Koně se přece střílejí

od:

Koně se přece střílejí

Přestože o zfilmování novely Koně se přece střílejí měl již ve třicátých letech zájem Charles Chaplin, McCoyovo svižné dílko se převodu na stříbrné plátno dočkalo až roku 1969, a to zásluhou režiséra Sydneyho Pollacka. Vyprávění nás zavádí na taneční maratón — na zvláštní velkoměstskou zábavu, mezi válkami oblíbenou diváky, organizátory i účastníky. Těm prvním přinášela frenetickou zábavu, když na parketu vyčerpáním umdléval jeden pár za druhým, těm druhým finanční zisk a pro ty třetí znamenala vidina vítězství v soutěži východisko z neutěšených sociálních poměrů hospodářským propadem zmítané Ameriky. A právě takoví jsou hlavní hrdinové prózy, Gloria a Robert — s nasazením všech sil se upínají k tomu, aby v maratónu obstáli, neboť jedině klamný cirkusový úspěch jim může přinést dosažení životních snů. Avšak čím větší je jejich naděje, tím drtivější je tragické vyústění, kterým příběh končí. Navzdory tomu, že autor se ve své knize zaměřil pouze na prostředí jedné podivné atrakce, shodují se vykladači jeho díla, že taneční maratón, který lze v mnohém považovat za předobraz moderních televizních reality show, dal McCoyovi záminku k vykreslení něčeho mnohem obecnějšího — lidské potřeby bavit se a touhy po obyčejném, a přesto nedosažitelném štěstí....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/78_/7803/kone-se-prece-strileji-oiU-7803.jpg 4.2170
Originální název:

They Shoot Horses, Don't They? (1935)

Žánr:
Literatura světová, Novely
Vydáno:, NLN - Nakladatelství Lidové noviny
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (24)

Přidat komentář
Adelka123456
06. dubna

Výborná kniha, výborný film

Crimble
22.12.2017

Stručná zpráva o jednom tanečním maratonu, o naději a hlavně rezignaci. Syrové a trošku kruté.

poz3n
26.11.2017

K přečtení knihy mě zavála touha poznat předlohu filmu, který je z mého pohledu natolik výjimečný, že pro něj nelze v kinematografii najít alternativu. A po přečtení musím říct, že Pollackovo filmové zpracování je výjimečné i v tom, že jako málokterá adaptace dokáže zpracovat esenciální momenty samotného příběhu a s pomocí brilantní dramaturgie je přetavit na filmové plátno tak, že fungují lépe, než v samotném knižním originálu. To je alespoň můj pocit a také i jediná výtka vůči McCoyovo jinak unikátnímu a intenzivnímu příběhu, který se vymyká (stejně jako stokrát zmíněný film) nejen originálním prostředím, ale především svojí bezútěšností a jasným myšlenkovým tahem na branku, který má čtenář možnost přetavit v silnou závěrečnou katarzi.

intelektuálka
30.07.2017

Tak tohle mnou docela otřáslo.Co všechno se neudělá pro světla reflektorů. Ani nemůžu doporučit.

Atanone
30.07.2017

Tahle kniha i kdyby byla napsaná sebemizerněji je působivá už jen tím tématem. Já ji četla za "totáče",kdy nebyla televize plná reality show. Pravda,ukazovaly se výsledky budování a jiné potěmkinovské vesnice. Dnes nemusíme lhát a přece je nám lháno.Díváme se na to,jak se dětem vyměňují maminky za peníze a pro pobavení lidí,co se na to dívají a v práci to pak komentují "tentokrát to zase byla nuda". Tak proto se děly a dějí věci,jako soutěž,popisovaná v této knize.
I reality show mají scénáře. A smrt v přímém přenosu,to by byla bomba!

iva23
07.11.2016

Byla to příjemná hodinka s touto knihou, ráda se podívám i na film.

Lodja
01.08.2016

Zajímavé téma, ale nic naplat, pořád se to opakuje, postavy se nijak zvlášť nevyvíjí a kvůli retrospektivnímu vyprávění znáte konec už od začátku. Sice mě to nijak hluboce nezasáhlo, ale četlo se to pěkně, prostě taková průměrná knížečka, kterou zapomenete přibližně tak tři dny po přečtení.

