Anarchokapitalismus
kniha od: Urza (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/372819/bmid_anarchokapitalismus-aneb-stat-je-sp-FYs-372819.jpg
3.9
116
Anarchokapitalismus – souhrnná kniha rozebírající různé aspekty našeho života ve svobodné bezstátní společnosti. Snad všichni dnešní anarchokapitalisté byli původně přesvědčeni, že není možné, aby naše společnost fungovala bez státu. Čím usilovněji však o této problematice přemýšlíme a věnujeme se jí, tím jasněji přicházíme na to, že právě bezstátní společnost je pro mírové soužití civilizace nezbytná. Urzovy texty, které píše již spoustu let, vynikají svou konzistencí a přísnou logikou. Stovky z nich pak položily základ pro vznik této knihy, jež je prvním původně českým uceleným dílem o anarchokapitalismu. Rozhodně aspiruje na to, aby jednou stála v knihovně po boku knih dalších skvělých myslitelů rakouské ekonomické školy, kteří byli Urzovi inspirací. V České republice máme až obdivuhodně silné libertariánské hnutí svobodomyslných lidí, o jehož rozvoj a propagaci se Urza velkou částí přičinil. Nyní se můžeme chlubit i autorem, jenž může být inspirací pro další generace. S obsahem Urzových textů nemusíte souhlasit, přinejmenším rozhodně ne hned. Pokud vám však dá podnět ke kritickému zamyšlení nad tím, jak některé věci fungují dnes a jaké by jednou mohly být bez státu, pak rozhodně splnily svůj účel.... celý text
Literatura naučná , Ekonomie a obchod , Politologie, mezinárodní vztahy
Vydáno: 2018 , Tereza Sladkovská
více info...
Komentáře (29)
Komentáře 29 Recenze 4
Urzu a jeho snažení sleduji přibližně 5-6 let, tudíž mnoho jeho argumentů a názorů již znám. Nicméně i tak se jedná o výjimečnou knihu, kde Urza zcela nenásilně a logicky vyargumentovává naše denní pravdy, ve kterých žijeme stát se o vše postará a je to nejlepší možné řešení, jak můžeme žít. U některých kapitol typu hasiči, bankovní systém či školství se hrozně těžce hledají protiargumenty, proč by stát měl mít na tyto služby monopol. U jiných témat by kniha zase zasloužila hlubší rozbor (např. právo, soudnictví, modely nedokonalé konkurence), tam jsem měl pocit, že témata nad, kterými se dekády hluboce zamýšlí laureáti nobelových cen za ekonomii, Urza téma dumpingu atd značně zjednodušuje. Jak říká sám Urza a ostatní bojovníci proti státnímu monopolu, nikdo nečeká, že stát přestane existovat. Ale pokud kniha aspoň trochu nalomí vícero obyvatel, kteří ve státu vidí velkého tatínka, který se o nás vždy a s nejlepšímu úmysly postará, tak bude mít kniha úžasný dopad. Koho téma zaujalo, tak doporučuji sledovat Urzův kanál a skupinu na FB Svobodný přístav. Jedinou velkou výtku bych měl ke globálnímu oteplování, říct bez jakékoliv argumentace, že se jedná o podvod považuji za velmi nešťastné. Urza sám nepatří odborníky na toto téma apriori pracuje s myšlenkou, že se jedná o podvrh. Mimo tuto mýlku považuji knihu za vysokou školu kritického myšlení.
Kdo by nechtěl zlepšit fungování státu? Anarchokapitalismus problém řeší po svém - fungování společnosti bez jakékoli role státu - tedy bezstátní společnost. Společnost bez daní, liberální a otevřená, založená na principech nabídky a poptávky. Copak o to, myšlenka na první dobrou zajímavá, ale jak se člověk prokousává jednotlivými tématy dál a dál, dojde mu, že tady něco úplně nehraje. Za mě je problémem anarchokapitalismu naprosto přemrštěný význam kapitálu (peněz) a vlastnických práv. Možná by to mělo šanci na úspěch, pokud by neexistovalo stávající rozdělení majetku, kdy bohatství světa drží zlomek lidí. Ti bohatí by v Urzově světě totiž nakonec ovlivňovali naprosto všechno - od zdravotnictví, přes školství, až po policii nebo soudy. Spoléhat v takovém systému na skutečné tržní principy a nepokřivenost nabídky a poptávky je jako spolehnout se na to, že od zítřka už budete potkávat jen samé poctivé lidi, kteří s vámi za každou cenu budou hrát jen win-win hry. Vždyť je to pro užitek všech lidí, kteří jsou všichni stejně čestní a spravedliví, že...
Tato kniha vede k zamyšlení na bezstátní společnosti. Pro mě celkem snadné si to představit, ale těžko říct jak by to vypadalo v praxi, zda by nevyvstaly problémy, které nejsou v knize vůbec uvedeny. Každopádně evoluce jde neustále dopředu a kdo ví co nám přinese budoucnost.
