Mousiiinka88 komentáře u knih

U této knihy se nedá napsat nic jiného než : PÁNI!!! Byla to bomba. Tolik emocí, které jsem cítila. Tolik mě příběh pohltil a nepustil. Nedokážu to slovy ani popsat. Za mě je tenhle příběh prostě dokonalý. Knihy od Colleen jsou neskutečné a vřele je doporučuji.

7 05.07.2020

Přiznám se, že jsem Z krve a popela odkládala a z nějakého nepředstavitelného důvodu jsem se bála po ní sáhnout. Teď po dočtení vím, že ten strach byl naprosto zbytečný! Tohle je totiž fantazy přesně podle mého gusta! Bylo to vtipné, neskutečně čtivé, vzrušující a já v mnoha ohledech Poppy záviděla v mnoha teda ale vůbec.
Knihu jsem odkládala jen s neskutečným přemáháním a chtěla jsem číst dál a dál. Poppy jako hlavní hrdinka mi neskutečně sedla. Byla sympatická, svá, při tom všem, čím si prošla, si zachovala svého ducha, byla sarkastická, dokázala bojovat a nevzdávat se a nikomu nepřála nic zlého.
Od poloviny knihy jsem si říkala, že v Hawkovi je něco víc než nám ukazuje a světe div se měla jsem hroznou radost, že jsem si aspoň část myslela správně, vůbec mi nevadilo tuto část předvídat. Ovšem autorka na mě na konci vytáhla další zvraty které jsem už teda rozhodně nečekala a to jediné co můžu říct je, že zatraceně potřebuju další díl! Už včera byla pozdě!
Líbilo se mi, že starým příšerám dala nový kabátec a vytvořila tak svůj svět, který má svoje pravidla a svoje rebely. Líbil se mi.
Malinko bych teda vynadala korektorům, protože jsem v příběhu našla pár chyb, co by tam fakt být neměly, byly až moc očividný. Díky tomu ubírání půl hvězdičku na hodnocení a dávám 4,5⭐/5.

5 13.12.2021

Kdyby ste se mě ještě před pár lety zeptali, jakou knihu jsem četla od českého autora, odpověděla bych, že žádnou. Nyní bych si za to nejraději nafackovala. Protože i v tak malé zemi, jako je Česko, máme neskutečné autory a mezi ně bezesporu patří i Veronika Opatřilová se svojí prvotinou Ostrov žije.

Příběh odehrávající se na ostrově daleko od pevniny, kde jsou malé vesnice, města, ale i téměř zapomenutá místa, jako zátoka Steephill Cove. Nechybí také nedotčená příroda a záhadami opředená zákoutí, kam si jen tak někdo netroufne. Vše se však změní jedné květnové noci. Příroda dlouho zahálela a nyní si bere vše, co ji patří. Ti, co přežili se buďto přizpůsobí nebo...

Při čtení mi běhal mráz po celém těle. Autorka dokázala neskutečně krásným způsobem popsat přírodu a myšlenky lidí. Nebojí se ukázat, co je špatně, upozornit na věci, které jsou pro nás samozřejmé, ale pro okolí ne. Upozorňuje na skutečnosti, kterých bychom si měli všímat. Na malickosti, nepatrné náznaky, které v důsledku dohromady zapadají do sebe. Ale pochopíme je právě ve chvíli, kdy nejspíš už bude pozdě.

Ostrov žije bych přirovnala k novodobému Malému princi. Přináší poselství, dává důvod k zamyšlení a vy jen sedíte, koukáte a říkáte si, že to není ani možné. Ale je! Mnozí z nás by ho nepochopili, stejně jako tomu bylo v případě Malého prince. Není to pohádka pro děti. Můžete se nechat unášet dějem a připadat si, že stojíte spolu s Kite, Grassem, Betony nebo Ash na ostrově, ale je potřeba u něj i přemýšlet. Ponořit se hluboko do vlastní mysli a do vlastního svědomí a zeptat se, proč tomu tak je? Co jsme mohli udělat jinak?

