Pernice komentáře u knih

Vyvážený výběr. Kromě osvědčených jmen, která nezklamala, jsem ráda nakousla i tvorbu pro mně dosud neznámých autorek (a autora).

3 28.06.2021

Jakožto milovnice Foglarovek jsem měla velká očekávání - a nebyla zklamaná. Skvělá atmosféra, zajímavá myšlenka, napětí - někdy až příliš (ti padouši byli prostě všude :) ). Věřím, že za pár let kniha zaujme moje děti stejně jako mě.

10 28.06.2021

Po prvním díle, který se ke mně dostal trochu náhodou, jsem věděla, že pokračování si nesmím nechat ujít! Opět jsem se bavila i dojímala, kniha je skvělou sondou do rodinných vztahů, a to zásluhou autorčiny upřímné výpovědi - žádné: "Hej, podívejte se všichni na můj dokonalý život a následujte mě!", ale autentické vyprávění o cestě za smysluplným životem - se všemi pochybnostmi, překážkami a často i nepochopením.
První díl se mi líbil o chlup víc (možná proto, že v něm dostalo o něco větší prostor zahradničení), ale i tak jsem si knihu užila.
Originální grafické i knihařské zpracování také stojí za povšimnutí!

03.04.2021

Knihu pokládám za mimořádně zdařilou zejména z těchto důvodů:
- neotřelé téma z drsného kraje a drsné doby
- rozmanité osudy postav, které - ač pocházejí ze stejného prostředí, se s nelehkými životními podmínkami potýkají různě (emancipovaná Julka, nábožensky založená Barbora)
- široký časový záběr a perfektní znalost zpracovaného materiálu
Moc se mi líbil i jazyk, kterým je sága psána. Autorka používá nářečí právě v takové míře, aby docílila krajové autenticity, ovšem nikoliv na úkor srozumitelnosti.
Při čtení se mi do hlavy častokrát drala "Těšínská" Jarka Nohavici - a myslím, že často opakovaná věta "člověk nikdy neví, co ho čeká," je parafrází na tuto písničku.
Hezký čtenářský zážitek, moc se těším na druhý díl (a také snad i autorské čtení ve Vršovickém literárním centru, v nějakých lepších časech...)

21 03.04.2021

První stránky mě moc nepřesvědčily, líčení rodinné idyly s piknikem bylo až kýčovité, což byl možná autorčin záměr, protože ten kontrast s následujícím příběhem jedné z hlavních hrdinek byl hodně silný - a smutný. Předválečná idylka však vezme záhy za své a brzy se ocitáme uvnitř válečné reality. Autorce se daří velice autenticky vylíčit všední život v okupované Francii: každodenní boj o kus oschlého chleba na příděl, o ochranu těch nejbližších i o vlastní důstojnost, která s postupující válkou a nekončícím zápasem o samotné přežití ztrácí na důležitosti. Sledujeme dvě naprosto rozdílné, ale silné ženské charaktery, přičemž hrdinství a odvaha každé z nich se projevuje zcela odlišně. Ženy ostatně v knize hrají zásadní roli, a to nejen v případě ústřední sesterské dvojice, Vianniny přítelkyně a její dcery, ale i co se týče jejich místa v odboji. Možná právě kvůli tomuto "ženskému tématu" je román velmi emotivní a čtenářský zážitek mi zůstane ještě hodně dlouho pod kůží.

11 31.10.2020

Moje první kniha od téhle autorky, a - uf, velice silný čtenářský zážitek. Příběh je perfektně poskládaný z řady zdánlivě všednodenních situací, které ale na život obou hrdinek mají zcela destruktivní dopad. Jako by se jejich vztah, už na samém začátku postavený na chatrných základech, s každou náročnější epizodkou drolil na menší a menší kousky.
Často jsem si vzpomněla na knihu T. Boučkové (jejíž síla je především v její autenticitě). Ta je v románu ostatně také vzpomenuta, nicméně těžiště románu V. Hanišové spočívá trochu jinde - ve vykreslení Juliina vztahu k adoptivní dceři, v její projekci vlastních představ do dítěte, ke kterému přistupuje jako k hmotě, z níž si vymodeluje svou dokonalou dceru. Vlastně je tu ten motiv adopce spíš druhotný, Julie by se stejným způsobem dost možná chovala i k vlastní dceři.
Poutavé, intenzivní, drsné čtení.

