knizni.taurus komentáře u knih

Pokud jste si stejně jako já po dočtení Kouzel rodu Thornů říkali: “já ještě nechci konec! tak vás tahle krátká novela nemůže minout. Tohle je takový jednodenní výlet k vašim oblíbeným postavám, který vás bude bavit. :)

Není to plnohodnotný příběh, jen takové pohádkové zakončení. Je tady plno vtipných scén, sarkastických přestřelek a prohloubení romantické linky. Na tu je tady kladen velký důraz, protože knížka je takové to pokračování příběhu po konci alá žili šťastně až do smrti a nikdy pak nevíte co bude dál. No tak tady vám to autorka trochu přiblíží, co pro Elizabeth, Nathaniela a Silase to žili šťastné až do smrti vlastně znamená. Ale tahle novela samozřejmě není ochuzený o nějakou tu zajímavou zápletku, a tak vás tady čeká jedno mile plnění třech úkolů.

No co víc říct, čtení jsem si užila. Krátký příběh - krátká recenze. Navíc milovníky Kouzel rodu Thornů ani lákat nemusím ne? Vy víte, že to chcete číst. Že jo? :))

2 20.01.2024

Miluju čarodějnické knihy. Takže asi nebude překvapením, že jsem s Prokletým polibkem byla moc spokojená. :) Čekám ještě teda na ten třetí díl a tedy (předpokládám) příběh třetího bratra.

Pokud čekáte nějaké propracované čarování a velký magický svět, tak to tady narazíte. Je to spíš velmi pohodové a vtipné čarodějné pohlazení. Z knihy vyzařuje pohodová atmosféra a je to takové navození na podzim a Halloween.

V tomto díle se seznámíte s Gwyn a Wellsem, které jsme už mohli potkat v minulém díle Ex na koštěti. Gwyn je střelená, vtipná, pohotová a sarkastická. Hned si ji zamilujete, pro její optimismus a energii, která z ní překypuje (taky má mluvícího kocoura). Wells je sympaťák, kliďas, který jede na té méně rozverné vlně, kdy vždycky chce udělat to správné a hlavně vše kultivovaně. Jop, tyhle magnety se prostě musí přitahovat. :))

Celé je to svižně napsané, prokládané spousty dialogů (přestřelky mezi Gwyn a Wellsem jsem si hodně užívala). Vývoj vztahu mezi dvěma tvrdohlavými čarodeji bylo zábavné sledovat a i když byla zápletka trochu průhledná a záporáka jsem uhodla, tak mi to vůbec nevadilo. :D

Celý příběh plynul přirozeně a je to tak oddechovka jak vyšitá, která vám může vykouzlit úsměv na jedno či dvě odpoledne. :)

4/5 hvězd v rámci oddechovek :)

1 20.01.2024

Než začnu s výčtem věcí, proč si knihu musíte přečíst, tak bych ráda poděkovala nakladatelství HOST, které mi poskytlo knihu v rámci #spoluprace :)

Tři svatby. Tři pohřby. Hrdinka, která své vyvolené zabijí pouhým dotykem a přesto, k záchraně svého domova potřebuje toho vyvoleného. Jaká ironie, že?

Prosím vás pokud vás nenaláka originálně znějící anotace, ani ta skvostná obálka, tak se o to musím pokusit já, protože za mě je to něco co si milovníka fantasy muže získat! :)

Skvělé postavy
Ať už se jedná o hlavní postavy, nebo vedlejší, tak jsou svým vlastním způsobem vtipní, sarkastičtí, svéhlaví, tvrdohlaví a milí (nakonec :D). Hlavní hrdinka není dokonalá, nemá zbytečný komplex té vyvolené a dokáže vnímat své chyby a snaží se je napravit. Dante je každopádně skvost téhle knihy a není možné, abyste si tohohle bručouna nezamilovali. O:)

Samé intriky a tajemno
S každou další kapitolou se dostáváte hlouběji do zákoutí tohohle fantasy světa, kdy odkrýváte jedno tajemství za druhým propojené politickým pletichařením. Co mi bylo trošku líto, bylo slabší vysvětlení zapojení bohů a jejich prokletí (jen pár vět), a fungování Alessiny moci. Tenhle svět mohla autorka trochu podrobněji rozvinout, originality tu je totiž víc než dost.

Prostředí inspirované Itálií
Hodně se mi líbilo propojení s Itálií. Najdete tady spoustu cizí řeči, které slouží hlavně pro vyjádření nějakých proroctví, které dokreslovala poselství Alessy. Pojďte se ztratit na prosluněném ostrově, kde doufáte, že hlavní hrdinka najde kontrolu nad svou mocí a zachrání vás před Skaraby.

Důležitost přátelství a romantická linka
Téma přátelství je tady skvěle zpracováno. Ta banda lidí není dokonalá, ale je svá. Baví mě to pošťuchování, hašteření, nakonec i obětování atd. Kromě toho tady je i skvělá pomalá romantická linka, kdy není nouze o jiskřeníčko.

Jedná se o duologii!
Když chvilku počkáte na druhý díl, tak vás ani otevřený konec neodradí. A taky počítám s tím, že nás ve druhém díle čeká epické finále. :)

18.01.2024

Za knihu moc děkuji nakladatelství HOST kteří mi ji poskytli k recenzi v rámci spolupráce :)

Když jsem viděla tuhle knížku, tak jsem si řekla, že tohle chci číst. Ta obálka je boží a když si přečtete anotaci, tak je to něco co vám dokáže navodit skvělou atmosféru (nejen) na Halloween. No a po přečtení můžu říct, že obsah stojí za to! Tohle byl originální příběh se stylem vyprávění pohádky s hororovými prvky ve formě oživlých mrtvol, který mi prostě a jednoduše sedl.

