Mistr a Markétka

kniha od:


Koupit

Bulgakovovo vrcholné a poslední dílo, které autorovi právem získalo světovou proslulost. V Bulgakovově groteskním mnohavrstevném mystériu se rozvíjí a prolíná více rovin: je stejně tak fantaskním a symbolickým obrazem doby jako realistickým vylíčením dusné atmosféry Moskvy 20. a 30. let, biblickým apokryfem, eschatologickou vizí i ostrou satirou na poměry. Svůj „příběh novodobého Fausta“ začal Bulgakov psát v roce 1929 a poslední úpravy diktoval, už slepý, své ženě pět dní před smrtí roku 1940… Mistr a Markétka vychází v novém překladu Libora Dvořáka....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/395525/big_mistr-a-marketka-Xa5-395525.jpg 4.42295
Žánr:
Literatura světová, Romány

Vydáno: , Odeon
Originální název:

Мастер и Маргарита (Mastěr i Margarita), 1967


více info...
Nahrávám...

Komentáře (338)

Kniha Mistr a Markétka

Marplet
19. ledna

Úžasná kniha, velmi jsem si užívala vtipné scénky i filozofii a hloubku celého příběhu. V kombinaci s ilustracemi Iwana Kulika je to pozoruhodné dílo.

Staňule48
06. ledna

Miluju jí:))


linda2125
02. ledna

Krásná, mnohovrstevná, pestrobarevná, magická kniha.
Kdo čte poprvé, doporučuji si o ní nejdřív něco přečíst. Určitě se k ní ještě vrátím.

"Mluvíš, jako bys neuznával stíny ani zlo. Ale laskavě se nad tím zamysli: Co by dělalo to tvé dobro, kdyby zlo neexistovalo, a jak by to na zemi vypadalo, kdyby zmizely stíny? Každý člověk i věc má přece svůj stín..." (Maestro Woland k Matoušovi)

"Nikdy o nic neproste! Nikdy, slyšíte, a zvlášť ne ty, kdo jsou mocnější než vy. Sami se nabídnou a vyhoví vám..." (Maestro Woland k Markétě)

Martin12345
22.12.2021

Tak tato kniha si mě našla sama. Nové vydání s ilustracemi se v knihkupectví nedalo přehlédnout. Točil jsem se kolem ní několikrát, přečetl a zhlédl recenze a konečně i koupil. Na rovinu - bez recenzí, tedy, kdybych nebyl dopředu připraven, tak nevím nevím, jestli bych dočetl. Ale takto, s přípravou (a tak trochu s vysvětlením) jsem si knihu skvěle užil. Prostě paráda a určitě doporučuji, zvažuji i koupi audioknihy.

Chajda69
15.12.2021

(+ SPOILER) Kdybych knihu hodnotil bezprostředně po dočtení, dal bych čtyři hvězdičky, ale jak se mi trochu uležel dojem z ní, dávám pět. Na úvod podotýkám, že jediné, co jsem o knize před jejím otevření věděl, bylo, že by se v ní měl objevit faustovský motiv a motiv ďábla. Toho Fausta jsem tam úplně nenašel, ale ďábla rozhodně ano.

Podruhé jsem četl knihu od Bulgakova a podruhé jsem narazil na poměrně často opakovaný bytový problém Moskvy dvacátých let - předělování jednotlivých bytů příčkami a sestěhovávání naprosto neznámých osob do takto upravovaných bytů. Šílené, takže se vůbec nedivím, že se o tomto tématu Bulgakov zmiňoval opakovaně.

Co se týče první, moskevské roviny děje, je to takový slabší odvar Diaboliády, a dodávám, že jsem tomu rád. Diaboliáda byla na můj vkus až příliš absurdní, až příliš dotažená do extrému, tady jednotlivé události moc hezky klouzaly po hraně a když už se zdálo, že je to příliš, věci se vrátily do "normálu".

Na první pohled je v příběhu vidět alegorie stalinistického režimu, všudypřítomné milice, poučování občanů soudruhy, soudruhů občany a všemi mezi sebou navzájem, udávání, korupce, všemocná razítka a náhlá "nevysvětlitelná" zmizení osob... tohle nejde přehlédnout a já mám tyhle štulce nešvarům režimu (eufemismus, přiznávám) rád. Zrcadlení nepochopeného Mistra (v režimu ovládaném ideologií, jež považuje náboženství za opium lidstva, napsat román o Pilátu Pontském a očekávat úspěch?) v Ješuovi i v Pilátovi najednou jsem velmi ocenil, protože žádná postava prostě není jen černobílá.

A totéž platí pro Wolanda. I když jsem si ještě vnitřně nerozklíčoval, co přesně měl znamenat ples vyvrhelů, Bulgakov mi dal několik námětů k přemýšlení, mezi jinými také to, že Woland vlastně vůbec nebyl "zlým" ďáblem. Vzato do důsledku, byl zlý k těm, kdo si jeho zlobu a trest zasluhovali. Byl tedy vlastně objektivně vzato dobrý? Není to tak, že aby vyniklo zlo, musí vedle něj nutně existovat jako kontrast dobro a naopak? Pak by byl koncept (B)boha bez existence konceptu ďábla nemyslitelný. Nejsou to tedy jen dvě strany téže mince?