Ať už k anarcho kapitalismu inklinujete nebo ne, tak vám knihu doporučím. Výborné na zamyšlení nad svobodou, kapitalismem i sám sebou.
Ankap je téma, které mě trápí již nějakou dobu. Před koupí této knihy jsem viděl několik přednášek a debat s panem Urzou a po celou tu dobu mi bylo jasné, že anarchokapitalistická společnost nemůže fungovat. Od knihy jsem čekal poněkud hlubší a komplexnější pohled na tento systém, byl jsem však zklamán. Předem se omlouvám, za rozměry tohoto komentáře, ale je tu několik věcí, které nemohu nezkritizovat. Těch, které se mi líbí je málo, ale také zde takové případy zazní.
Předem musím podotknout, že je hrozně nefér – a děje se to při popisu ankapu obecně, nejen v knize – porovnávat hypotetický systém, jehož problémy nebyly nikdy zaznamenávány (sám autor je schopen najít jenom dva velice marginální příklady) se systémem, který si prošel mnohou krizí a několika tisíciletími vývoje. Ano, anarchie zde byla před vznikem států, to je pravda. A tato věta samotná nám říká, že lidstvo asi není schopno v takovém režimu existovat. Kdyby bylo, státy by nevznikly. Pakliže tvrdíme, že státy vznikly diktaturou nějaké vyšší, bohatší vrstvy (za všechny zmiňme například patricie v Římě), je třeba si uvědomit, že totéž by se naprosto jistě opakovalo a anarchokapitalismus by vlastně jenom vrátil společenský vývoj do doby před dvěmi tisíciletími.
Ale teď k jednotlivostem. Začnu tím, o čem jsem přesvědčen, že by mohlo po vzoru ankpau fungovat – stále však ve státním zřízení:
Jednak je to školství. Ač nesouhlasím s většinou toho, co pan Urza o školství v knize píše, je pravdou, že oproti tomu nepříliš efektivnímu systému, který máme dnes, by mohlo dojít k jisté diverzifikaci a možnosti širšího výběru. Ač jsem člověk, který tvrdí, že nejdůležitější je rozšiřovat – kontrolovaně a tedy nechaoticky – povědomí lidí o mnohých věcech. Je třeba brát v úvahu rozdílnost jednotlivců a jejich schopnosti, potřeby a touhy. K tomu myslím základní a základní umělecké školy nestačí.
Druhá věc, která mě napadá jako alespoň částečně pravdivá, jsou drogy. Ač považuji za vrchol idiocie požívání „těžkých“ drog, myslím, že oblast těchto regulací je hloupá. Nereguloval bych je však tak jak to dělá ankap, ale tak jak to dělá stát například s cigaretami - spotřební daň bych navýšil až někam do... hodně.
Kritiku budu směřovat hlavně na styl argumentace a psaní pana Urzy, nikoliv na jednotlivé části, na to není prostor.
Autor si opakovaně stěžuje na propagandu ze strany státu, kterou do nás tluče již ve státním školství, sám však používá citově zabarvená slova (vladař, mocnář, poddaný, atd.) čímž zaujímá postoj hanobící svého oponenta – stát. Vlastně takovou negativní propagandu.
V knize se také vyskytuje fascinující ignorace věcí, které jsou důležité. Ne důležité pro štěstí lidí, ale pro svět (tím myslím takovou tu velkou kouli; ach pardon, vlastně geoloid). Tato obecná důležitost pro přežití lidstva – neb zničíme-li například ekosystém, zničíme i lidstvo - je v ankapu potlačována právě kvůli tomu, aby byl každý sluníčkové šťastný. Nevím, to už se mi začíná pozdávat býti na hranici se zločinem… (Já vím, že „zločin“ je vlastně pejorativní označení pro porušování pravidel toho odpudivého tyrana, jenž slove se Stát!)
Zajímavé je, že podle Urzy kapitalismus (a bůh ví, že já kapitalismus mooc rád, takže nic proti němu) řeší úplně všechno a všechno se točí jenom kolem volného toku kapitálu a volný tok kapitálu je vše na čem záleží. V čem je to myšlenka špatná jsem naznačil výše, zde se chci pozastavit nad tím, že Urza podezřele často podceňuje moc kapitálu. Tedy jeho schopnost korumpovat a kazit – ankap tak tedy spoléhá ve společnosti volného kapitálu na čest lidí. Slyšíte to? Čest! Lidí! To je velice odvážná myšlenka, jen co je pravda.
