť na trochu šílené historie. :) 4*

20.10.2018

2018/50
Na začátek je asi potřeba říct, že mangu obecně hodnotím jaksi shovívavěji. ;)
Tahle knížečka je docela příjemná a místy i oddechová záležitost. - Obzvláště pokud si libujete v historii. Považuji se v dějepise za lepší průměr, ale i tak mě dost (jistě velmi vtipných, chápete-li pointu) příběhů minulo. Ten zbytek za to ale stojí.
Příběhy jsou krátké, ale absolutně na sebe nenavazují a tak nepočítejte s nějakým uceleným historickým zážitkem (upřímně, nejsem si jistá, že se některé informace dají v hodině dějepisu využít).
Samotný nápad se zosobněním zemí se mi zdá úplně geniální a postavy jsou to opravdu perfektní. Snad není země, kterou byste si nezamilovali. - Moji favorité jsou ale každopádně členové Osy, popř. Francie a Sealand. Obzvlášť Německo, jak se neustále snaží zbavit/pomoct Itálii... ("Německo? Jsem v severní Africe a nemůžu si zavázat tkaničky!) Vtipné, originální, geniální.
Kresby jsou fajn, ale už si mě tolik nezískaly (nevím, asi je to vada českého vydání...) - někdy jsou rozmazané a krom překladu jsou občas po stranách japonské dodatky.

A pocity po dočtení?
- chci vííííc, dejte mi vííííííc!
- z každé zmíněné země přijel do Japonska velvyslanec a společně zfackovali autora ;)
- pokaždé, když teď slyším o nějaké zemi, vidím v dané situaci jejího představitele z Hetalie. ("Etiopie byla za 2. světové okupována Itálii" - ta představa... ne, prostě nemožná :D))

20.10.2018

2018/53
Kdyby mi bylo 10 let, tetelím se blahem. Takhle se usmívám - na dětskou detektivku dobrý výsledek. Detektivky jako žánr nemám v oblibě, ale tohle se (možná právě kvůli tomu, že je pro děti) dalo.
Sourozence musím vychválit až do nebes a být knížka jenom o tom, jak se snaží navzájem dostat, byl by to absolutně dokonalý počin. Třeba jejich šachová partie nebo vzpomínky na různé pasti patří mezi nejlepší části knihy.
Co ale musím vytknout je nekonečně překombinovaný konec... Nebylo to už trochu moc? ;)

1 20.10.2018

2018/54
Klasika sci-fi, stará přes 60 let a přesto není absolutně poznat, že autor nepíše o roku 2018. Mimochodem námět, to by mohlo být téma pro nejednu rozsáhlou debatu. ;) Moc mě nebavil začátek, ale v druhé půlce se vyprávění rozjelo. Mohlo být akčnější, ale na 4* to jde.

9 20.10.2018

2018/46
Těšila jsem se, ale o to větší zklamání... Knížka je o všem a (hlavně) o ničem, autor jsi by se nemohl rozhodnout, o čem chce psát.
Jednu hvězdu strhávám za prostředí, druhou za nezáživnost a třetí za jména - všechny na G, ale nepamatuju si ani jedno...
Pár fajn nápadů nicméně bylo, takže 2*.

1 28.09.2018

2018/41
Dnes už se asi nenajde moc lidí, kteří po téhle knize sáhnou z vlastní iniciativy. Děj není nijak valný, ale pokud máte titul v povinné/maturitní četbě, tak mohu jedině doporučit. Stejně tak rozbor a audioknihu, oboje k dohledání na Youtube.
Jak říkám, sice nic moc, ale děj docela srozumitelný, a 45 stran se přelouskat dá.

2 14.09.2018

2018/39
I pro mě je to první manga. :) Rozhodně je to něco jiného.
Neskutečně se mi líbilo, jako rychle se kniha čte - to je prostě dokonalost. Krásná grafika, děj (i když mohl být první díl obsáhlejší), velká škála postav.

Jako první jsem viděla anime. A klidně kamenujte, ale stojím si za tím, že mě bavilo mnohem víc. - Nechápejte mě špatně, manga je super. Taky je obsáhlejší a spousta scén v anime chybí. Preferuju anime kvůli charakterům (třeba Hide působí v anime mnohem sympatičtěji), openingu (nejen díky němu na mě anime působilo hlubším dojmem a uceleněji) a grafice (barevnost, lepší přehlednost u akce).