Děkuji za možnost, přečíst si neskutečný průběh, který má čestné místo v mé knihovně a budu ho doporučovat, kudy budu chodit. Ale taky jsem vděčná na svoji volbu pomocí autorce a knize na tento svět. Jsem vděčná a potěšena za místo pro moji malickost v poděkování, je to neskutečný pocit! Děkuji portálu pointa.cz, za to co dělá. Je to úžasné! Díky vám, pointo, a díky čtenářům, můžou autoři žít svůj sen.
Za mě má Ostrov žije 5*/5*

5 31.01.2021

(SPOILER) Navštivte spolu s námi tajemný cirkus, jenž přijíždí bez ohlášení, aby na svá noční představení roztáhl černobílá šapitó a poskytl svým návštěvníkům opravdu nezapomenutelné zážitky, které nevypadají jako pouhé triky a iluze, ale spíše jako opravdová a mocná kouzla...

Tohle byla jedním slovem prostě nádhera! Když jsem byla v knihkupectví a narazila na tuto knihu, první co mě na ni upoutalo, byla obálka. A po přečtení anotace jsem měla naprosto jasno, že jde se mnou domů. Nadchl mě námět a já byla tak hrozně zvědavá.
Musím říct, že kniha se mi četla dobře, byla příjemné napsaná a já si dokázala celý Cirque des Rêves dokonale predstavit. Kouzla, záhady a všemožné fantastické věci, to je prostě moje. Ze začátku mě trochu mátlo střídání roků a jednotlivých události, ale po chvíli si na to bez problémů zvyknete a prostě se těšíte, kam se s cirkusem přesunete tentokrát.

Řekla bych, že kniha neměla vyloženě jednoho nebo dva hlavní hrdiny. Bylo jich tam nespočet. Jednotlivé postavy se střídali s jednotlivými místy a kapitolami. Ale to vůbec ničemu nevadilo. Naopak. Mohla jsem si cirkus prohlédnou z tolika pohledů a úhlu, že mu to dodávalo větší tajemno a můj zájem rostl. Co bych knize mírně vytkla, je zamilovaní se Celie a Marca. Vím, že to trvalo roky, ale vcelku to působilo, jakože se to stalo lusknutim prstů.
V příběhu bylo skvělé vykresleno, jak vám může touha po vítězství a dosažení svého, zamlžit úsudek. Pak pro vás není nic důležitějšího a i vlastní dítě se stává prostředkem k dosažení cílů. Ukazuje to pokřivenost lidského smýšlení, alespoň u některých jedinců.

Ovšem celkový dojem byl skvělý. Záhadno, spletené osudy, závazky, kouzla a manipulace. Bylo to prostě skvostné. Děkuji autorce, že dokázala cirkus a dění v něm popsat tak, že jsem se cítila jeho součástí.

5 24.01.2021

Tiché vody jsou příběh, který mě přiměl smát se se slzami v očích. Každé romantické duši doporučuju, i když vás čtení bude bolet, bude to neskutečný zážitek! I love it. Absolutly!

4 02.10.2022

Kde začít? Jsem ráda, že jsem knize pomohla na svět a že si autorka splnila svůj sen. Udělala bych to znovu, o tom žádná. Protože romány, Boston a hokej jsou moje slabiny. A tady to bylo všechno v jednom.
Bohužel ne úplně tak, jak jsem si představovala a myslela. Knížka je poměrně dooooost útlá. Má nějakých cca sto čtyřicet stránek. A to byl možná ten hlavní problém (pro mě).
Nebudu říkat, že příběh nebyl čtivý, protože byl. Je to taková jednohubka, kterou smlsnete na jedno posezení a to doslova. Nemluvě o krásné obálce, která pohladí vaše oko, nic náročného a přeplácaného. Jednoduchost, ve které je krása.
Bohužel mě po celou dobu čtení doprovázel jeden zásadní pocit – já jim to prostě nevěřila a tento pocit mě doprovázel od samého začátku až do konce. Možná, že kdyby měl příběh o dalších sto stran víc a ten vývoj byl postupnější, nebo tam bylo popsáno víc emocí, jak se vyvíjí a proč se vlastně vyvíjí, kvůli čemu, co je k sobě táhne a nebylo to jen jako mávnutím kouzelného proutku, tak bych si příběh Maddena a Vaji zamilovala. Čekala jsem taky trošku víc hokeje, když byl okolo příběhu tak propagován.
To se však nestalo. Možná je to tím, že je to myslím autorčina prvotina a jen to chce čas, aby se vypsala a možná změnila své bety. Nevím. Nevím. Příběh mi nesedl a byl pro mě mírným zklamáním, který vyvrcholil u milostné scény. Takže když budu hodnotit, dám 2,5*/5. Věřím, že si příběh najde svoje spokojené čtenáře, ale já mezi ně prostě patřit nebudu.

