norrasun komentáře u knih
Příběh trojčat - podobných si a přitom povahou celkem rozdílně založených dívek, z nichž se každá se životem a vztahy pere, jak umí. Po poněkud vleklejšímu rozjezdu mě kniha chytla, a nakonec jsem byla zvědavá, jak to s děvčaty dopadne. Pár tajemství z minulosti a něco sesterských rozmíšek, trocha humoru a láska jako trám, prostě takové prima čtení pro ženy.
Uznávám, že se kniha poněkud lišila od toho, na co jsem od této autorky zvyklá, ale v tomhle případě jde o příjemné překvapení. Zajímavé dějové zvraty a vcelku nečekaný závěr. Bavil mě příběh neurotického pitomce Toma, pár takových lidí znám, i když teda zdaleka ne takhle extrémních.
Hodně sugestivní, napínavé, zlověstné, dokonce jsem chvílemi musela knihu odkládat. Ale já jsem hrozná měkota, vůbec dost špatně snáším manipulaci a na druhou stranu bezmoc oběti zvlášť v takové míře, jakou tady autorka věrně předkládá.
Klasická detektivka, napsaná živě a čtivě, čtenář se ani na moment neztrácí v ději, který má spád. Mě navíc pobavily scény ze soukromého života vyšetřovatelů.
Joker si bere své město zpět a krev přitom stříká všude kolem. Za mě úplná spokojenost po výtvarné stránce, i co se týče příběhu, nechybí ani ujetý 'Jokerovský' humor.
Já jsem se bavila, a to velmi. Kraťoučké příběhy o rozmanitých podobách milostných a vztahových situací mezi ženami a muži. Téma v literatuře nastotisíckrát ze všech možných stran a úhlů probírané, tady podané čtivou, stručnou a místy až komickou formou.
Vzpomínka na dětství a moje první setkání s tvorbou paní Stýblové, dojemná a působivá knížka.
Hm, tak toto mne bavilo prakticky od prvního řádku. Postav a různých příběhů hromada, některé osoby sympatické a jiné úplně pitomé, různé propletence a zvraty. Na to, o jakou zamotanou ságu se jedná, je to fakt příjemné počtení - jistě i zásluhou kvalitního překladu. Tohle byla první knížka od tohoto autora, a já říkám, hrň to do mě, Joëli
Komiks mě tedy nadchl, kresbou i příběhem. Máme tu divnou lásku až za hrob, temný les a strašidelný dům, a nechybí množství zrůdiček, které útočí na každém kroku a Geralt je chladnokrevně pacifikuje.
Zaujala mě vitrážová okna v domě.
Jednotlivé knížky série dávám na přeskáčku, tuhle první čtu vlastně jako téměř poslední, ale nemám dojem, že by to vadilo.
Mám ráda tyhlety nesmrtelné ženské, ale Velvet mě bohužel neoslnila..kresba teda ano, ta je náramná a ovšem i některé pasáže byly skvělé..jako celek mi to ale nesedlo..
Stejně bravurní jako předcházející svazek. Zas tam řádil můj oblíbený Napoleon..a pak Londýn a podivný, ale fascinující příběh s Rozparovačem.. no, moc jsem litovala, že už je konec..četla bych dál a dál..
Ke knize jsem už zrovna dost unavená zasedla, že jen prolistuji a vrhnu se na čtení jindy..no a milá kniha se vrhla se svou úchvatnou kresbou a fantastickým příběhem na mě, vcucla a nepustila do posledního obrázku, posledního slova..
Nevím proč, ale Napoleon mě zvlášť fascinoval..
Autobiografie či biografie ve formě grafického románu mám ráda a toto je, myslím, velmi povedené dílo, zejména po výtvarné stránce. Ale i příběh mě zaujal. Není to, pravda, žádný thriller a srdcervoucí drama. Pocity a dojmy dospívající krasobruslařské naděje, introvertní Tilly, jsou zde popsány věrně a jsou mi blízké. To mi k radosti ze čtení bohatě stačilo.
Pro mě (jako téměř všechny knihy pana Urbana) velký smyslový zážitek..
Knížečka útlá, ale plná informací a zajímavostí týkající se tohoto výjimečného umělce. Kresba i celkové pojetí mě nadchlo..
Mě tenhle komiks nadchl..pravda je, že ostatní díly série jsem nečetla, tudíž nemám srovnání a taky nejsem bůhvíjaký fanda této ságy.. Nicméně vypodobnění Zaklínače, jeho bláznivého přítele Marigolda i ostatních postav mi sedělo, příběh chytil a nepustil, ani humor nechyběl.. takže v klidu za pět.
Tak si člověk sebevědomě říká, že ho v tom komiksovém světě už nic nemůže překvapit..no, věru velký omyl. Snowtown je opravdu ryzí 'hnijící stoka těch nejhorších lidských vlastností, beznaděje a zla'. A vy se tou smradlavou stokou s blonďatým vyšetřovatelem brodíte, sledujete ten zmar okolo a snažíte se najít spravedlnost. Někdy to vyjde...
Nesedl mi příliš autorův styl psaní, měla jsem pořád pocit, že se kniha strašlivě vleče, dialogy mi občas přišly divné, zbytečně rozvláčné. Bez většího nadšení přečteno..no co, zkusím ještě nějaký kousek ze série, třeba si to líp sedne.
Tři výtvarně skvěle zpracované příběhy o nepřemožitelném osvaleném hrdinovi - na písku, na moři a v pralese, a samozřejmě nechybí náruč krásných žen. Mě zaujalo po vizuální stránce nejvíc poslední dobrodružství, docela mi z těch domorodců běhal mráz po zádech.
Tajemství přelouskáno za jeden večer, venku podzimně lilo a vítr dul, což umocnilo čtenářský zážitek. Příběh se rozvíjí pomalu, hrdinka dostává od domu dost zabrat, nikdo jí samozřejmě nevěří, ale ona se nevzdává, pátrá a pomalu odhaluje, co vlastně se okolo ní děje.
Má druhá knížka od této autorky, dalším se určitě vyhýbat nebudu.