No a já se teď pokusím v pár bodech přesvědčit vás, proč si tu knihu máte přečíst. Tak jdeme na to:

Sympatické hlavní postavy
Neskutečně mi sedli Ryn i Ellis. Chovali se na svůj věk (žádné přemrštěné hrdinství), dělali chyby (což bylo logické, protože ani jeden nebyl přece vycvičený voják) a i přes to, že nešlo vždy vše jak po másle, tak neztráceli humor a jejich dialogy jsem si užívala.

Pomalá romantická linka
Nebyla vůbec přehnaná, postupně se dostávala na povrch a hrozně jste si to užívali a fandili jim. Nebylo to na sílu, není tam na ni kladen nesmyslný důraz, jen dokresluje zajímavé putování pro zrušení kletby.

Velšské pověsti
Ty mě dost zajímaly, protože to ten příběh pro mě dělalo originálním. Mám ráda příběhy, které jsou založeny na pověstech a legendách. Hezká poslání, která vám mohou něco předat. Taky je tady hezky zpracováno téma smrti (můžete si z knihy odnést i pár dobrých myšlenek).

Čtivost
Skvěle a svižně napsané. Krátké kapitoly ubíhali pod rukama. Možná vám občas může připadat to putování zdlouhavé (já si to teda užívala, protože to prostředí a legendy jsou top), ale ten konec určitě stojí i za cenu nějakých pomalejších pasáží.

Kostikoza.. jako pardón, ale nemrtvá tvrdohlavá koza, která vás nenechá ve štychu, je mazlíček, kterého chcete.

Jo! A je to standalone! Jupíjej. Tohle si jednou určitě přečtu znovu.

3 29.12.2023

Za knížku bych nejdřív ráda poděkovala @nakladatelstvi_rosier kteří mi ji poskytli k recenzi :)

Já bych Baladu pro Emily osobně neoznačila jako psychologický thriller, ale jako horor s prvky psychologického thrilleru. Protože já teda měla občas co dělat, abych se nebála a to bydlíme v bytě, mít barák se sklepem, asi mě klepne (já jsem ale poseroutka, který čte “feel good horory právě od třeba Darcy Coates). :D

Kniha se skládá ze tří časových linek. Linka z přítomnosti mi hodně připomínala zmíněné knihy ze série Strašidelné domy od Darcy Coates a kdyby to bylo jen o tom, tak mi to nepřijde nijak originální, ale díky linkám z minulosti - linka s malou Kamilou a její matkou a linka z roku 1945 s Němci, kteří se skrývali po druhé světové válce, to bylo něco co mě fakt bavilo, zajímalo a co mi i nahánělo hrůzu.

Díky přeskakování jsem si ale bohužel nevytvořila hlubší vztah s hlavními postavami (nějaký čas s nimi jste, začínáte je víc poznávat a pak šup k dalším lidem), i když jsem se o Kamilu a Erika nějak zvlášť nebála (malé tušení, že to bude zas dobrý mě prostupovalo celou knihou). Taky se mi uprostřed knihy zdálo, že příběh trochu upadá do takového lážo plážo tempa a nějak mě nenutila číst dál, ale ke konci knihy to už mělo grády. Propojení těch linek, strašení v domě, hrůzné činy, které se ke konci staly vše bylo napsáno tak, že jsem knihu nechtěla odkládat. Bylo mi ouzko, měla jsem husí kůži a dokonce mnou částečně prostupoval ten strach z domu. :D Budovat napětí a přenést tu hrůzu dokázala autorka skvěle.

Napsané je to dobře, četlo se to rychle, kapitoly nebyly příliš dlouhé, občas to za mě bylo sice zdlouhavější než bylo potřeba, ale konec nebyl žádné klišé a celkově byla po dočtení spokojená - za mě tedy příběh, který stojí za přečtení. Jo a atmosféra knihy je podtržena skvělými ilustracemi (tohle by mohlo být ve vícero hororových knihách).

Jo a na konci byly fotky, když je ten příběh inspirován skutečnými událostmi, což mi přišel fajn prvek navíc. :)

4 11.12.2023

Tak nevím, jak zakončení série hodnotit. První díl jsem si zamilovala, bylo to moje první setkání s dark & bully romance. Druhý díl už mi tak skvělý nepřišel, ale věřila jsem, že ten třetí bude lepší a nebyl.

Jako takhle četlo se to hodně dobře. Je to napsané jednoduše, svižně, žádné obsáhlejší věty. Přečteno to máte za chvíli, ale kámen úrazu pro mě nastal po dočtení, když jsem necítila něco..cokoliv. Nebyla jsem naštvaná, že to třeba nedopadlo podle mých představ, nebyla jsem šťastná a ani smutná, že se už se sérii loučím. Dočetla jsem, začala psát recenzi a zjistila, že mě to nechalo chladnou.

Tenhle třetí díl byl za mě takový pokus o velkolepé finále s klišé koncem, který měl asi vyvolat pocit, že jsme četli něco zkrze jen romantického. Ale to tak nebylo ten vztah ze začátku přece nebyl růžový, Aiden je pořád až chorobně majetnický a ten vztah byl (je) vlastně (trochu) toxický. Pořád se to motá hlavně o tom, jak ji chce mít ve všech polohách atd., ale tentokrát už jsem tyhle zvrhlé řečičky občas jen přelétla očima. Navíc se všechny myšlenky, pohnutky a pocity opakovaly pořád a pořád dokola.