Do dalších dílů se ale určitě pustím, doporučuju! :)

1 09.09.2018

2018/38
Čekala jsem tajemnou atmosféru a neuvěřitelný konec. Místo toho jsem dostala bandu teenagerů. Nebylo to mysteriózní nebo napjaté - bylo to divné.
Ale takovým špatným způsobem divné, kdy s tím už nechcete mít nic společného.
"Ostrov lhářů" je za mě mnohem lepší, a z 98% jiný.

Bohužel, ne.

3 09.09.2018

2018/40
Ehm... První díl mě úplně nenadchl, ale líbil se mi. A druhý je velký zklamání.
Dost mě u čtení rušilo střídání ich-formy a hlavně přítomný čas vyprávění. Někomu přijde, že se tak do knihy lépe vžije. Já si zvykám 150 stran, než mi to přestane připadat divné. (Tahle vada je, bohužel, převážně na mé straně)
Ani postavy mě nějak nenadchly. Mám ráda Helenu - a tady ji autorka od ostatních jednoduše odřízla. Dřív mě bavil i Elias, ale změnil se a už to není, co bývalo. Keenan byl vyloženě otravný a Laia... taková Mary Sue trpitelka, se syndromem sebepodceňování. Klišé. Jako nejlepší postavy tak zůstávají Tas, Izzy, Džibrán.
A je to sice YA, ale dva milostné trojúhelníky snad nejsou potřeba, ne? V prvním díle asi byly výraznější, ale až tady mi začaly lézt na nervy.
I děj mě zajímal víc u prvního dílu - tady už trochu pokulhává. Šerosráz a výcvik v něm je asi nejlepší, co autorka vymyslela - místo třetího dílu série bych hrozně chtěla knihu, kde Elias a Helena byli pěťáci. :)

Nevím, tohle mi nesedlo. Série Jiskra v popelu pro mě prostě nemá jiskru...

2 09.09.2018

2018/37
Vládci strachu jsou skvělí, to je rozhodně fakt. Ale ostatní Kulhánkovy knížky mě zatím bavily vždycky trochu víc. Nejlepší byl asi začátek. A autorova poznámka na konci - protože ten název mi vrtal hlavou celou dobu. :) 4,5*

6 22.08.2018

2023/11
Opět skvělé, i po pěti letech úžasné čtení. Ty postavy vážně stojí za to, a příběh taky. I tentokrát můžu doporučit!
2018/36
Na knížku jsem padla jen náhodou, ale byla to náhoda opravdu úžasná. Když vás neodradí prvních pár stran, tak už se nebudete moct odtrhnout až do konce. Výborná atmosféra, skvělé postavy. Všechny čtyři hlavní postavy měly svoje výhody i nedostatky, působily lidsky (i když to lidi zrovna nebyli, hehe), uvěřitelně a moc sympaticky, ty si prostě musíte zamilovat. Každý byl něčím úžasný a jedinečný.
Nápad s Lesním lidem se mi moc líbil a i Fairfold mě tou atmosférou a odlišností něčím přitahoval.
Knížka je to napínavá a není tu nouze o akci (a najde se i krev a smrt), ale zároveň je i oddechová a sladká. A pokud jde o romantickou linku, tak ani té nemůžu nic vytknout. Většinou působila přirozeně, tak nějak upřímně - stejně jako celá kniha, až pohádkově.
Rozhodně doporučuju a prosím, dejte jí šanci. Možná se vám nebude líbit a třeba ji ani nedočtete... ale určitě vám zbude aspoň vzpomínka na něco kouzelného. :)

2 22.08.2018

2018/35
A pak se člověk jednou nechá zlákat anotací... Možná je to jen můj pocit (nechápu, jak je to možný, ale podle hodnocení ostatních to asi tak je), nicméně tahle knížka byla mizerná. Ne, nenadávám tu jen tak. Počkejte si na argumenty:
Všichni (všichni!) se chovali totálně neprofesionálně. I ten hrozně nepřístupný a tvářím-se-že-tě-nenávidím kapitán stráží pronášel k "nejnebezpečnější vražedkyni" (mimochodem taky téma k diskusi!) věty typu "Sluší ti to".
Nechápu Celeanu (opět připomínám, vražedkyni). Po dvou letech vyjde ze solného dolu a její první dvě myšlenky jsou: 1. Dřív jsem bývala tak hezká, 2. Jak to, že je princ Dorian krásný?!
Nepřišla idea skleněného zámku nepraktická i vám? A to, že Dorian není podobný ani jednomu z rodičů? Rodinná tragédie všude, kam se podívám...

