rarášek komentáře u knih

Úžasná knížka s vážným tématem. V jednu chvíli jsem se do děje zažrala a najednou jsem si uvědomila, že jsem skoro na konci a to se mi u knížky už dlouho nestalo. Líbili se mi postavy Angel a slečny Baileyové.
Bylo občas těžké si uvědomit, že Minnow je bez rukou a občas jsem se přistihla, že jsem na to zapomněla.
Postupem času dostáváme v knize odpovědi na své otázky. Nikdy jsem si nemyslela, že mě někdo dokáže znechutit víc, než Papa S ze Zahrady spáčů, ale Prorok to dokázal překonat na celé čáře.
Na závěr můj pohled na téma sekty v knize. Sekty jsou, podle mého názoru, nebezpečné. Sekty se svými "vyvolenými" Proroky a vlastními povídačkami, jak Bůh a všechno kolem vzniklo, proč je svět venku nebezpečný, a že všichni, kdo nejsou součástí víry, jsou pohani a poslové samotného ďábla. Mají společnou jednu zásadní věc: vymývání mozků a nahánění strachu bytím a ponižováním. Někdy občas přemýšlím, jak moc dokážou být lidi zvracení.

1 07.07.2017

Tak jsem se k této knize konečně dostala. Hned na začátku musím říct, že pro mě bylo těžké knihu číst, proto jsem občas přeskakovala z odstavce na odstavec, ale v budoucnu se k ní určitě ještě vrátím. I tak jsem ale dokázala pochopit poselství této knihy, kterým je udržet pravdu a rozum a poukázat na ty, kteří se prezentují jako historici.
Od autorky jsem četla knihu Historie před soudem, kde vyprávěla o svém soudním sporu s popíračem Davidem Irvingem. Myslela jsem si, že horší než David Irving nikdo další být nemůže. Dokud jsem si nepřečetla tuhle knihu.
Lipstadtová v ní píše o historii popíračství, jak se vyvíjeli jejich názory a techniky a popíračích. Často jsem při čtení malém skřípala zubama a nemohla jsem tomu uvěřit. Nejlepší dva příklady jsou Austin App a Ernst Zundel.
Nejvíce mě děsí, že fenomén popíračství neustále trvá a spousta lidí jejich lžím tak snadnou uvěří.
http://neviditelnypes.lidovky.cz/pravo-popirani-holocaustu-v-cechach-db8-/p_spolecnost.aspx?c=A170628_220402_p_spolecnost_wag
Je to nekončící boj pravdy a rozumu s lží a polopravdou.

3 07.07.2017

Na tuhle knihu jsem úplně náhodou narazila při jedné ze svých návštěv knihovny a protože mám ráda skutečná vyprávění o vztahu člověk + kůň, neodolala jsem a půjčila jsem si ji.
Autorka knihy má rozhodně smysl pro humor a provází nás veselými historkami spojenými s jejím koňským společníkem Vandalem. Tyto historky také doplňuje dobře míněnými radami. Každý začátek kapitoly obsahuje její fotky s Vandalem.
Autorka taky vytvořila blog, na kterém psala o sobě a Vandalovi, a který jsem během čtení navštívila. Je pozoruhodný hlavně tím, že příspěvky na něm psala z Vandalova pohledu.
V knize nevypráví jen o příjemných a veselých příhodách, ale i o nepříjemnostech a potížích spojených s ustájením nebo onemocněním Vandala. Vandala jsem si během čtení zamilovala, a proto mě závěr velmi rozbrečel.
Nikdy jsem sice koně neměla, ale podobně, jako autorka lpěla na Vandalovi, tak já lpěla na své potkanici Čiperce. Užívala jsem si s ní každou volnou chvíli. Když nastal její čas, zlomilo mi to srdce. Nyní máme potkanky Daisy a Prašivku a v obou dvou vidím část Čiperčiny osobnosti.
Kniha se mi dobře četla a ráda ji doporučím. :)

1 01.07.2017

Nedávno jsem se přehrabovala v knihách a narazila na tuhle knihu, kterou jsem už hodně dlouho nevytáhla na světlo. Při pohledu na ni jsem dostala chuť ji projet znova, příběh po příběhu a nelitovala jsem. Ty příběhy mě uchvátili stejně jako kdysi. A ty doplňující ilustrace jsou nádherné. Nelituji, že je tahle kniha součástí mé knihovničky. :)

