oskli komentáře u knih

Jak asi může hodnotit nekritický milovník Harryho Holea? Super kniha! ...ale když s těžkým srdcem budu úplně upřímná - nebyla to zas až taková pecka, jako nové díly HH série. Nečetla jsem to se zatajeným dechem, ani dlouho do noci. V podstatě nikdo mě v knize moc nebavil, a tak mě netáhla žádná osobní linka. Přesto je to ale skvělá kniha, jen jsem moc zmlsaná novějšími díly :-)

4 14.09.2017

Jak už jsem psala u prvního dílu, nejprve jsem viděla filmy, ale už je to delší doba a dokážu se od nich psychicky oddělit :-) Takže knihy mě baví, ačkoli vím, jak každá z nich skončí. Užívám si dialogy, vnitřní svět každé z postav, úžasný vypravěčský styl... Paráda!

4 14.09.2017

Tak... dalo se to, ale je to třetí a poslední kniha, kterou jsem od této dvojice přečetla. Joona mi leze na nervy svou dokonalostí, místy totálně ujetou (fakt se mi nechce věřit, že by večer na vzdálenost 300 metrů viděl, že někdo drží v ruce skalpel). Místy se zbytečně vyžívá v brutalitách a vulgarismech, závěr je zase až moc natažený a uměle dramatický... Pointa s Pokémony nakonec v podstatě zmizela do ztracena. Asi nejvíc mě bavily vzpomínky hypnotizéra na práci se skupinou, ale i tam to bylo dost nedotažené a místy nelogické. Knihy pro mě prostě nejsou dostatečně uvěřitelné ani čtivé, další šanci jim dávat nebudu. Jdu si (doufám) polepšit Adler-Olsenovým Nesmírným :-)

4 23.06.2017

Za mě určitě lepší než Písečný muž (četla jsem to omylem v opačném pořadí), kniha je fakt hodně chytlavá a dobře napsaná, ale stejně mi nesedí tak jako detektivky od mých oblíbenců (Nesbo a Adler-Olsen). V tomto případě ale i přes určité nespecifikované výhrady (asi hlavně styl vyprávění a nižší míra uvěřitelnosti) dávám plný počet a jdu do Stalkera :-)

4 26.04.2017

Když porovnám s Netopýrem, tak ten se mi líbil o fous víc. Ty vyprávěcí pasáže byly zajímavější než u Švábů, ale nedá se svítit, stejně to bylo dobré. Nesbø je Nesbø, prostě mě baví. Ale ať jen nechválím - přišlo mi to docela překombinované, zamotané a v závěru natahované. Ale stejně jako Netopýra jsem poslouchala audioknihu, protože prostě Harry Hole a Hynek Čermák jsou geniální sexy kombinace :-) Takže tu zdlouhavost jsem díky Čermákově práci s hlasem přežila docela v pohodě. Červenku už budu číst papírovou.

4 13.02.2017

Tuhle knihu jsem vzala spíš omylem, ale nelitovala jsem, ačkoli to není zrovna žánr, který vyhledávám. Kniha se četla fakt dobře, i když jsem dost brzy vytušila pointu. Styl psaní je fajn, vypravěčský talent autorce nechybí... ale kdyby mi bylo o 20 let méně, užila bych si knihu určitě víc a dala plný počet hvězd :-)

4 02.11.2016

Kniha se čte dobře, ale chybí jí větší šmrnc a napětí. Vypravěčsky fajn, ale v porovnání s Řekni lituji od téhož autora hodnotím knihu jako slabší. Ale určitě ji doporučuji k přečtení, já s autorem taky rozhodně nekončím :-) Styl psaní mi sedí.

4 29.09.2016

Asi jako většina lidí, kteří knihu četli, mám smíšené pocity - kniha se prostě dobře čte, ale to nestačí. Nebo aspoň mně, jako dospělákovi, který Young Adult literaturu cíleně nevyhledává, to nestačilo. První třetina (nebo necelá polovina) je bez pochyby skvělá - člověk je fakt napnutý, aby zjistil, co se v rodině děje a odhalil všechna ta tajemství. Pro mě je ale nepochopitelné, že to autorka čtenářům tak brzy všechno naservírovala a pak už to je až do konce jenom slaďák bez nějakého reálného napětí. Dočetla jsem to spíš ze setrvačnosti, protože jsem chtěla vědět, jak to všechno skončí, kdybych v knihovně narazila na druhý díl :-) Vzpomínky na Eriel se mi líbily určitě víc a Naslouchač už je úplně jiná liga.

