Mirka2778 komentáře u knih

Mám štěstí, že jsem četla vydání s obsáhlými vysvětlivkami i s mnoho vysvětlujícím úvodem a komentářem. A skvělým překladem, který se opravdu snažil představit a hlavně přiblížit toto starodávné dílo.

Gilgameš je sice ideálem babylónského hrdiny, ale pro mě je to prchlivý, sebejistý do sebe zahleděný tyran a náfuka, kterého změní až přítel Enkidu který se mu vyrovná silou i statečností. Ale opravdovým setkáním s realitou je pro Gilgameše až Enkiduova smrt, kterou nemohou změnit ani prosby vysílané k bohům.

Dávat hvězdičky něčemu co přežilo několik tisíciletí a civilizací je víc než troufalé.
Možná tolik, jako mávat kýtou nebeského býka a vysmívat se bohyni.

22 13.03.2019

Osudy Kafky Tamury a pana Nakaty, jsou pro mě milým překvapením. Od prvních řádků se kniha čte velmi lehce.Autor nám velmi usnadňuje orientaci v příběhu. Postavám dal zapamatovatelná jména, nezatěžuje nás záplavou místopisných jmen a popisů. Zmiňuje jen to, co je pro děj důležité.
Kluk, který četl Zámek a Proces, kavárník který si užívá Beethovena a Haydna.... Je to záměr, jak získat pro své knihy západního čtenáře, nebo jen zdůraznění jejich rozhledu? Mě to zaujalo a nalákalo: Poslechnu si pár kousků z vážné hudby, přečtu něco od Kafky, něco dalšího od Murakami a za čas se vrátím i ke Kafkovi na pobřeží.
Skvělé!

22 07.03.2019

V ediční poznámce stojí: "Karel Kryl žil politikou a dokázal se jí zabývat dvacet hodin denně. Dnes je možná ještě více než tehdy zřejmé, jak nám osobnosti jeho formátu- vycházející z kořenů české nezávislé žurnalistiky- zoufale chybějí."
Tento člověk, svými dvacet pět let starými texty a myšlenkami, je stále aktuální.
Několikrát mi chyběla znalost události na kterou svým textem reagoval a i jména tehdejších, dnes často už zapomenutých aktérů jsem si musela vyhledat.
Také Krylův slovosled, používání archaismů a další zvláštnosti tohle čtení neusnadňují. Ale ono vůbec neuškodí přibrzdit a každou jeho větu si přečíst dvakrát- třikrát. Stojí za to!
Asi nejsilněji cítím jeho nesouhlas s rozdělením Československa. Nedokážu posoudit jestli to byla chyba, nebo ne, ale jsem ráda že i nadále máme k sobě blízko.

22 24.01.2019

Tato knížka byla milým překvapením. Seznámí nás trochu s profesí genealoga, ale hlavně nám přiblíží dobu násilné kolektivizace českého venkova padesátých let.
Jsem přesvědčená, že kdo něco takového nezažil, nemůže dnes ani věřit, že se takové zločiny mohly dít jen pár let po světové válce.
A tak asi nejobdivuhodnější je v knize myšlenka: "Nedonutili mě nenávidět."

Nikdy by neměla být pro cokoli a kohokoli omluvou fráze: "Byla / je taková doba." Doba je taková, jací jsme my.
Přidávám ještě odkaz na knihu, která není románem, a tím pádem tuto dobu ukazuje ještě mnohem děsivěji.
https://www.databazeknih.cz/knihy/vyhnanci-akce-kulak-126452

21 05.11.2018

Robinson podle Plevy je dobrodružný příběh pro mladé čtenáře. Původní příběh je trochu okleštěn a Robinson je zde vypodobněn jako pracovitý, učenlivý, přátelský.
Pravý hrdina pro správné kluky.

21 29.08.2018

Tohle jsem poprvé četla v patnácti, brzy po tom, co běžel v TV seriál. A ve třídě jsme všechny milovaly Ralpha.
Je to červená knihovna, ale především rodinná sága rodiny Clearyových. Sledujeme je od jejich života na Novém Zélandě, přes stěhování a usidlování v Austrálii. A pak i boj se suchem, s ohněm, i válku. A samozřejmě velká láska. Ke knížce se často vracím. Některé stránky jsou zkrabacené, protože si nad nimi pravidelně pobrečím.

21 07.07.2018

Při čtení prvního zeměplošského příběhu jsem netušila jak rychle a jak moc si oblíbím MÁKa Mrakoplaše. Není zlý, není lhostejný. Je pohodlný, líný, chce se nudit, jen se to vždycky nějak zvrtne. Ta dobrodružství se mu dějí sama od sebe a on se opět jen snaží od nich utéct. Je to velká legrace.

