paulhunter komentáře u knih

"Ještě asi o týden později nemohli sehnat žádný neřezaný herák, a tak znovu zkoušeli přestat brát, jenomže tentokrát byli zpátky na lžičce, ještě než se stihli obléknout. Probudili se dříve než obvykle, žaludek se jim zmítal panickou hrůzou, oči je pálily a teklo jim z nosu a kouzlo drogy všechny jejich bolesti a neduhy v okamžení vyléčilo. Nebylo to tak, že by nemohli přestat smažit, bylo to prostě o tom, že teď nebyl ten pravý čas. Měli moc práce a nebylo jim dobře. Až se všecky věci vyjasněj, tak s celou touhlectou věcí končej a basta, ale teď si zatím vobčas šlehnou, čistě akorát proto, aby byli v pohodě."

...

2 11.11.2010

(SPOILER) (obsahuje SPOILERY)

Stmívání jsem si přečetl jen z toho důvodu, abych se sám na vlastní kůži přesvědčil o jeho
---("Bylo těžké uvěřit, že někdo tak krásný může být skutečný.")---
kvalitách / nekvalitách. Hned na začátku musím říct: Není to odpad, je to ale hodně průměrný
---("Nebyla to vážně jeho chyba, že měl tak neodolatelný hlas.")---
román. Originalita Stmívání spočívá v úplném překopání mýtů o upírech, neboť zde vystupují
---("Jeho křišťálově průzračné topazové oči byly pronikavé.")---
jako krásné a ve všech směrech dokonalé, nebojím se říct božské, bytosti, jejichž jedinou
---("Nedokázala jsem si představit, že by anděl mohl být půvabnější.")---
stinnou stránkou je závislost na krvi. Cullenovi se navíc závislost naučili kontrolovat a ve svém
---("Mávla jsem rukou k němu, abych poukázala na všechnu tu jeho ohromující dokonalost.")---
jídelníčku vyměnili lidskou krev za zvířecí, čímž se vědomě připravili o lahodný požitek. To by se
---("Nebylo na něm nic, co by se dalo zlepšit.")---
dalo přirovnat k pocitu, když máte obrovskou chuť na BigMac a místo toho si vezmete suchou
---("Nedokázala jsem si představit, že by anděl mohl být půvabnější.")---
housku. Co ale ubližuje příběhu nejvíc, je budování příběhu, často se opakující a dětinské
---("Usmál se na mě svým pokřiveným úsměvem, který mi zastavil dech i srdce.")---
rozhovory (ale ne, ale ano, musím Edwarde, nesmíš Bello, mám tě ráda, něměla bys, jsem
---("Nepřipadá v úvahu, že by toto božské stvoření bylo určeno pro mě.")---
příliš nebezpečný), přehnané reakce postav - asi ani nemusím říkat, kolikrát Bella ztratila dech,
---("...pod rozepnutou košilí byla vidět jeho nádherně modelovaná, zářící hruď.")---
přestala dýchat, kolikrát se Edward zakřenil atd. Někdo by mohl říct, že je příběh dobře napsaný,
---("Jeho andělská tvář byla jenom pár centimetrů od mojí..")---
čtivý a rychle ubíhá. Souhlasím pouze s třetím tvrzením; dá se to zfouknout za chvíli, což ale
---("Usmíval se, byl uvolněný – a jako obvykle, mučivě dokonalý a krásný.")---
připisuji jednoduchému ději a stylu vyprávění, u kterého člověk nemusí ani trochu přemýšlet.
---("...svou krásou podobný řeckému bohu – stál Edward..")----
Druhá polovina knihy je lepší, ale zato vyšperkovaná pár nelogičnostmi v chování, které se podle
---("Snažila jsem se nedat se unášet jeho dokonalostí, ale častokrát jsem uklouzla.")---
mě nedají přehlédnout. Samotné vyvrcholení příběhu nezní moc věrohodně a už vůbec není
---("Přemítala jsem, jestli má ponětí, jaký má sexy hlas..")---
originální, škoda. Proč tedy říkám lepší? Hodně lidí píše, že knihu odložila po několika stranách
---("Natáhl se přes stůl, aby mi zvedl bradu studeným, něžným prstem..")---
a je jasné proč - Stmívání je natolik řízlé červenou knihovnou, že se ani nedivím, kolik odradí a
---("Cítila jsem nesnesitelně sladkou vůni vycházející z jeho hrudi.")---
znechutí čtenářů. Pokud tedy máte celkově na milostné románky a neustálé popisy Edwardovy
---("Úsměv zmizel a jeho nebeský obličej byl najednou vážný.")---
dokonalosti chuť, hurá do Stmívání. Já toho měl docela plné zuby. Taky už máte?

