morte komentáře u knih

Téma zajímavé, ovšem myslím, že šlo využít lépe. Od Cormaca McCarthyho jsem zvyklý na vyšší vypravěčskou kvalitu. Kniha se sice četla dobře a příjemně, ovšem závěr nebyl příliš čtenářsky uspokojivý.

06.06.2019

Když jsem se na vysoké školy loučil s jedním ze svých nejoblíbenějších kantorů, loučil jsem se nejen s učitelem business angličtiny, ale se zajímavým člověkem, kterého utvářely pestré životní zkušenosti, smysl pro humor, přístup. Protože z našich setkání na akademické půdě vyplynulo, že se jedná o člověka tvůrčího se silným zájmem o lituraturu, zeptal jsem se ho, jakou knihu by mi doporučil k přečtení. Jeho odpověď zněla jasně: Mistr a Markétka. Asi po třech letech jsem si pořídil (výborný) překlad Libora Dvořáka, pustil se do čtení a po pár stránkách knihu odložil. Nebyl jsem připravený na poměrně rozsáhlé, dílo, o kterém jsem si navíc předem a nepodloženě udělal názor, jaké bude - rozvláčné, realistické, přehnaně popisné, náročné. Trvalo mi dalších sedm let, než jsem se ke knize znovu dostal. Ve vlastním životě jsem zakoušel zdravotní nejistoty a když se budoucnost stávala méně zaručenou, než jak ji vnímá člověk žijící v (mylném) přesvědčení vlastní nesmrtelnosti, položil jsem si otázku, jaké knihy ještě chci přečíst. Otevřel jsem Mistra a Markétku a už román nedokázal odložit. Dostalo se mi silného zážitku, které byl přesným opakem čehokoliv, co jsem čekal. Bulgakovo dílo je odvážné, vynalézavé, mnohoúrovňové, nejednoznačné, poutavé. Neznamená to však, že se čte snadno. Ano, čtení je plynulé, ale ne jednoduché. Ve chvíli, kdy jsem knihu v ruce nedržel, těšil jsem se na čas, až se do ní opět ponořím. Bulgakov se kvalitou Mistra a Markétky a kreativitou, kterou v románu projevil, plně vzepřel myšlence, ke které se opakovaně vrací: "Zbabělost je největší hřích.". Jako autor v žádném případě zbabělý není, protože stvořil až neuvěřitelně magický, odvážný, šílený román, který bude mít jistě co nabídnout i při opakovaném čtení.

18 02.06.2019

K přečtení knihy mě přiměl neznámý objekt Oumuamua, který prolétl naší sluneční soustavou. Setkání s Rámou přesně o tomhle vypráví. Myšlenka knihy je výborná. Podání občas trochu vázne - mnoho popisu, málo přímé řeči. Za přečtení určitě stálo. Výborné dílo.

8 15.04.2019

Příjemné čtení. První moje sestkání s Harry Potterem. Příběh dobře ubíhal. Jen dva kapitoly se trochu vlekly. Zkusím i další díl.

5 17.03.2019

Velmi zajímavý nápad na téma, o kterém by šlo napsat mnoho. Kniha je opravdu spíše příručkou popisující druhy liného kolegy, se kterými se lze setkat na pracovišti. Každý druh lenocha je doplněn příkladem chování, kterým se projevu - díky tomu můžeme lenocha ve svém okolí snáze rozeznat. Celý text je doplněn ilustracemi, které zhotovil přímo autor příručky. Občas jsem se pousmál nad bezmocí těch, kdo se v okolí lenocha na pracovišti musí pohybovat. Mám však za to, že z nápadu šlo vytežit mnohem víc.
V paměti mi nejvíc utkvělo, že lenoch blbec je celkem neškodný druh. Naopak lenoch inteligent je parazit, kterému je potřeba se za každých okolností vyhnout, neboť může snadno rozvrátit celý kolektiv a posléze pouze přejde jinam.

28.02.2019

Merikulu jsem měl čest číst ještě v samizdatovém vydání. Měl jsem tenkrát zkouškové období, a tak jsem ke knize o čtyřech stech stranách přistupoval obezřetně. Říkal jsem si, že nahlédnu, přečtu pár stránek a uvidím. Zhruba po úvodních dvaceti stranách jsem však nebyl schopen se od Merikuly odpoutat. Dnes po mnoha letech si už přesně nepamatuji jednotlivosti děje, a však co mám stále v živé paměti je to, jak lehce se kniha četla. Knihu určitě doporučuji k přečtení každému, kdo si rád užije napínavý příběh a chce poznat nového českého autora!

28.02.2019

Svižně napsaná kniha sestávající z životních příběhů chlapa, co se s tím nemazlil. Poutavé popisy prostých krás života. Trefně také ukazuje snahu společnosti svázat člověka pomocí zaměstnání. V mnoha ohledech jsem hlavního hrdinu chápal. I když člověka práce baví, vždy je dobré mít možnost otočit se na patě a hrdě odkráčet nejbližšími dveřmi.