20 13.12.2021

Když jsem v deseti letech odložila Dášeňku a Mikeše, stal se spolu s Muskwou a filmovým Hatatitlou, mou velkou láskou Šarik.
Snad žádnou jinou knížku, než tankisty, jsem tehdy nečetla tolikrát. Příběh byl dobrodružný i veselý a nejchytřejší ze všech byl pes!
Nedávno jsem se k ní z nostalgie vrátila. Geniální Šarik je tam stále. A knížka ukazuje nejen hrdinskou a romantickou tvář války, ale i smrt kamaráda vedle kterého stojíte, zajetí, děti které zůstaly bez rodičů.
Vím, že o válce byly napsány pravdivější a varovnější knížky. Ale přeci nemusíme číst o válce jen vážná pojednání nejtěžšího kalibru, abychom pochopili, že takové dobrodružství zažít nechceme.
Takže není to jen nostalgie, tu knížku nezavrhnu ani dneska.

20 22.12.2018

Ten Čapek má pravdu i po sto (po devadesáti) letech.
Tedy některá souvětí byla tak složitá, že jsem je přelouskala dvakrát a pak přeskočila. Přecejen jsou výrazy, které dnes nepoužíváme a ani s pomocí slovníku jsem nepochopila podstatu sdělení. V několika kapitolách se věnuje tehdejší aktuální politické situaci a tehdy netuším vůči čemu se vymezuje.
Ale některé věty,... jako by je napsal dnes.
"Kdybychom se obecně rozhodli nevěřit každému žvástu, přinutili bychom i ty kdo nejvíc hřeší na lidskou lehkověrnost, aby to začali brát s pravdou trochu vážněji."
"Úřednický kabinet není porážka demokracie; je to jen prohra politiky."
"Je až na pováženou, kdo všechno se ujímá ohrožené demokracie. Například ti, kdo až dosud prohlašovali demokracii za nějaký přežitek...."

Kéž by si ti, kteří "mají co říct" ke každému tématu a neumějí ustoupit ze své pravdy, přečetli a pochopili alespoň Kapitolu o hodnotách.
Dovedu si představit, že si každý týden koupím noviny, abych si mohla přečíst Čapkovo zamyšlení.

19 15.01.2022

Tanec s draky, začíná souběžně s Hostinou a já se těším na hrdiny, kteří se do hostiny nevešli. Ale jsou tu další a další nové postavy. To je víc, než jsem schopná pojmout. Tanec jsem četla už hodně pomalu.
Hostinou i Tancem si Martin jistě jen připravil prostor a rozestavěl figurky ke skutečné hře a teď nás napíná: Jaký bude první tah? Kdo vlastně začne? Která figura je silná, slabá, nebo zbytečná? Jsou naznačená spojenectví opravdová, nebo zdánlivá?
Za dva měsíce jsem se pročetla pěti díly. Nebo-li, chytlo mě to! A s ostatními fanoušky napjatě čekám na velkolepé finále.
Doufám, že Martin má poslední díly dopsané a teď už jen ladí, uhlazuje, cizeluje, abychom my čtenáři mohli dál jen chválit tenhle fantastický příběh.

19 28.03.2021

Po mírném vydechnutí u druhého dílu, přijde opravdu Bouře mečů. Bojuje se všemi prostředky. Statečností, lstí, spojenectvím, zradou. Najednou je ze zrádce hrdina, z hrdiny troska, z pochlebovače lord a z rytíře zrádce.
A v hlavě mi to čím dál víc vrtá a hlodá, jak se tohle vyvine?

19 28.03.2021

K dobrým znamením se ráda vracím. Vždycky mě uklidní. Vždyť i Armagedon pravděpodobně dopadne dobře. A možná si ani nevšimnu že už tu byl. Jeden anděl a jeden démon si tolik oblíbili lidi, že jsou ochotni pochybovat o pokynech shora (zdola) a tak je máme na své straně. Antikrist je kluk, který chce s partou kamarádů svět objevovat a ne ničit. Takže je to na nás, na lidech jak to dopadne.

Kdysi, při prvním čtení jsem hltala stránky, teď už si dokážu mnohem víc vychutnávat nejenom děj, ale i vtipné odkazy a narážky. Dobrá znamení mě už dlouhá léta moc baví!

19 31.12.2020

Trampoty začínajícího veterináře jsou podávány většinou z té humorné stránky, ale dojde i na případy dojemné či smutné.
Autor vyjadřuje především obdiv k těžce pracujícím farmářům, k jejich lásce a oddanosti k půdě i zvířatům, k zarputilosti s jakou se denno-denně pouští do nikdy nekončící dřiny, kdy je jim největší odměnou pohled na čerstvě narozené mládě, které se ihned snaží vstát a najít cestu k mléčnému baru.
James Herriot je moje oddychovka pro jakoukoli chvíli. Navíc se mi několikrát stalo, když jsem tak nějak automaticky komentovala nějaké zvířecí chování, že mi bylo odpovězeno: "Tys taky četla Herriotta, viď!"
Je to srdcovka a vím, že nejen moje.

