Nikidree
komentáře u knih
Z krve a popela
Jennifer L. Armentrout
Skoro bych přísahala, že ještě včera/předevčírem v anotaci byla zmínka, že je tato kniha přirovnávána k dílům Sarah J. Mass nebo tak něco (což by možná vysvětlilo, proč to zmiňuje nejeden komentář). A jak tak čtu komentáře pod sebou, nedivím se, že někteří knihu chválí a jiní jsou naopak dost zdrženliví. Myslím, že to přirovnání k Maas byla/je chyba. Na mě to působí jako snaha se přiživit na někom již slavném, s čímž se pojí i fakt, že čtenář rozmlsaný díly Maas tuto sérii nemusí tolik ocenit (?).
Já se do série Z krve a popela pustila prostě ze zvědavosti, nezáleželo mi na tom k čemu je to přirovnané. Anotace na mě sice nepůsobila zrovna wow dojmem, ale říkala jsem si, že by autorka mohla překvapit. A i kdyby to byl spíš průměr, tak by třeba mohla mít dobře popsané jiskření hl. hrdinů, tak že bych si užila alespoň to.
Asi začnu tím, že osobně nejsem vůbec zklamaná. Šla jsem do toho s čistým štítem a myslím, že to dělá hodně. Souhlasím, že z velké části se tam vlastně nic velkého neděje. Že jen sledujeme Poppy, jak se prodírá svázaným životem, chvilku je taková a chvilku maková, hodně řeší sebe a jen sebe, a je velmi vznětlivá (ačkoliv hlavně tím "uraženeckým holčičím způsobem"). Hawke je trochu lepší, ačkoliv s jeho egem musí jen stěží projít dveřmi.
Všechny postavy, které jsou v knize víc, jsou bohužel poměrně ploché. Mají své povahy a manýry, ale přijde mi, že s tím autorka (snad jen zatím) neumí příliš pracovat. Že jim nedokáže dát uvěřitelnost, šmrnc, cokoliv díky čemuž by čtenář měl pocit, že to opravdu všechno prožívají. A hlavně díky čemu by mohl prožívat případné zvraty a číst s bradou až na zemi.
Ačkoliv se jedná o poměrně podstatné nedostatky, musím se přiznat, že mi to až tak moc nevadilo. Knihu jsem zhltla velmi rychle a rovnou se vrhla na druhý díl. Prostě mi to sedlo a i přes ty nedostatky jsem si dovedla příběh užít, ačkoliv mě zpočátku knihy dost rozčilovalo, co vůbec znamená být Panna a co jsou Povznesení zač. Sice se to člověk dozví, ale uvítala bych alespoň nějaké střípky hezky v průběhu a ne to všechno vybalit ke konci knihy.
Z krve a popela je spíš fantasy romanťárna, než nějaká epická bomba. Ale jsem přesvědčená, že autorka má potenciál a že by se mohla dost zlepšit. Minimálně v tom, že vdechne svým postavám opravdový život a čtenářům bude trhat srdce na kousky, když se některé z oblíbených postav něco stane.
Koruna
Kiera Cass
Upřímně jsem ráda, že je to už za mnou. Druhý a naštěstí poslední díl o Eadlyn není o nic lepší, než první (Dcera). Nemůžu úplně říct, že by byl horší, prostě v něm není to kouzlo, které se objevilo u Americy a Maxona.
Nerozumím tomu, jak se mohla zamilovat, když s dotyčným je jen velmi malá interakce. Vlastně skoro se všemi nápadníky se děje velké nic (snad kromě Kilea a i u něj to není nic velkého). Vlastně bych řekla, že spíš než Selekce, řeší se tu království (vláda, jak vše zlepšit,..)
Takže první 3 díly vřele doporučuji, 4-5. jen pokud vám to prostě sedlo a nebude vám vadit, že oproti Americe je to dost strohé a z romantického hlediska nijaké.
