Džungle před tabulí

Džungle před tabulí https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40664/dzungle-pred-tabuli-40664.jpg 4 322 48

Druhé vydání bestselleru Evana Huntera. Učitel Rick Dadier začíná svou kariéru na chlapecké střední škole a hned po prvních dramatických dnech zjišťuje, že se jeho představy o povolání značně liší od reality. Je připraven vyzkoušet vše, aby pronikl ke svým žákům, od kterých se nakonec překvapivě dočká mnohem opravdějších lidských reakcí, než od lhostejného učitelského sboru.... celý text

Žánr:
Literatura světová , Romány

Vydáno: , Svoboda
Originální název:

The Blackboard Jungle , 1954


více info...

Komentáře (48)


Sixao
Sixao
15.02.2024 5 z 5

Spisovatele, známějšího pod pseudonymem Ed McBain, mám spojeného především s detektivní sérií 87. revír. Tato kniha se věnuje neméně závažnému tématu - vyučování na střední odborné škole s problémovými žáky. Tento výborný až psychologický román je pro mě objev. Barvité popisy a skvělé jadrné dialogy zde autor dovedl k brilantnosti.

Zemlja
Zemlja
08.10.2023 4 z 5

No, drsná realita, o které se pracujícím ve školství nečte lehce. Potěšilo mě, že autor umí napsat nejen napínavé detektivky, ale i "vážnější" žánr.


Filomena1961
Filomena1961
06.10.2023 5 z 5

Velice dobře napsaná kniha o problémové mládeži. Připomněla jsem si roky strávené učením ve výchovném ústavu, kdy nejdůležitější bylo vzbudit o daný předmět zájem - učení hrou, projektová výchova a nezbytná pochvala. Úžasná kniha ke které jsem se po létech vrátila. Vřele doporučuji.

Bonda
Bonda
30.09.2023 5 z 5

Perfektně napsaná kniha. Vrátila mě do dávných vzpomínek na práci s chlapci z dětského domova. Navenek působili bojovně, divoce, chytře, provokativně, nebezpečně, krutě a intenzivně. A za nějakou dobu vyšla najevo jejich prostota, pocit ohrožení a taky v některých případech čistota, solidarita, smysl pro čest, skromnost, odvaha. A schopnost se otevřít, i když je to riskantní. Moc se mi líbily i postavy pedagogů v knize: mezi víceméně vyhořelé učitele zastrašovače a učitele plačky přijdou dva nadšenci, kteří věří, že najdou srdečný vztah s chlapci a že v nich probudí zájem o učení. Obrovská naivita, se kterou žákům předkládají svou přípravu jako "děsnou zábavu", přičemž pro kluky je ta "děsná zábava" jen další školní otrava a nuda (ach, tu naivitu a následné zklamání znám). A znám i prozření, že ač toužím k dětem proniknout, vlastně neznám jejich vnitřní svět a o jejich znalostech a schopnostech mám zkreslenou představu. To byl i můj aha moment coby příležitostné pedagožky: nejdřív je potřeba poznat druhou stranu, její zájmy a možnosti. To sebelepší příprava nenahradí.

heavy66
heavy66
01.07.2023 5 z 5

Úplně jiná kniha velikána detektivní literatury. Tentokrát žádný 87.revír, ale výborně napsaný příběh o závadové školní mládeži. Před čtyřiceti lety, kdy jsem navštěvoval střední školu, zařadil bych tuto knihu do škatulky social fiction. Ale dnes už podobné vzdělávací ústavy máme v Čechách také, viz třeba základka v Bílině nebo učňák v Praze, když vzpomenu kauzy z poslední doby.

Kabuky
Kabuky
01.07.2023 5 z 5

Vynikající kniha, přečteno jedním dechem.

baji42
baji42
06.03.2023 5 z 5

Skvěle napsaná kniha. Výborně vykreslené postavy a strhující příběh. Po jejím přečtení jsem ráda, že jsem se nestala učitelkou, jak jsem v dětství chtěla :-)

Štěpánka_010
Štěpánka_010
01.07.2022 4 z 5

„Každý den se vlastně vrhá do džungle před tabulí, a neví ani, kolik tesáků je vlastně ve lví tlamě.“

Kniha je velmi specificky napsaná, neboť nám odhaluje některé pravdy, se kterými se dnešní učitelé musí potýkat (drzost žáků apod.) a zároveň nabízí náhled a myšlenkové pochody mladého učitele, který se snaží získat si od žáků alespoň malý respekt.

Kniha je napsána především pro americké školství, u nás jsou, řekla bych, trochu jiné podmínky. Kniha mě ale donutila, se zamyslet nad rozdílnosti českého a amerického školství. Knihu mohu jenom doporučit.