Jo a taky jsem začala být alergická na slovo děcka...

eLeR
07.07.2016

Ja naivná som si myslela, že tento tanečný maratón si Horace vymyslel. Ale kdeže, takéto niečo existovalo. Celkom ponižujúca záležitosť. Ale tie "decká" tam boli len z troch dôvodov. Prvý: jedlo a pitie zadarmo. Druhý: zviditeľniť sa pre niekoho z filmového priemyslu. Tretí: kde inde by boli ... kríza, po vojne, žiadna robota. Hlavný hrdina Robert aj napriek všetkému optimista. Hlavná hrdinka Gloria je deprimovaná životom, túži po smrti. Všetci vieme ako príbeh končí, vlastne hneď na začiatku knihy sa to dozvedáme. Bohužiaľ ten ich vzťah nebol pre mňa dostatočne popísaný, a preto mi prišlo dosť zvláštne, že sa Robert podujal na to, čo urobil. Viem, že ju pochopil, že jej chcel pomôcť ... ale to všetko napísané a rozpovedané predtým, o ich vzťahu, všetky tie ich rozhovory, ale predovšetkým myšlienky samotného Roberta o Glorii, to bolo pre mňa málo ... veľmi slabý dôvod. Kniha je útla, číta sa rýchlo.
Film je ďaleko lepší ako kniha ... čo sa mne stáva málokedy - skoro nikdy. :-)

HDosoudilová
24.07.2015

Nádherná kniha od které se nedá odejít. Určitě se k ní ještě několikrát vrátím..

kleozpatra
26.06.2015

Nudí mě hláška, že kniha je vždycky lepší než film, protože je milion osm výjimek, které potvrzují pravidlo a tohle je jedna z nich. I tak si ale při čtení McCoyovy malé velké knížky uvědomíte tu bolest, tíhu a beznaděj holky tančící o život a o smrt.

Pawlisman
16.10.2014

Dle mého laického názoru přeceňovaná kniha. Jako přepis filmu či filmový scénář ano. První část mě bavila a to časem méně a méně. Skutečně bych vše preferoval ve zfilmované podobě, což také od Pollacka je. Útlá kniha, kterou ale určitě doporučuji vynechat a dát přednost filmovému plátnu.

kristleko
09.09.2014

Životní situace Glorie není zkušeností specifickou pro moderního člověka, píše Jan Zábrana v doslovu k novele. Podobný životní postoj má i Sibyla v díle římského klasika Petronia. Klasický příběh ženy, která je uvězněna, zklamána životem a chce zemřít, se odehrává na kalifornském tanečním maratonu přelomu 20. a 30. let. Právě tato atmosféra je na knížce zajímavá – pozlátko, ponižování, marné ambice či jen „zabíjení času“. Hezky jsou popsány prchavé vztahy vznikající vprostřed absurdního zábavního podniku, který má pobavit prostý lid (zde se přímo nabízí další antická souvislost – závody vyčerpaných soutěžících, které mají přitáhnout více lidí, připomínají antická gladiátorská klání). Na malém prostoru McCoy sepsal silný příběh v „exkluzivním“ dobovém prostředí. Jen závěr mně přišel takový ukvapený.

Janek
31.07.2014

Výborné, originální, nic podobného jsem dosud nečetla.
Lidé jsou pořád stejní, jen tváře, čas a místa se mění...

Madluska
08.06.2014

Opět se nemůžu ubránit zklamání - a to jsem (na rozdíl od mnohých jiných čtenářů) ani neviděla film! Jak někdo v komentářích trefně poznamenal, téma této novelky se blíží Kingovu Dlouhému pochodu (je trapné, že přirovnávám výrazně starší knihu knize mladší, nikoliv naopak, jenže ten King je prostě známější) a právě kvůli tomu padla moje kosa na kámen. Podobně jako u Kingova pochodu mám neodbytný pocit, že zde McCoy neví, kdy přestat, a tak se opájí svým úžasným nápadem, ale tak nějak mu nedochází, že téma se již před nějakou dobou vyčerpalo. A podobně jako u Kinga jsem se těšila na od počátku jasný závěr, který mi ovšem připadá těžce nezvládnutý a nijaký... Škoda přeškoda, protože jinak vypadá kniha velice zajímavě - kurzívou psané šibeniční poznámky, předznamenávající "nadpisy", důraz na detail - to všechno se zasloužilo o 3. hvězdu, ale víc ani ťuk. P.S. Ano, chtěla jsem vědět, proč by se někdo hlásil na něco tak hloupého jako na taneční maraton. A pořád mi to vrtá hlavou... ;-)

jiri77
21.03.2014

Útlá knižka se silným příběhem ,který dává nahlédnout do života dvou lídí kteří se zůčastní tanečního martonu pomocí kterého se chtějí zviditelnit aby se dostali do filmového průmyslu. Kniha pohlíží na život lidí v americe ve třicátých letech minulého století kdy právě probíhala hospodářská krize. Velmi dobré čtení. Doporočuji :-)