49 30.11.-0001

(SPOILER) Harry Potter byl mou oblíbenou četbou hlavně v dětství a nějak se mi podařilo vynechat ten poslední díl, resp. jsem už na něj v současné době neměl tolik chuť.

Ovšem neuzavřít celou sérii by byla asi ostuda, a proto jsem se do sedmého dílu přece jenom začetl.
--- Nechci tu moc konkrétně popisovat děj nebo rozebírat jednotlivé pasáže a tak řeknu následující: Přijde mi, že to J. K. Rowling pěkně podělala. Vím, že je kniha určena spíše mladším čtenářům, ale tolik nelogičností a nedomyšlených částí bylo na mě přece jenom moc. Navíc, velkou část knihy se prakticky nic zajímavého neděje a vše je v duchu přemísťování se z jednoho místa na druhé. Děj neskutečně bloudí a vypadá to, že spisovatelka měla nejdřív jeden nápad a pak zase úplně jiný - tak mi to například přišlo v případě viteálů vs. relikvie. Harry Potter a Relikvie smrti působí jako kompaktní celek ze všech dílů nejméně.

Říkal jsem sice, že se nebudu konkrétně vyjadřovat, ale nedá mi to: SPOILERY
- vadily mi nesmyslné (často příliš dětské) dialogy a chování
- Voldemort ztratil veškerý respekt, neboť se chová jako úplný nezkušený dement
- kapitola Nádraží King´s Cross toho hodně vysvětluje, ale je napsána takovým stylem, že tomu děti asi jen těžko porozumí...
- nejhorší část dle mého názoru byla ta v Gringottově bance. Nelíbila se mi ani trochu a scéna s drakem mi přinesla otázku: "Číst dál?"
- vždycky když Harry a spol něco plánovali dopředu i několik týdnů, tak se jim vymklo všechno z ruky a ukázalo se, že vlastně nenaplánovali vůbec nic.
- záchrana "nečistých" kouzelníků z Ministerstva není vůbec věrohodná (To by jim před výslechem nechali hůlky a pak by se nechali odvést do Azkabanu?, ale vyvolat Patrona umí asi jen Harry..).
- bitva o Bradavice je nudná, nevyvolává ve čtenářích ty pocity, které by asi vyvolávat měla. Bohužel.
- kapitola u Malfoyových doma je velice zajímá: uvězní Harryho Pottera, ale ke mřížím vždy pošlou pouze jednoho člověka (což dává velkou šanci k úniku, že...), protože zbytek se "musí" dívat na mučení Hermiony.
- Voldemortovo tabu? ach jo...
- no a posledním zásekem je poslední kapitola, která není jenom přeslazená, ale hlavně taky naprosto zbytečná.

+ plus si zaslouží Snapeův příběh (ať nejsem necita a neupírám knize to dobré). ;-)

Sečteno podtrženo: jedná se o nedůstojné zakončení celého Pottera, které ve vás vyvolá dobrý pocit ne z důvodu, že byste se posadili na zadek z příběhu, ale z toho, že už to celé konečně skončilo.....