13 04.10.2020

Velice sugestivní výpověď ženy, která prožila příběh nejslavnější kapely všech dob spolu s ní. Cynthia strhujícím způsobem popisuje, jak se z lokální liverpoolské kapely staly hvězdy, které způsobily do té doby nevídané šílenství. Také část týkající se rozvodu je velice emotivní, Johna Lennona nezachycuje zrovna v lichotivém světle. Prostě portrét člověka z masa a kostí, žádná idealizovaná biografie, kterých vyšly mraky.
Hvězda dolů za obrovské množství chyb a překlepů (tedy záležitost českého vydání).

2 26.08.2020

S povídkami to mám podobně, jako velká část hodnotících tady - pustila jsem se do nich, protože se jedná o Jiřího Hájíčka. A byla jsem nadšená - tou atmosférou, krásnými charaktery, vypointováním příběhů. Autor tohle všechno dokáže dostat do tak skromného útvaru, jakým je povídka. Některé motivy jsem poznávala, Hájíček je podrobněji rozpracoval ve svých románech. Soubor se mi moc líbil i jako celek, autor se k některým postavám vrací, což umožňuje lépe poznat jejich charaktery, pochopit jejich motivace. Velice příjemný čtenářský zážitek.

3 26.08.2020

Takovou jsem měla radost, když jsem v knihkupectví zjistila, že Jiří Hájíček napsal nový román! Právě jsem četla jeho povídky a žasla, jak na několika málo stránkách dokáže vystihnout náladu, charakter... Novému románu rozhodně atmosféra ani perfektně napsané charaktery nechybí, ale mrzelo mě, že spousta linek (a nakonec i příběh hlavní hrdinky) vyzní nedokončeně, do ztracena. Nejvíce mi chybělo větší propracování příběhu Mariina otce. Naproti tomu se mi moc líbil motiv komplikovaného vztahu obou sester i pohledu "starousedlíků" na lidi z města - Jiří Hájíček opět dokazuje, že je vynikajícím pozorovatelem současného života.
Přestože novinku hodnotím ze všech románů jako nejslabší, ani tentokrát jsem nebyla zklamaná.

6 04.08.2020

Rozhodně jedna z knih, která ve mně zanechala hlubší rýhu a pravděpodobně se k ní vrátím, přestože nejsem žádný literární vraceč. Je to kniha o všem a o ničem, téma je banální i hluboké zároveň - konec konců je to téma všech témat, které od počátku věků fascinuje nejen literáty. Autor na pozadí vlastní milostné zkušenosti zkoumá, co všechno dnes román ještě snese. Podle všeho toho snese dost: od rozdrolení příběhové linky nejrůznějšími (pop)kulturními citacemi a odkazy, přes všemožné experimenty s jazykem i způsobem vyprávění až po rozbití tradičních knižních pořádků. A abych to všechno shrnula pěkně plytce, tak: bavilo mě to, a hodně. A taky dojímalo, rozčilovalo, nudilo, ohromovalo... Prostě celá řada pocitů, což, myslím, byl autorův záměr.
Obdivuji i autorovu odvahu (nebo spíš koule :) ) vytvořit sám ze sebe literární postavu a vydat se napospas čtenáři v celé své nahotě (často doslova), nezřídka v nelichotivém světle. Ok, sám si svůj úděl vybral - a jak je patrné z románu samotného - očekával, že bude vzbuzovat reakce, jaké vzbuzuje. Ale vůči Nině - té skutečné - mi to přijde, já nevím - možná trochu perverzní? Kruté? Morbidní? Vlastně je v pozici mlčícího rukojmí, s nímž si může autor dělat, co se mu zlíbí. Každopádně jsem ráda, že kniha vznikla a že se mi dostala do ruky (což je vlastně taky trochu perverzní - potěšení z možnosti nahlídnout někomu do života)?

