norrasun komentáře u knih
Samotnou mě vždycky překvapí, jak mě Jodorowsky znova překvapí.. odporné postavy a charaktery, spravedlnost patří bohatým a ozbrojeným, vystřelená oka lítají vzduchem.
Tady pan Kverulant níže napsal parádní a výstižný komentář, se kterým se ztotožňuju do posledního otazníčku.
Pro mě (jako téměř všechny knihy pana Urbana) velký smyslový zážitek..
Vynikající. Knížka se mi vlila do krevního oběhu a zaryla pod kůži. Osoby a obsazení, příběh a celý divoký zlínský svět, vše mi skutečně způsobovalo stavy vytržení.
Do postavy obstarožního, zhrzeného herce jsem se, myslím, zamilovala.
Četla jsem a slova vtékala očima rovnou do duše, kde rozehrávala jemné, sladkobolné blues... lépe ten čtenářský zážitek popsat neumím.
No. Každému v životě se něco děje, jen ne všichni to umíme takhle pěkně knižně zúročit jako tuhle pan spisovatel. Já jsem se solidně pobavila, s hodnocením u mě panuje shoda s DominouCZ včetně těch mykóz. Třešničkou pro mě byly v knize zmíněné mé milované Hnusle, kde opilý Mistr porůznu vegetoval. Takže s klidem dávám pět vaginálních čípků..
Možná to není zrovna literární skvost, ale určité kvality to nese, nebo alespoň já je tam spatřuju. Sebeironie, humor, určitá hořkost, pocity marnosti jsou popsány věrně...Slabší se mi jeví dialogy a taky snaha vykreslit se jako playboy, jemuž ženy skáčou do postele, jen co jim ožrala naznačí lehký zájem, mi přijde mírně křečovitá.
Martina postupně propadá závislosti na vztahu s Tomášem, mužem, který soustavně navazuje a udržuje vztahy s jinými ženami. Chronický nevěrník se snaží partnerku přesvědčit, že je milující, věrný a ona že zbytečně paranoidní, Martina neúnavně vyslýchá, sleduje, pátrá a přitom duševně i tělesně chátrá..
Příběh fatální lásky je prokládán epizodami z Kunderova života, které mě bavily stejně tak.
Kniha je čtivá, má spád a jako celek pro mě bezvadně fungovala.
To bylo tak zvláštní čtení, musela jsem si dát u některých kapitol hodně na čas, abych vstřebala, o čem vlastně jsou - a spoustu jsem toho dost možná ani nepochopila a prostě se nechala unášet poetikou příběhů a jen tak si plula japonskou krajinou..
Inspektor Bergman řeší vraždy mladých žen a kulisou je vesnické společenství lidí, z nichž každý skrývá nějaké to tajemství z minulosti.
Čtivá a svižně ubíhající detektivka, pro mě jednoznačně důvod se těšit na další počiny paní Klevisové.
Výborný komiks, hodně otevřený, zajímavý a velmi čtivý. Já sama se v tématice nebinárních identit příliš neorientuji, tudíž měl pro mě edukativní rozměr..
Záhadné, ponuré, podivné a vtipné.
Hrdinové zase trochu jinak.
Mimochodem, lidí se super schopností Krakena bohužel pár znám...
Některé knihy jsou napohled tlusté, se spoustou slov, ovšem zápletkou a dějem jsou jaksi útlé. Tady mi to přišlo naopak, kniha nijak rozsáhlá, ale přímo bobtnala (jak houba nasáklá deštěm) podivnými, až hrozivými událostmi. Při čtení jsem měla hned od začátku pocit, jako bych se vydala na známou stezku lesem, ovšem namísto suchohřibů a holubinek postupně sbírala do košíku své čtenářské mysli všechny ty rány, které Sisi utržila. Ty jsem pak (podobně jako Sisi plodnice hub) jednu po druhé v myšlenkách třídila a zkoumala.
A pak už jsem jen zírala, kolik jedu lze nalézt kolem, aniž by člověk měl vůbec jen ponětí.
A Viktorie Hanišová má zjevně ohromný talent..o knihách se mi totiž málokdy zdá, a navíc houby (jídlo i sběr) dost nesnáším. A tento měsíc jsem už dvakrát v noci hopkala po lese, našla jen samé červivce, šlápla do louže a napršelo mi za límec. Přesto jsem vděčná, že se mi z knihy do snů vetřely tyto a nikoliv jiné, hrůznější motivy.
Velká kniha, velké nadšení! Díky kresbě a příběhu člověk snadno vpluje do dobrodružství a už se nechá unášet podmořskými proudy či se prosekává hustou pralesní vegetací ve společnosti té nejneohroženější sexy hrdinky..
Věřím, že mě nikdy nepřestane těšit listovat takovými super komiksy a přitom se tak moc bavit!
Pro mě je tato kniha jednoduše krásná (výpravou i obsahem).. každý z rozhovorů - lidských příběhů - se mě nějak v hloubi dotkl, zasáhl mě.. ostatně jako další knihy pana Palána, člověk je dlouho po přečtení nosí v hlavě (nebo aspoň já)
Tohle se povedlo. Postavy vykresleny bezvadně, nesnesitelná bába - Alicina babička - je skvostná, tím správným způsobem mě iritovala ustrašená Alicina matka, Alice i její spolužáci (zvlášť Marcel zaujatý hlodavci a oddaně zamilovaný do sexy spolužačky) mě bavili moc. Vše mi přišlo uvěřitelné, oceňuju humor a otevřenost..
Určitě si přečtu další knížky od paní Májové, pokud budou.
Já jsem z anotace pochopila, že se jedná o romantickou oddechovku. Na to jsem zrovna měla náladu a přesně toho se mi dostalo. Příjemné, nenáročné čtení o tom, jak mírně frustrované děvče díky různým okolnostem ke štěstí přišlo..
..navíc četba ve mě probudila touhu navštívit Dánsko...
Moc se mi komiks líbil, fakt je to roztomilý a i naivní, ale moc hezký..
..a jasně, dá se říct, že je to o ničem, ale taky tak trochu o všem..co se týče začínajícího vztahu .. prostě černobíločervené kresbičky, kde dva pijou čaj nebo sedí v kině nebo pospávají na gauči..atakdále...
Tak tohle řadím žánrově někam mezi pohádky a sci-fi. Nejeví se mi jako reálné, že by tak ukrutně blbá žena mohla existovat. Styl psaní taky nic extra, a tristní chyby v textu, to už jsou takové kyselé třešničky na dortu..
Knížečka útlá, ale plná informací a zajímavostí týkající se tohoto výjimečného umělce. Kresba i celkové pojetí mě nadchlo..
To bylo pro mě silné kafe..kauza je otřesná, to je bez debaty, a tento román je zpracován bez chyby. Přiměl mě zas k zamyšlení, jak odporného jednání jsou někteří jedinci schopni..