25 30.11.-0001

Další přečtený Palahniukův román a musím říct, že Klub rváčů zůstane nadále nedotčen s velkým odstupem. Neříkám, že se mi Snuff nelíbil, ale ten konec mi přišel už trochu moc překombinovaný. Osobně by se mi více zamlouvala předposlední verze příběhu, kterou měl autor vymyšlenou (podle informací v doslovu).

Na druhou stranu je zde plno zajímavostí ze světa porno-průmyslu a příběh vás určitě nebude nudit.

Richard Podaný, jakožto překladatel, opět odvedl dobrou práci, čemuž se nelze divit, neboť jeho jméno zastává už nějakou dobu známku kvality. Tentokrát se vytáhl i s opravdu pikantními českými překlady pornofilmů....A že jich nebylo málo.

4 30.11.-0001

Románová prvotina "Oceán prachu", kterou Sterling napsal již ve svých 21 letech, se může hrdět postavit vedle dalších mistrovských sci-fi kousků literárních velikánů. Příběh o planetě Nulakva a jejích "mořských" lovcích velryb se velice příjemně čte a obsahuje i originální prvky.

Ústředním motivem je zvláštní vztah drogově závislého Johna s mimozemskou okřídlenou Dalusou, která zastává na lodi kapitána Desperanda pozici hlídky. Vše je zahaleno tajemstvím oceánu, o němž mezi obyvateli planety kolují nejrůznější zvěsti. Jeho tajemství se rozhodne vypátrat až vědou zapálený Desperandum...

Trochu zvláštně vyznívá konec ve stylu "Deus ex machina", což ale neubírá na kvalitě románu.
Na výslunní sice autora dostala až pozdější kyberpunková tvorba, ale když se vezme v potaz, v kolika letech jej Sterling napsal, nezbývá než smeknout.

4 30.11.-0001

(SPOILER) - Paulhunterova recenze na román, který "..patří k tomu nejlepšímu, co současná americká SF produkce nabízí." aneb Óda se tentokrát nekoná.

----------
Já jsem nejspíš asi četl jinou Enderovu hru, než tu, která byla oceněna tak prestižními cenami jako je Hugo a Nebula. Jinak se to nedokážu vysvětlit...

Na knihu jsem se těšil hrozně dlouho a už jen recenze a pozitivní (nadšené) reakce čtenářů mě přesvědčily, že tohle bude další sáj-fáj lahůdka. Ale kdepak... Enderova hra mě prostě moc nebavila.

Zhruba na šedesáté stránce jsem si přál, aby se to moje nešťastné čtení zlomilo a konečně přišel okamžik, který mě přesvědčí o kvalitách románu. Zvrat se ale nekonal a navíc by mi nesměly vadit určité věci.... Nápad o kolektivní hře v bezgravitační místnosti je sice velice zajímavý, ale 150 stran jsem o ní číst nemusel.. Další věcí, která mě trochu odpudila, byl samotný věk dětí a jejich přehnaná inteligence (nemám nic proti šíleným nápadům, ale tohle mi přišlo hodně weird). Nepřirostla mi k srdci ani žádná postava a Endera jsem si nezamiloval ani trochu (navzdory tvrzení jednoho recenzenta: "Endera si musí zamilovat prostě každý."). Navíc, ta Enderova dokonalost, neomylnost a vzývání jeho "kultu" mi časem začlo lézt na nervy. Třešničkou na dortu je občasná nahota nezletilých (ale inteligenčně vyvinutých!) chlapců a (používám slovíčko SPOILER) bitva dvou hochů v koupelně, bez svršků a spodků (už chápu to přirovnání ke Stephenu Kingovi).

Card určitě není špatný spisovatel, mně jen nesedl jeho styl a věci, které jsem uvedl výše. Myslím si, že by byl příběh dynamičtější a zajímavější, pokud by zůstal pouze ve formě povídky. Na tu byl potenciál rozhodně dobrý.