4 12.12.2021

Milion hvězd je shrnout jedním slovem a tím je DOKONALOST! Zamilovala jsem si ho, naprosto mě pohltil, odrovnal, rozsekal a pak vyplivnul, abych se se vším srovnala. Autorku přirovnávám ke Colleen Hoover, jen je naší českou verzí a rozhodně při koupi knihy neprohloupíte, právě naopak. Příběh má vše, co má mít. Dostanete lásku, radost, bolest, slzy, vážné téma, cestování, slavné osobnosti, získáte novou rodinu a budete chtít být tam s nimi a rozhodně vás bude autorka šokovat a to hned u prologu. Děkuji, děkuji, děkuji, za takové autory a příběhy!

4 15.08.2021

Neskutečné! Já se bavila, smála se, nemohla jsem se od knížky odtrhnout. Je čtivá, vtipná, děj se odehrává postupně a naprosto jsem si zamilovala postavy (téměř všechny do jedné). Dokonce jsem si po dvou týdnech od dočtení musela knížku přečíst znovu.
Jsem naprosto spokojená. Je to taková letí oddechovka, která naprosto naplnila všechna moje očekávání a svým stylem psaní a scénami, které se tam odehrávaly, ho i předčila.
Takže za mě určitě po knížce sáhněte, stojí za to.

4 05.07.2020

Sborník 13 povídek od různých autorů. Každý z nich k tématu, pod jejímž názvem je sborník vydán, přistoupil po svém a můžeme zde najít detektivku, spiritismus, horor, ale i příběhy ze života a další. Jedná se k uzoučkou 138 stránek obsahující knize, ve které si podle mě každý najde příběh, který mu sedne.

Musím přiznat, že některé jsem totálně nepochopila a měla chuť přeskočit, ale jiné...Jiné jsem si oblíbila, pobavila se, hltala náměty, divila se jak tohle někoho napadne, taky se trochu bála, ale hlavně si je užila.

Co mě trochu zarazilo, bylo pořadí jednotlivých povídek ve sborníku, bez ladu a skladu tam byly rozházeny a bylo to trochu matoucí. Ale nejspíš v tom nějaký systém vydavatelství mělo, jen jsem ho nepochytila. Stejně tak bych uvítala nějakou předmluvu, vysvětlení, proč se do sborníku pustili.

Je těžké tady v krátké recenzi přiblížit všechny povídky, tak vypichnu ty, které mě nadchly. Patří mezi ně rozhodně Phobi-field - povídka odehrávající se na cizí planetě se zdrojem drahé suroviny, ale taky oplívající schopností využívat fobie lidí a uskutečnit je. Poukazuje také na to, jak jsou lidé schopni využívat druhé ve svůj prospěch. Bylo to super!

Marný boj - příběh z vesnice, ve kterém jsem viděla každého super zavistiveho a unuděného souseda. Slepice, stejně jako lidi, jsou prostě svině!

O páterovi, který se strachoval... Zde autorka naprosto skvělým způsobem vypracovala detektivní příběh o hlemýždích pro menší z nás. Pecka!

Povídka Nejezte želvičky byla totální psycho, u kterého jsem se rěchtala smíchy. To si prostě musíte přečíst.

Spiknutí byla povídka s vtipným podáním netradiční fobie, která mě naprosto rozesmála.

A povídka Kočička a dírka - ta si právem vysloužila první místo v soutěži, protože byla psycho, ale promyšlená. Ukazovala svět duchovna, moderní doby i nevyrovnanost lidských bytostí, to vše v hávu sarkasmu, ale i mrazení.

Celkově je to povedená sbírka, která potěší čtenářské oko.

