Ed McBain

Autor mě moc mile překvapil,moc hezky píše. Žádné zbytečné kecy, příběh byl napínavý a závěr skvělý.

Detektiv Steve Carella a jeho krásná, hluchoněmá manželka Teddy Franklinová.Knihy sháněla maminka a já jsem v tom pak pokračovala.Za 55 let je to půl knihovny opravdu kvalitních detektivek.
K těm současným mám už velké výhrady, stal se z toho trend , autoři sekají jednu knihu za druhou, čím hrůznější a masovější vraždy, tím lépe.Proto se ráda k Stevu Carellovi, ale i Philu Marlovovi, Perry Masonovi a spol s radostí vracím.

S autorovými knihami kamarádím již od časného mládí, tedy "úděsných" více než padesát let, a zůstalo mi to až do současnosti. A takových autorů mezi mými oblíbenými moc není, ale tento je tam na trvalo zabydlen, k jeho knihám se rád vracím.

Ano. Ed McBain. Popisuje vše do těch nej-ni-těr-něj-ších podrobností. Ať už popisuje ženu, muže, místnost, auto, dům, město, jízdu autem..
Vše dokáže tak perfektně popsat..
Pro někoho nekonečná nuda, já to obdivuji.
(Kdybych to tak uměla..)

Od mládí jsem nadšeným fanouškem 87.revíru a obdivuji, že zatímco stárnu, moji oblíbení hrdinové se téměř nemění. Někdo se ožení, někdo se rozvede, donchuán Kling chodil s Claire, Cindy, Augustou, Eileen a Sharyn, děti jim odrůstají, technika se mění, ale oni sami stárnou jen zvolna.
Například Hluchý se poprvé objevil v příběhu Provokatér z roku 1960, následovali Poldové (1968), Není hluchý jako hluchý (1972), Osm černých koní (1985), Zlovolnost (1993) a naposledy Slyšte (2004). Čtyřicet čtyři let provozoval kriminální praxi a pořád to byl asi třicetiletý, tak 180 cm vysoký blonďák s naslouchátkem v uchu, svůdce a vrah žen i dětí, a nesnesitelný sympaťák!
Aha, že prý jsem nenapsal nic o autorovi! Takže Ed McBain byl skvělý spisovatel kriminálních a detektivních příběhů, které mám moc rád!

Řadí se k mým nejoblíbenějším autorům. Má úžasné detektivní knihy a jeho 87. revír jsem si hodně oblíbila. :)

87. revír mě taky děsně bere. Ale nemám na to, abych to četla. Trvalo by to dlouho. A tak mám to štěstí a děkuji, že knihy jsou namluvené, takže je poslouchám.
Skvělý. Naprosto bez chyby.
A skláním se před panem Jiřím Zavřelem, jak to namluvil.

Ed McBain je klasikem detektivního žánru a pro mne zárukou kvalitní četby. Ačkoliv jsem ještě nepřečetl všechny jeho romány, zatím jsem nenarazil na žádný, který by mé vysloveně zklamal. Obzvláště mám rád příběhy z 87.revíru a jeho detektivy. Carella a jeho parťáci jsou správní chlapi na správném místě.

Ed McBain patří k mým nejoblíbenějším spisovatelům detektivek. A to díky nezapomenutelnému detektivovi Stevu Carellovi a advokátu Matthew Hopeovi.

Pan McBain píše knihy řemeslně téměř dokonalé. Tento žánr však není to, po čem sáhnu v první řadě, ale spíš jen pro změnu. Proto nebudu hodnotit každou jeho knihu, kterou jsem přečetla, zvlášť.

Môj najobľúbenejší spisovateľ krimi, milujem jeho 87 revír. Jeho príbehy sú zaujímavé, postavy detektívov a ich blízkych sú sympaticky poňaté a diváci s nimi žijú ako beží čas. Aj prostredie veľkomesta má svoju atmosféru, pri čítaní jeho kníh mám pred sebou predstavu, akoby sa dej odohrával predo mnou. Som rada, že sme mali možnosť čítať niektoré jeho knihy aj za socíku. Vo všeobecnosti - je to môj osobný názor, sa mi zdali staršie knihy z 50 a 60 rokov o čosi lepšie ako z 90 rokov. Jediná kniha, ktorá bola podľa mňa slabá bola predposledná kniha s názvom "Slyšte".