Dcera
Kiera Cass
Dcera mi vůbec nesedla. Nebýt Ahrena a pár kluků ze Selekce, nepřijde mi tam nic zajímavého. Eadlyn je prezentována jako sebevědomá žena, která ví, co chce. Mě však přijde jako nafoukaná arogantní holka, která je přesvědčená, že je nejlepší z nejlepší, byť si sem tam postěžuje na svůj nelehký osud. Upřímně mě hodně překvapilo, že z Maxona a Americy vzešel někdo takový. Nevím, možná ji jen nerozumím.
Co však musím vyzdvihnout je dopis, který napsal Ahren. Klobouk dolů autorce i překladateli, protože ten je vážně nádherný.
Rozhodně sérii dočtu, ale doufám, že závěrečný díl bude lepší, než tento.
První
Kiera Cass
K závěrečnému dílu o osudu Americy a Maxona toho nemám moc co říct. Bylo to dobré. Stále to má milý nádech, ačkoliv události převážně v druhé polovině nejsou vůbec milé. Ovšem díky nim je to celé zajímavější.
Ačkoliv si myslím, že z nápadu šlo vytěžit mnohem víc, jako celek to není vůbec špatné. Příběh Americy osloví spíš mladší čtenáře, ale troufám si říct, že to neurazí ani starší. Alespoň mě to mile překvapilo. Byť mě napadá spousta věcí, co mohla být udělaná jinak, aby to bylo ještě zajímavější.
Elita
Kiera Cass
Za mě je druhý díl celkem zklamání. Ačkoliv se to stále dobře čte a pořád to působí milým dojmem, váhavost hl. hrdinky mezi 2 kluky na mě byla příliš. Ačkoliv to chápu, neustále se ohání tím, že chce čas a přitom to vlastně vůbec neřeší.
Rebelové tu už byli víc, ale upřímně mi stále přijdou dost zvláštní. Vážně doufám, že to má autorka nějak smysluplně vymyšlené. No a nato, že se jedna z holek má stát budoucí královnou, mi tak poněkud chyběl popis jejich vzdělávání pro ten post. Neříkám, že to má být nějak podrobně, ale sem tam něco zmínit by bylo fajn.
Doufám, že další díl bude lepší a začne se v něm něco pořádného dít.
Selekce
Kiera Cass
Ačkoliv to není úplně typ knihy, co většinou čtu, musím říct, že jsem mile překvapena. Děj je plynulý a ačkoliv neobsahuje žádná zásadní zvraty, čte se to vážně dobře. Vlastně na to, že čtete především o jedné (ale celkem 35 holkách) + princovi, je to zatraceně dobré. Měla jsem z toho prvotně obavy, že to nebude nic pro mě. Avšak díky povaze Mer a hlavně jejímu vtipkování se jedná o velmi příjemnou záležitost.
Obecně všechny postavy, které se tam objevují víc, mají co do sebe. Mer je svá a díky tomu se mi líbí. Maxon taky není typické královské princátko. Dokonce i Celesta, která je vážně protivná, se tam právě svým charakterem skvěle hodí.
Jediné, co bych vytknula, jsou rebelové. Ty útoky mi přišly takové.. divné. Hodně divné. Snad se v dalších díle dozvím víc, co jsou vlastně zač a co chtějí. V tuto chvíli mi to přišlo jen jako pokus o zpestření, který mě však nijak nezaujal.
Proměněná
Morgan Rice
Těžce pubertální a poměrně naivní záležitost. Sice už nějaký ten pátek nejsem cílová skupina, avšak troufám si říct, že ani mé mladší já by to nijak zvlášť nezaujalo.
Hned na začátku knihy jsou proslovy, ve kterých je tato série srovnávána s Upířími deníky a Stmíváním. Sice je to dlouho, co jsem obě série četla, ale jsem si naprosto jistá, že Upíří žurnály jim nesahají ani po kotníky.