A abych román pouze neshazoval, tak na jeho obranu musím říct, že má samozřejmě taky pár světlých okamžiků a zajímavou pointu, na kterou si ale musí čtenář počkat ;-)
______

Doufám, že jsem od čtení Enderovy hry neodradil potenciální čtenáře; stačí si kdyžtak přečíst jakoukoliv recenzi na internetu a bude to pryč ;-)

15 30.11.-0001

Na Terror Dana Simmonse jsem se těšil dlouhou dobu. Podle velice nadšených recenzí a komentářů jsem očekával velice slušný příběh a skvělý vypravěčský um ... A světe div se - Simmons Terrorem předčil veškerá moje očekávání! Terror se čte jedním dechem a příběh je prostě briliantní - od začátku do konce. Simmons vytvořil díky skutečným historickým pramenům a vlastních fabulací, okořeněných fantastním prvkem, kompaktní prvek o neúspěšné arktické plavbě dvou královských lodích (Terror a Erebus), hledající severozápadní cestu. Jejich zamrznutí v ledu nedaleko Země prince Williama teprve odstartovalo boj o přežití ve všech podobách...

... Mrazivé čtení i v parném létě!

Že to je až moc chvály na jednu knihu? Vůbec ne. Věřím, že po přečtení Terroru budete stejně (trvale) nadšeni jako já. Navíc, samotná kniha má perfektní provedení, což z ní dělá klenot knihovny.

15 30.11.-0001

Z pekla je naprostý klenot mezi komiksy. Alan Moore a Eddie Campbell strávili pěkných pár let na jeho tvorbě a jednoznačně dokázali, proč se komiks může řadit mezi klasickou literaturu.

Na konci knihy jsou rozsáhlé dodatky k jednotlivým pasážím, které jen dokazují, kolik všechno stálo práce a kolik si o tématu Jacka Rozparovače musel A. Moore načíst. Eddie Campbell zase vše podrthl svou jedinečně ponurou kresbou, nad kterou nezbývá než smeknout.

Preciózní scénář u Moora taky již není žádnou novinkou.

11 30.11.-0001

Mám z téhle knihy rozporuplné dojmy... na jednu stranu má Burgess zajímavé nápady a poznatky, ale celkově mě rozbor Orwellova "1984" ani samotný Burgessův román "1985" upřímně moc nebavil a ani nepřesvědčil.

V "1985" mi přišlo chování lidí v určitých záležitostech nepřirozené a děj se mi zdál trochu chaotický. Možná je to tím, že jsem knihu dost často odkládal a její přečtení se hodně protáhlo, nebo tím, že politika není zrovna mým oborem a řadě věcí jsem dostatečně neporozumněl, každopádně mě osobně kniha neoslovila.

Rozhodně zůstanu věrný Orwellovu románu "1984" a Burgessovu "Mechanickému pomeranči". Ty jsou pro mě nedotknutelné.

-----------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Anotace nepopisuje román, ale pouze výňatek z Burgessova rozhovoru na téma vize budoucnosti (na konci knihy).

3 30.11.-0001

Ve znamení kříže a draka (4,5/5), Krutinky (4/5), Sídlo Červa (4/5), Rychlodružka (4,5/5), Kamenné město (3/5), Nebešťanka (3/5), Písečníci (5/5) - jedna z nejlepších povídek, co jsem zatím četl.

4 30.11.-0001

Další kniha z dětství. Zrovna tahle má ale opravdu moc hezký příběh (alespoň, co si matně vzpomínám) a ilustrace.

2 30.11.-0001

Grafické zpracování výtečného Bradburyho románu se v tomto případě příliš nepovedlo, aspoň dle mého názoru. Komiksu by víc slušel větší rozsah pro důraznější vykreslení atmosféry a psychologie postav a rozhodně i lepší kresbu.

Nazvdory svému názvu mě grafický román zanechal spíše chladným. Ale musím přiznat, že jsem víc ani nečekal.

1 30.11.-0001

Kruh je opravdu originální dílo, ale spíš se jedná o thriller či detektivku než o horor. Místy jsem se trochu nudil (ale ne zase tak moc), což vynahradil až konec, ve kterém je cítit pravé napětí, které jsem očekával na více místech přiběhu. Někomu by mohly vadit japonské jména a názvy, ale postav není v příběhu moc, aby to odrazovalo a pletlo čtenáře.

