Ostrov

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Autorova optimistická vize spravedlivého uspořádání společnosti, která svým občanům dává ideální podmínky pro rozvoj osobnosti. Huxley vydal tento protipól ke své negativní vizi Konec civilizace v roce 1962 po "dvaceti letech přemýšlení a pěti letech psaní".

https://www.databazeknih.cz/images_books/22_/22158/ostrov-22158.jpg 477
Orig. název:

Island: A Novel (1962)

Žánr:
Literatura světová, Romány, Sci-fi
Vydáno:, Maťa, DharmaGaia
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (14)

Kniha Ostrov

Přidat komentář
Lenka.Vílka
12.12.2018

Koukám, že tady nemám komentář, tak napravuji. Četla jsem vydání z roku 2001 pár let zpátky. Knihovna mi říká, že roce 2013.

Tahle kniha mi zapotila zadek. Je to náročné a hutné čtení. Po své zkušenosti doporučuji dávkování po troškách a pojistit si, že nikdo nebude rušit. Jinak tuhle knihu nedáte. A to by byla škoda. A jelikož znovu vyšla, je jasné, že skončí na mojí poličce.

InaPražáková
01.10.2017

Ostrov se nedá číst, musí se studovat. Stejně tak nevěřím, že může někoho skutečně bavit, může ale zaujmout. Že nejde v pravém slova smyslu o román, napsali komentující přede mnou. Schématičnost postav, děje a dialogů nevadí, děj je jen metaforická stafáž pro vědecký popis utopie. Huxley v mnoha názorech předběhl svou dobu a dá se z něj i dnes čerpat inspirace (některé pálanské názory už jsme ostatně přijali za své - např. rovnost homosexuálních vztahů nebo důraz na kritické myšlení). Vyloženě fascinující pro mě byl popis drogového zážitku, tam byl Huxley nečekaně obrazný a živý.

S čím jsem měla problém, možná osobní, je nedostatečnost jeho revolučních myšlenek a občasný příklon k těm metodám, které v Konci civilizace odsoudil.
K prvnímu bodu: každá utopie může být jen tak dokonalá, jak dokonalý je její autor. Tudíž nemůže. Huxley sice proklamuje duchovně-vnímající přístup k životu, přitom se ale opírá o totální rozhodovací moc vědy. Psychická stránka člověka je zcela závislá na fyziologii, rizikové povahové rysy odhalíme rentgenem zápěstí ve věku pěti let(!), dotčeným dáváme léky a před-převychováme je k obecné potěše a prospěšnosti. Vylepšujeme genetickou informaci obyvatel umělým oplodňováním spermiemi vynikajících jedinců, vedeme přesné genealogické záznamy o každém. Co až bude pět procent populace mít mezi blízkými předky téhož geniálního chemika? Budou se pořádat seznamovací večery pro nepříbuzné? Posměch Freudovi a Pavlovovi se dá pochopit a je i osvěžující (a byl nejspíš ještě víc před 50 lety), ale absurdní loutkové představení demontující Krále Oidipa působilo jako nezamýšlená fraška. V kontextu jen mírně nedomyšleně působí, že při vší propagaci širších rodinných skupin nepadne slovo o možnosti rozvodu, byť popisuje příklad nefunkčního manželství.
Ke druhému bodu: Nemůžu si pomoct, ale místy ostrov působil jako Konec civilizace popisovaný některou upřímně šťastnou alfou. Svoboda volby jistě je, ale jen potud, pokud se člověk nevymyká obecně schvalovaným zásadám společenského soužití, práce, milosrdenství. Kdo se liší, je něžně převychován při prvním náznaku odporu, kdy to je ještě možné. Pálanci se od alf liší tím, že vidí pozadí svého vývoje a bez výjimky ho schvalují. Stejně tak dobrovolná cenzura je totalitní nástroj, pohled na život se ověřuje, a musí ověřovat, srovnáním s jinými cestami, ne vírou ve správnost toho jediného.
S tím souvisí mizivá pravděpodobnost, že by se skupina lidí mohla dlouhodobě chovat jako Pálané.

A k českému vydání - Ostrov je kniha, která k pochopení vyžaduje vysvětlivky. Nedivím se, že nakladatelství šetřila, nicméně takto je kniha čitelná pouze v dosahu internetového připojení, případně ve vědecké knihovně. I samotný překlad je místy zvláštní, např. pták mynah je dle popisu majna, netřeba ho dělat tajemnějším než je, o příšerném skloňování mynahové, mynahů ani nemluvě. Srovnáním s anglickými vysvětlivkami se mi také zdálo, že překladatelé zjednodušovali a přizpůsobovali se českému čtenáři (paradoxně) víc než bylo nutné.

micha-ella
16.07.2017

Ideální svět.