Ocenil jsem také to, že jsem se u knihy několikrát pobaveně usmíval, ani ne tak kouskům Wolandovy suity, ale spíš tomu, jak Bulgakov ironicky a s odstupem komentoval celý příběh (což je třeba také tím, co udělalo z Evžena Oněgina mojí nejoblíbenější knihu). Čím víc se o Mistrovi a Markétce rozepisuji, tím víc se utvrzuji v tom, že to byla skvělá kniha a i když mě napadá spoustu dalších věcí, které by stálo za to zmínit a ocenit, nechám toho a jen konstatuji, že Bulgakov se pomalu ale jistě posouvá mezi mé oblíbené autory.

helenJJhockey
10.12.2021

Tohle bylo po jazykové stránce nádherné. Sice kniha se čte pomalu a je třeba aby jste na ní měli klid, ale čtenářský zážitek je to určitě. Neotřelá, originální kniha, jak z jiného světa. Tleskám za autorovu představivost a zároveň i odvahu napsat ve své době knihu ke kritice režimu. Možná jedna z knih, ke kterým bych se ráda vrátila. Vůbec se nedivím, že tato kniha je součástí povinné četby.

MatBla
09.12.2021

Kniha se mi dostala do ruky asi před dvěma lety. Bohužel v půlce jsem se sekla a odložila knihu do poličky, ale tak, ať na ni vidím. Fakt jsem dva roky chodila kolem ní a nenašla odvahu po ní znovu sáhnout. Nejsem zastáncem audioknih, jsem závislá na písmenkách. Ale...
Ze zvědavosti jsem koukla na audiotéku a Mistra a Markétku tam našla...
Přes 15 hodin poslechu, brilantně namluvených Jiřím Lábusem (Woland) Martinem Myšičkou (Mistr) Aničkou Fialovou (Markétka) a 57 dalších herců, mě uvedlo v úžas.
Jsou to tři dny, co jsem knihu "dočetla" a mám chuť si ji poslechnout znovu...
A co já vím, třeba vytáhnu i knížku z poličky. :)

Oponn
09.12.2021

Hvězdičky neuděluji, kdo chce hodnocení, nechť čte dál.

Co napsat, aby to nebylo jen opakování již stokrát napsaného a tisíckrát řečeného. Mistr a Markétka je dílo, které má tolik vrstev, že skoro působí jako nekonečná cibule; orgastický sen pro interprety textu. Bulgakov bez debaty vytvořil něco, co má vliv na literaturu i v dnešní době, a udělal to více než skvěle. Přesto mám ke knize několik výhrad.

Prvně mám asi prolém s magickým realismem. Když se smazává hranice mezi reálným a nereálným, ztrácím jako čtenář půdu pod nohama a nemám to rád. Když neumím rozeznat skutečnost od fikce, při čtení to na mě působí rušivě a všiml jsem si toho už u Ajvazova Druhého města. Proto pro mě byla první polovina díla trošku krkolomná. Vlastně se věnuje jen Wolandově suitě, která zprotivuje život smetánce moskevských třicátých let, především její umělecké části. S tím zároveň souvisí druhý problém, protože než se dostaneme k oběma titulním protagonistům (nazývat je hlavními by dle mého byla lež, protože hlavním „hrdinou" je někdo jiný), uplyne půlka knihy. Mistr a Markétka je totiž příběh (nejen) o lásce až za hrob s šíleně dlouhou předehrou. Paradoxně nejzajímavější pro mě byly pasáže s Pilátem (ano, s tamtím Pilátem), kterých jsem se na začátku vyděsil. O díle jsem si totiž předem nezjistil nic, čekal jsem tajemný příběh z devatenáctého století, a když jsem snad už ve druhé kapitole skočil z první poloviny dvacátého století o téměř dva tisíce let do minulosti, trochu mě to vyděsilo. Nicméně pro mě zůstává Pilát nejsympatičtější postavou. Není zlý, není dobrý, je takový, jaký být musí.

Třetím kamenem úrazu pro mě byla edice od Rybka Publishers s bohatou ilustrací. Jak jsem miloval ilustrace u Tolkienových knih od Alana Leeho, zde jsem Kulika chvílemi proklínal, protože příběh se mi v hlavě odehrával ve výtvarném provedení podobném bláznivému Edudantovi s Francimorem. Naštěstí jsem se vyhnul Šteindlerovu hlasu vypravěče, v tu chvíli bych končil. Zmíněný večerníček jsem sice jako dítě miloval, ale ve spojení s daným tématem, mým očekáváním a již zmíněným magickým realismem... Uf, groteskně? Chvílemi jsem si přál, aby ilustrace zmizely.

Kdo se dočetl až sem, tomu děkuji a chci upozornit na to, že rozhodně nechci být k Bulgakovu dílu negativní. Ale chválit umí každý, jen jsem vypíchl věci, které mně jako čtenáři vadily. Mistr a Markétka zaujme čestné místo v mé knihovně s tím, že v budoucnu ji určitě opět se záložkou položím na noční stolek. A to se u mě nestává téměř nikdy... Už teď se na opětovné setkání s různookým ďáblem a zbabělým a přitom statečným Pilátem těším, protože existují nutná zla, bez kterých by dobro neexistovalo.

Maestro Woland: „Nerad sedím vysoko, z výšky se hůř padá." ;)

1 ...