2 11.08.2022

Když jsem viděla, že Martince vyšla kniha, věděla jsem, že ji musím mít doma. Sice jsem vůbec nevěděla, do čeho jdu a vlastně neměla ani žádná očekávání. O to větší byly Tiene minulosti překvapením.
Kniha ať už má i svojí romantickou a trochu erotickou stránku, je z velké části opravdu thriller. Thriller napsaný tak neskutečně čtivě a reálně, až z toho mrazí. Autorka mě donutila příběh zhltnout téměř na jeden zátah. Byla jsem zvědavá, co se hlavním hrdinům přesně stalo, co si prožili a co vše skrývají. Vytvářela jsem si konspirační teorie a věřte mi, jako viníka jsem chvílemi vnímala úplně každého a snažila se nějak zapasovat, proč tomu tak je.
Postavy, jak April, tak Dan, i jejich blízcí, byly neskutečně reální. Jejcih povahy, strachy, démoni i pokroky, vše bylo vykresleno tak povedeně, že musím smeknout pomyslný klobouk, protože tohle se povedlo! Žila jsem jejich příběhem, jejich společnými chvílemi a vždy spolu s nimi zapomněla, a až po tom mi svitla pravda.
I ty hnusné scény, ty odporné prasárny, které lidská zvěř dokáže udělat, byly napsány tak, že jsem je hltala. A na konci? Zhltla jsem všechno i s navijákem, tekly mi slzy po tvářích a smiřovala jsem se s nejhorším.
Děkuji, za tenhle příběh a za to, že jsem si ho mohla přečíst!
5/5 jednoznačně! Po dlouhé době nemám u knihy opravdu co vytknout

2 23.07.2022

META je bezesporu kniha nezměrných rozměrů. Během čtení jsem byla na hromádce rozpaků a různých pocitu. Nemohla jsem se rozhodnout, zda se mi kniha líbí či nikoli. Byla jsem prostě na totálních pochybách. Ano či ne? Toť otázka.
Co vám budu vyprávět, když jsem si tuhle knihu kupovala, měla jsem od ní nějaké to očekávání. S tímto očekáváním jsem ji začala i číst. Kniha o superlidech, řekněte si, však tam není pořádně čím překvapit.
Omyl! Tohle je sice kniha o superlidech. Ale rozhodně je to kniha, která má čím překvapit! Mě totiž během čtení překvapila bezmezně. Moje očekávání byla zbořena, rozdrcená na miliony maličkých kousíčků a totálně rozprášena. Místo toho, co jsem čekala, jsem ale dostala pozoruhodný příběh, který se mi vryl pod kůži. Pavel Bareš mě touto knihou rozebral na molekuly, jen aby mě vzápětí na konci knihy složil dohromady.

Hned od prvních stránek mi mělo být jasné, že to nebude nic obyčejného. Bylo to zopakováno hned několikrát : PROTOŽE TOHLE NENÍ JEDEN Z TĚCH PŘÍBĚHŮ!

A taky že nebyl!
Pokud jste METU ještě nečetli, vřele doporučuji. Pokud budete u čtení ze začátku váhat stejně jako já, apeluji na vás - nepřestavejte. Opravdu to stojí za to. Nebudu prozrazovat děj, tím bych vás ochudila o zážitek spojený s touto knihou. Jediné co můžu prozradit je, že to byl zážitek plný "jiného" světa, ve kterém žijí superlidé, plný stalkingu, špatných vztahů, skvělého kamarádství, zatajovaných pravd a pokřivených osobnosti.

Protože superlidé existují. Ale žádný z nich není superhrdina.

2 24.01.2021

(SPOILER) HABIBI ti ukáže svět bez cenzůri. Tento příběh byl jedná velká jízda. Musím uznat, že se četl sám. I když je ve slovenštině, vůbec mi to nepřišlo. Spíš naopak, slovenština příběhu dodávala úžasné kouzlo. Slova, která byla použita, hlášky a celkově forma jakou autorka knihu napsala, je pecka!
Já se nasmála, bavila jsem se, taky jsem během čtení soucítila s hlavními hrdiny, rozhodně jsem taky ale nenáviděla a chtěla vraždit - hlavne Habibiho! Někdy jsem sice nechápala Casiino chování, ale to se vše ke konci vyjasnilo. Obdivovala jsem její odvahu.
Autorka do příběhu zakomponovala nejeden úžasně přitažlivého bad Boye, krásnou, skromnou a drznou hlavní hrdinku Cassie, ale i závažnější témata jako jsou drogy, noční kluby, "společnice", rádoby drsný týpky a svět, kde holt nejsou všichni dobří, spíš naopak.

