Metcheque
komentáře u knih
Našim přátelům
Neviditelný výbor
Za každým rozbitým oknem Neviditelný výbor hned vidí novou beztřídní komunu, za každým ukopnutým zrcátkem policejního auta nové výrobní družstvo, za každou zapálenou pneumatikou novou samosprávnou továrnu.
Přitom bezhlavé nihilistické exploze násilí, jaké pamatují pařížská a londýnská předměstí, nejen že neměly žádné politické požadavky, ale prakticky ani teoreticky současná sociální hnutí neobohatily. Každopádně platí, že „revolucionáři jsou velmi často ti, které revoluce nejvíc překvapí“.
Odmyslíme-li ten revoluční romantismus, je to brilantní analýza současné situace. Více v mé recenzi.
Líný učitel – Jak učit dobře a efektivně
Robert Čapek
Čapek (možná trochu z neznalosti) píše, že učitel má ve své profesi absolutní svobodu a nemůže se tedy v případě nekvalitní výuky vymlouvat na společnost ani na vedení. V tom má pravdu. Učitel má skutečně tvůrčí svobodu - ale jen do chvíle, kdy se začne řídit radami z Líného učitele, přestane drilovat, memorovat, trestat, zadávat diktáty a domácí úkoly a nedejbože přestane parafovat sešity či zkoušet na stojáka u tabule. V tu chvíli mu začnou hodit do hodin kontroly, je jemně upozorněn na nutnost změnit svůj přístup a v případě, že si prosazuje svou, má problém. Co s tím?
Proč spíme: Odhalte sílu spánku a snění
Matthew Walker
Kniha na první pohled zaujme svou angažovaností. Autor, neurolog Matthew Walker, mimo jiné zakladatel Centra pro výzkum lidského spánku, se v knize svými postoji netají a publikace tak slouží zejména jako varování. Aneb co se stane, když budeme svůj spánek zanedbávat. Více v mé recenzi.
Komunismus (nejen) pro děti aneb jak vše bude jednou jinak
Bini Adamczak
Trolling bez valné přidané hodnoty. Jestli tohle mělo levici nakopnout, tak ji spíše pohřbilo. Kniha teoreticky ničím neobohatí, natožpak děti.
Dívka, která se ptala na otázky
NEKLAN (p)
Jeden ze slabších Neklanových kousků, přestože právě s touto knihou byla spojena dle autora velmi dlouhá a precizní práce. Některé oddíly mohou oslovit pouze nejužší okruh Neklanových přátel (rozhovor s matkou, básně syna) a jiné zase opakují témata z předchozích sbírek. Z průměru knížku zvedá jako vždy skvělý Boží deník a novinka v podobě úvahového pásma.
Malý pražský erotikon
Patrik Hartl
Tak prý kniha ze života... Cože? První polovina byla ještě ucházející, ale ten zbytek? Nesourodý rádobyvtipný guláš žánrově rozkročený mezi Beverly Hills a Pornhubem, kdy se dozvíme, že v prostředí top class vlastně každý spí s každým, mít nemanželské děti s milenkama je úplně v pohodě a všichni se tomu nakonec zasmějeme, a že bohatí a úspěšní lidé tráví svůj volný čas buď ožíráním, skupinovým sexem nebo nihilistickou destrukcí. Ano, úplně ty Petry Čechy, Pavly Nedvědy a špičkové české neurochirurgy vidím...
Ku-klux-klan: Tady bydlí láska
Katarzyna Surmiak-Domańska
Snad první kniha, kde jsem si byl jistý pěti hvězdami, aniž bych měl dočteno. Dílo ucelené, čtivé, bez hluchých míst, do jisté míry i šokující. Vyvodit z Bible, že Jehova je vlastně nácek, to je prostě úžasný doklad toho, že původní texty abrahámovských náboženství jsou napsané tak obecně, že si v nich může kdokoli najít cokoli. Každopádně po přečtení knížky pochopíte mentalitu členů a členek Ku-klux-klanu i důvody, proč v různých kontextech zaznamenával rasismus v USA růst a oblibu.
Bytosti odjinud
Arnošt Vašíček
Vzhledem k tomu, jaké prkotiny dokáže Vašíček vyplodit v rámci "paranormálních jevů v Česku", je na pováženou, zda je alespoň Planeta záhad autentická. Holt záhadologové jsou nuceni trochu přibarvovat, protože létající talíře prostě nepřistávají každý den...
Biomanželka
Michal Viewegh
Tady budu ostře ve sporu s některými literárními znalci, ale Biomanželku považuji za nejlepší autorovu knihu (přestože kritika za první a poslední hodnotné dílo Viewegha považuje konsensuálně Báječná léta pod psa).
Kniha je nadčasová, vtipná, autor byl v té době ještě zdravotně v pohodě, takže absentují mstivé citové výlevy směrem k exmanželce, má to tempo... Nadto je kniha psána jakoby ženskou autorkou, takže vypravěč je rafinovaně stylizován. Přitom autor předběhl dobu. V době, kdy Biomanželku napsal, byla biománie (ale i greenwashing nadnárodních korporací) teprve na vzestupu a ty pravé biomanželky nastoupily až se současnou generací kavárenských hipstrů, kteří si dávají výhradně biohranolky z domácího políčka v ceně tří eur za sto gramů.
Hodina děsu
Stephen King
Další z paperbacků, jimiž jsme si na chatě za temných deštivých nocí naháněli hrůzu. Tato sbírka to točí trochu do scifíčka, ale to vůbec nevadí. Napětí je v ní dokonalé.