19 30.12.2018

(SPOILER) Knížka má necelých sto stran a bohatě to stačí. Četla se mi velmi dobře, ale vracet se k ní nejspíš nebudu. Tanec chci mít spojený s radostí, ne se zoufalstvím. Po dočtení se mi v hlavě vyrojilo spoustu co by, kdyby..... tak jen pro příklad:
Spoiler, spoiler, spoiler.
Co kdyby se Robert s Glorií znali před maratonem déle? Nejspíš by se do něj spolu nepřihlásili, protože, Kdo by chtěl trávit dvacet čtyři hodin denně s holkou v depresi.
Co kdyby vypadli po pár dnech? Asi by se jen rozešli a víckrát by se neviděli.
Co kdyby hned po skončení soutěže nešli na procházku, ale zůstali mezi ostatními?
Co kdyby soutěž trvala další dny, týdny? Nejspíš by ji zabil přímo na parketu.
Co kdyby knížka byla soudní drama. Robert by dostal excelentního obhájce a ten by díky mnoha svědkům a odborným posudkům dosáhl jeho osvobození?

18 21.11.2021

Hospoda je nejspíš nejznámější knihou autorky, přesto jsem zklamaná.
Ponurost Jamajky a nevlídnost slatin z knihy přímo čiší. Ale o tom, že by byla Mary Yellanová chytrá a statečná, mě autorka nepřesvědčila. Hrdinka byla spíše nevyrovnaná.
Jsem zmlsaná nevšedními náměty této skvělé autorky, a proto tahle napůl červená knihovna a napůl dobrodružný román, se mi zdají příliš obyčejné, i když napsané skvěle.

Neratov je zázrak podle definice které rozumím a se kterou souzním. Zázrak není to, co se stane z ničeho nic, ale platí babiččino: "pomoz si sám a pánbůh ti pomůže". Rozhovor s Josefem Suchárem, který dal impuls k obrovskému projektu kterým je obnova kostela, poutního místa, pomoc a práce s hendikepovanými lidmi ( a to všechno najednou), je velmi milým připomenutím, že mezi námi jsou stále lidé, kteří pomáhají nesobecky a ze všech svých sil.

18 25.12.2019

S medikem Janem prožíváme jeho soudnou noc, po tom co nešťastně zabil svou sestru.
V době kdy bylo nemyslitelné, ponižující a všeobecně vylučující být svobodnou matkou a zároveň trestné podstoupit, nebo vykonat kyretáž, paní Stýblová nám předkládá potrat ze všech úhlů. Nesoudí, neodsuzuje, neobhajuje, jen nás nutí se zamyslet. Doporučuji!

Kdybych tak mohl prožít jeden život jako naivní chlapec s úzkostlivě čistou morálkou, v přesvědčení, že se do puntíku držím kladných zásad . Klid, žádné pochyby. A druhý, rvavý a bez výčitek, život utržený za syrova, strhující. Ničit při tom, brát všechno, i to nejsvětější a strhávat z toho surově krásu. Nakonec sečíst oba životy jako početní úkol, a pak se znovu rozhodnout a začít žít plně a rozvážně.

18 02.06.2019

Od prvních stránek je jasné, že jedině tato knížka ospravedlňuje existenci (pro mě) jinak naprosto zbytečného fotbalu.
I ona má slabší místa, např. snové kapitoly moje hodnocení podstatně sráží. Naproti tomu: Modlitba za Viktorii Žižkov,, "Pan syn má známost!" vece vdova,, Habásko a vdova, pobaví dokonale.
Symbioza pánů Habásků, manželství Načeradcových s nemocnými dětičkami a početným příbuzenstvem, nevraživost letenských a žižkovských fotbalových příznivců. (fanoušek, fanda je nadávka)
Poláček vše popsal tak živým jazykem! Všechny výrazy byť sebezastaralejší (knize se blíží devadesátka) tak dokonale sedí, že jsem neměla se čtením žádný větší problém.
Protože jsem dříve viděla divadelní představení v Mladé Boleslavi, které mohu jen doporučit, byla jsem až překvapena, kolik replik je doslovných, původních od Poláčka.
Je to humoristický román o fous starší než Saturnin, ale může se s ním směle srovnávat.

18 13.09.2018

Audiokniha, nahrávka československého rozhlasu z roku 1983. Nádherné.
Tady se mi spojila skvělá předloha a její úžasné zpracování.
Děkuju!

17 08.11.2023

Střet králů- možná má trochu volnější tempo. Je čas poznat charaktery postav, obeznámit se s terénem, ve kterém se budeme pohybovat a dozvíme se i některé staré historky, které by mohly být dávno zapomenuty a přesto mají vliv na aktuální dění.
Martin mě má na háčku a já se podvoluji....

17 28.03.2021