mnohoknih přečtené 540

Ohař & liška 2024, Frost Kay

Nijak náročný úvod do příběhu. Nic převratného ani objevného se neděje. Jen si tak člověk klouže po stránkách a ačkoliv by se měl bát o hlavní hrdinku, není tomu tak. Však on ji někdo pomůže. A taky jo. Je mi úplně jasné, jak to bude v dalších dílech pokračovat. Ona bude čím dál větší blbka, ale on ji bude nadále bezmezně milovat :-) On patří mezi měňavce a ti se autorce moc povedli. Velmi zajímavá rasa. I když se je, bůhví proč, snaží král vyhladit z povrchu zemského. Takže když potkám druhý díl, ráda si ho přečtu. Když ne, nic se neděje, planeta se točí dál.... celý text

On 2019, Elle Kennedy

Dočetla jsem horor, tak si říkám, že by to chtělo nějakou oddechovku. Ale jestli jsem to nepřehnala s tím výběrem. Ti dva hokejisti oddechovali tak, že se mi až rosilo čelo :-) Příběh je to milý a nijak náročný, i když se zde řeší náročné otázky ohledně přiznání orientace. A to už by dávno nemělo být náročné! Tohle přijmutí nebo odmítnutí nám autorka přibližuje na rodinách našich postav Jamieho a Ryana. Ale jak se říká, konec dobrý, všechno dobré a příběh splnil účel.... celý text

Šepot z lesa 2022, Kateřina Surmanová

Proč to čtu, když nemám horory ráda? Protože je to fakt skvěle, co skvěle, bravurně! postavený příběh. A posledních sto stran? To je ten stav, kdy hrůzou nemůžu číst dál, ale rozhodně už musím vědět, jak to pokračuje. Děj se odehrává ve vesničce v Orlických horách a tak je i tempo často vesnické, poklidné. Navrátilec Petr si zde užívá sousedskou pospolitost, ale něco na tom smrdí. Autorčina slovní zásoba a schopnost trefně popsat atmosféru je dechberoucí. A mrazivá. Proplétání minulosti se současností je tak realistické, že mi vážně běhal mráz po zádech. V ději jsou i nějaké další postavy, ale ty jsou jen jako kolorit. Kromě Květy. Ta je skvělá a statečná. Stejně tak hafíček Imbus. Čili hororům fakt nepropadnu, ale tohle jsem si vážně hodně užila. Chybí mi jen epilog. Opravdu by mě zajímalo, jak si autorka myslí, že se k tomu konci vesnice postavila.... celý text

Až zemře poslední ďábel 2024, Richard Osman

To jsem zvědavá, zda s poslední ďáblem nezemřela i tahle série. Ale vzhledem k tomu, že se někdo musí někomu omluvit, tak naděje tu je. Tohle byl hodně smutný díl. Taky proto, že paní Švormovou nahradila paní Konvalinková. Ale zvykla jsem si snadno. Tentokrát s naší partičkou hledáme zásilku heroinu. A je to opravdu zapeklitý případ, o který se zajímá Národní centrála boje proti zločinu. Takže vyvstává otázka proč? Zdá se, že nejde jen o tu drogu. Nejspíš bych jako vyšetřovatel nebyla moc dobrá, protože všechna vodítka jsem dostala a přesto mě konec překvapil. Líbí se mi, jak tenhle příběh souvisí s těmi předchozími. Elizabeth tu dostála svým zkušenostem, ale jak to zvládla při situaci s manželem, to nechápu. Opět výborný poslech.... celý text

