Patane komentáře u knih
(SPOILER) Blbá Vendula se zhruba ve čtvrtině dělí na dvě linky. Poté, co je Vendulina máma pozvána do školy kvůli problémovému chování, reaguje cestou domů dvěma způsoby, vznikají dvě Venduly.
Kniha má pro mě dost kontroverzní obálku, příběh je čtivý. Kniha celkově krásně zpracovaná.
(SPOILER) Moc hezká knížka se smutným tématem šikany, o které hlavní hrdina nechce mluvit, protože se stydí. Nejvíce mi bylo Vincenta líto ve chvíli, kdy měl pocit, že je s ním opravdu něco v nepořádku. Je to knížka pro děti, takže má šťastný konec. Pokud hledáte tématicky podobnou knihu doporučuji českou knížku To kvůli mně... se máma zlobí. Ta je také výborná.
Precteno na dovolené. Váhala jsem mezi 3 a 4 hvězdami. Moc se mi líbily vzpomínkové pasáže čtyř sester a jejich rodičů. Jak rozdilne vnímali určitě situace. Současne vypravování bylo utrpení hlavně kvůli neuvěřitelnemu množství nejrůznějších hypotetickych otázek, které si hlavní postavy pokládaly a neustálým omilanim stejných myšlenek.
Mě kniha doslova pohltila. Všechny příběhy mě oslovily. Nejvíc deprimující mi přišel poslední hlavně kvůli líčení nemocničního prostředí. Nejméně uvěřitelný mi přišel první, nevím, jestli by dotyčná tak rychle prohlédla manipulátora a jednala tak razantně. Druhá povídka se mi líbila tou dopisovou formou. Petra Dvořáková mě hrozně baví.
Knihu jsem přečetla jedním dechem. Líbila se mi moc. Trochu mi tématem připomněla Houbařku. Mornstajnova je skvělá vypravěčka. Kniha ale na rozdíl od těch předešlých nemá smirlivy konec. Pořád jsem čekala, že se "cacore" dostane nějaké zadostiučinění, že se něco stane, ona něco řekne a věci se dají do pohybu.... konec stejně bolestný jako kniha.
,,Nerozumím tomu! Proč táta odešel? Proč?"
A tehdy to řekla. Poprvé...
,,To kvůli tobě. Kvůli tobě.
Hynkovi, který chodí do 4. třídy, se rozpadne svět. Táta odejde a máma si po chvíli najde viníka. Jeho. Začne pít, odhlásí ho ze všech kroužků, nedává mu pořádně najíst, přijdou první fyzické útoky...
Není to knížka pro všechny děti a rozhodně ne pro ty menší, ač má být knížka od 10 let, ale rozhodně je pro všechny dospělé, hlavně učitele. Mně jako mámě podobně starých dětí z ní bylo úzko. Jak se může stát z milujícího rodiče takové monstrum? Proč se nechala Hynkova učitelka uchlácholit řečmi o těžkém rozchodu, když viděla, že se něco děje?
Knížka mě zaujala zápletkou. Ale to je tak vše. Mohl to být hezký příběh, ale postavy jednají dost chaoticky a dost si protiřečí. Hvězda navíc za popis Paříže a celkem hezký konec. Jinak zklamání.
Na knížku jsem narazila náhodou. Příběh, který se zakládá na skutečných osudech židovských kluků, kteří skončili v Terezíně. Kniha o síle přátelství, nezdolnosti ducha a vlastně i smíření se smrtí. Krásné ilustrace od S. Setínského. Na konci jsou krátké medailonky kluků. Postavy z knihy získají reálný obraz, jejich osudy tragické.
Kniha se mi na rozdíl od mnohých jiných četla dobře. Líbilo se mi pomalejší tempo. Poslední třetinu knihy a hlavně závěr jsem nepochopila. Každopádně námět velmi zajímavý.
Petra Soukupová je pro mě záruka dobrého čtení. Kniha je hodně tíživá, hlavní hrdinku, Veroniku, jsem strašně litovala. Říkala jsem si, proč to musí všechno snášet, co může ještě unést? Ale ten konec... ten konec byl pro mě takovým světlem na konci tunelu, že možná někdy stačí opravdu málo, abychom se nakonec rozhodli správně!
Jako malá jsem nikdy nečetla Lovce mamutů ani jiné dobrodružné knihy. Tuto dostala dcera k Vánocům a těžko říct, jestli se jí bude líbit. Možná je spíš pro kluky a pro starší děti. Kniha je o chlapci Niamovi a jeho kmeni. Je plná syrovosti, zvířata jsou zabíjena kvůli jídlu, žádný soucit. Ale je také plná pochopení přírody, zručnosti lidí. Bonusem jsou krásné ilustrace.
