Mirka2778 diskuze u autorů

Daphne mám moc ráda a na čtení každé její knížky se těším. Její příběhy jsou čtivé, originální, nestárnou.

Václav Šorel byl hoste Lucie Výborné
https://www.youtube.com/watch?v=n7Y-9Gg5tzQ

Kdysi dávno jsem byla zvědavá, co že to mají britští školáci za povinnou četbu. Tak jsem přečetla Starostu casterbridgeského a světe div se, vážně mě to zaujalo. Po dlouhé době jsem se dostala k Tess z d'Urbervillů a ono mě to bavilo zas! Hardy vytváří úžasné popisy ať už děje, místa nebo činnosti. Také jeho dějové zvraty a shody okolností mě baví. Ve Starostovi jsem se místy cítila jak uprostřed grotesky a při čtení Tess jsem si říkala, že když autoři nekonečných seriálů nevědí jak dál zkomplikovat děj, berou inspiraci právě u Hardyho.

První jsem přečetla moštárnu, byla jsem unešená a byla přesvědčená o autorově genialitě. Pak přišel Garp a ten se mnou doslova otřásl, vůbec jsem nepochopila, proč měl Irving potřebu něco takového sepsat, natož zveřejnit! Teď mi kamarádka donesla Rok vdovou (dostala nevhodný dárek a o mně se ví, že přečtu všechno, co se mi dostane do rukou). Knihu jsem odložila ani ne v půlce, už se k ní nevrátím a s Irvingem jsem skončila definitivně.

Čtení je pro mě nutnost a závislost, ale nejde číst jen "hodnotnou" literaturu. Někdy prostě mozek potřebuje oddych. Nebo není čas, energie či chuť číst text na který je nutné se soustředit. A v takových okamžicích sahám po Halině. Zasměju se, oddychnu si, uleví se mi, že kopance a trapasy nepředvádím jen já. Stačí si sednout na deset minut, přečíst dvě stránky.... Díky Halino, v mé knihovně máte své místo! Bavíte mě!

Karel Kryl, pro mě jeden z nejmoudřejších lidí, kterého jsme v poslední třetině dvacátého století měli.
Dokázal se na lidi i události dívat přímo a nezaujatě. A stejně tak i pojmenovávat. Uměl to před "listopadem" a dělal to i po něm.
Před sametem, byl za to tajně veleben a po něm byl zaháněn jako sýček. Proč pořád kritizuje, když svobodu už máme?
Ale on varoval i před ní, před jejím zneužitím, před zavíráním očí, před chameleóny. A opět měl pravdu, kterou chtěl málokdo slyšet.

Pana Suchého mám jako autora moc ráda. Jeho básně, texty, fejetony, hry jsou skvělé, originální.
Nádherně pracuje s češtinou. Považuji ho za jednoho z nejlepších našich básníků.
Umí být vážný, vtipný, moudrý, lehkomyslný, přízemní i abstraktní, patetický i ironický.

Pan McBain píše knihy řemeslně téměř dokonalé. Tento žánr však není to, po čem sáhnu v první řadě, ale spíš jen pro změnu. Proto nebudu hodnotit každou jeho knihu, kterou jsem přečetla, zvlášť.

Moje první byla "Dobrá znamení". To byla láska na první přečtení. A pak přišel ten nejlegračnější svět v galaxii!
Mrakoplaš a Dvoukvítek se Zavazadlem v závěsu byli na začátek dokonalí.
Čarodějky mívají výborná místa, ale zas ta sympatické mi nejsou.
Hlídka, Knihovník, Vetinari, mágové, hrdinové, vrazi,trpaslíci, trolové a hlavně SMRŤ.
Už teď se těším jak si zas přečtu celou Zeměplochu, abych ji mohla objektivně***** hodnotit.
Velkým bonusem (byl) je neskutečně výborný překlad.

Přestože detektivka není žánr který preferuji, patří Dick Francis k mým oblíbeným.
Jistě, prostředí kolem koní mi je blízké. A před dvaceti- pětadvaceti lety koloval Francis mezi koňáky úplně automaticky.
Ale především je Francis další ze spisovatelů u kterých obdivuji, jak dokáží věrně popsat různá prostředí.
Ano, po jeho knize vždy znova ráda sáhnu!

U Barbary jsem si nebyla jistá, zda ji mám zařadit mezi své oblíbené. Co bysme si povídali, její knihy nejsou žádná veledíla a příběhy mají stále stejnou osnovu.
ALE! Tak krásně se u toho sní.
Žádná z nás nechce být samozřejmě přepadena, okradena, unesena a kdoví, co ještě.....
Jenže kdyby nás zachránil mladý, krásný, bohatý lord a my z toho vyvázly maximálně s modřinou na předloktí, flekem na sukni a rozcuchaným účesem!?
On by nám vzápětí nabídl doživotní pohodlí, bezpečí, lásku.....řekněte která by odolala?
Je to jasné, doma sice žádnou její knihu nemám, ale v knihovně si ji ráda, zvlášť v zimě vypůjčím.

Rozhodně patří k mým oblíbeným od první knížky. Pokaždé je to trochu jiné:sportovní román, lovestory, boj o peníze a moc, detektivka, nebo všechno dohromady, avšak výborně napsané.
Hrdinové žijí v jednom hrabství, nicméně se s nimi setkáváme v různých prostředích (Parkur, televize, pólo, orchestr, natáčení filmu, střední škola), která jsou popsána tak, že ani neznalec nemá problém se orientovat
Její knížky jsou tlusté, od začátku vás pohltí, napínavé, zábavné, špatně se odkládají. Takže když ji čtu před spaním, ráno vstávám nevyspalá (pokud se vůbec donutím zhasnout).

Spisovatel mého westernového období. Vždy podrobné popisy přírody ze kterých bylo cítit jak moc k ní má autor blízko.
Hlavní hrdina ať už byl zelenáč, pravý kovboj, nebo zálesák, vždy hájilil spravedlnost a pravdu, padouchy zneškodnil, přírodě rozuměl, chránil ji a respektoval.
Čest a láska děvčete mu byla vším.
Pravda, ani rančerské dcerky či neteře z východu nebyly nějaké křehotinky, a dokázaly se se životem v drsném kraji poprat.
Někde musím mí založenou krabici jeho knížek!
Nevím, jestli bych se dnes do jeho knížek opět začetla, ale pro to období kdy byl mým oblíbencem ho i zde zařazuji mezi oblíbené.

Paní Vaňková píše famózně. Historii mám ráda odjakživa, ale ona mě tu tam upozorní a já si pak pátrám i hlouběji. Vlastně její romány jsou takovou mnemotechnickou pomůckou. Navštěvuji místa, která mě v knihách zaujmou. A že jsou to úžasná místa nepochybujte! Moje první kniha byl Cval rytířských koní a od té doby se vrhám na vše co vyšlo.
Díky ní : -je mým oblíbeným českým králem Jan Lucemburský
-nevěřím, že by Václava III zabili čeští pánové
-vím kdy vznikala Dalimilova kronika
-čtu a mám po ruce mapu ať vím kde se nacházíme
-vím která královna patří ke kterému králi
-rozlišuji některé menší (dřív mě splývající) regiony i po Evropě
-nikdy se nenudím, protože její romány mohu číst stále dokola a vždy pochopím nebo najdu novou souvislost
Paní Vaňkové děkuji, má můj obdiv.