Lane
15.01.2017

Poté, co jsem si přečetla Konec civilizace, jsem se nemohla dočkat, až si přečtu další z Huxleyho slavných románů. Ostrov pro mne byl však zpočátku spíše zklamáním. Zatímco Konec civilizace si mě získal hned, u Ostrova jsem dlouho bojovala s myšlenkou, jestli knihu nezahodím. Ani ne tak pro pomalejší děj jako spíše pro neoriginalitu, kterou pro mne bylo jeho odvolávání se k východním náboženstvím. Nezahodila jsem a dobře jsem udělala. Kniha nakonec obsahovala mnohem širší záběr témat, než se zprvu jevilo. Neodvolávala se jen k návratu člověka k přírodě, jak to u podobných témat bývá, ale Huxley dokázal pracovat i s využitím vědy ve prospěch lidstva. Nebál se kontroverzních myšlenek jako je například umělé oplodnění pro vylepšení genetického potenciálu společnosti. Naboural i naši představu rodiny, když navrhl systém, kdy dítě může z rodiny odejít k jiné adoptivní rodině a zase se kdykoliv vrátit ke své původní. Díky těmto myšlenkám se vyrojilo v mé hlavě spousta otázek na téma: "Co by bylo, kdyby . . .?" a "Jak by to asi fungovalo?". A právě to mě na tomto typu románů tolik baví. Když půjde člověk trochu do hloubky, tak se tam najdou mouchy jako: Jak konkrétně kontrolovali porodnost? Co dělali s dětmi, co přicházeli na svět řekněme nad rámec normy? Co třeba umělé oplodnění jen k tomu účelu, aby "obyčejní" rodiče měli chytré a nadané dítě? Na tak malém ostrově, který se ani nenachází na žádné mapě, asi nebude mnoho géniů, kteří by mohli darovat své DNA. Nebyla by za chvíli většina ostrova příbuzná? A jak se pak vyznat v tom, kdo je s kým spřízněn apod.? Pravděpodobně by takovýto přístup vedl spíše k degeneraci obyvatelstva atd. atd. I tak se mi kniha líbila. Je to zkrátka utopie a utopie se nazývá utopií právě proto, že není realistická.

mgeisselreiter
03.07.2016

Dovolím si začít citáty z velmi dobrého doslovu l. bosche:
...je zúročen autorův "přípravný výzkum" na poli politiky, filosofie, ekonomie, kolonialismu, literatury, historie, náboženství, mytologie, lingvistiky, antropologie, evoluce, darwinismu, eugeniky, psychologie, farmakologie, neurofysiologie, komunikace a vzdělávání a z něj vycházející úvahy o přelidnění, kontrole porodnosti a umělém oplodňování, rakovině, smrti a umírání, hodnotě lidského života, rodinných a společenských vztazích a vazbách, nadměrné organizaci společnosti, anebo psychologických metodách výuky ve spánku či umění prodávat, reklamě a aplikaci Pavlovových reflexů na ovládání mas. (str. 313)
Tak jako předchozí Huxleyho romány je i Ostrov všeobecně didaktický a nijak se nevymyká označení "román idejí", v němž jsou úvahy a dialogy sókratovské povahy upřednostněny před psychologickou drobnokresbou postav. (str. 317)
Mými slovy: Ostrov měl být vydán v jiné podobě - formou esejů a úvah, ne jako román. Ono se totiž v podstatě ani o román nejedná. Děj je prakticky žádný, vše je naroubované na snad 30 témat (viz první citát výše). Dílo se velmi špatně čte, je to jako číst učebnici filosofie doplněnou o poesii a další témata. Je to celé hodně znásilněné za účelem nacpat spoustu myšlenek do jednoho románu. Čtenář při četbě románu nejspíš očekává nějaký čtenářský zážitek, který se zde ale ne a ne dostavit (tedy ne ten pozitivní). 45%, 3.7.2016.

jorgesob
11.12.2014

tohle byla pro mě první kniha od huxleyho. ani jsem vlastně nevěděl co mám čekat. velice zajímavý začátek a po zbytek knihy hodně dialogů atd. takže jsem byl trochu zmatený a asi na měsíc jsem knihu odložil a proložil něčím lehčím. po měsíci jsem ostrov dočetl skoro jedním dechem a užil si psychadelické pasáže, jeho vizi dokonalé společnosti a náhled na východní náboženství. je to zhruba 2 měsíce co jsem ostrov dočetl a pořád mi leží v hlavě. kniha je na čtení docela těžká, ale když jsem se pak začetl byl jsem spokojený. v ostrovu je plno myšlenek a zachycuje myšlenkové pochody jako takové. dle mě určitě stojí za přečtení, ale asi ne všem se bude líbit.

