Phoenix16.cz komentáře u knih

Tato kniha, jak už obálka napovídá, je doslovným přepisem filmových událostí, takže si vlastně znovu vychutnáte film v trochu jiné podobě. Díky formátu, v jakém je kniha vydaná, se čte velice rychle, protože písmenek na jedné stránce opravdu moc není.

2 16.02.2013

První tři díly končily relativně uceleně, čtvrtý dával jasně najevo, že v pátém se bude hned pokračovat, a to pátráním po legendární Zemi. Tentokrát nás Asimov vzal na vesmírnou road movie, kdy létáme s hlavními postavami z minulého dílu z planety na planetu a skládáme střípky minulosti, abychom se dostali k vytouženému cíli (Zemi). Na cestě nás potká samo sebou mnoho dobrodružství, ale celou dobu čtenář tuší, že na závěr si Asimov nechává nějaké eso v rukávě. Opravdu rozuzlení dlouhého pětidílného příběhu nemá chybu a zvláště oceňuju návrat na úplný začátek dlouho před Nadací.

3 19.01.2013

Témata v této sbírce jsou značně různorodá. Není tu žádný spojující prvek, a proto si v této knížce pravděpodobně vybere každý. Znatelně slabší byly povídky "Od Bílého jelena". Z nich mě nezaujala ani jedna, i když styl vyprávění připomínal Asimovovy "Azazelovky", které mám moc ráda.

2 07.01.2013

Většinou, když dočtu knihu, mám na ni jasný názor. Tady to je trochu složitější. Díky spoustě věcí se mi kniha velice líbila, ale zároveň k ní mám několik výtek, které mi její hodnocení dost ztížily. Začnu tím dobrým, tj. vypravěčský styl. Ten je jednoduše skvělý a ještě ozvláštněný pohledem ze čtyř stran. Příběh je takový průměr, parta kamarádů se chytla legendy o nesmrtelnosti a s většími či menšími pochybami se vydávají zkusit štěstí. Během cesty se o nich dovídáme různé věci z jejich minulosti, z nichž většina se tváří, že má čtenáře šokovat. No, jak kdy:-) K závěru děje dospějeme tak nějak logicky. Dá se čekat, že favoriti na věčný život to nějak zvořou a tím pádem se uvolní jejich místo pro druhé, takže o překvapivém závěru se tu hovořit nedá. A pomalu se dostávám k tomu, co mi na knize vadilo, a to nikdy nekončící téma sexu. Fajn, je to vyprávěné z pohledu 20letých kluků, ale ať mi nikdo netvrdí, že sex je jediná věc, kterou mají v hlavě 24 hodin denně. Nebo že by si tu autor něco kompenzoval? Když zvážím plusy a mínusy, kniha to je dobrá, jenom některé její zásadní myšlenky nejsou tak zásadní, jak se na první pohled tváří.

1 07.01.2013

Poslední díl série je přesně takový, jaký ho čtenář očekává po přečtení předchozích dílů. Je potřeba dořešit všechny otázky, které v průběhu příběhu vyvstaly a především ospravedlnit konec, který by se mohl zdát nespravedlivý. Jak Coffey skončí, dává tušit název, kterému je však těžko uvěřit. Proto každý, kdo dočetl až sem, dostane rozuzlení a urovnání veškerých myšlenek, se kterým může či nemusí souhlasit.

07.01.2013

John Coffey je opět středem pozornosti a v příběhu se schyluje k nevyhnutelnému, tj. k využití jeho schopností (nikoli popravě - zatím). Nenápadné zmínky o nemoci šéfovy ženy v minulých dílech jasně naznačují, kam se s Coffeym vydají. Připraví odvážnou akci a všichni zúčastnění doufají, že vše půjde podle plánu.

07.01.2013

V téhle knížce se vlastně nic moc neděje. Hlavními hrdiny jsou muž a jeho chlapec, kteří neustále putují, aby přežili. Děj není zasazen do konkrétní doby ani místa. Veškerá akce je soustředěna na dvojici, popřípadě příležitostná setkání s jinými lidmi, které vždy velice rychle pominou a málokdy dobře skončí. Román je prosáklý beznadějí a utrpením, přesto se tu objevují jiskřičky naděje, často však velice rychle zadušené popelem.