Každopádně plusový bod a ten byl velký, jsou za pasáže ohledně minulosti. Bylo super poznat ty dva jako děti a trochu přiblížit to, proč je Aiden jaký je. Jaká byla Elsa, když byla malá, jejich pouto atd. Tyhle části mě dost udržovaly ve čtení. Nakonec i chápu, že se z Aidena postupně stalo zamilované štěně (a v konečném důsledku bylo fajn sledovat vývoj vztahu - koho by totiž zajímala romantická kniha (ať klasik nebo dark), kdyby si ti dva k sobě tu cestu nenašli. Ale

A tady je čas, kdy to NEČTĚTĚ DÁL, pokud si nechcete vyzradit konec, SPOILER IS COMING: ten konec je za mě mimo. Plus věta: “Příště ji udělám zasrané miminko. mě fakt dorazila :D. Ale jako vážně? Svatba, dům a dítě in coming. Za mě by bylo ok, kdyby to nešlo do romantických extrémů. Ale na konci jsme dostali typický konec s tím, jak jsou všichni šťastní a všichni dostali co chtěli. Tenhle dark romance příběh na konci prostě prdí duhu jako jednorožec.

asi 2,5 hvězdičky

2 05.12.2023

Za poskytnutí eknihy k recenzi děkuji @venupress :)

Kniha jako taková je rozdělená do 3 částí. V první části je jakési seznámení s příběhem, zmateně koukáte kdo je kdo (kolik že to má bratrů?), v druhé části se dostáváme do New Yorku (skvělá část) a ve třetí části graduje drama (tam se mi ke konci málem zastavilo srdce a přiznám se.. listovala jsem pár stránek dopředu, abych věděla co se stalo :D).

Takhle.. četlo se to dobře, bylo to dost návykové čtení, téma boxu mě bavilo a bylo pro mě něčím novým. Co se týká hlavních postav, tak mě hodně bavil ten vztah hlavní hrdinky s jejími bratry. Hate je bojovnice, doslova. Líbilo se mi na ni, že není nijak zdokonalována (holka cítila např. žárlivost nebo závist a přiznala si to), je to holka se svými chybami a problémy, které se snaží řešit za pochodu. Byla drzá, svá, zapálená pro to co chtěla, sarkastická, ale občas uměla být i vtipná a nakonec i milá (i když to trvalo). Robert byl takový typický (obětní) klaďas a její bratři byly 3 horké hlavy (víc řešili věci fyzicky než by zjišťovali, kde leží pravda) a jeden kliďas.

Kromě boxu, tady najdete i těžší téma: násilí. To bylo zpracováno dobře, ale myslím si, že potom to šlo do takové mafianské roviny a to už pro mě bylo trochu přepálené. Pár (přesně 2) věcí, které mi nedovolí knihu hodnotit plným počtem, jsem objevila v průběhu čtení:
1. kniha byla občas zdlouhavá (řešilo se něco stále dokola)
2. někdy na sílu dramatické (zbytečně, kniha je jedno velké drámo)

Asi ve mě příběh nezůstane delší dobu, ale na druhou stranu to byl příběh dynamický, plný tajemství, zvratů, intrik a rodinných problémů, jehož čtení jsem si užila a s klidem můžu doporučit dál těm, kdo rádi hodně dramatická rodinná pouta.

PS. Oceňuju citáty na začátku každé kapitoly a to, že fyzická kniha je fakt vyšperkovaná.

05.12.2023

Za e-knihu děkuji @humbook_blogeri :) #spoluprace

S knihami Mariany Zapaty to mám jak na horské dráze, jednou skvělé, jednou mi to nesedne a jednou, jako třeba teď, to bylo oukéj - ani špatné, ani výborné.

Problém, jaký jsem při čtení měla byla zdlouhavost. Vím, že autorčiny knihy patří do skupiny slow-burn romantiky, ale tady se téměř do 3/4 knihy nic extra nedělo. Kdyby se aspoň jeden naučil komunikovat, tak se kniha mohla zkrátit na hezkých 300 stran, které by obsahovaly vše důležité popsané záživněji. Takhle jsme ale dostali x stran Biančiného domýšlení, jak je její láska neopětována (protože ke všem signálům byla slepá). Člověk mohl Biance říct milionkrát, že s ní rád tráví čas a ona se stejně po milionté jedné zeptá, jestli mu to nevadí. :D Jakože chápu nějakou tu nejistotu, ale holka, ten chlap ti furt říká, jak je s tebou rád a ty to pořád nechápeš?

Co se mi líbilo, byl koníček/práce Biancy, natáčení vaření na YouTube bych se i já dívala :)). Líbila se mi taky její povaha, byla odvážná, držkatá a vtipná. Zac taky nestál za starou bačkoru (no ták, sportovec, milý, pozorný, hezký?), a tak mě prostě mrzí to, že nedostali trochu dynamičtější příběh, protože jako koncept (možná nápad?) to byl dobrý (sportovec a online kuchařka je dobré kombo). Friends to lovers si člověk přečte hlavně proto, že to není zas takové drámo, ale nuda to přece být taky nemusí, ne?