01.07.2017

Tuto knihu jsem se rozhodla přečíst díky Čtenářské výzvě. Bylo krásné se vrátit zpátky do časů dětství a připomenout si pohádky, které jsem měla ráda, ale zároveň jsem si uvědomila, že už mě to tolik nebaví jako dřív. Nedávno jsem si také vyhledávala původní znění známých pohádek a musím říct, že je to vážně brutální.
Jinak jsem vážně moc ráda, že jsem se díky Čtenářské výzvě mohla aspoň na chvíli vrátit zpátky do dětství. :)

01.07.2017

Nemůžu uvěřit, že jsem tuhle knihu neobjevila dřív. Je plná básní a krátkých příběhů, které podněcují k přemýšlení a pokládání otázek sami sobě. Kniha je hlavně o tom, že jsme citlivé bytosti, chtěli bychom se chovat tak, jak chceme, být sami sebou, ale společnost plná příkazů a zákazů nám to neumožňuje.
Básně jsou zajímavé tím, že se nerýmují tak, jak jsem zvyklá, ale místo toho vyjadřují mnoho pocitů. Například báseň NE, která je z pohledu dívky z Káhiry v Egyptě a pomocí poezie vypráví o zákazech a příkazech, které musí přijímat. Nebo MÁM 35 MINUT, NEŽ SI PRO MĚ PŘIJDE, kde dívka vypráví o svém osudu pouhého sexuálního objektu a vyjadřuje se tím za všechny dívky po celém světě. Pak je tu báseň ODMÍTAČKY, která se mě ze všech nejvíc dotkla, protože ukázala, že ženy jsou silné a odvážné a mohou dokázat cokoliv.
Pak jsou tu samozřejmě krátké příběhy, které každý sám o sobě něco znamenají (např. Hladový blog (anorektička), Svobodu pro Barbie (13- letá holčička pracující v čínské továrně) nebo Rádce mladé dívky v sexuálním otroctví (konžská sexuální otrokyně)). Kniha také obsahuje zajímavá fakta o ženách a rozhovor dvou dívek s názvem Co by sis vybrala?.
Kniha mě svým obsahem rozhodně zaujala, o něco mě obohatila, donutila mě přemýšlet a nelituji toho, že jsem se ji rozhodla koupit. :)

1 29.06.2017

K této knize jsem se dostala úplnou náhodou, když jsem uviděla trailer na film podle této knihy. Okamžitě mě zaujala a jsem hrdá na to, že se mi ji nakonec podařilo sehnat. Musím přiznat, že to bylo moje první setkání s pojmem "popírání holocaustu". Nikdy mě totiž ani ve snu nenapadlo, že by někdo mohl takovéto hrůzy vědomě popírat.
David Irving je odporný člověk a často se mi z jeho slov zvedala žluč, až jsem musela obdivovat Deborah a přítomné diváky, mezi nimiž byli i přeživší, že zůstali v klidu. Jak někdo může vědomě zapírat plynové komory? Počet obětí? Tvrdit, že si to Židé všechno jen vymysleli, aby na tom dobře vydělali? Jak dokonce může někdo zpochybňovat něco tak nevinného, jako je Deník Anny Frankové? Nad tím mi zůstává rozum stát. Jsem šťastná, že v konečném výsledku vyhrála pravda nad lží a klamem.
Nesmírně mě dojali gratulace, projevy díků, dopisy a e-maily od přeživších nebo jen obyčejných lidí adresovaných Deborah po vítězném výsledku.
Ale stále musíme být na pozoru. Proti nesmyslným hromadám lží popíračů a překroucených tvrzení musíme bojovat a odrážet je pravdou a nezvratnými důkazy. Popírači se nesmí brát na lehkou váhu. Musíme udržet pravdivou historii pro budoucí generace.
Chystám se ještě na další knihu od Deborah a tou je Popírání holocaustu. Právě tato kniha odstartovala soud, když se David Irving vůči této knize ohradil a obvinil Deborah z nactiutrhání. Jsem zvědavá, co dalšího se ještě dozvím. :)

,,Když skončil svoji svědeckou výpověď, Rampton k němu přistoupil, aby mu poděkoval. Peter se na něho podíval a bez jediné stopy hořkosti v hlase řekl: ,,Nacisté nám ukradli naši politickou identitu. A teď se nám ji lidé jako Irving snaží znovu ukrást.""
,,Lidé jako David Irving nevrhají zápalnými lahvemi. Vrhají slova, která způsobují, že zápalné lahve házejí jiní."