Alma-Nacida
Alma-Nacida
05.06.2022 3 z 5

Střídala jsem audio a papírovou klasiku. Zklamala mě postava Annie, dnes je už taky jiná doba, možná je to tím. Nemyslím, že by to byl obraz standardní odborné střední školy, ani že by běžné docházelo k fyzickým střetům. Na druhou stranu část s analogii je zas až moc úspěšná pro pedagoga, většinou se takhle pěkně všichni nechytí.
A závěr mi přišel už taky mimo realitu. Nicméně četlo se to (a poslouchalo) dobře. :)

visisb
visisb
29.11.2021

Nemyslím, že by chování žáků na manuálce bylo dnes standardní. Domnívám se spíš, že se praktiky zjemňují. Působí víc peníze, psychické nátlaky, vydírání...pěsti a nože jsou spíš výjimkou a jako jednotlivé případy černé kroniky jsou přitahovány médii. Po celé republice potažmo světě se tak samozřejmě takových výjimek nashromáždí určité množství, které pak na konzumenta globální černé kroniky působí dojmem běžného výskytu. Tolik reakce na předchozí komentář.
Kniha je nicméně skutečně napsána velice šikovně, střídá se pohled do nitra mladého nadšeného učitele Dadiera a konfrontace s realitou. Hunter má dobrý záběr do psychologie postav. Hard-boiled škola se ovšem nezapře. Přes všechny strasti a úskalí, které jeho hrdina zažívá, působí však závěr jako svého druhu happy end.

ninano
ninano
20.09.2021 5 z 5

Kdysi to byla dost šokující kniha. V dnešní době je to ale bohužel nejspíš standard chování žáků dokonce i v našich školách. Kniha je ale napsaná mistrně a ani po létech neztratila nic na své atraktivitě.

Aleh
Aleh
02.07.2021 3 z 5

Tak tuhle knihu jsem četla v době přípravy na své budoucí povolání a teď, když už se budu pomalu loučit. Nutno podotknout, že české školství je ještě přece jenom o něčem jiném než to americké, které nám autor ve své knize bez obalu se vším všudy představil. Ale ať už se člověk během profesního života setkal s ledasčím, pokud tuto profesi dělal a dělá s chutí a láskou, tak pak je to úžasné a obohacující. Díky, česká školo, že jsi byla taková, jaká jsi byla a nesetkala jsem se s tím vším, o čem jsem četla v Džungli před tabulí.

Kerberos
Kerberos
24.12.2020 5 z 5

Kniha řeší závažný problém v školství,který se z Ameriky padesátých let přenesl i k nám.Mladý učitel plný ideálů se střetává z realitou,vybudovat si autoritu u záků je velký problém,pokus o znásilnění učitelky a šikana učitelů.Nemůžu si nevzpomenout na Magnuskův film o problematické škole.

willy9203
willy9203
18.11.2020 5 z 5

Kdybych nevěděl, že to může být pravda, řekl bych, že je to přehnané. Ale v poslední době se šikana učitelů ze strany žáků objevuje stále častěji, zejména proto, že učitelům se berou z ruky nástroje, kterými se mohou bránit, a rodiče jim zpravidla moc nepomáhají.
Tuto knihu by si měli přečíst hlavně všichni z ministerstva školství, v lepším případě i poslanci, aby věděli, v jakých situacích se učitelé mohou ocitat.

ArwenAragorn
ArwenAragorn
26.09.2020 5 z 5

Četla jsem jako -náctiletá poprvé, tehdy to pro mě byl velice silný příběh. V dnešní době mě už nic podobného nepřekvapí.

Ivan F
Ivan F
23.07.2020 5 z 5

Kniha, ktorá vznikla v prvej polovici päťdesiatych rokov minulého storočia, je perfektnou ukážkou výbornej literatúry. Literatúry s vážnym posolstvom a pritom tak trochu akoby nadnesenej nad drsnú realitu, svojim spôsobom jemne zábavnej. Dosť ma prekvapilo, že autor 87ho obvodu vo fiktívnom meste Isola, je autorom tohto románu. Ak si porovnám dobu, kedy som ja bol žiakom strednej školy a čo všetko sme si mohli a nemohli dovoliť voči kantorom ako aj vychovávateľom na internáte, tak dnes to u nás nie je v podstate o nič lepšie, než to bolo v "hrdých júesej" pred sedemdesiatimi rokmi. Jediný rozdiel je v tom, že dnes by si žiaci všetko natočili do svojich chytrých telefónov a potom to zdieľali, čím by podtrhli, že tak chytrí, ako si myslia, že sú, tak to rozhodne nie sú. Osobne by som učiteľa robiť nemohol, zavreli by ma ako masového vraha.