Katyně
Pavel Kohout
Kohoutovo nejlepší dílo. Úchvatná forma (všimli jste si, jak začínají jednotlivé kapitoly?) i neskutečně satirický námět. Ačkoli o KSČ tam nepadne slovo, mezi řádky je všem jasné, na koho se ukazuje prstem.
Kytary a řev aneb Co bylo za zdí
Filip Fuchs
V podstatě první ucelené dílo o historii punku v Československu. Když to v roce 2002 vyšlo, punkeři rabovali knihkupectví! Podrobná historie kapel, texty, dobové fotky (nespoileruju moc?).
Dneska už je samozřejmě knižní trh nasycenější a v průběhu těch patnácti let vyšla řada podobných, neméně kvalitních počinů, nicméně Kytary zůstávají na piedestalu.
Politické strany ve střední a východní Evropě
Maxmilián Strmiska
Minimálně na KPES FF Univerzity Palackého povinná četba. Stručné, přehledné, dobře se z toho učí. Nevýhodou je samozřejmě neaktuálnost, protože srovnáme-li politickou mapu v roce 2003 a dnes, vše je nejrůznějšími Babiši a Orbány totálně překresleno. Ke smůle tria Strmiska-Holzer-Fiala, kteří na tradičním pravolevém štěpení politické scény postavili své politologické teorie.
Včelařství: Obrazový průvodce
David Cramp
Pro začínající včelaře obsahuje to opravdu nejnutnější, pro zkušeného je kniha zbytečná. Místo spousty rozměrných ilustračních fotek bych do knihy zařadil více včelařských rad a tipů, přece jen, o včelaření můžete psát jednu bichli za druhou a pořád bude o čem.
Vzhledem k tomu, že jde o cizojazyčný překlad, objevuje se klasický problém - začínající včelař se moc nedozví o specifikách českého prostředí; ono třeba i fungování Českého svazu včelařů by vydalo na samostatnou knihu. Autoři také často píšou o typech rámků či úlů, které se v ČR nepoužívají a o veterinárních předpisech a možnostech krajských dotací se v překladové literatuře samozřejmě také nedočteme.
Přestože český překlad byl opatřen několika "poznámkami překladatele", možná by nebylo na škodu těch poznámek do knihy zařadit víc. Takto jde spíše o obecnou popularizační publikaci, která ne úplně ideálně odpoví na otázku, jak na to.
Prázdniny s Henrim
Lydie Romanská
Druhý díl Henriho. Sbírka je trochu vylouhovanější odvar předchozí knížky Sirka Henriho Bremonda, verše jsou hodně podobné, básnicky čtenáře nic nepřekvapí. Své si samozřejmě najdou hlavně skalní příznivci literárního stylu Lydie Romanské - tedy milovníci tradiční květnaté lyriky.
Bez dcerky neodejdu
Betty Mahmoody
Zdrhnout íránskému manželovi, a ještě k tomu s dcerou, to je samozřejmě na fatwu a následné spravedlivé znásilnění ze strany bratranců a prastrýců, jak se na slušnou a konzervativní šíitskou rodinu sluší a patří!
Betty to prostě nevychytala. Odjet z USA do Íránu, kde se právě rodí teokratická diktatura, to už od začátku nemohlo dopadnout dobře. Úprk přes hory do Turecka byl proto takřka zázračnou událostí. Značka bestseller je zcela zasloužená.
Boží blud
Richard Dawkins
No vida! Konečně publikace, kde je velmi zevrubně, pečlivě a trpělivě odhalena absurdita náboženství včetně otázky morálky, důkazů boží existence, stvoření života apod.
Dostalo se mi do ruky druhé či třetí vydání, kde autor reaguje na již vzniklou debatu a snaží se řadu věcí dovysvětlit, upřesnit či poopravit. Činí tak s ironií a vtipem, ale zároveň s úctou k věřícím, což z něj v náboženských kruzích činí respektovaného soupeře.
Mínusem knihy je místy těžký vědecko-filozofický jazyk, do kterého se čtenář zamotává, není-li na četbu dostatečně soustředěný. Jinak by to bylo za plný počet!
Opuštěná společnost
Erik Tabery
Tabery umí psát, to je bez diskuse. Poměrně čtivě pojmenoval politický vývoj, který nastal po skonu Václava Havla - tedy vymizení nositele jakési humanistické tradice. Jak to ale vypadá, liberální novináři se čím dál víc rozcházejí s obyčejným člověkem, protože lidé "standardní politiku" a "masarykovské ideály" zjevně nechtějí. Není na čase dívat se na Havla a Masaryka bez patosu a idealizace? Přestat si nalhávat, že první republika byla následováníhodný vzor? Kdepak, byla stejně zkorumpovaná, klientelistická a nedemokratická, jako ta současná. Pokud v něčem na "zlaté masarykovské časy" navazujeme, tak bezesporu v tomto.
Myšlenkové proudy sdružující se kolem Taberyho jsou zkrátka často zcela vzdálené reálným životům obyčejných lidí a jejich moralizační apely mají často spíše opačný efekt - intelektuál se stává synonymem pro zbytečného žvanílka.
Anarchokapitalismus
Urza (p)
Reagovat na Urzovu knihu z pozic sociálního anarchismu by možná vydalo na další knihu, nicméně v kostce lze říci, že jde o skutečně povedené, vizuálně zdařilé a ucelené dílo o tématu, které v této podobě dosud nebylo zmapováno. To, že s řadou postulátů nelze souhlasit, je věc druhá, ale o tom už je politická diskuse - hodnocení knihy jako uměleckého díla by to nemělo snižovat. Více v mé recenzi na LaCultura.