mnohoknih komentáře u knih

Klasika, všichni tuší zlo, někteří i vědí, ale nikdo nic nedělá, protože Bůh. Na čtení téhle knihy, té spousty zničených dětí a celých rodin, potřebujete opravdu silné nervy. A číst se to musí, aby se nezapomnělo.

2 15.01.2023

Trochu moc žen, chvilku mi trvalo než jsem si je zapamatovala. Téma zahrady moc sympatické. Líbilo se mi, že každý, kdo zahradou prošel, si ji zamiloval. A osudy postav jsou taky pěkně namixované, chvilku tragédie, chvilku štěstí. prima čtení.

2 06.01.2023

Vydařené pokračování. Akce, reakce, posun postav, všechno v pořádku. Samozřejmě je tam detailík, který se jistě bude řešit v dalším díle. Ale to už mě nezajímá. Mě se líbí tenhle konec.

2 04.01.2023

Nápad výborný, fantasy a detektivka. Bohužel provedení je slabé až nudné. Je mi jasné, že detektivování je hlavně mravenčí práce, ale nahrazovat akci souložením na každé třetí stránce? Plusem jsou nové postavy, ale zase mínusem, že tam nejsou ty od řeky. Dám si pauzu než si v klidu počtu v dalším díle.

2 12.12.2022

Těžko knihu zařadit. Je to utopie, filozofické dílo, detektivka či sci-fi? Rozhodně to není snadné čtení. Ale stalo to za to, i když rozsah je 934 stran. Hlavní hrdina si většinu času myslī, že neexistuje a řeší, co je a co není pravda. Do toho svět zamrzá díky přítuhám. Taky to připomíná ruské romány, kde se hodiny a hodiny jen hovoří, aby se mluvilo. Ve vlaku je času dost. Připravte se tak na měsíc čtení, kdy fakt nebudete vědět, o co autorovi jde.

2 23.11.2022

Klasický druhý díl. Trochu se nám příběh zamotá, ale nerozmotá, ať se máme na co těšit v dalším díle.

2 22.11.2022

Poslouchala jsem na ČRO. Některá témata je lepší poslouchat než tu hrůzu v písmenkách vidět na vlastní oči. Líbí se mi prolínání středověkého příběhu a současnosti.

2 24.10.2022

Nemám ráda povídky a ani Murakami to nevylepšil. Jeho tvorbu mám ráda, ale tu delší. Povídky jsou, jak už název napovídá, v první osobě. A v podstatě se v nich nic neděje, takže kdyby nevznikly, možná by se nic nestalo. Jen u jedné se mé srdce zatetelilo, protože autor si šel vyzvednout hodinky na Šibuji. A to mě hodilo myšlenkami k jiné knize.

2 20.10.2022

Pěkná pohádka s dobrým přesahem. Ať jsi, jaký jsi, nejdůležitější je být spokojený a mít dobré vztahy.

2 18.10.2022

Rozhodně chci být čarodějnice téhle doby. Naprosto úžasný příběh, kdy autorka použila pohádky, vyprávěnky a říkadla jako základ kouzel. Postavy naprosto uvěřitelné. Každá sestra je jiný typ člověka a přesto, co jim provedl otec, k sobě našly cestu zpět. Protože jako parta jste víc než jednotlivec. Moc se mi kniha líbila.

2 03.09.2022

Ačkoliv už dávno nemám věk na knihy pro mládež, rozhodně jsem si tuhle užila. Baví mě knihy z českého prostředí a tohle je navíc prázdninová detektivka.

2 03.07.2022

Aloysius je úžasně divný a ničeho se nebojí. Ani prolínání vesmírů. Sice to není originální nápad, čtenáři sci fi ví své, ale pro agenta P. není žádná výzva nepřekonatelná. Jen jsem zvědavá, jak se vypořádá s výzvou, kterou mu předložila Constance.

2 17.06.2022

Nezvykle dobré pokračování, což se většinou druhým dílům nedaří. Všechny pstavy se pěkně posunuly, další starožitnost zazpívala a Xanthe začíná tušit, kudy povede její další cesta. Příprava na další díl taky dobrá.

1 30.01.2023

To bylo rychlé počteníčko. Nápad s dveřmi super, sestry super, rozkošná čtyřka plná překvapenī.

1 24.12.2022

Tak a s rodinnými ságami si dám pár let pokoj. Čte se to dobře, děj utíká. Ale opravdu to chce jednu ságu za rok a né za měsíc :-)

1 18.12.2022

Výborné počtení. Periférie je všude stejná a je jedno, jestli v Keni nebo v Praze. Rasismus je taky všude. A blázni, podvodníci, zloději taky. Překlad je také skvělý.

1 12.12.2022

Autorka ví, jaký používat rytmus psaní, aby se příběh dobře četl. Dobrý nápad je i využít vzpomínky aktérů. Ale je to prostě druhý díl, klasická nuda.

1 30.11.2022

Číst si jen když manžel dovolí? Pracovat jen když manžel dovolí? Kniha je primárně o něčem jiném, ale ta nadřazenost bílých mužů se táhne celou knihou. Příběh je na základě skutečnosti, popisuje těžké začátky pojízdného knihovnictví v Apalačském pohoří, kde byla bída a utrpení na denním pořádku. I představa, že v roce 1940 nechodí děti do školy a číst se učí podle knih, je dost hrozná. Mínusem příběhu je rádoby milostná linka. Překlad je tak za 3 hvězdy, jednou Pěnkava jindy Červenka.

1 05.10.2022

Běžím si do lékárny pro glukometr. Napsat něco takhle sladkého, to chtělo odvahu :-) Romantika v cukrárně v cukrářském kurzu. Autor si drží svůj styl. Fajnový popis místa i pracovních postupů. Jen toho cukru bylo trochu moc.

1 17.09.2022

Naprostá bomba. Tedy téma samozřejmě ne. Válka a s ní spojené utrpení, je vždycky strašná. Ale líbí se mi, když jsou dějiny vyprávěné jako příběh. Autorka zvolila dvě časové roviny a ty mezi sebou střídala. Někoho to možná mate, ale mě se tento postup líbil. Zvyšovalo to napětí už tak dost drsného příběhu. A je fajn vědět, že i ve válce jsou lidi schopní chovat se lidsky. Bohužel člověk taky zjistí, že je úplně jedno, zda jsi bílý, černý nebo puntikatý. Když chceš mučit, trápit a nadřazovat se, tak barva kůže nehraje roli.

1 08.09.2022