Red_Fox komentáře u knih

Občas nemůžu uvěřit tomu, jak se lidstvo rychle posouvá. Třeba technologický posun za poslední desítky let je až neuvěřitelný. Tato kniha je ukázkou toho, že ne vždy je to zadarmo a musíme doufat, že se z minulých chyb jednou skutečně poučíme.

Ve světové politice mám mezery, tahle kniha tedy byla pro mé knihomilské pohárky velké lákadlo. Musím ocenit mapy, které skvěle doplňovaly a vysvětlovaly text. Informací k četbě bylo opravdu hodně. Pokud máte paměť jako slon, jste celkem za vodou. Bohužel to není můj případ. Samotný obsah a téma bylo velice zajímavé, ale nebyla jsem si toho v závěru schopna moc zapamatovat. Přeci jen bylo na pouze 300 stránkách narváno shrnutí o skoro všech kontinentech. Neříkám, že je kniha špatná, to vůbec ne. Jen mám asi raději o něco „volnější“ a osobnější styl psaní.

3 09.04.2021

Kniha, ve které je naprosto jasný záporák, ale vy mu přesto fandíte. :D

Bylo zajímavé doprovázet Šakala při přípravě atentátu na francouzského prezidenta a zároveň sledovat jeho stíháním ze strany policie a dalších bezpečnostních orgánů. I když pro mě byla detektivní část občas trochu nudná a žádná z postav mi nějak nepřirostla k srdci. Měla jsem celkem strach, že se nedovím, o jaký úkryt Šakalovy zbraně se vlastně přesně jedná. Výsledek mi přišel prostě dokonalý.

3 27.12.2020

Dlouho jsem přemýšlela, jak tuto knihu ohodnotit. Protože však beru v úvahu celkové zabavení, 3 hvězdy budou fér. Často mi přišla až příliš natahovaná (přitom nemám problém číst bichle) a po dočtení mám neuspokojivý pocit nezodpovězených otázek.
Dalo by se říct, že šlo o 2 knihy v jednom – příběh Tóru Okady a válečné vzpomínky nadporučíka Mamiji, jakoby nenápadně propašované do Okadovy "knihy". Přitom Mamijovo vyprávění dostane po přečtení doslovu úplně jiný rozměr.

3 03.11.2019

Čím více čtu knihy tohoto typu, tím více mi dochází, jak jsou si navzájem podobné. A to i přes to, že jsou některé pojaty spíše z duchovního hlediska, jiné pak naopak z čistě lidského, případně se zaměřují jen na určitou sféru života. Základní myšlenky jsou stejné.

Během četby ve mě kniha probouzela různorodé pocity. Našly se v ní názory, se kterými jsem nesouhlasila. Možná proto, že neznám žádný dokonalý pár a tak nějak jsem to Ruizovi nevěřila. Určité pasáže ve mně dokonce zanechávaly nepříjemné až negativní pocity, což mě celkem překvapilo. Na druhou stranu mě kniha nutila se nad jednotlivými tématy zamýšlet a některé zajímavé myšlenky si označovat k pozdějšímu pročtení. Četla jsem lepší, ale i horší počiny.

3 06.09.2019

Nepopírám, že kniha (spíš knížka) byla napsána v originálním duchu a našly se v ní zajímavé myšlenky, ale měla jsem velký problém se začíst a zabavit se. Moc mě neohromila. Sto lidí, sto chutí...

3 31.10.2017

Druhé setkání se vzdělaným Mikaelem, který ale mnohdy nebyl až tak chytrý a jeho "hloupým bratrem" Anttim, kterému to ale kolikrát pálilo víc, než Mikaelovi.

Přesunutí děje do Istanbulu pro mě byla příjemná změna. Protože jsem již toto město navštívila, krásně jsem si zavzpomínala. Waltari mi dal opět možnost seznámit se nenásilnou formou s historií a postavami tehdejší doby a také s odlišným náboženstvím.
Občas bylo náročnější prokousat se některými pasážemi. Závěrečné vygradování ale stálo za to.

3 08.10.2017

Recenze obsahuje spoilery!

Lehce nadprůměrná romanťárna.

První polovina moc dobře zpracovaná. Mezi Abby a Travisem vzrůstalo pouto a přestože bylo jasné, kam vše povede, napětí mezi nimi všemu dodávalo skvělou atmosféru.
Druhá polovina znatelně horší. Ocenila bych jinou vztahovou zápletku, než prachy a rváčství. Přišlo mi to celé takové umělé.

Část zpívajících studentů v jídelně byla strašná. Zpívající scény (obzvlášť tohoto typu) nemusím ani ve filmech, takže se vlastně není čemu divit.
Dále, co mi lezlo krkem, byla Abbyna "Holubička".

Jinak jde ale o dobrou odreagovačku na večer, když potřebujete vypnout hlavu. A spíše pro dívky (jak tomu i odpovídá věková kategorie hrdinů) - v románu pro ženy bych si přece jen představovala méně odfláklé sexuální scény.

3 27.05.2017

Nebylo to špatné, ale že bych se smála, až bych se za břicho popadala... tak to opravdu ne.
A to mi černý humor nevadí.
Škoda, myslím, že z toho šlo vytřískat víc.

Nicméně mě kniha alespoň přinutila zopakovat si něco málo z historie.

3 05.08.2016

V knížce jsem našla zajímavé myšlenky. S něčím jsem souhlasila, s něčím ne.
Kromě toho, že se dozvím o jiném způsobu života, jsem se hodně těšila na hromadu receptů a nebo alespoň specifičtější pravidla, jak si vybírat určité potraviny. Mé očekávání bylo splněno částečně. (Ano, sama spisovatelka nechtěla napsat knihu s pár tabulkami, šla na to jinak.).
Asi mi nezbývá, než přímo sáhnout po kuchařce této série.