Onyxová bouře 2025, Rebecca Yarros

Violet v tomto díle překvapila svým vývojem. Samozřejmě napřed se jí ještě párkrát zauzloval žaludek a U bohů jsme si taky vyslechli, takže prokousání začátkem bylo náročné. Ale dál? Neuvěřitelné. Já jim ten vztah nakonec budu věřit. Stejně jako uvěřím v její schopnosti. To všechno proto, že fakt začala myslet. Přitom, co se děje v tomhle díle, jedině dobře. Putujeme po ostrovech a hledáme Andarnin druh a spojence pro válku. A u toho se musí hodně taktizovat, předjímat a mít mnoho informací. Někdy je to putování rozvláčné, někde se zdržíme chvilku. Ukazuje se, svět Kontinetu má autorka dobře promyšlený a myslím si, že kde co bude nakonec úplně jinak, než to vypadá teď. Omg, a konec tohoto dílu? To je jako nějaký naschvál? Mira, záporná ženská, Xaden? Takhle by to nešlo :-) Alespoň, že Bodhi je fajn jako vždycky a nestojí se na něj fronta.... celý text

Žena v ohni 2025, Sheila De Liz

Konečně si někdo dal tu práci a všechno kolem menopauzy hezky sepsal do jedné knihy. I když bych to nebrala jako dogma, ale jako podklad otázek pro vlastního lékaře. Autorka na stav těla i mysli v tomto období používá filmové příměry a vůbec celkově drží laťku použitých výrazů tak, aby jí člověk rozuměl. Samozřejmě, že se text lékařskými výrazy hemží, ale jde o léčbu a vysvětlování, takže to jinak nejde. K pochopení toho dlouholetého stavu určitě záslužná činnost. Vadili mi jen dvě věci, které jiným mohou být velmi sympatické. Kámoškovský styl paní doktorky a její uhranutí bioidentickými hormony. Na bylinky nebo homeopatika nejsou studie, tudíž se nemohou kvalifikovat jako pomocník, píše. Zároveň ale chápe sílu placeba a toho, že půlka léčby je víra, že to pomůže. A tak buďme veselé, optimistické a hravé a ono to nějak půjde. Musí :-)... celý text

Předepíšeme vám kočku 2025, Šó Išida

Taková knižní roztomilost. Nebo kočičí. Podle toho, co máte raději. Najdeme zde 5 povídek, ve které je pokaždý jiný smutný člověk a jiná léčivá kočka. Vlastně je tu ještě 6 příběh, takový rámec všeho. Ale to je opředeno tajemnem. Je to oddychové čtení s vizí, že vždycky může být lépe. Stačí k tomu mít toho správného parťáka. Nejvíc mě zaujala první povídka, protože je to neobvyklý náměť. V dalších se situace opakuje, jen trápení se mění.... celý text

Jezero Tom 2025, Ann Patchett

Tohle byla neskutečná nuda bez jakékoliv pointy. I když za to nemohl až tak příběh, jako styl vyprávění. Zorientovat se v ději a zjistit, kdo je kdo a kam patří, je náročné na pozornost. Je mi jasné, o co autorce šlo. Popsat rodinný život jako jedno velké štěstí, i když se vždy nedaří. Jako příměr si vybrala život herecký a život na farmě. Z herců udělala ožralé fetky a z farmářů bankrotáře na kraji chudoby. Z postav jsem si neoblíbila nikoho a to ani v záporném smyslu. Všichni se mi zdali ploší a emocionálně hluší. Děj se odehrává za covidu, kdy se nikam nesmělo, jen být doma. A stejně je to i s tímto příběhem. Začal a najednou skončil. Aniž by mi došlo, proč byl napsán.... celý text

Sedmikráska 1969, Jaroslav Durych

Chtěla jsem si přečíst něco starého, což rok 1925, kdy vyšlo 1.vydání, splňuje. A ačkoliv je to tedy 100 let starý příběh, je jasné, že některé věci se nemění. Láska mezi dívkou a mládencem. Jsem ráda, že je to útlá knížka, protože než jsem pochopila systém vyprávění, myslela jsem si, že je ten mládenec proutník. Ale není. Jen se ta dvojice za 2 roky potkala sedmkrát. Vzhledem k použité češtině, snovosti, skoro až nereálnosti jsem fakt byla zmatená. Beru to jako literární libůstku. Autor napsal opravdu ohromující počet knih a určitě si ještě další přečtu.... celý text