1 29.06.2017

Co mě na knize zaujalo - čokoládový nápoj Yoohoo, o kterém jsem si něco zjišťovala a uvažuji nad jeho koupí (věděli jste, že se Yoohoo prodává i v plechovce?), Milesových ''20 otázek''(ve kterých ho dokázala pokořit hlavně Alex), historka o Krvavé čarodějnici, Charliiny Slova týdne, Kouzelná osmička a školní krajta
Postavy, které se mi líbili - tady bych zvolila Tuckera, partičku lidí z klubu, tátu Alex a její sestru Charlie (SPOILER!!! Proto mě pak velmi ranilo, když jsem zjistila, že Charlie je pouze přelud a její sestra zemřela už před 4 lety. KONEC SPOILERU!!!). Ne, že by se mi Miles s Alex nelíbili, ale občas mi byli protivní až k nesnesení.
Téma schizofrenie - bylo tam různě popisované, ale přijde mi, že nikdy ne do dostatečné hloubky, abych si to dokázala představit (možná, se to nejlíp povedlo ke konci knihy, kde všechno vyvrcholilo). Takhle jsem občas zapomínala, že Alex trpí paranoidní schizofrenií, na tohle téma mi přijde dobrý film Čistá duše.
Obálka - je velice barevná. Na přední obálce je směsice modré a černé barvy, které na mě působí lehce depresivně. Na zadní straně obálky jsou už barvy veselejší - světle růžová, tmavě růžová a fialová.
Na závěr chci říct, pojďmě zachránit nějaké ty červené humry. :)

2 29.06.2017

Velice zajímavá knížka o koních. Plná skvělých fotek, kreseb a informací o vývoji koně, o koni Převalského, o chovu koní u nás atd. Miluji koně a díky této knize jsem bohatší o další informace. :)

,,My však zpravidla zvíře vší silou pitomíme - musíme to, jsme-li k sobě pravdiví, připustit - když je postavíme do stáje a odtud vyvedeme jen tehdy, když je chceme použít k zapřáhnutí nebo k jízdě. Pak to není tvor s vlastní vůlí, nýbrž docela naopak nástroj bez vůle, který na každý popud znamení poslechne - zkrátka stroj!"

20.06.2017

Kdyby svět, který je popsán v této knize existoval, tak bych po přečtení příběhu neváhala a vybrala bych si přehýbačství, magii papíru. Magie papíru je v knize vyobrazena opravdu nádherně.
Je pravda, že hlavní událost knihy nastane ještě před polovinou knížky, ale právě poté nastane spád, když se Ceony pustí do akce. Právě Ceony mi přišla ze začátku protivná, ale nakonec se srovnala, aby zachránila svého mistra Thanea, kterého jsem si zamilovala.

Obálka je rozhodně nádherná. Dole je vyobrazený papírový lotosový květ s různými motýli, ptáky a květinami. Nahoře už to všechno díky magii papíru vypadá, jako by papír obživl.
Hodně jsem si zamilovala papírové štěně Fennela. Těším se na další díl. :)

,, Když se ale dveře otevřely, vynořilo se zpoza nich něco mnohem menšího. Překvapeně se nadechla. Svým papírovým ocáskem na ni vrtěl malý pejsek. Celé jeho tělo, od hlavy až k ocasu, tvořily tucty kousků papíru, pospojované téměř neviditelnými přechody."

2 19.06.2017

Kniha mě velmi zaujala a děj knihy mě dokázal ihned vtáhnout. I když vypadá život v Seed ze začátku sebe dokonalejší, ukrývá v sobě odporné jádro. Tímto jádrem bych nazvala Papu S a oba "strýčky", že kterých mě občas přepadali pocity nevolnosti. Často mě taky štvala Pearl a její zatvrzelost, se kterou odmítala naslouchat Ellisovi. Nakonec jsem byla ráda, když jsem pozorovala, jak postupně otevírá svou mysl a začíná podléhat svým citům k Ellisovi.

Téma sekt mě už dlouho zajímá. Tyto na náboženské skupiny mi přijdou nebezpečné a trochu mi nahání strach, jak se dokážou lidem dostat do hlavy a vymýt jim mozek.