6 07.01.2013

Příběh opět opouští Johna Coffeyho a zaměřuje se na jinou postavu, Delacroixe, dalšího odsouzence na smrt, na kterého konečně došla řada. Název napovídá, že ne všechno půjde podle plánu a možná konečně dojde i na Percyho, který potřebuje dostat pořádně za vyučenou.

1 07.01.2013

Od začátku příběhu je jasné, že John Coffey je hlavní postavou příběhu, ale až nyní ve třetím díle je mu věnováno víc prostoru a dovídáme se, co se vlastně odehrálo předtím, než se dostal do cely smrti. Také tu jsou zaseta první zrna pochybností, jestli všechno proběhlo tak, jak se všeobecně tvrdí.

07.01.2013

Relativně odlehčená část příběhu, kdy je středem pozornosti myš a její akrobatické kousky. Autor čtenářům na chvíli dává odpočinout od všudypřítomného pocitu strachu a bezmocnosti, který v cele smrti panuje.

1 07.01.2013

Překrásný nový svět mě velice bavil, líbilo se mi, jak autor dokázal vystihnout možnou budoucí společnost a od Ostrova jsem tak trochu čekala něco podobného. S hlavním hrdinou se dostáváme na relativně izolovaný ostrov, který si žije podle svých pravidel, se kterými se čtenář postupně seznamuje, tak jak je hlavní hrdina objevuje sám. Styl vyprávění je však na hony vzdálen předchozí knize. Zde se jedná spíše o filozofování nad smyslem života a role člověka v něm a porovnávání s naším současným stavem, což z knihy dělá kritiku na naši společnost. S některými myšlenkami jsem souhlasila, některé se mi velice zalíbily a některé jednoduše ne. Děj se neposunuje akcí, pouze myšlenkami. A je na čtenářovi, jestli pouze přeletí pohledem, nebo se tu a tam zastaví a zamyslí se nad tím, co četl.

1 07.01.2013

Povídky v této sbírce jsou vesměs zdařilé, originální a nápadité. I když jsou všechny SF, některé se více blíží detektivnímu žánru, který Asimovovi také není neznámý. Některé povídky mají společnou jednu či více postav, jiné jsou naprosto samostatné.

2 07.01.2013

Toto se snad ani nedá hodnotit jako kniha, protože je to prostě úvod do děje, který má teprve přijít. Seznamujeme se tu s hlavními hrdiny a s Johnem Coffeym a jeho příběhem. Po přečtení je však jasné, že to hlavní teprve přijde.

3 07.01.2013

Komentář nade mnou shrnuje vše podstatné, co se o této knize dá říct. Mezi silnější stránky příběhu řadím ústřední dvojici Odo vs. Quark, kteří často bývají zárukou úspěchu. Slabším článkem je příběh samotný, protože ve chvíli, kdy čtenář pochopí pravidla hry, je jasné, kdo nakonec vyhraje. Autor sám píše, že knihu staví na tom, že postupně zabije všechny hlavní postavy. Ve ST to je originální, přesto mi to jako plus knihy nepřipadalo. Spíš to bylo ve stylu deset malých černoušků, kdy víme, že řada přijde na všechny a jedinou otázkou zůstává jak.

1 07.01.2013

Po přečtení této knihy mě napadlo jako shrnutí obsahu knihy "v jednoduchosti je krása". Příběh o ztroskotání několika dětí na pustém ostrově bez kontaktu s civilizací se nesnaží být nějakým pompézním dobrodružstvím, ale jednoduchým pokusem o přežití, který od začátku dává tušit, že asi neskončí příliš úspěšně. Hlavní postavy jsou vybrány tak, aby v interakcích kontrastovaly, čímž příběh graduje až do konečného extrému. I když je děj relativně předvídatelný, na zajímavosti mu to neubírá a je čím dál těžší se od knihy odlepit.

