Stilnox, detox a jiné katastrofy
Jiří Krechler
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/207022/bmid_stilnox-detox-a-jine-katastrofy-aat-207022.jpg
3
9
5
Čtyřicátník Martin, hlavní anti-hrdina sedmi rozličně tragikomických příběhů, se zdráhá si přiznat, že život není jeden nekonečný večírek. Martin se proplétá všemi možnými životními situacemi od cesty do Paříže, přes účinkování ve filmu, až po nejeden pobyt na záchytce či psychiatrii. Při svém neuspořádaném životě se snaží najít tu a tam nějaký vážný i nevážný partnerský vztah či životní stabilitu, ale obvykle se mu to kvůli jeho nezodpovědnosti a prohlubující se závislosti na prášcích a alkoholu příliš nedaří a stává se svědkem propadu své vlastní osobnosti, aniž by se pokoušel vzít si ze všech svých potíží nějaké vážnější ponaučení. Kniha je prodchnuta patřičnou dávkou černého humoru, ironie a naturalismu.... celý text
Přidat komentář
Zpočátku poutavě napsaná kniha po několika stránkách zabředne do výskytu neustále se opakujících vycpávkových výrazů, přičemž slovíčko "jakoby" je zde používáno až v extrémní míře, což je stěží zkousnutelné již u mluveného slova a formou psaného textu je to do nebe volající zhovadilost. Autor očividně nemá žádné literární ambice a v polovině knihy se již jedná jen o strojový, povídkový popis typu: "Udělal sem tohleto, ona udělala JAKOBY tohle, pak sme oba udělali JAKOBY tamto." Pan Krechler si toto dílo doufám vydal samonákladem, protože pokud se o vydání tohoto skvostu zapříčinilo nějaké vydavatelství, již nemusím vícero dumat nad zhoršující se kvalitou a úrovní české literatury.
Velmi věrohodně napsaná kniha o závislosti. Škoda jen, že příběhy neměly větší návaznost.
Silný popis závislákovy duše. Stále má všechno pod kontrolou, příště už to musí vyjít s kontrolovaným pitím, omlouvání a bagatelizování předchozích alkoholických průšvihů ... Kdo měl něco podobného doma, ví, že přesně takto nějak to funguje.
Stilnox, detox a jiné katastrofy
Možná to není zrovna literární skvost, ale určité kvality to nese, nebo alespoň já je tam spatřuju. Sebeironie, humor, určitá hořkost, pocity marnosti jsou popsány věrně...Slabší se mi jeví dialogy a taky snaha vykreslit se jako playboy, jemuž ženy skáčou do postele, jen co jim ožrala naznačí lehký zájem, mi přijde mírně křečovitá.