Nejvíc mě na knize okouzlil popis krajiny bažin a mokřadů se všemi rostlinami a zvířaty. Příběh opuštěné Kyi, která se musela od dětství umět postarat sama o sebe, byl silný a vlastně v dnešní době svobodného vzdělání velmi aktuální. Kya, která byla všeho všudy jednou ve škole, se stala přední odbornicí na faunu a floru bažiny. Konec a objasnění vraždy Chase mě hodně překvapil. Teď se chystám na film, doufám, že mě nezklame.
Nejsem čtenář detektivek. Není to můj šálek čaje. Na této knize musím ocenit hlavní postavy Cormorana a Robin, které jsou velmi sympaticky vykreslené. Bohužel pro mě velmi zdlouhavé a velmi si podobné popisy vyslýchání svědků. Některé postavy se mi i velmi pletly. Závěr chytil dobrý spád a rozuzlení bylo pro mě velmi překvapivé.
(SPOILER) Knížku jsem si půjčila od dcery kvůli čtenářské výzvě. Dceru nebavila a mě popravdě taky moc ne, ale uznávám, nejsem cílová skupina. Nápad je hezký. Simone využije situace, že je v nové škole a učitelka ji má omylem za chlapce a v této hře pokračuje. Do toho se začne líbit jedné holce a jí samotné se začne líbit spolužák Izák. Pak sama neví, jak z celé situace ven. Do toho žije s praštěnou mámou malířkou, jejím přítelem a ještě dědečkem, který se u nich jedné noci zjeví v dámských kozačkách.
Problém jsem měla s tím, že mi byla Simone ze začátku dost nesympatická, taková odrzlá provokatérka, což chápu, že byl asi záměr. Kdo z dospívajících rád neprovokuje? První půlku jsem četla těžko, závěr se mi ale líbil. Vlastně mě to začalo bavit ve chvíli, kdy by už Simone ráda prozradila, že je holka, ale nevěděla, jak z celého kolotoče ven.
(SPOILER) Moje druhá kniha od Delphine de Vigan. Celý příběh se odehrává v jeden jarní den, kdy má Mathilda potkat podle kartářky lásku. Hlavními postavami jsou Mathilda, která zažívá v práci pomalou sikanu od šéfa a Thibault, lékař na pařížské záchrance. Oba jsou unavení a flustrovani. Líbila se mi dějova linka Mathildy, o trochu méně příběh Thibaulta.
Mathilde jsem fandila, pořád jsem čekala, že začne v praci bojovat, bylo mi až zle z toho, co zažívá.
Bohužel mě zklamal konec. Čekala jsem nějakou katarzi, rozuzlení...a to se bohužel nestalo.
(SPOILER) Moje druhá nejoblíbenější kniha od autorky, první je samozřejmě Pýcha a předsudek :). Poměrně útlá knížka o Anně Elliotové, které je ,,už" 27 a nikdy se pořádně nevzpamatovala ze ztráty své životní lásky. Nechala se přesvědčit, že vztah s nemajetným mužem nemá budoucnost. Anne není tak vtipná a živelná jako Elizabeth, ale já ji mám ráda.
No a Frederik se nám na scénu vrátí a je to takové austenovsky milé i vtipné, plné drobných nedorozumění a zraněných citů. Ale je to samozřejmě Jane Austen, takže láska si k oběma opět cestu najde.
Pro mě nejhorší knížka od Jane Austen. Hlavní hrdinka mi přišla taková moc dokonalá, nechybující a oproti dalším spisovatelčiným hrdinkám trochu uťáplá. Ani další postavy mi příliš nepřirostly k srdci. Dějem jsem se prokousávala velmi těžce.
Silný příběh, čte se to skoro samo. Ale je to smutné čtení. Jako rodiči se mi strašně těžce čtou knížky, kde trpí dítě, které ještě nemůže vzít život do vlastních rukou.
Pořád jsem si říkala, jestli je možné, aby rodič tak moc nesnášel jedno své dítě.
Knížka mě trochu zklamala. Atmosféra je super - mlhavé Skotsko, jezero, staré šlechtické sídlo se zatazenymi závěsy. Zoe je sympatická (matky samozivitelky mám jako hrdinky ráda), děti jsou zpočátku na pěst, ale od začátku je zřejmé, že si je Zoe získá.
Zklamáním pro mě byla milostná linka mezi Zoey a Ramseym. On se tam vždy tak zjevil a najednou šup - láska jako tram.
Velmi ctivy příběh, emotivní zachycení černobylské tragédie a všeho, co následovalo. Skrytý antisemitismus, který evidentně válkou nezmizel. Líbilo se mi prolínání s příběhem Valentininy babičky Rivy. Jednu hvězdičku ubírám za konec, který mi přišel dost přitazeny za vlasy. I když kdo ví, třeba i toto bylo v SSSR možné.