Zatím jsem četla detektivky jen od něj a ještě mě ani jedna nezklamala! Knihy jsou čtivé, příběhy zajímavé a dobře napsané, protože se mi ještě nestalo, že bych se nudila nebo ztrácela v ději.

Narodil se roku 15. října 1926 v New Yorku na Manhattanu, ale od dvanácti let žil v Bronxu. V New Yorku také chodil na základní a střední školu.
V roce 1944 byl odveden k námořnictvu; po návratu do civilu v roce 1946 dovršil své vzdělání na newyorské Hutton College, kterou opustil s titulem bakaláře svobodných umění. Na universitě se také seznámil se svou budoucí ženou, se kterou se v posledním ročníku oženil.
Psát se pokoušel už za studií, ale po odchodu z university nejprve prošel celou řadu zaměstnání: odpovídal na telefonické dotazy u Americké automobilové společnosti; u jiné firmy nabízel telefonicky restauracím mořské raky a kromě platu dostával i naturálie: tolik mořských raků, kolik jich dokázal sníst.
Poté se stal učitelem na odborně vzdělávací střední škole – znalost tohoto prostředí pak využil v románu Džungle před tabulí.
U kantořiny však nezůstal a odešel pracovat do literární agentury.
Do té doby byly jeho tvůrčí pokusy značně roztříštěné, vedle psaní se pokoušel i malovat (získal dokonce v soutěži stipendium Art Student's League) a nějaký čas i hrál na piano v džezovém orchestru.
Teprve v literární agentuře se podle svých slov „naučil psát povídky, které měly hlavu a patu“ a jeho šéf je začal pravidelně uveřejňovat v časopise.
Když pak nakladatelé projevili téměř současně zájem o jeho detektivní román a románovou science fiction pro dospívající mládež, rozhodl se Hunter na doporučení svého šéfa věnovat se jen psaní.

Jeho kniha Džungle před tabulí (The Blackboard Jungle) se stala bestsellerem roku 1954 a svým pranýřováním šokujících poměrů v americkém školství vyvolala bouřlivou společenskou reakci.
Od té doby vydával jednu knihu za druhou.

Pod jménem McBain také sestavil několik antologií detektivních povídek, v nichž pravidelně připojoval do každého svazku k pracím jiných autorů jednu povídku vlastní.

Napsal i mnoho povídek, které se objevily v nejrůznějších amerických časopisech. Svoje nejlepší nedetektivní povídky shrnul do knihy Všechno nejlepší v novém roce (Happy New Year) a Herbie a jiné povídky (Herbie and Others Stories).

Pracoval též jako scenárista, napsal například scénář k filmu Alfreda Hitchcocka Ptáci, promítanému i v Československu.

Ed McBain je zcela jedinečný autor ,v záplavě knih s detektivní tématikou naprosto nezaměnitelný ,
četl jsem spoustu a spoustu "detektivek" ,ale starý dobrý Ed je KLASA !!!

Pan Mcbain psal skvělé detektivní romány,avšak mám raději detektivky od Agathy Christie.Mcbain byl velmi plodným autorem a byl celkem bystrý...

Pokaždé, když se jede k moři nebo jinam na dovolenou, zajdu do Luxoru a po padesátikoruně si nakoupím pár kousků z 87. revíru. Nejde to číst v jednom kuse, ale jednou za čas je to příjemné čtení.

http://cs.wikipedia.org/wiki/Evan_Hunter

Na doporučení jsem četla knihu Alice v nebezpečí a výborná kniha,Četla jsem jí jedním dechem.

Vždy když čtu od něho knihu, hlavně 87. revír, tak nedokáži knížku nikdy přestat číst, jeho styl jak píše mě zaujal a dokáži si vše krásně představit a vžít se do toho. Pro mě nejlepší spisovatel detektivek, škoda že od něho žádná další nebude.