No nic, ale to by tak nevadilo. Jinak je totiž v knize místy docela slušná akce a napínavost, která by zhruba vyvážila předchozí nedostatky. Ani ty vzpomínky Celeany na výcvik nebyly vůbec špatné. To je ta jedna hvězdička.

Ale milostný trojúhelník?! Než začnete házet kameny, tak já proti dobře napsané romantice nemám vůbec nic. Ale tohle! To mám opravdu nejradši, když dva kluci, nejlepší přátelé od dětství (mimochodem, tohle přátelství by byl mnohem lepší námět knihy než ten současný), se kvůli holce (a ještě takové) jakoby ani neznají...

Jediná postava, která opravdu stála za řeč byl Nox. (Za toho je ta druhá hvězdička)
Dívčí román je v žánru (bohužel) zcela oprávněně.

7 22.08.2018

2023/28
Vyhlídka na věčnost nezklame ani napodruhé. Sice se musíte trochu prokousat přes začátek, kdy se teprve dozvídáte, co se vlastně děje, ale zbytek knihy i po pěti letech považuju za jeden z mých top oblíbených, i když dneska na tom cením asi i něco jiného než tehdy. Devlin je pořád bezkonkurenční ("Neuhne a neuhne!"), a další knihu s Karolínou člověk prostě nemůže odmítnout. Určitě to nebylo moje poslední čtení.

2018/34
Jo, první třetina je trochu slabší (a tím nemyslím, že je slabší, ale že zbytek je lepší). Pak se to ale neskutečně rozjede a Vyhlídka na věčnost je moje oblíbená knížka od Kulhánka. Ty scény s Převozníkem jsou skvělý a nic vám nezvedne náladu tak, jako naštvanej "Devlin". :D A taky tady vystupuje Kocour! Víc si prostě člověk přát nemůže.

4 22.08.2018

2023/30
Po pěti letech jsem si říkala, že přišel čas na druhé kolo, a byl to sakra dobrý nápad. :D Kupodivu Stroncium je spolu s Vyhlídkou na věčnost (a začátkem Nočního klubu!) moje nejoblíbenější knížka od Kulhánka, tak asi nikoho nepřekvapí, že mi to zase přišlo jako totální pecka.

2018/33
"Svobodná střeva létala vzduchem." - co víc k tomu říct? :)
Začátek v Luxoru byl prostě luxusní. A jak jsem si myslela, že už mě nemůže nic překvapit, tak konec mi to okamžitě vyvrátil. Stejně jako kolega liriq, Nový švábík je přesně to, co si dám po dočtení.

8 22.08.2018

2018/32
Jako malá jsem Alenku z planety Země četla furt dokola a je to jedna z nejlepších knih, co znám. Aspoň v jedné z povídek máme takové pokračování.
Jinak první povídka, Cesta do Indie, mi přišla asi nejslabší. Byla dobrá, ale ta atmosféra třicet let starých táborů pionýrů v Rusku už je prostě překonaná.
Zajatci asteroidu mají u mě pět hvězdiček jistých. A Hledá se volná planeta... no bylo to oddechové, zábavné. Celkově se mi knížka moc líbila.

1 22.08.2018

2018/31
Mayovka. Tak co jiného, než "úžasné" se dá napsat, že... Jen by to místy chtělo víc akce a méně popisu, ale to už by člověk asi chtěl moc. :)

3 22.08.2018

2018/27
Moje první setkání s žánrem i s autorem. A do háje, proč se to nestalo už mnohem dřív?! (dobře, pár let zpátky bych se nedostala přes prvních pět stran, ale stejně...) Krev, kam se člověk ("člověk") podívá, jedna akce za druhou, prostě pecka. A samozřejmě Kocour!

7 22.08.2018