SPOILER!!!
Na konci, jak Papa S nechal většinu lidí v Seed otrávit, aby je "uchránil před zkažeností" tam venku, tak mi to hodně připomnělo Jima Jonese a sektu Chrám lidu. Když někteří členové sekty chtěli odejít, tak je nechal postřílet a všem členům, buď dobrovolně nebo násilím, dal vypít limonádu s kyanidem. Toto neštěstí je pokládáno za největší hromadnou sebevraždu v dějinách. Taky mě silně zasáhla smrt Ellise, protože jsem doufala, že on neumře. KONEC SPOILERU!!!

Obálka je jinak nádherná a skvěle souvisí s dějem v knize. Podle toho, jak kniha skončila, bych řekla, že by mohlo být pokračování. Tak se snad dočkáme. :)

1 17.06.2017

Nádherný druhý díl, který se odehrává na jiném místě a s jinými postavami. Trochu mi připadalo, že se všichni ti lidé vrátili zpět do doby středověku. Zamilovala jsem si Kiru, milého kluka Thomase, vtipného a mazaného Matta i veselou holčičku Jo. Děj se mi líbil stejně, jako u předchozího Dárce a zvládla jsem knihu na jeden zátah.

Někde jsem četla, že všechny díly tetralogie se odehrávají na odlišných místech s jinými postavami, takže se s Jonasem nebo Kirou pravděpodobně už nesetkáme.

Jinak obálka je boží, naprosto jsem si ji zamilovala a doufám, že Argo udělá stejně pěkné obálky i k dalším dílům. :)

4 16.06.2017

Skvělá knížka. Jak tuto knížku všichni přirovnávají k Hunger Games a Vyvoleným, tak já bych přidala, že mi to připomíná trochu drsnější verzi Kdo přežije.

SPOILER
Měla jsem své favority. Fandila jsem Sáře s Theem, Lowelle, Davidovi, Fatimě a Nedarovi. Z této šestice jich přežili tři a těch, kteří se konce nedožili, mi bylo velmi líto.
Jinak to byla úžasná kniha, drsnější a krvavější než jsem zvyklá číst, ale bylo to vážně dobrý. :)

1 15.06.2017

Nádherná knížka. Pobavila mě, dojala i dohnala k slzám. Někdy nedokážu uvěřit, že žijou tak zlí a krutí lidé, kteří ubližují lidem i zvířatům. Díky bohu existují i hodní lidé, kteří obnovují mou víru v lidstvo. Musím také pochválit nádherné ilustrace, které dodávají skvělý pocit při čtení. :)

1 10.06.2017

Skvělý průvodce celou první a druhou řadou seriálu. Plný fotek, obrázků, poznámek Sherlocka a Watsona, komentářů herců a tvůrců, o knížkách a jejich autorovi. Nádherná knížka, u které jsem se moc bavila a prostě si ji užívala. Pravá knížka pro fanoušky seriálu. :)

,,Jednou mi řekl, abych z lidí přestal dělat hrdiny. Že prý neexistují, a i kdyby, on by mezi ně nepatřil. Což jen dokazuje, že i on se někdy mýlil."

2 09.06.2017

Tento příběh je nádhernou ukázkou, jak velká může být psí oddanost člověku. Jen mě mrzí, což se ukáže na konci, že jeho pán si toho zase tolik nevážil. Ale jinak byl jejich vztah během celé knihy nádherný. :)

09.06.2017

Když jsem vyrůstala, byla to moje nejoblíbenější knížka. Teď je to hlavně kniha, která ve mě vzbuzuje nostalgii. :)

2 05.06.2017

Milá a roztomilá plná lásky ke kočičímu druhu. :)

31.05.2017

Velice zajímavá kniha s obsahem k zamyšlení. Ke konci jsem sice čekala ještě nějaké drama, ale to, co se ke konci přihodilo, bylo i tak bolestné. Chystám se ještě na film, jsem na něj zvědavá. :)

2 30.04.2017

Hřejivá a milující knížka, u které se vám bude chtít smát i plakat. Přála bych si mít takový náramek plný nádherných vzpomínek na svůj prožitý život. Přála bych si mít babičku jako je Lolly, která byla v knížce velice inspirativní osobou. Dlouho na ni nezapomenu. :)

6 23.04.2017