Není to jen román, kde se z bad boya stane milující odhodlaný muž, který je věrný jedné ženě. Ne ne ne, to vás rychle vyvedu z omylu! Bad boy zůstane Bad Boyem!

Habibiho rozhodně doporučuju a dávám 5⭐/5⭐

2 24.01.2021

Zprvu jsem hodně váhala, jestli si knížku opravdu přečíst nebo ne. Nakonec jsem se odhodlala a dala jí šanci. A myslím, že jsem udělala dobře. Kniha je čtivá, vše se děje postupně, nic není takové hrr a hotovo. To se mi na ní hrozně líbí. Celkově se mi tohle líbí na psaní Mariany.
Co na mě bylo trochu moc, je autorčino používání slov "kadí, hovno" atd. Ano jasně, občas to tam sedlo, ale ve většině případů už bych to rozhodně vynechala.

2 05.07.2020

Styl psaní mi neskutečně sedl. Kdybych ho měla popsat jedním slovem, bylo by to slovo „pohádkové“, protože přesně takové Tajemství Malinové hůrky je. Dokáže vtáhnout do děje, dokáže upoutat, dokáže pobavit, dokáže překvapit, dokáže udivit a nalákat čtenáře, aby chtěl číst dál. Když nad tím tak přemýšlím, připomíná mi to kouzlo příběhu z části Letopisů Narnie, kdy se sourozenci dostali za války ke starému pánovi do jeho sídla a kde Lucinka ve staré almaře našla právě vchod do bájné země. To stejné kouzlo na mě dýchalo právě i z tvého příběhu. A já si ho zamilovala.
Lů byla ztřeštěná, srdečná, milující, odvážná a laskavá postava. Stejně tak jako babi Eli. Ony dvě byly jako jedna duše ve dvou tělech, jedna starší a druhé ještě s celým životem před sebou. Byly si tak podobné a přece rozdílné. Ale obě v sobě měly něco, díky čemu jsem si jejich osudy oblíbila.
Co mě trochu udivovalo, vyvádělo z míry nebo možná bude to pravé slovo – „mátlo“ – byl věk hlavní hrdinky Lů. Já osobně bych jí z vyprávění, z toho, jak se k ní chovaly rodiče a jak cca v polovině knihy vystupovala, bych jí tipla tak okolo dvanácti let. Pro mě byla v mnoha věcech opravdu dítě a když jsem zjistila, že je jí vlastně osmnáct a maturuje, byla jsem mírně řečeno překvapená. Na to bych si v knize určitě dala větší pozor, abys nesklouzával k tomu dělat už z téměř dospělých lidí děti.
A František nebo Janek (John) to byli kluci se srdcem na pravém místě. Gentlemani každým coulem. Ale bože můj, jak já byla ráda, že jim nechyběl sarkasmus. Naprosto byli mojí krevní skupinou.
Líbilo se mi, že Lola si tajemství svojí babičky nechala pro sebe a i když vypátrala pravdu, nerozkřikla ji do světa a neudělala převrat ve své rodině, i když by samozřejmě mohla a nikdo jí to nevyčítat. I právě tohle, to, že tajemství nakonec zůstalo uchovaným tajemstvím, se mi moc líbí.
Tajemství malinové hůrky je příběh, za který jsem nesmírně vděčná, že jsem si ho přečetla a doufám, že vyjde a spatří světlo světa, protože si to setsakramentsky zaslouží! Už nějakou dobu jsem nic podobného nečetla a hned si mě příběh získal. Kdybych měla hodnotit podle nějaké škály či stupnice, dala bych 5 hvězdiček z pěti. Čili plný počet bodů a rozhodně nepřeháním.
A ty ilustrace? Klobouk dolů, bezvadné doplnění příběhu a krásné ozvláštnění.