14 20.05.2020

Skvělé recepty a spousta dalších užitečných informací pro výpravy do divočiny.

2 08.04.2020

Zase se budu opakovat, ale: A. Morštajnová je skvělá vypravěčka. Opět nečernobílé postavy, opět zajímavé osudy zdánlivě obyčejných lidí. Grafická úprava se také moc povedla, krásně koresponduje s tématem knihy.

18 08.04.2020

Zapomenuté příběhy jsou skutečně zapomenuté, dozvěděla jsem se spoustu nových, často překvapivých, informací. Obdivuji erudovanost i ohromný rozhled autora a těším se na dvojku.

2 08.04.2020

Knížka je určitě velice přínosným pomocníkem pro všechny rodiče, kteří by s dětmi chtěli absolvovat něco podobného - praktický mi přišel zejména seznam věcí, informace o cestovních výdajích, možnostech doplňování zásob v jednotlivých zemích atd. Trochu jsem očekávala, že se dozvím více o jednotlivých zemích, z nichž jsem většinu znala jen z mapy, a že knížka půjde víc do hloubky - což se úplně nenaplnilo (ale chápu, že to bylo způsobeno především přítomností nejmladšího cestovatele, přeci jen cestování s dětmi je vždy dost limitováno potřebami nejmladších účastníků). Každopádně určitou představu jsem si vytvořila i tak. Ocenila jsem autorčinu upřímnost, s níž popisovala všechny strasti i radosti cesty. Žádné lakování narůžovo pro efekt, prostě popsala cestu tak, jak ji v té chvíli prožívali. Místy jsem jim záviděla tu svobodu a možnost být spolu, hlavně jsem ale obdivovala odvahu podniknout takovou výpravu s nechodícím mrnětem. Škoda jen, že fotografie nedostaly větší prostor - účastnila jsem se i besedy, kde je autorka promítala na plátno, hezky dokreslily její povídání - v knize ale bohužel trochu zanikají.

12.03.2020

K přečtení mě zlákala anotace, slibující napínavý detektivní příběh, propojený s dějinami Instanbulu. Zatímco detektivní rovina je spíše průměrná a prospělo by ji značně zestručnit (napětí se v knize vůbec nevyskytuje), historická rovina mě moc bavila. Takže pro milovníky Istanbulu a Turecka doporučuji, pro milovníky detektivek ne :)

1 07.03.2020

Moc hezký, mnohovrstevnatý příběh o lásce a inspiraci.

1 07.03.2020

Splňuje všechno, co od knihy tohoto typu očekávám: zajímavá zápletka, napětí a poutavý způsob vyprávění, který nutí čtenáře tuhle objemnou knihu přečíst skoro na jeden zátah :)

4 19.01.2020

Jsem moc ráda, že Backman napsal pokračování Medvědína, protože v té knize bylo tolik zajímavých charakterů, že by byla škoda se s nimi už nesetkat. Také jsem ocenila velkorysý prostor, který byl věnovaný Benjimu - právem, protože je to rozhodně nejzajímavější postava. Backman dokáže psát příběhy se silným emocionálním nábojem, umí být až dojemný, ale ne podbízivý. Pokračováním Medvědína ukázal, že prvním dílem se zdaleka nevyčerpal a že svět jednoho zapadlého hokejového městečka vydá nejméně na dva stejně kvalitní romány.

14 19.01.2020

Krásná, trochu melancholická kniha o dospívání. Ilustrace jsou nádherné.

3 19.11.2019

Originální jazyk, vtipné dialogy a "locker" atmosféra kreuzbergských knajp, kde místní osazenstvo řeší své všednodenní problémy, zatímco za rohem se píší "velké dějiny".

19.11.2019