Postavy nemají skoro žádný charakter, dialogy působí velmi kostrbatě a nezajímavě, jak jsou jednoduché. Prostředí, do kterého je příběh zasazen je velmi temné, ponuré a přes dost drsné události je Caitlin naprosto v pohodě a ještě dokáže vtipkovat. Její poblázněnost do týpka, kterého vidí poprvé v životě je absurdní. A takto bych mohla pokračovat dál.
Moje první kniha od autorky a úplně nevím, zda někdy budu zkoušet jiné. Pokud se všechny nesou v podobném duchu (naivní dialogy a smýšlení hl. hrdinů), tak to není nic pro mě. Trochu zvažuji, že bych přečetla ještě druhý díl žurnálů, protože první díly někdy bývají horší, ale nevím nevím. Navíc dle všeho je dílů celkem 11, v češtině jsou však jen 4.
Vzpomínky stínů
Kalayna Price
Nejprve jsem chtěla napsat, že se mi tento díl líbil nejvíc. Ale čím víc nad tím přemýšlím, tím víc mě napadá drobností, co mi v knize chyběly.
Největší plus tu pro mě byl Death, protože ho mám ráda. Docela se mi zamlouvala i krimi zápletka, tento "padouch" byl velmi zajímavý. Bohužel právě v dané krimi zápletce vidím i spoustu děr. Už nebylo řečeno kdo to způsobil, jak to dopadlo s příšerami, zda Faerie zanechala nějaký dopad na jednu postavu...
A potom ten konec! Bylo mi jasné, že se něco takového stane, ale když víte, že další díly přeložené nejsou a nebudou.. Ačkoliv tuto sérii hodnotím celkově jen jako slušný průměr, opravdu mě mrzí, že se nemůžu vrhnout na další díly.
Jako oddechovka je to super a i když si mě hl. hrdinka stále příliš nezískala, ráda bych si o ní přečetla víc a dozvěděla se tak, co je její otec vlastně zač, jak to dopadne s jejím rozhodnutí ohledně dvorů atp.
Tanec stínů
Kalayna Price
Druhý díl je stejný jako první - nemůžu říct, že by mě naprosto uchvátil, ale nejsem ani zklamaná. Vyšetřování mi v tomto díle přišlo trochu napínavější, což bylo fajn. Bohužel stále musím říct, že jsem občas zmatená z magie. Záhrobní magii chápu, chápu i éterii, ale jakmile se to začne všechno slévat dohromady spolu s dalšími rovinami a jednou svou moc použije tak a podruhé onak.. Občas se prostě úplně nechytám.
Taky mi je líto, jak to v tomto díle dopadlo s Deathem, ale chápu to. No, jsem zvědavá, jak se to vyvrbí dál, hlavně co se Faeských dvorů týče.
Čarodějka stínů
Kalayna Price
Příjemná oddechovka ve stylu Nočních lovců (J. Frost), Strážkyně Riley (K. Arthur) atp. Jak zmiňují již někteří přede mnou, je tam i jistá podobnost s Mercedes Thompson (P. Briggs) avšak to se za mě týká pouze bytostí Fae.
Prvních několik stránek mi nepřišlo nijak zvlášť zajímavých, ale jakmile se to maličko rozjelo, příběh mě vtáhl. Líbí se mi vykreslení postav a to i přes fakt, že hl. hrdinku jsem si nijak neoblíbila. Nevadí mi, jen si mě prostě nezískala. Zato si mě velmi získal Death, ačkoliv tam příliš není a svým způsobem i Falin, ačkoliv mi občas lezl na nervy. Ale doufám, že z něj se ještě něco vyloupne.
Co bych trochu vytkla, je značné opakování věcí, které již byly jednou (někdy i víckrát) vysvětleny. A ještě musím říct, že konečný boj s padouchem mi přišel krapet zmatený. Upřímně jsem se ztrácela v tom, co vlastně Alex s magií dělala.