1 31.03.2022

Nikol a Daniela známe z Přílivu, a ani tam nebyl jejich vztah ideální, ovšem to, co vylézá na povrch nyní… můžu doopravdy říct, že to byly doslova TEMNÉ hlubiny!!Tak trochu mám chuť Lucku obejmout, za to jak Temné hlubiny napsala a taky mám chuť vzít pánvičku
a jednu jí pořádnou trefit za to, jak to napsala.
Totálně nechápu, jak mě dokázala pohltit, uzemnit, naštvat a rozněžnit v jednom, jen proto, aby mě na konci knihy vyflusla totálně požvejchanou a já nevěděla čí jsem a zda je vlastně konec.
Ukázala mi, že i když si to člověk dost možná o sobě myslí, není bůh a stačí sekunda a všechno je jinak. To, co se tam odehrálo, jsem nečekala! Vždyť Daniel je obří přílivová vlna,
která zvládne všechno a s úsměvem.
Nemůžu říct, že bych nebyla šokována dalšími a dalšími střípky z Danielovi minulost. Ale co si budem, u něj člověk musí očekávat opravdu všechno, protože ať vás napadne jakákoli šílenost, sebenepravděpodobnější, Daniel ji zaručeně prožil.
Každopádně jsem se v tomhle díle naučila oba hlavní hrdiny tak trochu nenávidět, ale neberte to ve špatným slova smyslu. Já je sice tak trochu nesnáším, ale svým způsobem je miluju. A jooo, Nikol už začala lézt na nervy i mě. Oni dva – Nikol a Daniel – jsou si svým způsobem souzení – navzájem se potápí a zase tahají nad hladinu.
Chtěla jsem vraždit za to, že Nikol Danielovi až moc odpouštěla a neuměla říkat ne a chtěla jsem vraždit i za to, že Daniel to musel moc dobře vědět a choval se jako prase.
Oceňuju, že v tomto díle byl víc věnovaný prostor i Jamesovi, je prostě úžasňák a zlatíčko. I když i on má u mě vroubek, chlapec. Kdo četl Temné hlubiny, ví jistě proč.
Zhltla jsem je za jediný den. Nedalo se jinak. Prostě jsem musela vědět, co bude dál. Nastaly ale i chvíli, kdy jsem knihu musela zavřít a odejít, trochu to rozdýchat a až pak jsem se mohla vrátit zpátky, abych mohla pokračovat. Byla taky chvíle, kdy mi po tvářích tekly slzy, a cítila jsem tu bolest… Lucka tohle dokázala napsat tak, že jsem cítila každou jednu emoci.
A jooo nebojte, mám i něco, co se mi nelíbilo. Tročku mě zmátla poměrně rychlá rekonvalescence po zranění. V tu chvíli bych ocenila v knize možná větší popis času, abych se jako čtenář utvrdila v tom, že ten čas tam doopravdy byl a uplynul a nebylo to lusknutím prstu.
Kdybych si měla vybrat mezi jedničkou a dvojkou, volím dvojku! Rozhodně! Dávám 4,5 hvězdičky z 5

1 08.10.2021

Meta je bezesporu kniha nezměrných rozměrů. Během čtení jsem byla na hromádce rozpaků a různých pocitů. Nemohla jsem se rozhodnout, zda se mi kniha líbí či nikoli. Byla jsem prostě na totálních pochybách. Ano či ne? Toť otázka.
Co vám budu vyprávět, když jsem si tuhle knihu kupovala, měla jsem od ní nějaké to očekávání. S tímto očekávám jsem ji začala číst. Kniha o superlidech, řeknete si… však tam není pořádně čím překvapit.
Omyl! Tohle je sice kniha o superlidech. Ale rozhodně je to kniha, která má čím překvapit! Mě totiž překvapila bezmezně. Moje očekávání byla zbořena, rozdrcena na miliony maličkatých kousíčků a totálně rozprášena. Místo toho, co jsem čekala, jsem ale dostala pozoruhodný příběh, který se mi vryl pod kůži. Pavel Bareš mě touto knihou rozebral na molekuly, jen aby mě vzápětí na konci knihy složil dohromady.
Hned od prvních stránek mi mělo být jasné, že to nebude nic obyčejného. Bylo to zopakováno hned několikrát : PROTOŽE TOHLE NENÍ JEDEN Z TĚCH PŘÍBĚHŮ!
A taky že nebyl!
Pokud jste METU ještě nečetli, vřele doporučuji. Pokud budete u čtení ze začátku váhat stejně jaká já, apeluji na vás – nepřestávejte! Opravdu to stojí za to. Nebudu prozrazovat děj, tím bych vás ochudila o zážitek spojený s touto knihou. Jediné co můžu prozradit je, že to byl zážitek plný „jiného světa“, stalkingu, špatných vztahů, skvělého kamarádství, zatajovaných pravd a pokřivených osobností.

