moonell komentáře u knih
Člověk aby byl nostalgický a vzpomínal na události, co se mu nikdy nestaly.
Co to s tím Kubrick sakra udělal?
Paráda. Jeden z nejlepších Kingových hororů. Thrillerů. Psychotična. Nevím vlastně, jak to označit, ale je to sakra dobrý.
Příběh zpracovaný zajímavě po beletristické a precizně po odborné stránce, takže můj medicínský nerd byl jaksepatří spokojen. (Autoimunitním kriplům zdar, stůjme při sobě, že.) Jsem velmi ráda, že Cahalanová to pojala tak důkladně, takže to má i informativní a osvětovou hodnotu.
Český realismus je na mě místy příliš pomalý. Ale Štěpka je feministka jako svině, takže malá high five Havlíčkovi za to (nemůžu si pomoct, ve Studně osamění je transsexuálka, která se taky jmenuje Štěpka - náhoda?).
Velice špatná fanfikce. Dojem z valné většiny celého příběhu. Forma ještě přihoršila, překlad to dodělal.
Realita léčebny s občasnými upřímně působícími momenty. Pro člověka, který si tím prošel/má někoho blízkého, jež se tam ocitl (případně by měl) určitě zajímavý... dokument. Pro pochopení určitých věcí.
Rozhodně nedoporučuji pro filologické začátečníky, předpokládá se obecnější vhled do historických mluvnic, staroslověnštiny a lingvistické (hlavně fonetické/fonologické) terminologie.
Skvělý přehled praslovanské epochy a STSL gramatiky. Páně Večerka byl zkrátka frajer.
Já nevím. Mně ten Hemingway pořád ne a ne chtít sednout. Třeba ten další.
Kniha, která mi pomohla nezešílet ze státnic z české literatury. A smějte se dle libosti.
Z nenápadné satiry se vyklube český Pratchett. Víc k tomu dodat nemůžu.
Konec knihy mě poněkud otrávil a zkazil mi dojem. Ze všech směrů, kterými se autor mohl ubrat si vybral stvořit jen další love story (byť pouze mírně nevkusné). A přitom si tak pěkně našlápl na něco víc.
Moje hlava už v půlce vypovídala poslušnost a odmítala spolupracovat v chápání těch neskutečných protimluvů, které se v záplavě myšlenek opakovaně objevují v celém spisu. Je nekonzistentní, arogantní a sebepopírající. Ne má neochota myslet, ne můj nedostatek intelektu, špatné zpracování autora a jeho vlastní nedůslednost a alogičnost v alogičnosti je problém. K zešílení.
Místy příliš matoucí, místy málo blízké mému vlastnímu vnitřnímu pojetí poezie. Ale něco tam je, něco nepochytitelného slovy.
"Dopis se nikdy adresátovi do rukou nedostal."
Touché.