Dojem z knihy mi trochu kazil pocit, jakoby spisovatelka považovala Francouzky za nějaké nadřazené bytosti. Možná za to může to věčné srovnávání s Američankami.

3 05.08.2016

Za mě teda NE...

S hlavní postavou jsem se neztotožnila (což oproti zbytku není žádná katastrofa), děj mi přišel o ničem. Nudné vyprávění bylo prokládáno setkáními s nezajímavými vedlejšími postavami. Čekala jsem alespoň nějaký velkolepý, smysluplný závěr.. a ono nic.

Nelíbil se mi ani styl vyprávění. Do toho používání výrazů, jako "psina, bašta" apod., které tomu všemu nasadilo korunu. (Nespisovnost mi nevadí).

Pro mě bohužel ztráta času.

3 14.02.2016

Kniha mě bohužel výrazně nenadchla, a to jak příběhově, tak hlavními hrdiny.
Často jsem v textu narážela na plno nezajímavé omáčky kolem a kolem.

Hlavní hrdina mi nebyl sympatický. Zkrátka hezoun, který se pomiluje prakticky s každou, která se mu nabídne, aniž by přemýšlel nad následky.

Pak to šlo stále dokola... ženy, nezajímavé povídání o práci, ženy, omáčka, ženy...

3 05.01.2016

Asi největší myšlenku, kterou si odnesu, je o nás. Člověk je svět. Když zabiješ člověka, zničíš svět. Ale když zachráníš člověka, zachráníš celý svět.
Jsou lidé, kteří si životů neváží. Buď je berou a nebo se rozhodnou zbavit toho svého...

Kniha se četla dobře. Nemůžu se ale ubránit pocitu, kdy jsem si při některých pasážích říkala, že to Simmel už vážně přehání. Navíc se to snaží omluvit stylem, že napíše "Kdyby tohle byla kniha, říkali byste si, že to už autor vážně přehání". Asi od poloviny příběh akcí jen sršel, což je dobře. Avšak na jednoho člověka až příliš mnoho, aby to bylo reálné. Kniha je kniha.

Hlavní postava, Míša, na mě působil mile, naivně, občas přehnaně důvěřivě. Jen to jeho věčné posmrkávání jsem nemohla vystát :D

Oceňuji čerpání z historických událostí.

3 21.12.2015

Irving píše opravdu čtivě. Přestože kniha není extra tenká, člověk, který si dokáže udělat čas, ji zvládne rychle a bez problémů. Jde o oddechovku, nad kterou se nemusí moc přemýšlet...
Bohužel ale nedokázala překonat vysokou laťku, která byla nastavena Garpem. Ten pro mě zatím zůstává na vrcholu žebříčku, ale nechám se zlákat další Irvingovou tvorbou :)

3 20.05.2015

Přiznám se, že druhý díl, Řeky bohů, udržel mou pozornost lehce míň, než první. Možná je to jen tím, že jsem si hodně zvykla na období starověkého Egypta. Na druhou stranu jde stále o slušné pokračování a Smithův skok do (téměř) současnosti byl riskantní, ale vyplatil se. Hlavní postavy na mě působily sympaticky, kniha se celkově četla dobře a nenáročně. Líbily se mi odkazy na první díl a díky nim se mi ještě více zapsal do povědomí a třeba se k němu někdy v budoucnu vrátím, abych se znovu setkala s osudy Taity, Lostris a Tana :)

3 15.07.2014

Chviličku mi trvalo, než sem se začetla, ale zanedlouho jsem se do toho dostala. Příběh mě absolutně pohltil a užívala jsem si každý verš:) Smutný a zároveň hodně hezký :)

3 30.06.2013

Knihu hodnotím jako průměrnou. Neurazí, pobaví, dobře se čte. Plynulý příběh se mi líbil, ale chyběla mi nějaká větší zápletka a prostě něco, co by mi dalo impuls, kdy bych si řekla, že to není román jako každý druhý.

3 30.06.2013

Z prvního dílu ságy mám podobný pocit jako po zhlédnutí první řady seriálu. Stojím na počátku něčeho zajímavého, ale je potřeba si na to ještě počkat.

Cornwell dokázal krásně seznámit s životem seveřanů a podrobně popsat průběh bitvy nebo boje. Kámen úrazu nastával v době, kdy nebyl schopen včas ukončit větu. Kniha je tak plná předlouhých souvětí, jejichž čtení fakt bolí. Uthred je v knize méně "napotlamě", nevidíme jen přehnané sebevědomí. A taky máme možnost více se seznámit s Alfredem.

2 31.12.2022

Pohodová oddechovka, která vtipně poukazuje na filmová a knižní klišé. Závěr byl překvapivě celkem napínavý.

2 11.12.2021

Knihy, které by vás měly dovést k nějakému cíli, se mi velice těžko hodnotí. Můžete říct, jak se vám četlo, co se vám ne/líbilo, ale není možné se hned vyjádřit k "funkčnosti“. Budu tedy hodnotit první dva body.

Pro mě je to kniha, kterou si budu čas od času listovat a pročítat vyznačené pasáže. Nachází se v ní poměrně jednoduchý model, jak bojovat se svými strachy. Ten se aplikuje na různé druhy obtíží, proto se v knížce některé věci opakují. Líbilo se mi rozebrání nějakého druhu strachu a příklad, jak konkrétněji s ním pracovat. Osobně mě dost zaujalo, jak může člověka ovlivňovat sociální fóbie. Mě, jakožto introvertovi, to vysvětlilo některé mé osobnostní rysy. Zmiňovaná dechová cvičení mohou být prvním krokem k alespoň částečnému uvolnění psychické zátěže.

2 13.05.2020