4 30.08.2016

Kniha se čte dobře, ale opět by mi stačil poloviční rozsah. Děj byl velmi předvídatelný a měla jsem pocit, jako bych silou vůle chtěla při čtení všechno posunout a zkrátit. Druhou polovinu knihy jsem dočítala spíš ze setrvačnosti, než ze skutečného zájmu.

4 06.07.2016

Kniha se čte dobře, ale podle mě by stačil poloviční rozsah, je to zbytečně natažené pořád jedním a tím samým tématem.

4 06.07.2016

Díky tomu, že jsem knihu poslouchala v audioverzi, dávám plný počet. Kdybych ji četla, možná by mi některé pasáže připadaly zbytečně rozvláčné a v množství postav bych se chvílemi ztrácela, takhle jsem si ji ale užila. Prostředí švédského venkova a náboženské komunity mě vtáhlo, těšila jsem se na chvíle, kdy si vezmu sluchátka a přesunu se do jiných končin. Těším se na pokračování.

3 04.07.2022

Pro mě opravdu skvěle strávený čas s knihou a Lenkou, kterou jsem dosud nezaznamenala ani jako herečku, ani jako moderátorku. Při čtení jsem žasla a v teple u kamen si nedokázala představit, jak se nechá v kopcích běžet celý den v zimě a dešti. A druhý den zase. A třetí den pro změnu v mokrém sněhu s deštěm. Fuj. Klobouk dolů. A já vím, že opět začnu běhat, aspoň krátké výběhy kolem pískoven a o víkendu půjdu Himalájského tygra. Nějak mě to heclo, že si taky na nějaký ten limit potřebuju sáhnout :-)
Jediné, co bych knize vytkla, byl nedokonalý překlad, respektive korektura. Občasné chyby mě štvaly. A taky jsem nepochopila, proč bylo nutné překládat hashtag najdemodvahu. Věta ve smyslu, že si Lenka na batoh připnula slogan Najdu odvahu, a vedle textu fotka s originálem, se mi zdála taková podivná. Rušila mě.

3 25.04.2022

Silné příběhy, někdy bych je snesla i delší. Ale poprvé se mi stalo, že jsem měla problém s audioknihou. Tentokrát jsem totiž při poslechu vyloženě trpěla. Bára Štěpánová příběhy čte jako nějakou senzaci z Blesku, a vlastně všechny příběhy jsou interpretovány s takovou dávkou patosu a divadelní dikce, že se mi kroutily i palce u nohou. proč nestačil civilní projev, aby působily samotné příběhy? Přiznám se, že jsem vydržela do poloviny a pak jsem si radši knihu půjčila v knihovně a dočetla ji v papíru.
A taky mi někdy vadilo, jak má autor potřebu podat všechno jako "nešťastník" XY a zlý vyšetřovatel, péesák apod. Mohl víc věřit čtenáři, že není debil a umí se orientovat, udělat si názor, kriticky myslet. Nešťastník byl vlastně v každé kapitole, takže už mi pak to oslovení začalo jít na nervy. Možná mohl být styl víc reportážní, fakta bez podsouvání čehokoli.

3 17.02.2022

Jak jsem se na knihu těšila, tak jsem bohužel byla zklamaná. Podbrdské ženy mě naprosto uchvátily a já čekala podobnou pecku. Navíc jsem si dopředu hodně četla o Blance i Battagliových, tak jsem čekala spíš silný historický román o životě paní baronky, než z hlavní části románovou fikci. To bylo asi tím hlavním, co mě zklamalo. Neseděly mi ani dvě dějové (časové) roviny. Vyloženě mě rušily a vlastně nic objevného nepřinesly. Pořád jsem čekala, že v té současné lince dojde k tomu, že baronka bude vyprávět a že se celý příběh nějak sjednotí. Nestalo se.
Nejvíc mi vadí to, že není absolutně zřejmé, co v románové části odráží skutečnost (střípky z Blančiných vyprávění) a co všechno si autorka vymyslela, aby měla román o baronce, která jezdila na kole. Já si po dočtení knihy ještě hledala další informace a fotografie a mám dojem, že to mě uspokojilo nakonec víc než kniha samotná.
Pozitivně tedy hodnotím jen krásnou češtinu. Pokud hledáte román o baronce a nechcete nad ním přemýšlet, doporučuji. Pokud chcete něco víc, knihu nečtěte a koukněte na studentský film Petra Václava Paní Le Murie. Dá vám mnohem víc a nepřinese zklamání z nenaplněných očekávání.