3 26.12.2017

Výborný překlad, krásný jazyk, postavy, popisy. V příběhu jsem se spíše ztrácel. Je nesnadné sledovat, co se v knize zrovna děje a komu. Přesto 75 %, protože McCarthy má dar zaujmout i tam, kde by jiní nudili.

1 26.12.2017

První třetina knihy se vlekla a nebylo mi jasné, jakou motivaci John Grady a Billy Parham mají. Vystupovalo zde také několik postav, o kterých jsem nevěděl, jsou li pro příběh zásadní, nebo jen plní roli komparzu. V momentě, kdy motivace Johna Gradyho vykrystalizovala, rozjíždí se příběh postavený na základních lidských hodnotách a pohnutkach, kterým se McCarthy ve své tvorbe věnuje. Je to smutný příběh a McCarthy rozhodně není mistr happy endů. Právě na takto neutešených osudech lze ale sledovat pestrost lidských povah, záměrů a schopnosti vyrovnat se s tím, čím život dokáže překvapit, i kdyz si ho zrovna malujeme úplně v jiných barvách.
Jedná se o důstojné zakončení trilogie, která čím víc je smutná, tím víc dává vyniknout přítomným prvkům lásky, soudržnosti, laskavosti a vůle nasadit vlastní život - a to jak pro někoho, s nímž nás pojí letitá historie, tak pro cloveka, jehož a naše cesta se teprve setkaly.

2 04.06.2017

Stručná kniha, ke které se lze neustále vracet. Všechny moderní self-help příručky se nedokonale pokouší opakovat to, co bylo řečeno před téměř dvěma tisíci let.

3 29.05.2017

Nadherna kniha. Pana Rudu jsem potkal ve vlaku a prave tuhle svoji knihu mi doporucil. Moc pekne je i doprovodne dvd z cesty, kterou kniha zachycuje. Ruda je pro me inspiraci, krasny, moudry, pokorny clovek s vlastnim nazorem. Romantik realizator, abych pouzil jeho slova. Hrave svoji filozofii predci vsechny radoby chytre radce, kteri se cloveku snazi daavat navod na zivot a kterych jsou dnes plna knihkupectvi. Doporucuji shlednout i tento kratky dokument: http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10213329270-rozhoupany-svet-rudolfa-krautschneidera/20956226652

1 13.11.2016

Ve chvíli, kdy jsem v září 2014 začal psát knihu Usmívej se víc, můj bratr Štěpán, měl svojí knihy napsáno už více než sto stran. Právě teď napínavý fantasy příběh obohacený o seberozvojové myšlenky dovedl k vydání. Po dvou letech tak přináší dílo plné napětí, akce, humoru, i podnětů k zamyšlení.
Štěpánův příběh o dívce pátrající po svém původu jsem už přečetl a v mnoha směrech mě ohromil. Čím hlouběji jsem do knihy pronikal, tím častěji jsem si říkal, že je až neuvěřitelné, jak výborné dílo napsal člověk, kterého celý život znám. Na přebalu takto chytlavého románu bych čekal spíše jméno známého spisovatele, který za sebou už má zástup fanoušků a několik úspěšných knih.
Užíval jsem si každou ze čtyř set stran příběhu, a když jsem dočetl poslední slova závěrečné kapitoly, uvědomil jsem si, že se jedná o knihu, která dokazuje správnost tvrzení "cesta je cíl". Jsou totiž knihy, u kterých obracím listy jeden za druhým, abych se dozvěděl, jak vše dopadne, a samotný závěr je pak podstatnější než cesta k němu. V případě Štěpánova díla jsem si užil jak cestu (samotné čtení), tak její zakončení (závěr příběhu). Právě závěr navíc patří k těm, nad nimiž člověk i po měsíci přemýšlí a říká si, jestli vše opravdu je takové, jak se jeví.

1 20.06.2016

Kniha je souborem zajímavých i milých příhod z práce v korporátním světě. Přečtením krátkých příběhů se čtenář může inspirovat k tomu, jak řešit nové situace nejen na pracovišti, ale i v osobním životě. Autorky nabádají k uplatňování principu "svoboda v práci", který je založený na myšlence, že lidé pracuji raději a lépe, když mají možnost podílet se na rozhodnutích, která se jich týkají.
Velký přínos knihy vidím v tom, že pochází z českého prostředí. Domácímu čtenáři je proto mnohem bližší než desítky překladů napsaných v USA. Kompaktní text navíc doprovázejí ilustrace, které ukazují, že se nejedná o suchou manažerskou příručku, ale o knihu pro ty, kdo dovolí sobě i ostatním přemýšlet svobodněji.