Město schodů 2015, Robert Jackson Bennett

Příběh, u kterého se má duše tetelila blahem. Urban fantasy smíchaná s distopickou sci-fi, plus love story, co není love story. Nádhera. Tedy jedno mínus to má, hned na začátku. Pochopit co a kdo je Saypuřan a Kontinentál. Proč se tak nenávidí? Všechno se postupem času dozvíme, ale ten začátkový náraz je odrazující. Hlavní postavy Shara, Sigurd a plukovnice Mulagheshová byli mými oblíbenci hned. Jsou profesionální i lidští a palce se jim drží snadno. Shara je navíc knihomolka jako vystřižená, přečte úplně všechno a ještě si to pamatuje. Což se jí dost hodí, protože nic není takové jak to na první pohled vypadá. Většina děje se odehrává ve městě Bulikov, kde byl zavražděn její profesor. Takže je to i detektivka a motiv vraždy vyšetřuje samozřejmě Shara. Přitom zjišťuje i věci spíše božského původu, jenže to je zakázané! Autorův svět se mi hodně líbil. Okaté využívání jedněch druhými vede k zamyšlení, zda opravdu lidé nejsou schopni žít vedle sebe v klidu a míru. Rozdělení knihy dodává další informace k příběhu, každá kapitola začíná paměťmi profesora nebo úryvkem z knihy některého božstva. Konec je lehce optimistický, předpokládám, že se to v dalším díle pokazí.... celý text

Smrtící bílá 2019, Robert Galbraith (p)

Jsem ráda, že jsem tohle nečetla, protože bych to nejspíš nedočetla. Je to neuvěřitelně se táhnoucí nuda. Naštěstí mi četl Pavel Římský a tak se to dalo vydržet. A taky mě zajímalo co Robin a Matthew. Nebo Robin a Cormoran. Robin vážně nezklamala, je to trubka. To její zjištění, že i jiní lidé mají problémy, nejen ona, je vážně k smíchu. Každopádně tahle série je přece jen spíše detektivka a tak nechme Robin dále tápat v pocitech a užijme si práci soukromého vyšetřovatele. Ne, že by snad on neměl trable s láskou. Autorka má nejspíš nekonečno volného času a tak sepsala úplně každý prd a mžik, který se postavám stal. Víme o každém slunečním paprsku, který kreslil stopu na stůl. Víme opravdu úplně každý, i ten nejmenší detail. Víme opravdu spoustu a spoustu zbytečné vaty. A tak víme, že vyšetřování není žádná sranda. Ještě ke všemu, když je mrtvola politik se spoustou dětí. Konec je opravdu dramatický, i když stále v duchu "ten řekl to, ne, ten řekl to", abychom byli ještě víc zamotaní. Nechápu, jak to autorka dělá. Opravdu se to táhne a přesto se těším na další díl.... celý text

Severní svítání 2025, Karen Swan

Asi přestanu číst série. Pro klid nervů. Člověk čeká na rozuzlení a po dočtení, aby čekal na další díl. Tentokrát jsme se vrátili na začátek příběhu na ostrov St.Kilda z pohledu Flory. Takže jsme si nenápadně připomněli, jak tento příběh začal. Flora mi přišla trochu naivní, ale když si vezmu, že 19 let nepoznala nikoho jiného než 35 svých sousedů, tak se není, co divit. A víc není, co psát. Trochu neskutečné situace a trochu divoký závěr. Tak snad se to v dalším díle konečně rozlouskne a zjistíme, kdo vraždil.... celý text