No každopádně je to oddechovka na plné čáře. Kniha vás nejspíš nenadchne, ale ani neurazí. Byly tam momenty, kdy jsem se uchechtla nahlas. A bavili mě vztahy s jejich rodinami a Zacovymi kamarády. Takže asi tak.

1 03.12.2023

(SPOILER) Za knihu k recenzi moc děkuji nakladatelství jota :)

No tak tohle bylo za mě boží. Už dlouho jsem nečetla knížku, která by mi tak sedla do nálady se skvělou, ztřeštěnou hlavní hrdinkou a tichým a milým hlavním hrdinou.

Fizzy je jako střela.. říká co ji na jazyk přijde, je zábavná, milá a charismatická. Bere život tak, jak přijde a dokáže okouzlit všechny v místnosti. Je to živá voda, která mě několikrát dokázala rozesmát. Connor je naproti tomu typ tichého a přemýšlivého chlápka, který se snaží myslet na následky svého jednání. Vyvrací předsudky, že jsou dokumentaristi nudní a ukazuje ženám, že ve 33 letech může být chlap zodpovědný, uvážlivý a se smyslem pro rodinu. To jsou pro Connora velmi plusové body (no a taky ta výška téměř dva metry, pevné svaly a to, že je bůh sexu - klasika :D).

Chemie mezi hlavními hrdiny přišla hned, od první sarkastické poznámky, přes společné hledání radosti až k “zakázanému ovoci během natáčení. Connor je jako protiklad k Fizzině zbrklé povaze a mezi těma dvěma to fungovalo. Na mou duši!

Tenhle příběh měl všechno. Sympatické hlavní postavy a skvělé i ty vedlejší, zajímavý příběh (pozadí reality show - why not) a reálnou romantickou linku. Když přišel v knize problém, tak jeho vyřešení nebylo hned, ale postupně se k tomu propracovali, což přidalo na opravdovosti.

MOŽNÁ MENŠÍ SPOILER: Jediná věc, která mě trošku při čtení mrzela bylo to, že mi oněch nápadníků v reality show bylo vlastně trochu líto, protože neměli šanci díky tomu, že jiskřeníčko mezi hlavními hrdiny začalo hned ze startu knihy. Na druhou stranu, milostné trojúhelníky fakt nemám ráda, takže asi dobrý. :D

Styl psaní mě bavil, bylo to svižné, střídalo se tam hodně monologů, nebyla tam žádná hlušší místa. Za mě skvělý, pohodový a chmury zavánějící romantický příběh.

4 12.11.2023

Série off campus je takové moje guilty pleasure. Jsou to totiž super příběhy, které mají vše co od NA příběhu vyžaduju - sympatické postavy, sarkastické řeči, těžké a důležité téma a pohled obou hlavních postav (ten fakt u romantických knih oceňuju).

Garret je za začátku nesympatický arogantní hokejista, kterému Hannah trochu srazí hřebínek :)) (i když jeho slovník mi přijde občas fakt neandrtálský po celou dobu knihy). Nakonec si ho ale zamilujete, klasicky totiž není takový, jaký se prezentuje. Oba si v rámci dospívání prošli něčím hrozným, s čímž si vlastně navzájem pomůžou. Romantická linka je tady fakt skvělá, i když je to jedna z těch friends to lovers (možná ze začátku hate to love), která není moje oblíbená, ale sarkasmus a popichování postav mi to vynahrazují.

No, knížku jsem četla již před delší dobou a teď knihu poslouchala jako audio, tak něco málo k audioverzi. Proč, ale vážně proč v knihách, kde je pohled chlapa i ženy, je interpretem jen žena? :/ Tohle se fakt nepovedlo (ne že by interpretka nebyla dobrá, ale části Garretta měl prostě namluvit chlap). Jo a plus počeštění jména Hannah mi fakt rvalo uši (proč ji říkají Heno, Heni atd., když v češtině je normálně Hana, nebo neměli skloňovat a oslovovat ji pořád anglicky). Btw. knihu jsem poslouchala i v angličtině a ten mužský chlap tomu prostě dodá na autentičnosti (pokud zvládáte aj, běžte do toho), protože pokud se jedná jako tady o NA s nějakými erotickými scénami, tak to vyzní bez muže fakt hrozně. :D

Každopádně je to taková new adult pohádka. Postavy jsou neskutečně sexy a dokonalé, tohle mi už v příbězích nepřijde tak atraktivní, ale na druhou stranu, občas si takovou pohádku ráda přečtu. :D

Za knihu k recenzi moc děkuji @nakladatelstvijota

Zabiják od zelené řeky je dalším počinem Ann Rule - autorky knihy Vrah po mém boku. No a jak už z předešlé knihy můžeme znát, tak se autorka dost věnuje životu obětem a zajímavostem o nich, zatímco hrůzné činy zabijáka nejsou nějak explicitně popsány.

Kniha je rozdělena do tří částí, ve kterých se postupně věnuje výčtům obětí, formování detektivní skupiny Zelená řeka (ta se s časem postupně měnila, pátrání trvalo okolo 20 let) a samotnému vyšetřování a v poslední části je samozřejmě i část o soudním procesu, který vlastně moc dlouhým soudním procesem nebyl a tak je to poměrně krátká ale za to dost záživná a zajímavá část.

