postoran-CZ komentáře u knih

Po (z mého pohledu) skvělé sérii "První zákon" jsem se dostal k této povídkové sbírce, která měla do tohoto světa patřit. Těšil jsem se na "staré známé" (Logan, Jezal, Glokta, ...), ale dostal jsem z nich jen část a velmi omezeně. Hlavní postavy jsou jiné. Trošku škoda. Než se člověk vůbec s nějakou postavou aspoň trošku seznámí, povídka končí. I když v mnoha případech slovo končí odkazuje spíše na ukončení kapitoly, než děje. Konce jsou většinou otevřené. A vlastně i začátky. Za mne lehké zklamání, proto jen ty tři hvězdy.

1 02.10.2019

Na tuto knížku jsem se dost těšil. Bohužel po dočtení se nemohu ubránit pocit lehkého zklamání. Po grafické stránce je to paráda, ale co se týče vyprávění příběhu... Pokud bych příběh skupiny kolem bratrů Mašínů neznal z dřívějška, tak bych se v ději dost ztrácel . Občas jsem se musel vrátit na předchozí stránku, abych se ujistil, že navazuji na dějovou linku správně. Možná je to i tím, že jsem původní knihu nečetl.

1 08.08.2019

Dlouze jsem přemýšlel, jak toto ohodnotit. Snad jen to, že na této sbírce je celkem pěkné shrnutí na konci o skutečných osudech komiksu a Rychlých Šípech v proměnách doby.
Mé dětství bylo na "foglarovkách", ale tohle mne fakt neoslovilo. Z některých komisků jsem tak nějak nepochopil, "co tím chtěl básník říci".

1 06.08.2019

Škoda, že Tobin nenapsal nový příběh a jen použil část Bouřkové sezóny. Jinak graficky opět "palec hore".

1 07.04.2019

Druhá kniha o Kirillovi, která mi přijde o něco slabší než první (ale na tři hvězdy to nebylo). Lukjaněnko se snaží v knize dovysvětlit svět, který před čtenářem otevřel v první knize. Ale nemohl jsem se po dočtení zbavit dojmu, že to pořád není uzavřené (myslím tím to vysvětlování, ne příběh samotný). Mírné zklamání mi přinesl závěr.

1 23.01.2019

Treti Zemeplocha. A je to jak na houpacce. Prvni kniha (Barva kouzel) nic moc. Pak Muzi ve Zbrani (dobry, bavilo). A ted tato. Puvodne jsem mel v planu dat jen dve hvezdy. Ale nakonec necham tri. Za Smrte a Zuzanku (KVIK). Osobne z teto knizky mam pocit, ze kdyby byla rozdelena na dve casti, kdy jedna by vypravela pribeh Hudby s kamenim, a druha osudy Zuzanky a Smrte, bylo by to lepsi a zazivnejsi. Prave pribeh o Hudbe s kamenim tu knizku z meho pohledu strasne srazel. Bylo to nezazivne a strasne roztahane. Obcas ze zacatku to zachranovaly naznaky na "rockove" legendy, ale i toho uz byl clovek za chvili presycen tak, ze dalsi narazky uz vypadaly strasne nasilne a spise mi prisli ke skode nez k uzitku.

1 05.12.2018

V podstatě se jedná o několikero D-FENSových weblogů. A tak se ta kniha musí brát. Ona totiž postupem času ( v některých místech) utíká aktuálnosti. Na druhou stranu, některé pasáže tesat do kamene. Ty budou platit vždy, protože zm*dů se nezbavíme. Nikdy.

1 09.05.2018

Hrajete v karty? Hrajete Mariáš? Pak je to kniha pro Vás. Milý, nevtíravý, ale přesto zábavný Poláčkův humor, který je zabalen do karbanického prostředí. Většina příběhů nebo aspoň hlášek se musela minimálně jednou přihodit každému, kdo si někdy Mariáš zahrál. Tam jdou vidět léta praxe, dřiny a odříkání nad volbou barvy.

1 09.05.2018

Tu knihu jsem chtěl přečíst. Ale ten styl, jakým je napsána, kdy se skáče od prózy, přes dokumentární popis až k "novinovým útržkům" mi přišel divný a vůbec mi to nesedlo. Byl to spíše boj to dočíst, vzhledem k tomu, že konec jsem znal již z učení na maturitu.

1 18.04.2018

Klasika žánru a tak jsem se ke knize dostal vlastně i já. Docela "šokem" (v dobrám slova smyslu) pro mne byl fakt, že kniha byla napsána koncem 19. století a vlastně se v tomto období i odehrává.

1 18.04.2018

Přečteno. Místy to snad není úplně čtivé, ale příběhy a osudy "prostého" vojáka na začátku "Velké vlastenecké války" fanouška vojenské historie určitě zaujmou.

1 18.04.2018

A sága pokračuje. Osobně se mi ze začátku nějak nezamlouvalo to zapojení Merlina. Přišlo mi to jako laciné gesto kvůli prodejům. Nicméně musím říct, že Lukjaněnko stále dokáže svůj příběh rozvinout a posunout tak "naše znalosti Šera" o něco dále. Za mne osobně je toto asi nejslabší ze série knih, které napsal Lukjaněnko (tedy hned po Temné hlídce, ale tu nenapsal Lukjaněnko).