07.01.2013

Michael Crichton neumí psát nudně, a ať píše o čemkoliv, je to radost číst. Proto mi v této knize vůbec nevadil celkem zbytečně dlouhý úvod, kdy hlavní hrdina dělal tátu v domácnosti. Příběh odstartoval na nevyšší obrátky od chvíle, kdy se všichni zúčastnění ocitli uvěznění v poušti s pěknou nanopotvorou za zadkem. Odtud jsem to v podstatě dočetla jedním dechem, protože příběh neustále mírně gradoval a já prostě potřebovala vědět, jak to bude dál a jak to dopadne. Celý příběh byl opět pevně podložen vědeckými fakty, takže není zas tak velký problém uvěřit, že by se něco takového mohlo stát ve skutečnosti.

3 07.01.2013

Tato kniha je z velké části popisná. Dialogů je tu pomálu a autor se snaží čtenářovu pozornost zachytit a udržet především líčením podrobností a detailů. Využívá k tomu první osobu, takže dobrodružství na měsíci prožíváme z pohledu hlavního hrdiny. Není tu žádná velká akce, jedná se čistě o výzkumnou misi, která skončí mnohem originálněji než všichni se vrátili domů a žili šťastně až do smrti. A ani tady si Wells neodpustí kritiku tehdejší (ale ono to platí i dnes) společnosti, i když většinu času strávíme na měsíci s jeho obyvateli.

2 07.01.2013

Tato kniha je napsaná netradičným způsobem, což jí dodává na zajímavosti, kromě samotného obsahu. Kniha není jeden ucelený příběh, ale je rozdrobená na epizod, které se věnují různým postavám, které vždy mají co dočinění s genetickým inženýrstvím (ať už to jsou jeho oběti či proponenti). Kniha je celkem náročná na orientaci, protože postav je tu opravdu hodně a mezi jejich příběhy jsou často dlouhé pauzy. Michael Crichton tu píše relativně neutrálním stylem, čtenáři vyloženě nepodsouvá nějaké názory, spíš prezentuje fakta a někdy "fakta" a nechává na každém, aby si udělal názor na genetiku a věci s ní spojené. Ze všech postav mi byl nejsympatičtější transgenový papoušek Gerard, který zažil asi nejúžasnější dobrodružství ze všech a vždycky se spolehlivě dokázal ze všeho vykecat...

3 07.01.2013

Tahle kniha rozhodně patří k tomu lepšímu, co SF nabízí. Sice tu není nějaká super originální zápletka, jedná se tu o osudy lidí, kteří se snaží vymanit ze svého osudu, který teprve objevují. Objevování se spolu s hlavními hrdiny účastní i čtenář, který je na začátku hozen do běhu událostí a teprve postupem času zjišťuje, co se tu vlastně děje. Ani závěr nezklamal, autor se vyhnul ohranému "všichni hodní byly zachráněni a žili šťastně až do smrti". Nenapadá mě, co vytknout:-)

6 07.01.2013

Tento román je pojatý trochu netradičně. Je rozdělen to několika částí a mnoha minikapitol, které popisují události související s rokem 2162 a dopady meteoritů na Zemský povrch. Tím pádem není veškerá pozornost soustředěna na posádku lodi Goliáš, která má sehrát klíčovou roli v situaci, kdy se na kolizní dráze Země objeví asteroid pokřtěný Kálí. Zápletka týkající se Kálí se odehrává podle předem odhadnutelného scénáře. Mozky světa se spojí a vymyslí plán, jak se zachránit, ale něco se pokazí, takže musí dojít na nouzová řešení, nějaká ta obětování pro vyšší věc a šťastné náhody taky nejsou v takovéto situaci k zahození. Nejdůležitějším poselstvím tohoto románu je, že vesmír je nebezpečné místo a i když je veliký, těch šutrů tam poletuje dost na to, abychom se jednoho dne nějakému připletli do cesty.

3 07.01.2013