V knize tedy najdete docela obsáhlou část života obětí (ať už jejich práce, vztahy v rodině atd.) a že tato část byla hodně obsáhlá bylo proto, že zabiják od zelené řeky dokázal ve svém aktivním období zabít přes 70 žen. Popisování všech obětí bylo každopádně i dost matoucí, v té změti jmen jste se nemohli pořádně zorientovat, bylo jich zkrátka hodně. A bohužel se tak tyhle části četly hůře. Naštěstí jsou tyhle pasáže protkány vyprávěním o životě samotného vraha. Jak jeho minulost, tak jeho současnost. Kdy zjistil, že ho zabíjení vzrušuje atd. Kladl se důraz na jeho obyčejný způsob života a tedy jeho výbornou masku, kterou se podařilo odhalit až po tak dlouhé době.

Taky se v knize popisuje titěrná práce policistů, kdy bylo zajímavé číst průběh vyšetřování a zároveň hrozně frustrující, protože jim vrah neustále unikal. Ann Rule podle mě i tímto textem dává najevo, že ne vždy je vyšetřování vraždy jednoduché, hodně se do toho také pletou média a policisté musí probrat hordy tipů od lidí, kteří volají s tipem, kdo by mohl být tím zabijákem. Překvapilo mě, kolik žen považovalo své bývalé manželé za možné kandidáty.

Pro milovníky true crime je kniha #musthave, já jsem byla zase spokojená, že jsem se o dalším případu dozvěděla víc.

3 07.11.2023

Miluju příběhy o silných ženách. Fascinují mě příběhy z období války, které zachycují životy obyčejně neobyčejných lidí. Kniha Dýchej za mě splňuje oba zmíněné body, a proto není překvapením, že knihu hodnotím jako tu, kterou je potřeba si přečíst. A já moc děkuji @nakladatelstvi_rosier za poskytnutí knihy k recenzi :).

Příběh je napsaný skvěle, opravdu dobře se to četlo a člověk se dokázal vžít do obou postav (příběh je teda vyprávěný Miladou). Je to velmi dojemný příběh dvou sester jejichž pouto je silnější než cokoliv jiného. Všechny problémy války jsou napsány hrozně lidsky a s respektem. Když knihu čtete, úplně na vás sálá ta atmosféra doby, která pro lidi byla opravdu zlá. Hlavní postavy Milada a Gusta jsou jako dvě strany jedné mince - jedna je ta praktická a druhá je ta bohémská. Přesto by jedna pro druhou udělala cokoliv. Líbilo se mi, že se jedná o příběh o skutečné ženě. Že jsme mohli číst o neskonalé odvaze, naději, obětavosti, ale také o nespravedlnosti, kterou byla válka protkána a o útlaku žen v umění v tehdejší době. A nejen to, kniha poskytuje takový náhled na tehdejší dobu, společenské konvence a dopady války na obyčejné lidi. Zajímavý byl příběh i samotné Milady, to jak si šla za svým snem, nechtěla se vzdát i když ji kolikrát jen házeli klacky pod nohy.

Taky se mi líbilo rozdělení knihy do několika částí. Každá část příběhu měla vlastní spád a osobnosti obou žen, které se samozřejmě přizpůsobovaly době a jen se snažily neztratit samy sebe. Gusta byla opravdu zajímavá žena, jejichž bojovnost a zároveň bezstarostnost byla okouzlující a šlo vidět, jak z ní válka postupně vysávala samotný život spolu s tou nadějí, tou bezstarostností a kuráží. Je to těžké čtení o hladu, nemocech a o snaze vlastní seberealizace. Dostanete tady ucelený příběh, který ale zahrne i životy jiných lidí v okolí těchto dvou sester a že každý měl jiný způsob jak přežít a každá postava měla nakonec svůj vlastní osud.

O malířce jsem předtím zvlášť nevěděla a tak tohle bylo skvěle přiblížení života umělců a tedy zejména jedné umělkyně v období války.

8 20.10.2023

Tohle je dobře napsaný hřejivý příběh, ve kterém si užíváte vše od stavění kavárny, přes rozmanité, milé a zvláštní postavy až po chuť kávy a pečených dobrot.

Četla jsem to poměrně dlouhou dobu ne proto, že by mě to nebavilo, ale příběh žádnou výraznou akcí nenabízí, takže knihu chytáte do ruky, když je sychravější počasí a máte chuť se ponořit do něčeho nedramatického k vylepšení nálady. Tenhle příběh totiž jede hlavně na skvěle vykreslenou útulnou atmosféru. Do svého příběhu vás zavede budoucí majitelka kavárny Viv, která se rozhodne seknout se svým dobrodružným životem jakmile poprvé ucítí a ochutná ten zvláštní gnómský nápoj - kávu. No a příběh se rozjíždí stavbou kavárny, do které postupně najdou cestu vždy přímý stavitel Cal, rázná sukuba Tandri, báječný pekař Knoflík a jeho legendární dobroty, a nakonec i místní bard Pendry. Ti všichni vytvoří gró celé kavárny, ve které potkáte spoustu dalších zajímavých lidí a jednoho laskavého kocomoura <3.

Jak už jsem zmínila, nedějí se tady žádné velké zvraty. Samozřejmě to má jakousi linku, ve které máte i jednoho zlouna a nastane tam situace, ze které se musí naše hlavní postavy otřepat, ale většinu knihy prostě jen poznáváte nové lidi, kteří si zamilovávají kávu a jí stále nové a nové dobroty.