Celkově, když to shrnu, knihu doporučuju - je opravdu dobrá, ale musím hodnotit kvůli výše zmíněným důvodům 4/5.

(Ještě musím dodat, že literární Kruh od Suzukiho nemá s tím filmovým, americkým remakem, moc společného.)

9 30.11.-0001

V první povídce (kratší novele) "Hellraiser" Barker skvěle navodil ponurou hororovou atmosféru, škoda jen, že se víc nezabíval postavami Cenobitů, kteří mě fascinovali svým morbidním zjevem a chováním (tím neříkám, že trpím nějakou zvrhlou úchylkou). (4/5)

Druhá povídka s názvem "Věk touhy" s sebou přináší příběh nepovedeného experimentu, který vyvolá o pokusné osoby nekončíčí sexuální posedlost. (5/5)

- Dlouho jsem přemýšlel, jak knihu ohodnotit.. ale nakonec musím dát "jen" čtyři z pěti hvězdiček; a to kvůli první povídce, která ve mně neudržela napětí až do konce.. což nezměnil ani krvavý cákanec na straně 65, který tam zanechal nějaký čtenář přede mnou...

...snad to dočetl.

10 30.11.-0001

Rozhodně doporučuju všem fanouškům Gigerova monstra a predátorů, které komiks chytne stejně jako facehugger své oběti.

Komiks je rozdělen do několika částí, na kterých pracovali různí scénáristi a malíři (kreslíři). Zaujala mě velká část, některé díly jsou trochu slabší, proto hodnotím 4/5.

1 30.11.-0001

Jedna z prvních knih, kterou jsem četl.. ale to bude určitě u více čtenářů :) Hodnocení asi nejde brát v těchto případech vůbec vážně (nelze srovnávat v poměru s ostatními knihami), proto dávám střední cestu.

3 30.11.-0001

Persepolis je opravdu věrohodným ztvárněním tuhého režimu v Íránu. Buďme rádi za místo, kde jsme se narodili my...

"Můj syn to dostal ve škole. Pověděli jim, že když půjdou do války a budou mít to štěstí, že padnou, tenhle klíč jim otevře bránu do ráje."

"Klíč k ráji byl jenom pro chudáky. Chudým klukům naslibovali lepší život a oni pak se zlatým klíčkem na krku lítali do vzduchu na minových polích."

7 30.11.-0001

Alan Moore je bůh. Tečka.

Ok, ještě by se slušelo říct, že i přesto, že nejsem zrovna fanouškem maskovaných (super)hrdinů, tak Watchmen musím jen pochválit. Je to komiksový klenot, co se scénáře (Moore) i kresby (Gibbons) týče.

A nejlepší postava? - rozhodně Rorschach.
"Už jsem byl ve dvou barech. Možná jste slyšeli sanitky. Snad tu udělám větší štěstí.."

Komiks má i filmové zpracování, o kterém Alan Moore prohlásil: "Na ten ******* film se v životě nepodívám." A už skoro tradičně nechal vymazat své jméno z titulků a veškeré zisky přenechal spoluautorovi Daveu Gibbonsovi. - Že se mu nelze příliš divit, pochopíte po přečtení komiksu.

Záhada tajného přístavu byla moje oblíbená knížka v dětsví, proto hodnocení jen z nostalgie.

1 30.11.-0001

Opravdu bravurní kolekce povídek, jsem z ní nadšený. P. K. Dick měl úžasné vize a nápady. Planetu, která neexistovala doporučuji všem fanouškům sci-fi, rozhodně na ní nezapomenete.
.
Nejvíce se mi líbily:
- Čelenkář (!)
- Když se řekne člověk (!)
- Úpraváři
- Planeta, která neexistovala
- Podvodník (!!) - zfilmováno (Impostor)
- Suvenýr
- Průzkumná jednotka

30.11.-0001