Těžké melodično 1998, Terry Pratchett

Četl mi Jan Vondráček a rozhodně dal do díla kus srdce a hlavně hlasu. Což je dobře, protože chvílemi se mi děj (nebo postavy) zdál dost zamotaný a myslím, že bych se při čtení nerozmotala. I když ten pocit je možná způsobený tím, že tenhle díl je hodně o sebepoznání, o zpracovávání vnitřních prožitků a myšlenek za pomoci hudby, prostě těžké melodično. Ona totiž hudba uprchla ze své minulosti. Vtipné momenty tu jsou tak, jak jsme zvyklí. Tentokrát mě hodně bavil krysí smrtík. Když si ho představím, jak vrtí lebčičkou :-) Lord Vetinari projevil svůj dobrý hudební vkus. A slovní hříčky? To je prostě nejvíc. Písničce "Mamlásku" se směju ještě teď. A že Zábrnk Kobylka prodává hudební nástroje nikoho nepřekvapí, že ne. Pak je tu samozřejmě Zuzanka a její děda Smrť. Přemýšleli jste někdy nad tím, jak se Smrť jmenuje křestním jménem? Výborná diskuse. Zuzanka tu řeší svoji minulost a zároveň se snaží, aby se svět nevykolejil ze svého běhu. Obal ilustroval Josh Kirby a k tomu není, co dodat.... celý text

Ahoj krásko 2024, Ann Napolitano

Rodinná sága to úplně není. Zase tolik generací se v příběhu nevyskytuje a na historické či společenské události tu téměř nenarazíme. Zato se tu vyskytuje neskutečné množství lásky, pochopení i nepochopení, zlosti i usmíření. Příběh o čtyřech sestrách a trochu jejich rodičích a trochu jejich potomcích se čte sám. Lehce a snadno. Jakoby mimochodem se tu řeší "nepředstavitelné" situace dané doby. Takže rozvod, homosexualita, singl život a další. Autorka stvořila příběh, ve kterém laskavost, cit a vášeň mají své pevně dané místo. Využila ve vyprávění známého faktu, že když něco končí, něco jiného začíná. A k tomu ta nádherná obálka. Život je nádherný a tahle kniha k tomu pomáhá.... celý text

Zápisky z tranzice 2025, Daniela Špinar

Další z knih, ke které se má přistupovat s velmi nezávislou myslí a empatií na nejvyšším stupni. Příběh, tedy deník je to velmi otevřený, upřímný a promiskuitní. Ale všechno souvisí se vším. Daniela ve 42 letech překopala svůj život a díky hormonům a léčbě se za 2 roky z puberťačky stala ženou. A tomu samozřejmě odpovídá i ta touha hledat, nenacházet a ujasňovat. Občas mi lezla na nervy tím, jak byla zlá na lidi, kteří se jí nezdáli dost empatičtí. Jenže jak často potkáte ve svém heterosexuálním světě trans ženu? Mně se to vědomě nepovedlo ani jednou. Tak zhruba od půlky už bylo té otevřenosti až moc, protože se situace stále opakovaly. Danielka touží po vztahu a přitom je deník samá jednorázovka. Naštěstí jsou tu i informace o práci a je až neskutečné, že náhody neexistují a v pravý čas přijde, co má. Konec mě s celým deníkem smířil, Danielka úspěšně prošla pubertou. Hodně podnětné čtení.... celý text

Láska za mizerných dní 2024, Ewald Arenz

Na tomto příběhu je vidět, že autor je vážně dobrý spisovatel. Popisy míst jsou báječně květnaté, popisy pocitů velmi blízké každému, kdo se kdy zamiloval a zvolení hrdinové velmi teatrální a plni velkých gest. Jenže dohromady to úplně neladí. Anebo možná naopak, ladí to perfektně, protože kdo ví, jak se pozná ta jediná a pravá láska? Té tu najdeme dost a dost druhů. Nejen partnerskou, ale i sourozeneckou, rodičovskou, lásku k umění a sebelásku taky. Přesto jsem z příběhu rozpačitá a nevím, zda je dobrý nebo míň dobrý. Pár herců i fotografů znám, tak myslím, že to autor trefil. Každopádně Odrůdy jsou nadále TOP.... celý text