No co mi sedlo méně, tak je romantická, která tam za mě vůbec nemusela být a kdyby to zůstalo čistě na přátelské vlně bylo by to fajn (ale není na ni kladen důraz, tak to beru). To že je to řazeno k (hodně feel good) fantasy je dáno zřejmě jen postavami z fantasy žánrů. Kdyby se tenhle příběh odehrával jako contemporary z obyčejného světa, asi by mě příběh moc neuchvátil. Na druhou stranu vám to muže ukázat, že důležité je radovat se z maličkosti, že není každý den posvícení a že nějaké chmury může zahnat jedno latéčko se sladkou dobrůtkou.

Legendy&latéčka se řadí mezi knihy na pohodové čtení, kdy nikam nespěcháte a chcete si zpříjemnit pár podzimních večerů. Mě to na zadek úplně neposadilo, ale četlo se to moc dobře. Takže tak.

1 17.10.2023

Výborná kniha. Kdo se o historii nezajímá nějak víc, tak tohle může být takový fajn způsob přiblížení historických událostí, které se u nás v Evropě staly a které by se neměly zapomenout.

Ruta píše skvěle a díky krátkým kapitolám se kniha čte rychle, i když jde opravdu o hrůzné období Rumunska. Pocity všech postav dokázala autorka zvěčnit tak, že i vám je ze situace ouzko a smutno. Taky vám téma může být blízké, protože i naše země bojovala s komunismem, cenzurou atd. Dusivá atmosféra tehdejší doby na vás hodně dolehne, tak dobře je to napsané.

Postavy jsou tady rozmanité stejně jako jejich postoj k diktátorskému režimu. Hrozně jsem si oblíbila hlavní postavu Cristina a jeho dědečka bunu. Jejich zdravá mysl bylo něco, co v těch temných dobách bylo potřeba, i když se je snažili sebevíc zlomit. Líbilo se mi jak Cristian přemýšlí a jak je odvážný, jeho dědeček byl správňacký chlap, kterého jste si hned oblíbila pro jeho upřímnost a přímost. Bylo hrozné jak tento režim fungoval a lidé žili v neustálém strachu a nemohli 100 % věřit nikomu kromě sebe. Osudy těch lidí tady nejsou hezké, diktátorský režim vám ukáže hrůzné činy, ale líbila se mi ta lidská odvaha, která je tady moc pěkně vyobrazena. Co vše je člověk ochoten udělat pro svobodu, pro své blízké a tehdy, když ho chtějí zneškodnit jen proto, že nesouhlasí se svým vůdcem.

Proč máte knihu číst? Co v ní najdete? Je to příběh o strachu, útlaku, cenzuře a nedůvěře, ale také o rodině, lásce, bojovnosti a naději. O naději, že jednou budete moct vyjít ven a nemít strach z toho, že vás někdo sleduje, o lásce ke své zemi a ke svým lidem. Je to příběh o lidskosti a o jejím nedostatku v diktátorském režimu.

Na konci jsou reálné fotografie, odkazy na zdroje ze kterých autorka čerpala a krásná autorčina poznámka. Její příběhy bychom měli číst. Tohle je má první a určitě ne poslední kniha Ruty Sepetys. Smekám před autorkou, že dokázala napsat příběh fiktivního studenta zasazeného do reálného světa tak poutavě, že knihu nebudete chtít odložit.

16 16.10.2023

“Draco Malfoy byl chlapec, který neměl na výběr. Ovládal ho panovačný otec, tlačili na něj smrtijedi, děsil se, že ho Lord Voldemort zabije. Jeho činy zkrátka nebyly jeho vlastní. “ ...... “Na place se nediskutovalo, zda Draco s určitostí ví, že je to Harry Potter. Dle mého názoru přesně ví, kdo to je. Tak proč to neřekne? Podle mě proto, že chlapec, který neměl na výběr, si konečně mohl vybrat. - T. Felton

Jsem milovník Harryho Pottera (eh, zejména filmů, ale ty knihy taky dočtu, fakt!) :D Když jsem tedy zjistila, že tahle kniha bude vycházet, tak jsem věděla, že ji číst budu. No a nejdřív si ke mě našla cestu audioverze, za kterou moc děkuji @audioteka_czsk @nakladatelstvi_prah @nakladatelstvi_rosier :)

Kniha je takovým upřímným vyprávění cesty Toma Feltona filmovým průmyslem. Vypráví spoustu historek z natáčení, z jeho konkurzů (nejen) na Harryho Pottera a hodně historek s jeho milující rodinou. Filmy o kouzelném chlapci mu samozřejmě změnili život ve velkém a tak se tady dozvídáme hodně o jeho období v době natáčení, o jeho vztazích s ostatními herci (jako prolog od Emmy Watson je na takovou dojemnou slzičku) a o jeho vyrůstání mezi staršími bratry. Tom nás neochudí ale ani o období po Harrym, svěří se nám se závislostí, se zkušenostmi s léčebnami atd.

Všechno tohle nám vypráví s pokorou. Z celé knihy je cítit vděk, upřímnost, láska. Láska ke spoluhercům, láska k filmu, láska k rodině, láska ke své postavě. A musím říct, že i já na postavu Draca budu teď nahlížet trochu jinak. :)

To, že je to namluveno dabérem Draca Malfoye (R. Škvor) to vystřelilo úplně na jinou úroveň. Máte před očima všechny ty scény o kterých mluví a toho Draca, který v té scéně figuruje. Dabér odvedl vynikající práci, vše hovořil tak, aby z toho byly znát všechny pocity Toma. Poslouchaní téhle audioknihy jsem si opravdu užila. Prostě pokud hledáte upřímnou “zpověď života jednoho herce, který se nám zapsal do srdcí, tak tohle si musíte přečíst (nejlépe i poslechnout).