Jinak je svět popsaný dost srozumitelně, takže je to opravdu nenáročné čtení s krapet morbidní krimi zápletkou. Osobně mám tento typ knih ráda, protože se většinou čtou rychle a člověk si u nich opravdu odpočne a sem tam i pobaví.
Dědictví krve
Amélie Wen Zhao
Jako první počin autorky je to velmi slušné. Autorka si velmi krásně pohrává se slovy, díky čemuž je spousta vět opravdu pastva pro oči. Stejně tak dialogy mají říz a nejedná se o nevýrazné tlachání. Zaujalo mě prostředí, kde se příběh odehrává. Je na něm vidět, že si autorka svět promyslela a značně propracovala.
Avšak jak to už u prvotin bývá, i tady se vyskytují poněkud nejasnosti/nelogičnosti. Nejvíc mi vadilo plavání ve vodě. Jsem si téměř jistá, že ve většině případů by určitě umrzli. Obzvlášť hned na začátku. Taky mi úplně nesedělo, že se Ana nijak nezlepšila se svou Přízní, případně se nenaučila klasicky bojovat, když hledala vraha svého otce (než došlo na setkání s Ramsonem).
Kromě toho mi občas přišlo, že akce bylo místy až moc, ale to mi zas tak nevadilo. Jako poslední bych asi zmínila, že mě úplně neoslovila romantická linka mezi hl. hrdiny. Na můj vkus je to příliš nevýrazné, ploché. Myslím, že to šlo zpracovat lépe, obzvlášť když je vidět, že autorka si se slovy a celkově popisy umí dost vyhrát.
Rozhodně plánuji přečíst druhý díl. Má to dobrý potenciál a jsem zvědavá, jak to dopadne.
Pouto stínů
Keri Arthur
Tento díl patřil mezi slabší co se týče detektivní zápletky. Na druhou stranu osobní život Riley dostal hodně prostoru a došlo k překvapivým zvratům. Upřímně jsem z toho trochu zaskočená, protože jsem nečekala, že to dopadne zrovna takto. Čekala jsem, že se z jistého arogantního jedince vyklube něco víc. A je úplně jedno o jaké "něco" by šlo.
Co se týče knihy jako takových, autorka má prostě slabší a silnější díly. Za mě byl tento dost dobrý, ačkoliv detektivní případ byl značně odfláknutý. Osobně mi to nevadí, protože série o Riley mi sedla od prvního dílu.
Ačkoliv její osobní (milostný) život je mnohdy jak na horské dráze, přijde mi, že to k ní sedí. Nebo jinak, prostě mi to nevadí a baví mě to číst. Škoda jen, že jsou knihy tak krátké a že se musí dlouho čekat na další díly.
Hvězdy nad hlavou
Marissa Meyer
Hvězdy nad hlavou jsou krásnou třešničkou na dortu Měsíčních kronik. Největší radost mi udělal asi poslední příběh, ale i ty ostatní mě zaujaly. Vůbec by mi nevadilo, kdyby jich bylo ještě víc. Obzvlášť z doby, kdy se odehrává právě poslední příběh.
Jsem opravdu ráda, že jsem se nenechala odradil sci-fi žánrem a měla tak možnost prožít velmi zajímavé zpracování klasických pohádek, obsahující ještě zajímavější postavy.
Nejkrásnější - Příběh Levany
Marissa Meyer
Jsem trochu zklamaná. Doufala jsem, že konečně pochopím, proč je Levana tak šílená, jenže to se nestalo. Dokážu pochopit, že se ke všem chová povýšeně a nadřazeně, protože je královské krve a dělá to, co její předchůdci (rodina). Vzhledem k tomu, co ji provedla sestra, dokážu pochopit i její posedlost krásou. Co však nechápu, je její naivita ohledně citů Evereta k ní, či třeba přesvědčení, jak je nejúžasnější královnou a že ji všichni za to určitě milují. Že ona je spásou Měsíce a bez ní by nebyl tak úžasný.