Amazonka72
Amazonka72
20.05.2020 5 z 5

Džungle před tabulí - jak trefný název. Ano, patřím do skupiny pedagogů a musím konstatovat, že naše profese je opravdu občas "džunglí před tabulí". Ale ke knize... první, co mě zaujalo, byl doslov. Mám doma knihu vydanou v roce 1976. Doslov, který srovnává tuto knihu s Makarenkovou Pedagogickou poémou, mě doslova dostal. Ano, v dobách socialismu bylo vše "jednodušší". Děti byly disciplinovanější, protože se, stejně jako rodiče, stále někoho bály. Škola byla místem, kde bylo potřeba jít s davem a moc nevyčuhovat. Naproti tomu v USA v této době již někteří pedagogové zažívali příběhy, jako mladý učitel Rick Dadier z této knihy. A po 30-ti letech demokracie mohu konstatovat, že Hunterova kniha, která je stará již téměř 70 let, je aktuální beze zbytku i v současnosti. Je tak těžké vzbudit v dětech zájem, někdy je to věc takřka nemožná. Většinou "tupě" sedí v lavicích a čekají, až hodina skončí. Vyžaduje to spoustu úsilí, aby žáci zpozorněli a začali skutečně vnímat výuku a hlavně se jí aktivně účastnit. Ale občas ten moment přijde, kdy se hodina povede, kdy se stane něco, co v dětech vzbudí zájem a rázem to ve třídě "vře". Možná proto spoustu učitelů stále vykonává tuto nelehkou profesi. Ten pocit, kdy se "hlavičky" přítomných otevřou a vy jenom vnámáte "proces", je nepopsatelný. Stáváte se v tu chvíli pouze moderátorem hodiny, o ostatní věci se postarají sami žáci.
Popis průlomové hodiny s povídkou "Jednapadesátý souboj" byl vrcholem knihy. Hltala jsem slovo za slovem a celý proces se mi odehrával před očima jako film.
Ano, občas je to "džungle", občas s námi žáci jednají velmi podobně, jak je to v knize popsáno. Ano, je velmi těžké získat si respekt děti, zvláště, když ho nemají ani ke svým rodičům. Ale když se to povede, stojí to za to!
Velmi dobrá kniha, měla by to být klasika a rozhodně povinná četba pro každého, kdo se rozhodne pedagogickému poslání věnovat.

Atanone
Atanone
31.03.2020 5 z 5

Když jsem tuhle knihu četla, byla jsem sama studentkou. Náš starý a laskavý pan ředitel odešel do penze a dostali jsme nového. Soudruha. Měl to hezky srovnané. Ty, kteří měli to záviděníhodné štěstí, že jim příbuzní "z venku" poslali nějaké ty džíny, nebo tričko s potiskem, byli vraceni od hlavního vchodu, aby se šli domů převléknout "do slušného oblečení", a byli vděční za to, že nebudou mít neomluvenou hodinu. Náš studentský život byl plný učesaných nevinných legrací v mezích školního řádu. Více méně. Takže kniha mě lehce vyděsila. Došla jsem tehdy k závěru, že bych "tam" učitele nedělala ani za zlaté prase.
Dnes, s odstupem už brzy 40 let, musím konstatovat, že bych dnes nedělala učitele ani tady.

Alisce
Alisce
29.03.2020 5 z 5

Jelikož jsem budoucí pedagog, tak ve mně kniha zanechala opravdu velkou stopu. Běhá mi mráz po zádech, protože i po více než 60 letech je tento příběh vlastně aktuální. I když jsem se (zatím) naštěstí nesetkala s tak závažnými případy, tak je mi jasné, že i něco takového se u nás může stát, protože praxi také vykonávám na ,,neelitní" škole. Musím říct, že jsem Ricka chápala, dost jsem se v něm i viděla. Myslím, že každý učitel by si měl vyzkoušet učit na nějaké takové škole. I kdyby jen jeden den. Ale to už je zase na jinou diskuzi. :)
Knihu určitě doporučuji i lidem, co s pedagogikou nemají nic společného. Příběh je to sám o sobě působivý, vývoj v některých částech překvapující. Poměrně mě udivuje, že kniha není v žebříčku někde na přední příčce.

InaPražáková
InaPražáková
03.02.2020 4 z 5

Učňovské školy se moc nemění, vždycky tam skončí ti, které jinde nechtějí, se kterými se nepočítá a na které není systém připravený, a stáhnou s sebou i těch pár snaživých nebo talentovaných. Ukázky pokusů o práci s takovou partou jsou věrné a zajímavé, ale řešení se vlastně neukáže - tedy obecně platné, úspěch v knize stojí na nadlidsky zdatném, nezlomném sympaťákovi, který si z rány nic nedělá a i v nakládačce od žáků si umí najít klad. Od ukázek psychologie smečky a paradoxů vztahu učitele k žákovi ve třídě a mimo ni, od typologie učitelů problémových škol přechází Hunter volně k akčním, napínavým pasážím, místy i vztahovým mikrodramatům, která ale spíš mají udržet čtenáře u knihy a pro děj nejsou zvlášť podstatná. V celku je to zábavná a čtivá směs, přes vážná témata nijak komplikovaná.