Mirka2778
diskuze
Mě vždycky rozesměje:
"To sis ještě hrál v uhláku na horníka."
Mě osobně přijde, že citovat pana Pohlreicha nenaplňuje zadání vlákna. Že patří spíš sem:
https://www.databazeknih.cz/citaty/zdenek-pohlreich-11501
Zemřela Ludmila Vaňková, moje asi nejoblíbenější spisovatelka.
rozhovor s ní: https://radiozurnal.rozhlas.cz/zemrela-spisovatelka-ludmila-vankova-pripomente-si-ji-v-poslednim-rozhovoru-na-8673950
Tak trochu jiná knihobudka. Prý Kostnické náměstí Praha 3.
https://www.facebook.com/photo/?fbid=1833704986809123&set=pcb.1053033055504177
U Hamleta mě zaráží, že v jeho věku se nestal "automaticky" králem on. Proto si myslím, že byl asi blázen. V té době (myslím) v Dánsku byla koruna dědičná z otce na syna a proto nechápu, proč by se šlechta nebouřila, pokud by si korunu Claudius vzal neprávem.
R.E.M. souhlasím s Vámi.
U Makbetha mi přijde zvláštní, že byl zvolen rychle králem, přestože právě v jeho domě byl zabit ten předchozí. Jako hostitel musel být nejvíce podezřelý z jeho zavraždění. Proč ho tedy nezabil někdy jindy, příležitostí by bylo jistě hodně.
Makbetha měl v oblibě král i jeho družina, tak bych se klonila k myšlence, že aspoň na venek se jevil jako čestný. Udatný a tvrdý bojovník byl určitě vždycky.
Možná o královské koruně potajmu snila lady, on to samozřejmě věděl, proto jí poslal zprávu o věštbě, aby jí udělal radost. Mezitím mu to hlodalo v hlavě (stejně jako jí). Když se setkali, tak se v nadšení z královské budoucnosti jen utvrdili v myšlence, že pro urychlení krále zabijí. M byl tolik pohlcen že zapomněl i na druhou věštbu, které se pak snažil zabránit, přestože Makbethovi neměli být královským rodem. (Měli vůbec nějaké děti?)
Když to napíšu zkratkou, tak u Makbetha jsem nepochopila jeho chování téměř vůbec. U Hamleta jsem došla k názoru že byl blázen.
25.2.1969 zemřel Jan Zajíc. https://www.databazeknih.cz/knihy/v-ocich-meli-plameny-460257 Po Janu Palachovi, sám sebe označil jako pochodeň č.2
Protože jsem přízemní, hledám kdo mu poradil zabít krále a tak čtu znovu od začátku.
Banko hned po věstbě a po tom co se Makbeth doví, že je Kawdorem, Makbetha tak trochu varuje, nebo upozorňuje: "Věřte si tomu a uzdá se vám na dosah i trůn, když Kawdorem už jste. Je mi to divné. A často síly temnot na nás líčí, aby nás zahubily, drobty pravd, poctivě s námi hrají v maličkostech, a když jde o vše, nelítostně zradí."
A hned na to Makbeth pomyslí na vraždu.
Také se těším, až zas budeme psát jen k tomu co čteme.
Mám přečteného Makbetha i Hamleta.
Já jsem chtěla mlčet, než ostatní dočtou, ale taky si nemyslím, že by ho čarodějnice naváděly ke královraždě. Třeba jen předpovídaly , že příští měsíc král nešikovně spadne z koně?
Ještě jsem si to neposlechla, ale jistě to bude i k našemu tématu.
https://vltava.rozhlas.cz/detaily-kazdodenniho-zivota-alzbetinske-doby-me-fascinovaly-pozname-pres-ne-i-ze-8398541
woodward: To se to lehce svádí na ženu!
No dobře, ale jak ti dva (manželé) přišli na to, že stačí zabít krále a Makbeth ho nahradí?
K překladu. Čtu Saudkův. Včera jsem načla Hamleta a oproti Makbethovi je to odpočinkové čtení. Takže to bude vina autora, ne překladatele, že jsem se s Makbethem tak prala.
Zdravím všechny a nenápadně se připojuji. Honem jsem se pustila do Makbetha. Mám vydání z roku 1958 a byla to pro mě dřina. Možná i proto, že jsem předtím Makbetha neznala. Spoustu jiných Shakespeareových her znám z divadla, nebo zfilmované.
Docela mě překvapilo, že jen kvůli proroctví čarodějnic se čestný a statečný muž rozhodl spáchat královraždu. Proč vlastně tolik toužil po trůnu, když byl králem povýšený i odměněný. A koneckonců podle čarodějnic neměl trůn získat dědičně. Tak proč mu to za to stálo?
Jsem ostuda, od března jsem přečetla asi tři (jakékoliv) knížky, víc ne. Určitě se ráda zase připojím, přecejen mi chybíte! Snad se tím zas do čtení vpravím.