Miluju. Takže už je podzim a období HP je tady. Pojďte si přečíst tuhle knihu a následně si pusťme všechny HP filmy. Platí?

12 16.10.2023

Není to retelling. Teda aspoň v pravém slova smyslu. Postavy mají mezi sebou jiné vztahy a zároveň drogy, které tady kralují, tak vám i s hezkými myšlenkami nedovolí létat. :D Každopádně autorka se příběhem inspirovala zejména v jménech a Hookovou averzí vůči tikání hodinek, jinak si tady teda Petra Pana, Wendy, Hooka a ztracené chlapce představíme v dost temnějším světle.

Za prvé, pár pozitiv. Tohle se četlo velmi dobře a stránky rychle ubíhaly. Je to napsáno jednoduše, žádné květnaté věty. Do tohoto světa taky vpadnete velmi rychle a hned se zorientujete kdo je kdo a jaké má postavení ve městě. Takže žádné velké zmatky na začátku. Taky to mělo jakýsi příběh, minulost, ze které se poté odvíjela přítomnost a budoucnost postav, jejich rozhodnutí a celkově vývoj. Je fajn, že to teda příběh mělo i docela zajímavý (protože jsou i knihy, které se takovým “bezvýznamným prvkem nezaobírají :D).

Celá kniha mi připomněla vibe knihy Zvrhlý král a 365 dní (kdyby 365 dní mělo nějaký děj). Tohle je počítám přímo dark romance a v tomhle žánru nejsem příliš znalá, ale tady mi to asi nesedlo tak moc jako třeba u Zvrhlého krále. Trochu mi přišlo, že tady sleduju cestu vraha za jeho životním štěstím a mám ho v jeho chování podporovat. :D Dostáváme tady teda něco málo z Hookovy minulosti, ale nějak mě to celé nepřesvědčilo, abych si jeho chování obhájila. Každopádně u Wendy měla i ta pohádková verze víc kuráže než tahle v temné. Ke konci už se to zlepšilo, ale nějak se nemůžu smířit s těmihle loutkami v těhle dark příbězích.

Epilog byl už za mě zas tak přeslazený, že se do tohoto světa ani nehodil a vlastně mi přišlo, že mi to má navodit atmosféru toho, že jsem četla něco echt romantického.

Asi takový průměr, četlo se to dobře, ale ničím mě to nevystřelilo ze židle.

3 07.10.2023

Takhle Já nečetla Krutého prince (určitě to napravím) :D Ale! Přečetla jsem si okrajově o čem to je a kdo je kdo, abych nebyla úplně zmatená (což doporučuju udělat všem kdo se do světa víl a Elfhame pouští poprvé).

Co se týká toho světa, tak ten mě bavil, to jak je to celé propojené a že celé je to do podrobná vykreslené, ta hra se slovy a květnatost jazyka - autorka psát umí. :) Děj nemá zas tolik akcí, ale je tam hodně intrik a pletichaření a pro ty, které baví se v tom “hrabat, je tam spousta tajemství, která můžou odhalit během čtení (ja si nechávám moment překvapení zásadně na konec a tolik se v tom během čtení nešťourám :D).

Bytosti děsně mě bavila zlomyslnost víl, to že nemůžou lhát a stejně si najdou způsob jak vás obelstít. Taky že každá víla nevypadá stejně “tuctově, ale jsou rozmanité. Hlavní postavy jsou takové, jako bych je v young adult příběhu čekala - svéhlavé, tvrdohlavé a sarkastické. No Wren postupně bere svůj život do vlastních rukou a dost se těším, jaká bude badass v dalším díle. :D Líbilo se mi taky jak byl popsán jejich vzhled do nejmenších detailů, člověk si je hned dokázal nějak představit.

V rámci příběhu nejsou žádné extra wow momenty, ale čte se to moc dobře. Děj ubíhá sice pomaleji, ale tak dopodrobna jako byste sami na výpravě byli. Konec klasicky zvrat a takový, že se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Co je jedno malé mínus. Bylo tam pár násilných scén a krveprolití, ale přišlo mi, že autorka tohle neuměla vykreslit tak, aby to nějak šokovalo nebo jak to říct. Že někdo někoho zabodl jsem brala jakože: “hm, ok, tak jedeme dál :D. V tom bych čekala nějaké teda větší asi emoce?

Každopádně jsem fakt ráda, že to bude duologie a čeká nás už jen samá akce a žádný vycpávkový díl. Za mě ty duologie mají své kouzlo.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku @humbook_blogeri v rámci spolupráce :)

Takhle Já nečetla Krutého prince. Ale! Přečetla jsem si okrajově o čem to je a kdo je kdo, abych nebyla úplně zmatená (což doporučuju udělat všem kdo se do světa víl a Elfhame pouští poprvé).

Co se týká toho světa, tak ten mě bavil, to jak je to celé propojené a že celé je to do podrobná vykreslené, ta hra se slovy a květnatost jazyka - autorka se zdá psát umí. Děj nemá zas tolik akcí, ale je tam hodně intrik a pletichaření a pro ty, které baví se v tom “hrabat, je tam spousta tajemství, která můžou odhalit během čtení (ja si nechávám moment překvapení zásadně na konec a tolik se v tom během čtení nešťourám :D).