Dobrý proti severáku 2010, Daniel Glattauer

Neotřelý přístup k vyprávění o jednom setkání, ke kterému nikdy nedošlo. Celý příběh formou e-mailových zpráv je nevšední, ale taky časově matoucí. Autor výborně přiblížil, jak snadno se lze zamilovat do slov. Zaplaťbůh že to dopadlo, jak to dopadlo. Proč? Protože Emma je rozmazlená panička, kterou pálí dobré bydlo. Stále jen já, já, já. Ale vyjadřovat se umí. I když vyvolává spíše zmatek. A zrovna natrefí na muže, který jí v tom slovním projevu zdatně sekunduje. A navíc potřebuje pofoukat srdíčko. Naštěstí má i rozum, i když se mu zprovozní zhruba po roce komunikace. Druhý díl číst nebudu. Mám velké obavy, že autor vyslyšel volání čtenářek a konec změnil.... celý text

S elegancí ježka 2013, Muriel Barbery

Výborný divnopříběh, v němž každý najde něco jiného. Záleží na náladě, politické příslušnosti, pohlaví, zaměstnání, věku, prostě na všem. A podle toho, jaké máme předsudky, zažité stereotypy, si knihu užíváme. Já ji četla s radostí, nadhledem a těžkostí. Obě dvě hrdinky jsem si oblíbila, i když Palomu trochu později. Její vědecky přístup k životu je trochu neobvyklý a u dvanáctileté dívky skoro nepochopitelný. Než člověku dojde, že veškeré situace jsou tu hnané až téměř na hranu. A přitom stále jemně a citlivě. Každopádně domovnice mi padla do oka hned. Její osobní maskování, její znalost lidské povahy a hlavně její znalost Umění je prostě dokonalost. Celý příběh je takový úvod do filozofie s jasnými příklady a ukázkami. Dumání nad životem a smrtí. Žiješ a důsledkem toho umřeš. Hluboké myšlenky můžeme brát jako klišé, stejně tak se nad nimi můžeme zamyslet a jako domovnice číst pro povznesení ducha. A komu je to málo ( nebo naopak moc) může si užít situační humor třeba na záchodě, s mušličkami. Nebo googlování slov jako demiurgy, onomatopoický...A pokud vás zajímá, proč s elegancí ježka, tak vám prozradím, že se to dozvíte. A je to ňuňu.... celý text

Divé ženy 2024, Emilia Hart

Začnu obálkou, protože ta je dokonalá. Příroda, mně příjemné barvy, hmyz není moc vidět a vrána podněcuje fantazii. Protože proč tam je zrovna vrána? Protože je to vražedkyně! Kdo by to do ní řekl. Pak jsou tu 3 ženy se silným vztahem k přírodě a divokou silou v žilách. Každá žije na začátku jiného století a my tak můžeme porovnávat, jak a zda vůbec se mění vztah společnosti k divným a divým ženám, k domácímu násilí a k možnosti žen studovat. Ve vyprávění se všechny tři střídají a my si vesele i zlostně bzučíme do finále. Je to pohádka o tom, že můžeš být princezna a nepotřebuješ k tomu prince.... celý text

Poslední absolvent 2022, Naomi Novik

Klasicky špatný druhý díl. Minimálně první půlka knihy, kdy si autorka myslí, že jsme zapomněli úplně všechno a myšlenkovými pochody El nám zopakuje první díl. Zhruba třikrát! Nemám nic proti myšlenkám hlavních postav, ale tady to nemá ani hlavu ani. V podstatě bych to nedokázala odvyprávět. Ke čtení je tak posledních 50 stran. Autorka vymyslela opravdu zajímavou školu a její pohnutky a chování. Jenže než se k tomu člověk propracuje, ztratí o to zájem. Stejně tak vývoj El. Nikdy nechtěla být za tu zlou. Že se z ní stane taková lidumilka, tomu bych nikdy nevěřila. Moc mě tenhle díl nebavil. Konec je jasná příprava na další a ten jsem tedy očekávala.... celý text