Thrawn89
08.12.2014

Zatímco Konec civilizace (Brave New World) pokládám za geniální analýzu pro naší každodenní realitu, Ostrov se dle mého vychílil k poněkud nudnějšímu a méně zajímavému moralizování. Ale uznávám, že to je dost subjektivní pohled. Každopádně tím netvrdím, že v knize je řada zajímavých pasáží, který by si měl člověk velmi pozorně přečíst.

NEGR
20.11.2014

Vnímáme-li Ostrov jako praktickou filosofickou příručku určitého zaměření, pak obstojí; vnímáme-li jej jako román, pak uspět šanci nemá. (Čili: čtyři hvězdičky jsou za autorovy myšlenky a úvahy; za děj by byla jedna nebo dvě.) Huxleyho mistrovství ironie a parodie se zde projevuje jen v detailech, avšak nikoli v rámci koncepce knihy. Ostrov čtenáře může dosti obohatit myšlenkově, ovšem bereme-li jej jako vysněný, třeba i uskutečnitelný svět, vysmějeme se jeho utopičnosti. Huxley se sice snaží řešit kdejaký detail, ale pochopitelně nemá a nemůže mít podchyceno vše; určité typy lidí podle mě mohou vzniknout v jakékoli společnosti a ani sebepokrokovější styl výchovy toho příliš nezmůže. Mluvím o lidech, kteří by i společnost lidí na Ostrově přivedli do záhuby.
Zajímavé jsou (anti)paralely s Brave New World: v BNW přichází "divoch" z rezervace do "civilizované" společnosti a znamená to pro něj zhoubu; zato na Ostrov přichází naopak se sebou nespokojený Will z "civilizované" společnosti mezi "divochy" a znamená to pro něj záchranu.
Čteno v originále.

LordSnape
19.11.2014

Uf, uf. Byla to asi nejtěžší kniha co jsem kdy četl, o čemž svědčí i fakt, že jsem ji v půlce musel odložit, abych po téměř dvou měsících nabral síly k druhé polovině. Nakonec jsem rád, že jsem ji dočetl, nicméně si stále stojím za tím, že ač je příběh a ona smršť nápadů včetně celkového utopického tónu téměř dokonalý, Huxleyho forma a styl psaní, je nadmíru namáhavý a vyžaduje plnou koncentraci a otevřenou mysl. Všechny ty myšlenky vkládané do úst hromadě postav jsou zkrátka někdy až moc i na mě.

Serja
19.10.2014

Takový horší Brave New World.

newtory
31.03.2014

Asi najslabšia kniha, ktorú som čítal od tohto autora. Ak sa minú nápady zostávajú idey,ak sú aj tie poslabšie zostávajú len utópie. Keď tak nad tou knihou rozmýšľam je to takmer gýč. Tá jedna hviezda je len z úcty k autorovi, ktorého napriek tomuto "románu" mám rád.

Melic
27.02.2013

Možná jsem knihu zastihl ve špatném období. Obvykle čtu v autobuse, ale zrovna byl zimní čas a ráno tma, odpoledne taky. Přečetl jsem vždy jen pár stran a snad i proto mě nějak nevtáhla do děje. Nakonec jsem ji ani nedotáhl do konce. Třeba po ni ještě v budoucnu sáhnu a přepíšu komentář, ale takto mi zbyl pocit, že sice obsahuje věci k zamyšlení, ale nečte se sama.

Phoenix16.cz
07.01.2013

Překrásný nový svět mě velice bavil, líbilo se mi, jak autor dokázal vystihnout možnou budoucí společnost a od Ostrova jsem tak trochu čekala něco podobného. S hlavním hrdinou se dostáváme na relativně izolovaný ostrov, který si žije podle svých pravidel, se kterými se čtenář postupně seznamuje, tak jak je hlavní hrdina objevuje sám. Styl vyprávění je však na hony vzdálen předchozí knize. Zde se jedná spíše o filozofování nad smyslem života a role člověka v něm a porovnávání s naším současným stavem, což z knihy dělá kritiku na naši společnost. S některými myšlenkami jsem souhlasila, některé se mi velice zalíbily a některé jednoduše ne. Děj se neposunuje akcí, pouze myšlenkami. A je na čtenářovi, jestli pouze přeletí pohledem, nebo se tu a tam zastaví a zamyslí se nad tím, co četl.

nevděčný gar
21.02.2012

Kniha, kterou by měl člověk pět let číst a dvacet let o ní přemýšlet. Dovoluji si tvrdit, že je docela účinným návodem, jak šťastně žít. Ne možná na úrovni celé společnosti (jak ostatně uznává i autor), ale na úrovni jednotlivce zcela jistě. Pan Huxley byl velmi moudrý muž a Ostrov je skvělá příležitost, jak nahlédnou do jeho představ o životě.