Shyrker
07.12.2013

Co přiměje člověka k tomu, aby se účastnil něčeho tak ponižujícího, jako je taneční maraton? Podle novely Horace McCoye postačil v době velké hospodářské krize příslib pravidelné stravy, možnost noclehu a vidina možné výhry.
Po krachu newyorské burzy v roce 1929, takzvaném černém pátku, začaly firmy hromadně propouštět své zaměstnance. Což v industrializovaném, kapitalistickém světě způsobilo naprostou katastrofu. Milióny lidí byli odsouzeny k bídě, která hraničila s bojem o přežití. A právě v tomto prostředí se odehrává příběh knihy „Koně se přece střílejí“.
Dva hlavní protagonisté této knihy - Robert a Glorie - se neúspěšně snaží prosadit ve filmovém průmyslu. Příliš se jim nedaří, tak se rozhodnou, že spolu absolvují taneční maraton („Ta strava zadarmo - to zní lákavě.“), jakéhosi předchůdce současných reality show.
V průběhu maratonu, který mimochodem může trvat i několik týdnů, čtenář sleduje Gloriinu postupnou rezignaci na život. Nedosažitelnost „amerického snu“ ji naplňuje hlubokou beznadějí. Zatímco Robertův pohled na svět by mohl klidně sloužit jako manifest francouzských existencionalistů ve čtyřicátých letech. Na rozdíl od Glorie totiž přijímá absurditu tohoto světa a čelí ji. Každý z nich tedy přistupuje k dané situace odlišně. Ale nutno říct, že Glorie svou skepsí otevřela Robertovi oči, což mělo pravděpodobně za následek, že ji ve skutečnosti zastřelil a obhájil se slovy: „Koně se přeci střílejí.“
Samotný maraton je parodií dobrého vkusu. Účastníci prodávají vlastní důstojnost, zatímco Organizátoři na oko předstírají (kvůli publicitě), jak velký mají zájem o blaho svých „děcek“. I když je všem jasné, že jim ve skutečnosti šlo jen a jen o zisk.
"V Americe nemůže zvítězit socialismus, protože chudí lidé nevidí sami sebe jako vykořisťovanou třídu, nýbrž jako dočasně indisponované milionáře". (John Steinbeck)

kuky921
30.10.2013

Velmi zvláštní příběh, film jsem neviděla, tak nemůžu srovnávat. Knížka je útlá a pěkně se čte.

Skawin
26.10.2013

Po knížce jsem sáhla, asi jako mnozí, po shlédnutí filmu. Film se mi velice líbil, tak jsem si říkala jestli knížka bude lepší.. Těžko však říci.. Film je plný napětí a energie - knížka plná myšlenek a zajímavě prolnutých dějů - proces a retrospektiva. Oběma dávám 100% ..

Firefox4
23.08.2013

Jako malá jsem viděla film a dojem z něj přetrval doteď. Víceméně náhodou jsem narazila na knihu a překvapilo mě, jak útlá je předloha k celovečerního filmu. Po přečtení už jsem se nedivila, vešlo se toho na pár stránek opravdu hodně a kvalitního k tomu.

exitus
07.06.2013

Velmi zvláštní příběh, trochu mi kniha připomínala Dlouhý pochod od Kinga - stejně omezený prostor k vyprávění, stejně absurdní soutěž. Na omezeném prostoru krásně vykreslené charaktery postav a to co vám na začátku přijde absurdní a nemyslitelné, není tak překvapivé na konci. Jak málo někdy stačí. Velmi mne také zaujalo "odpočítávání" - rozsudek vepsaný mezi kapitolami.

antragus
23.05.2013

Už dlouho jsem nezažil, aby mi po dočtení knížky přebíhal mráz po zádech. Úžasné, přesné. Občas jsem slyšel lidi srovnávat tuhle novelku se Steinbeckovými Myšičkami, ale je to podle mě trochu složitější. Zatímco u Steinbecka je celkem jasný nevyhnutelný (a poněkud ufňukaný) konec, tady to zdaleka tak samozřejmé není. Do poslední chvíle moc netušíte co se odehraje na posledních pár stránkách. Ale McCoy dokonale vystihl tu jednoduchost myšlení ve stavu totálního vyčerpání. Ve stavu kdy se vám nechce ani přemýšlet a maximum, které ze sebe dostanete je jednoduchý výběr mezi ano a ne. A je vám vlastně i jedno jak to dopadne. Hlavně, že výsledek bude jednoduchý a rychlý. Brilantní.

CheG
13.05.2013

Brilantní překlad Jana Zábrany, Poprvé jsem tu četl české sloveso "zbantošit", které jsem do té doby absolutně vůbec neznal. A Zábrana tu také používá slovo "romanciérka", které také nebylo a není běžné...

kika 13
14.11.2012

Dobrá knížka,ale žádný romantický konec.

Amaranta
14.03.2012

Kniha se mi smývá s filmem, ale nejspíš proto, že obé bylo vynikající. Taneční maratón, to byl takový mikrokosmos pro pobavení, kdy zoufalí účastníci byli vmanipulovávání do ještě většího zoufalství, které se stávalo zadostiučiněním pro odpočaté přihlížející. Dovedu si představit, že Robertovi bylo jedno, zda jeho čin někdo odsoudí - na dně absolutní únavy vždy leží odvaha a zvláštní víra v opak existence jednotlivce, tedy právě makrokosmos, kde do sebe vše zapadá, má své opodstatnění a nemá cenu se trápit s malichernostmi jako je lidský zákon.