1 29.12.2020

(SPOILER) Na Půlnoční kroniky jsem se jako milovník fantazy hrozně těšila a byla jsem zvědavá, jak se s fantazy žánrem autorky romantických ság poperou. Na začátku jsem byla příjemně překvapená a říkala si, že to bude super. Sedlo mi to a já chtěla číst dál. Bylo to čtivé a ze začátku jsem se usmívala jako měsíček na hnoji. Hrozně mi ale svět připomínal lovce stínu od Cassandry Clare, neříkejte mi, že jim nebyl tento svět inspirován, protože prostě podle mě tím rozhodně inspirován byl!
Hlavní hrdinka byla, alespoň na začátku děvče podle mého gusta - nebrala si servítky, bojovala, snažila se, byla vtipná, sarkastická, svá a milovala jídlo. A co si budeme vykládat, osud k ní nebyl moc přívětivý. Postupně se na povrchu objevovaly detaily jejího prokletí a života.
Ovšem jak jsem četla dál, začínal se děj tak trochu táhnout, jako na lízátko nalepena včela, co se snaží uniknout. Za mě to bylo zbytečně dlouhé a nafouklé. Šlo poznat, že série bude mít ještě dost dalších dílů, a celkově mi to kazilo zážitek ze čtení.
Moc jsem taky nevěřila zamilovanosti mezi dvěma z hlavních postav. Nevím proč, já jim to tak nějak asi nežrala. Roxy jsem viděla prostě se svým bojovým parťákem
Co se týče bojových scén na konci knihy, hmmm, jak to říct, jooo byla nebo aspoň měla být vrcholem knihy, ale tak nějak to tak vůbec nepůsobilo. Chybělo mi tam napětí a bojovnost. Za mě to působilo téměř lazoplazo což u velké bitky rozhodně nechcete.

Sérii rozhodně dám šanci u dalších dílů, ale zatím je to rozhodně takový průměr - neurazí ale taky nenadchne. Takže dávám takové dost slabé 3⭐/5.

13.12.2021

Musím se přiznat, že Ustláno na betonu je dle obálky a anotace kure..sky záhadná kniha! Alespoň pro mě byla! Netušila jsem, co očekávat a do čeho vlastně jdu. O to víc mě lákalo si ji přečíst a odhalit tuhle záhadu.

Ať už příběh může klamat a vypadat jako pouhá love-story ze střední s rozmazlenýma děckama, co neví, co vlastně chtějí, musejí být za každé situace cool a nad věcí, nenechte se oklamat, tenhle příběh rozhodně není jen středoškolská romance namyšlenejch fetujících dítek! Ba naopak, ale to jsme i já sama zjistila až po dočtení.

Co musím autorce pochválit je to s jakou bravurostí příběh sepsala Dovoluje nám nahlédnout do pubertální mysli, do jejich problémů, situací, náhledů na věc jejich očima, důvodů proč se rozhodli tak jak se rozhodli... A to celé velmi čtivým způsobem. Kolikrát jsem si ale říkala, jestli jsme taky byla taková pozérka v pubertě a jestli jo, prosím nafackujte mi někdo :-D.

Ustláno na betonu poukazuje na problémy mládeže (nejen mládeže) - droby, sex, prodejnost, ovlivnění okolím, podvádění, nejistota, alkohol a další. Jsem ráda, že právě tohle autorka do příběhu zapracovala. A pak přišel konec... a já vykulila oči a už je nedokázala dát zpátky. Konec totiž přinesl zásadní věc - odpověď na otázku, která mě provázela celou knihou - KDO JE SAKRA SANDRA?

Abych řekla pravdu, kniha rozhodně nesedne každému, takže až si ji budete pořizovat, myslete na to. Není to nic pro slabé povahy a nedočkavce. Musíte mít, dle mého názoru, určitý nadhled nad celou situací a hledat skulinky, poselství a snažit se z příběhu vytěžit to ponaučení.

Knize bych dala 4 hvězdičky z 5 a jsme moc ráda, že jsme si ji mohla přečíst. Je neobvyklá a jedinečná a za mě se rozhodně povedla.

23.07.2021