14.02.2016

Velmi dobrá a pro mě užitečná kniha. Četl jsem ji před asi 8 lety a naučila mě dívat se na sebe, život i okolí úplně jinak. Mluvím o ní také ve svojí knize Usmívej se víc, kterou jsem nedávno vydal ve snaze pozitivně ovlivňovat náladu v české společnosti: http://www.databazeknih.cz/knihy/usmivej-se-vic-258589

18.01.2016

Nádherná knížka. Četl jsem ji v páté třídě a i po 16 letech si na ni stále vzpomenu.

Tento komentář mě navnadil knihu si přečíst. Díky.

Ke knize Born to Run jsem přistupoval s velkým očekáváním. Mohly za to i informace, které se kolem ní vznáší. Četl jsem si o ní, jak je úžasná a jak po jejím přečtení nazuji boty a budu k nezastavení. Zpočátku jsem se do knihy nemohl dostat, nejspíš kvůli rozvleklému úvodu. Postupně jsem se začetl a obsah byl skutečně zajímavý. Začal jsem běhat loni na jaře a běhal do konce listopadu, přičemž letos budu pokračovat. Born to Run mi otevřelo oči, co se běžecké obuvi týče. Prezentované argumenty vypadají velmi věrohodně a vlastně dává rozum, že noha se vyvíjela miliony let, tak proč by najednou potřebovala boty značky Nike nebo kterékoliv jiné proto, aby mohla bezpečně běhat.
Díky Born to Run jsem začal o minimalistickém běhu přemýšlet a dostal jsem se třeba k videím s Antonem Krupickou, která doporučuji ke shlédnutí. Jakmile se oteplí a já vyběhnu ven, budu díky Born to Run o běhání uvažovat dost odlišně, v pozitivním slova smyslu. Líbily se mi také pasáže o Zátopkovi nebo o evoluční biologii a vytrvalostním lovu. Protože rád běhám, kniha se mi líbila, ale nemyslím si, že by přiměla k běhu někoho, koho pohyb nezajímá.

2 23.02.2012

Knihu Dlouhá cesta za domovem jsem objevil náhodou coby součást nějakého žebříčku nejlepších knih, co kdy byly napsány. Zaujalo mě, že pojednává o společnosti králíků, a je tak příběhem pro děti a současně pojednává i o nás lidech, a je tak příběhem pro všechny, kteří se chtějí třeba i trochu zamyslet.
Objednal jsem si ji v angličtině (Watership Down) společně s dvěma ekonomickými knihami (Microeconomics, Macroeconomics) od Gerald Mankiwa (doporučuji!).
Zatímco jsem ekonomické knihy prostudoval už před dvěma lety, k Watership Down jsem se dostal až ke konci roku 2011, kdy jsem si knihu vzal do Anglie. Byla mi výbornou společností a užíval jsem si každou stránku králičích dobrodružství. Příběh je opravdu krásný a jednou si ho přečtu znovu - až ho budu číst svým dětem. Vyšlo také pěkné české vydání, které jsem kdysi viděl v knihkupectví.
Doporučuji k přečtení každému, nejen tomu, kdo má králíka nejraději na talířku.

1 13.02.2012

O knize se tu nedávno mluvilo, tak jsem ji dneska při návštěvě okresní knihovny otevřel. Bohužel, zklamalo mě, že vyzrazuje, o čem jednotlivé knihy jsou. Čtenář se z krátkého popisu dočte stručný obsah díla včetně zásadních zvratů. Z tohoto důvodu kniha pro mě neslouží jako inspirace pro to, co si přečíst. Také bych uvítal, kdyby uvnitř byly obrázky doporučovaných knih - třeba první vydání. Naopak oceňuje, že autoři knihy se nesnaží striktně určovat jediných 1001 knih, ale jejich záměrem je rozvířit debatu, vyvolat nesouhlas a přimět lidi ke čtení a objevování.

Četl jsem špatné knihy, průměrné knihy, dobré knihy, výborné knihy, vynikající knihy a potom knihy, kdy jsem měl pocit, že byly napsány přímo pro mě.
O čem mluvím, kdy mluvím oběhání, je jednou z nich. Kromě ní jsem od Murakamiho četl Norské Dřevo a Na jih od hranic, ovšem k autorovi jsem si vztah utvořil až po přečtení jeho pocitů ze psaní a z běhání.
V čem pro mě kniha byla tak zajímavá? I já sám běhám a píšu. Občas mi dochází energie a motivace k jednomu či druhému. Vidím však, že nejsem sám, že Murakami je na tom podobně, že ví, o čem mluví.
Velké romány, stejně jako maratony, vyžadují spoustu energie, odhodlání, trpělivosti. Psaní a běhání jsou si dost podobné, ovšem to jsem zjistil až díky této knize. A stejně jako Murakami, i já, když běhám, (ne)přemýšlím o....