Mám teorii, že za to může ovlivňování její mysli v mladém věku. Bylo zmíněno, že to negativně ovlivňuje vývoj dítěte. Jenže už nebylo psané jakým způsobem. Takže těžko říct.
Slibovala jsem si od knihy trochu víc. Přesto bylo svým způsobem zajímavé dozvědět se podrobnosti z Levanina života. Bohužel vlivem jejího krutého a pošramoceného charakteru, se mi to trochu hůře četlo. Což není vina knihy, jen mých nesympatií s Levanou.
Winter
Marissa Meyer
Nevím čím to je, ale poslední díl série se mi četl nejhůř. I proto jsem ho četla tak dlouho. Na jednu stranu obdivuji spoustu událostí, překvapivých zvratů, různých pohledů z řad všech hlavnějších hrdinů i třeba zajímavou osobnost Winter. Na druhou v tom zároveň vidím problém.
Na můj vkus byly události v posledním díle hodně roztahané. Vše je hezky popsané, dobře se to čte, někdy je to velmi napínavé, jindy nudnější, ale pořád celkem zajímavé. Jen toho prostě bylo až moc. Konečná bitva mi naopak přišla uspěchaná, takže jsem ji příliš neprožívala (s výjimkou střetu s Levanou ke konci). Taky bych uvítala rozepsanější konec. Zda se Cinder povedlo to, co zmínila Kaiovi, jak Vlk zapadl do pozemského života na farmě atd.
Sečteno podtrženo, ačkoliv jsem prvně sérii zamítla kvůli žánru, který nepreferuji, opravdu mě mile překvapila. Autorka si velmi krásně pohrála s prvky z pohádek a zpracovala je po svém. Celá série je velmi čtivá, místy opravdu napínavá a najdou se v ní i milé/smutné chvíle.
Celý příběh Cinder rozhodně stojí za přečtení a já ho ráda všem doporučím.
Pokoušená
Kristin Cast
Přibližně v polovině jsem si dala na nějaký čas pauzu, protože neustále problémy s kluky na mě byly už moc. Uvědomuji si, že se jedná o knihu pro mladší čtenáře, ale i tak si stojím za tím, že v jistých chvílích jsou problémy s kluky (případně i přáteli) mnohem větší, než hlavní událost celého dílu. A to mi prostě nesedí. Nejspíš se na to příliš dívám ze svého pohledu.
Když už jsem zase pokračovala a knihu dočetla, konec mě odrovnal. V dobrém slova smyslu. Je to mazec a skvělé navnadění na další díl. Přesto si dám na chvíli pauzu a dočtu jiné věci.
Scarlet
Marissa Meyer
Skvělé pokračování Měsíčních kronik. Jak obálka i anotace napovídá, v tomto díle se objevují prvky z Červené Karkulky. A že si autorka opět dala záležet a pojala je po svém! Vlka jsem si zamilovala a Scarlet má občas pěkně prořízlou pusu, čímž si mě získala.
Velmi mě potěšilo, že se objevila i Cinder a že se autorce povedlo oba příběhy prolnout. Díky tomu jsem ještě natěšenější na další díly. Protože doufám, že s dalšími to bude podobné.
Příběh je velmi čtivý a pokud vás baví, tak se ani nechcete odtrhnout a prostě jen číst dál a dál. Z toho důvodu ani teď nevnímám případné nedostatky. Líbí se mi, jak je svět vytvořený, styl psaní je příjemný a děj svižně plyne. Pecka. Jde se na další díl!
Cinder
Marissa Meyer
Vzpomínám si, že jsem knihu na střední zamítla, protože mě nelákalo prostředí, ve kterém se děj odehrává. Sci-fi není zrovna můj šálek kávy. A ačkoliv se to nezměnilo, nějak jsem si řekla, že tomu dám šanci.