3 23.01.2022

Obvykle knihy neodkládám, navíc poměrně brzy a to ještě takhle vysoce hodnocenou knihu. Ale já to nedokázala číst. Přijde mi to tak strašně blbě napsané, že nemůžu sama sebe týrat tím, že bych se nutila číst dál, ač téma je určitě zajímavé (ale měl by ho zpracovat někdo jiný), navíc jsem z Třeboňska... ale tohle vážně nejde. Jdu radši zalovit do hromady knih, co jsem si nadělila pod stromek a Hájíčka vrátím do knihovny. Hvězdy neuděluji.

Dvojhubky už byly o něco vlažnější než Jednohubky, které mě totálně nadchly. Ale přesto hodnotím jako milé pohlazení, které ze stránek předává velkou lásku k životu i lidem. Je to taková ta knížka na chvíle, kdy není chuť na těžké čtení, ale chcete se jen nechat pohladit u hrnku kafe. To Marta prostě umí.

3 31.08.2021

Za mě zklamání. První kniha mě bavila, tady už jsem četla jen proto, že knihy nerada odkládám a taky proto, že autorka píše čtivě. Ale kniha mi už nic nedala, jen souzním s Kamilou, že člověk si v každé situaci může vybrat, jestli se bude litovat, nebo se situaci postaví a nenechá se srazit. Jinak prostě přečteno, ale během pár dní o knize nebudu vědět. Což se vlastně týká i prvního dílu. Heřmánkové údolí je úplně jiná káva, dílo o několik levlů výš než cokoli dalšího, co mi od autorky přišlo pod ruku.

3 27.04.2021

Můj devítiletý syn knihu zhltl během 5 dnů. Mně to trvalo déle. Ale kniha mě nadchla. Příběh, který se klidně mohl stát, s využitím reálných postav, citací z časopisu Vedem, na konci knihy popisy osudů jednotlivých postav a nakonec umístění jednotlivých osudů na časovou osu.
Přesně tohle by měly děti číst. Aby tušily, o čem tahle doba byla. Aby je ten pocit nepochopitelné nespravedlnosti vedl k touze dovědět se víc. Je děsivý, kolik dospělých z mé generace dneska o historii 20. století neví nic. O válce, koncentračních táborech, o stalinistickém Rusku, odsunu Němců z Čech... Podstrkování takových knih, jako je Transport za věčnost, je šancí, že aspoň některé děti se o historii zajímat budou.
Mám doma i Prince se žlutou hvězdou, ale toho otevřu třeba až za měsíc, ať nemám všechno najednou. A možná ho budu aspoň chvílemi předčítat i synovi.

3 31.05.2020

Měním původní hodnocení, kdy jsem se nedokázala dostat přes začátek knihy, který se mi strašně špatně četl a vyloženě drhnul na všech frontách. Synova rada, že musím vydržet pět kapitol a pak už mi to ani nepřijde, nebyla vyslyšena. Nešlo to.
ALE! Pro podobně zoufalce je k dispozici audiokniha! Ta pro mě v úvodu také drhne, ale pak se rozjede :-) Edwin není primárně pro dospěláky, ale je to dobrodružná knížka pro větší děti, které se do příběhu opravdu ponoří. Knihu jsem si nakonec užila a našla k autorovi vztah. Už rozumím tomu, proč ji takhle napsal, a jsem zvědavá, jak bude pokračovat, takže otevírám druhý díl. Papírový, neb ten ještě namluvený není :-)

3 19.04.2020

Zpočátku mě kniha štvala a já s ní bojovala. Hlavní hrdinka mi lezla na nervy, protože mi připadalo, jako bych četla klasickou Lanczovku z YA edice. Holky se chovaly a myslely docela neadekvátně svému věku a tak nějak celkově mi neseděly. No, vydržela jsem... a asi si i zvykla. A pak to bylo fajn čtení. Taková pohodovka na léto. A tak to asi má být :-)

3 27.07.2019