1 12.04.2018

Ani druhá kniha série neztratila z lesku první knihy. Lukjaněnko dál rozvíjí svůj svět boje Světla a Tmy, boj Noční a Denní hlídky, boj dobra a zla. Ale co je vlastně dobro a co zlo?

1 12.04.2018

Musím uznat, že jsem tu knihu pročetl asi během několika desítek minut. Zaujala mne kresba malého prince. Tady byl téměř přesně, jako v mých představách (ač teda samozřejmě nemůžu vytěstni z hlavy originální Saint-Exupéryho kresby). Malé dítě se smutnýma očima.

1 12.04.2018

Knihu jsem minulý rok podpořil na Donio, před vánocemi přišla a až nyní jsem se k ní dostal. Přelouskáno během pár čtení. Obsahuje 100 příběhů "ze života" přerovských strážníků. Já osobně jsem spokojen a těším se na další příběhy. :)

Nevím, nevím, ... ale já jsem těm povídkám prostě nepřišel na chuť. Čaroděj Zeměmoří jako takový to má u mě dobrý. Ale tohle mi nesedlo. Nějak jsem si nemohl s těmi postavami sednout.

07.03.2024

Další příběh Čaroděje Krahujce. Nyní je o dost starší a již je z něj arcimág na Roke. Vydává se do západních dálav hledat původ problémů ztráty magie.
Kniha je částečně i reakcí spisovatelky na dobu, ve které vznikla. Úvahy nad drogami, otrokářstvím, nerovností. Tím vším prochází jako vinoucí se vlákno hledání Krahujce a jeho společníka prince Arrena po původu ztráty magie. Cesta, která končí až na "nejvzdálenějším pobřeží". Až tam musí dorazit, aby pochopili, co se děje. A proč.

25.12.2023

Jorgu, máš to za čtyři. S odřenýma ušima, ale máš to tam.
Třetí díl vede Jorga směrem do Vídeňky, kde se má konat další Sněm. Jorg se opět chová prchlivě a nebojí se jít přes mrtvoly. Ale pořád to panu Lawrenceovi funguje. Neříkám, že to je nějaká ultrakrutopřísná fantasy, že je to nějak skvěle zpracované, to ne. Nejspíš za pár měsíců či let na toto úplně zapomenu a Jorga mi budou připomínat jen tři knížky na poličce. Nicméně nezlobím se, že jsem se do toho pustil. Nechť tě provází síla, Jorgu.

28.10.2023

Hmm ... Tak jsem nakonec po dalším dílu sáhl. Resp. sehnal, koupil, založil, přesunul, vytáhl, přečetl.
Nyní již král Honorous Jorg Ankrat je pořád stejný parchant, jako byl princ předtím. Jen je o něco starší. Lawrence nepolevil v "krvelačnosti" a mrtvolami se doslova brodíte.
Kupodivu, Jorg mi v tomto druhém díle přišel tak nějak zajímavější a zábavnější, než v díle prvním. Nevím proč. Možná si to jen špatně pamatuju, jelikož od prvního dílu je to více jak půl roku.
Nicméně "Deus ex machina" stále poletuje na Renearskou vysočinou a řeší vše, co Jorg natropil. Což je trošku škoda. Tak uvidíme, co přinese třetí díl.

20.08.2023

Jedná se o další pokračování předešlého příběhu (Poslední strážce), na který přímo navazuje. Temný portál byl otevřen, Stormwind ovládli Orkové a ženou se dál za svým cílem - dobytí Azerothu. Zbytky Stormwindkého vojska a obyvatel prchají do Lordaeronu, kde se jim dostává azylu díky králi Terenasovi. Nicméně je nutné se Hordě postavit a proto je svoláno zasedání všech panovníků svobodných území a jsou vysláni poslové i k dalším obyvatelům Azerothu - elfům a trpaslíkům.
Mezitím černokněžník Gul'dan spřádá plány, jak dosáhnout absolutní moci. Zatímco velitel Hordy Ogrim Doomhammer se snaží dobýt další a další území pro Hordu, aby se Orkové mohli přesunout z umírajícího Draenoru.
Začíná druhá válka mezi orky a lidmi ...
Mimochodem, v knize se poprvé setkáváme s některými dobrými známými - Uther Lightbringer, Sylvanas Windrunner, Jaina Proudmoore, nebo také mladý princ, syn krále Terenase - Arthas.
Chválím "přeskakování" příběhu mezi Hordou a Aliancí. Čtenář si tak nečte pouze jednostranný příběh obránců Azerothu, nebo naopak zase jen příběh orkských válečníků na cestě za dobytím území, kam by se společně mohli přesunout z Dreanoru.
Nečekejte od toho žádnou sofistikovanou knížku plnou krve a intrik. Jako oddechová literatura a pro fanouška Warcraftích her na doplněné lore je to však "must read".

17.06.2023