Jsem mile překvapena. Děj poměrně rychle ubíhá a je místy i velmi napínavý. Líbí se mi, že i přes technologicky vyspělý svět, jsou vidět "klasické" prvky z Popelky. Autorka si s tím velmi dobře vyhrála.
Ano, najdu tu pár much a to hlavně v některých událostech, které bych osobně uvítala víc rozvinuté. Ovšem je to teprve první díl a já moc doufám, že se nějaké věci víc rozvinou. V tuto chvíli mě nenapadá nic, co bych knize vytkla.
Velmi se těším na další díl a tak se do něj jdu rovnou pustit.
V temnotě
Robyn Thurman
Ne, toto mi vůbec nesedlo. Ačkoliv je to typ fantasy, co mě baví, Kal s Nikem si mě vůbec nezískali. Do čtení jsem se nutila a hrozně těžko se prokousávala dalšími stránkami. Ačkoliv jich není ani 300, přišlo mi to nekonečné. Nesedl mi styl psaní, kdy se popis děje mísí s komentářem/myšlenkami Kala, který je vypravěčem. Neustále vsuvky na základě zkušeností z minulosti nebo toho, že Nika prostě zná, mi ve většině případů přišly naprosto zbytečné. Celkově prvních 100 stránek je o ničem. Události, které se tam stanou, jsou jen velmi řídká omáčka. Smysl jejich jednání a hlavně zajímavější události se odehrají až v druhé polovině knihy.
Sarkasmus je skvělá věc, obzvlášť, když ho máte rádi. Ale nic se nemá přehánět. Tady odkapával pomalu z každého odstavce, čímž pro mě ztrácel na zajímavosti. Kal sice působí jako líný, věčně nespokojený a remcající jedinec, takže by se dalo pochopit, že sarkasmus je jeho denní chleba. Jenže podle mě je to nešťastně podané. Navíc ačkoliv je to příběh hlavně o něm, vlastně víte jen co je zač a co s bratrem celý život dělá. Nic víc. Niko naopak působí hrozně chladně, odměřeně a zároveň přísně, až si člověk říká, zda jsou ti dva vůbec bratři a co za vztah to vlastně mají.
Jediné, co bych vyzdvihla je originalita. Líbí se mi pracování s nadpřirozenými bytostmi, kdy například elfové nejsou "krásní a neodolatelní". Jenže to je všechno.
Beru v potaz, že je to první díl, že další může být lepší. Proto zkusím přečíst druhý a uvidím, zda mě to chytne víc, nebo sérii nechám nedočtenou.
Studie ohně
Maria V. Snyder
Ačkoliv se budu opakovat, styl psaní mi velmi sedí a tak se mi četl i 3. díl velmi snadno a rychle. Oproti předchozím mě však už nijak zvlášť nenadchl. Líbil se mi, bylo to fajn, místy i dost napínavé. S odstupem mi však přijde, že tu toho bylo až moc. Příliš různých událostí, vlivem kterých některé podle mě nedostaly tolik prostoru, kolik by si zasloužily. Nemůžu říct, že jsem zklamaná, ale přeci jen jsem doufala, že tento díl bude lepší.
Nemám ponětí, zda má být víc dílů, nebo to tímto končí. Osobně bych se spokojila s tím, že to je jen trilogie. Myslím, že tím jak kniha končí, by to ani ničemu nevadilo. Samozřejmě pokud se přeci jen nějaké v budoucnu objeví, mám v plánu si je přečíst.
Série se mi zamlouvá. Jelena a hlavně Valek mi dost přirostli k srdci, líbí se mi rozdíly mezi životem v Ixii a Sitii, postavy mají svůj charakter, kterého se drží a v případě některých se i vyvíjí. Miluju komunikaci s Kiki, u té jsem se vždy rozplývala, protože to bylo naprosto dokonalé.
Sečteno podtrženo, za sebe Studii rozhodně doporučuji!