Bytosti děsně mě bavila zlomyslnost víl, to že nemůžou lhát a stejně si najdou způsob jak vás obelstít. Taky že každá víla nevypadá stejně “tuctově, ale jsou rozmanité. Hlavní postavy jsou takové, jako bych je v young adult příběhu čekala - svéhlavé, tvrdohlavé a sarkastické. No Wren postupně bere svůj život do vlastních rukou a dost se těším, jaká bude badass v dalším díle. :D Líbilo se mi taky jak byl popsán jejich vzhled do nejmenších detailů, člověk si je hned dokázal nějak představit.

V rámci příběhu nejsou žádné extra wow momenty, ale čte se to moc dobře. Děj ubíhá sice pomaleji, ale tak dopodrobna jako byste sami na výpravě byli. Konec klasicky zvrat a takový, že se nemůžu dočkat dalšího dílu.

Co je jedno mínus. Bylo tam dost násilí a krveprolití, ale přišlo mi, že autorka tohle neuměla vykreslit tak, aby to nějak šokovalo nebo jak to říct. Že někdo někoho zabodl jsem brala jakože: “hm, ok, tak jedeme dál :D. V tom bych čekala nějaké teda větší asi emoce?

Každopádně jsem fakt ráda, že to bude duologie a čeká nás už jen samá akce a žádný vycpávkový díl. Za mě ty duologie mají své kouzlo.

Děkuji za poskytnutí recenzního výtisku #humbookblogeri v rámci spolupráce :)

30.09.2023

Za recenzní výtisk děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem četla první díl, tak jsem byla zklamaná z málo duchařských záležitostí, které vlastně přišly až ke konci knihy. Co se týká druhého dílu, tak je to ještě horší.. Kam ti duchové sakra zmizeli? Vyvolávání ďábla byla jediná duchařská momentka. Za mě to byl spíš krvák, který byl povětšinou překombinovaný a občas nedokázal udržet logickou nit. :/

Do příběhu vplouváme tím, jak dům přitahuje nejen syna Adama a Elly Henryho, ale také tři zloděje (proč mi to ale přišlo tak komické jak vloupání zlodějů ze Sám doma netuším :D ). Charakteristika postav byla fádní (výjimkou byl Henry, jehož psychologie byla v dobrém slova smyslu opravdu zvláštní a vyjímal se mezi těmi obyčejnějšími).

Určité pasáže knihy mi přišly fajn, jiné zase hodně zmatené a některé mě fakt nebavilo číst. Jako celek to na mě působilo jako když chce autor předat jednu myšlenku, ale najednou skočí na úplně jiný námět a pak se to snaží dát dokupy, aby to dávalo trochu smysl.

Co za mě bylo super je to, že se dozvídáme dost o předchozích majitelích domu a tedy o historii domu. Ale pořád jsem nějak nedostala objasnění těch různých nadpřirozených jevů. Strašidelné to nějak zvlášť nebylo, byl to spíš takový nechutný vyvražďovák. :D

No a nakonec nechápu, ale četlo se to bohužel hůř než první díl. Přistihla jsem se při tom, že některé pasáže jsem měla tendenci přeskakovat, abych se tím příběhem už prokousala. Škoda, za mě kdyby se víc držel not prvního dílu a jen se víc ponořil do duchařiny, tak by to bylo výborné. Fenton House měl co nabídnout.

2/5 hvězdiček, bohužel

Za recenzní výtisk děkuji @knihydobrovsky :)

Když jsem postupně zabředávala do příběhu, tak jsem si říkala, že něco podobného jsem už četla - Láska a jiná slova od Christiny Lauren. Každé další léto je kniha, která je v lecčem podobná, ale pořád má co nabídnout. Takže pokud máte rádi styl vyprávění třeba Colleen Hoover (ale nebojte zas tak vás to nerozloží) nebo jste už četli zmíněnou laurenku, tak by se vám tahle kniha mohla líbit.

Moc se mi líbilo rozdělení do dvou rovin - minulost a současnost. Díky tomu je příběh vždy napínavější a dynamičtější. Hlavní, ale i vedlejší, postavy jsou velmi sympatické. Bratry Florekovy jsem si oblíbila hned a Persefona si mě získala nejen svým super jménem, ale její zálibou v hororech. Když sledujete příběh z minulosti a současnosti, vždycky je tam takové to: ale no tak, oba víte, že chcete toho druhého, tak proč vám to nedochází :D, ale je fajn sledovat ten jejich vztahový vývoj od dětských let, přes teenagera až po dospěláka.

Příběh se čte moc dobře. Je to opravdu takový letní příběh, protože se většina odehrává v létě u jezera, ale je tam i ten stín toho tajemství a jednoho "heart broken" zvratu. Kapitoly jsou sice delší, ale nějak mi to ve čtení nevadilo a každou další kapitolu jsem s radostí začínala hned jak to bylo možné.

Tohle je kniha o dvou spřízněných duších, které jsou pořád jen lidmi, kteří dělají chyby nebo místo komunikace si něco jen špatně domyslí a z toho vzniká propast, kterou se snaží zacelit. Tyhle příběhy, kdy někdo potká někoho už v dětských letech a ten vztah se pomalu rozvíjí je za mě skvělý, protože celá ta romantická linka je dobře vystavěná, lehce uvěřitelná a pro romantické duše takovým pohlazením.

4,5/5 hvězdiček, na plný počet mi tam něco scházelo, ale pořád to za mě určitě stojí za přečtení

3 20.09.2023