Urza za svůj nejsilnější argument považuje „morálku“ a naprosto ignoruje nekonkrétnost tohoto termínu a to, že každý člověk – doslova každý – chápe morálku jinak. Já například považuji za nemorální, cituji: „Se stejnými úvahami se lze setkat například ve zdravotnictví (lidé předpokládají, že cena nějakého zákroku je fixní a rovna současným nákladům; vůbec neuvažují, že zákrok by měl být prováděn levněji – ač třeba méně kvalitně).“ Zde je říkáno de facto, že je v pořádku, aby byli lidé mrzačení nekvalitními zákroky. Což je fascinující i z ekonomického hlediska, protože nevidí situaci, ve které je to efektivní…
Zde končím, ještě jednou se omlouvám za délku komentáře, ale musel jsem se někde vykřičet. Zmiňuji zde téměř vše, co na mě působilo možné, či pozitivně a snad jenom setinu toho, co se mi na knize, nebojím se říci, hnusilo. Upřímně pro mě kniha byla celkem vzatu zbytečným čtením, nenabízí nic nového, jenom jednu a tutéž „argumentaci“ stále dokola. Musím souhlasit s několika níže komentujícími, že svět ankapu je velice děsivou noční můrou.
Poznámka po několika letech: čtu zrovna jednu z knih, ně které se mistr Urza rád odkazuje - von Misesovo Lidské jednání. A už pomalu vidím problém, ke kterému zde došlo - Lidské jednání je prakticky pozůstatkem osvícenství toho druhu, který většina filosofů 20. a 21. století odmítla. Proč? Protože bylo naivní, inherentně zlé a totalitní. Jsem teprve na začátku von Misesovy knihy, ale osvícenství je tam očividné. To se mi nelíbí.
Knihu považuji za velmi povedenou a rozhodně obsahuje pokud nic zajímavé myšlenky. Například ve školství s ankapem naprosto souhlasím. Pokud si dáte tu práci a nastudujete si i rakouskou ekonomickou školu o které Urza často mluví zjistíte, že věci v knize opravdu dávají smysl (alespoň na teoretické úrovni).
Knížku bych například dal k dispozici i ve školách, aby si děti v případě zájmu mohli stát kriticky a nestraně posoudit z více pohledů.
Pekný úvod do problematiky anarchokapitalizmu, libertariánstva, slobody jednotlivca.
Fuj. Při čtení knihy se mi dělalo zle. V Urzově světě bych fakt žít nechtěl a nepřál bych to ani nikomu jinému.
Za mě největší knižní zklamání a vyhozené prachy na startovači.
Vždycky když jdu s přítelkyní na výlet do přírody, tak si říkám jaké by ty výlety asi byly v Urzově světě, kde všechny pozemky jsou v soukromých rukách. Kam všude bych se vůbec nedostal, co všechno by bylo zastavěno dravými boháči jejich luxusními baráky a jak bych musel používat aplikaci pro mapy ne jen pro zorientování kam zrovna jdu a kde je co pěkného, ale taky zároveň pro zjištění po pozemku nebo chodníku jakého člověka zrovna kráčím a kterému za to zrovna musím platit pomocí chytrého telefonu. Tohle byla skutečně vize autora. Člověk si i oddechne, že žije v systému jakém žije. Samozřejmě je vždycky co vylepšovat, ale Urzův svět zní spíše jako noční můra, než zajímavá utopie.
Koho zajímají alternativy k dnešnímu systému tak doporučuji "Utopie pro realisty".
Koho zajímá reálnější interpretace dnešního "špatného" světa, tak doporučuji "Faktomluva".
Zajímalo mě, jak vypadá kniha, na jejíž vznik se ve sbírce vybralo 2,7 miliónu. Po prvních pár kapitolách jsem uvažoval, zda ze mě nebude Anarchokapitalista. Bohužel druhá část knihy popisuje neživotaschopný konstrukt fungování soudnictví, policie a armády. Rozhodně zajímavé ke čtení, nikoliv však k životu. Tři hvězdy jsou především za první půlku knihy.
Pokud si dobře pamatuji z minula, kniha je většinovou kompilací (upravených) Urzových textů, které dosud visí na D-FENSu. Rozhodně krok dobrým směrem, ne všichni hledají četbu na netu. Co se týče vlastní knihy, nezbývá mi, než dát palec hore. Svět anarchokapitalismu by byl velice zajímavý, skutečně by mě zajímalo, jak by v reálu vypadal. I když bych byl spíš pro než proti, myslím, že se jedná o utopii. Nedokážu si představit, že by se podobný (byť mírový) přerod kdy mohl uskutečnit.
Knihu jsem koupil osobně od Urzy po jedné z jeho přednášek, nějakou dobu po tom, co jsem se začal zajímat o anarchokapitalismus. Bylo to díky sérii přednášek a rozhovorů, které jsou volně dostupné na Kanálu Svobodného přístavu. V knize se stejně jako v přednáškách dočkáte srozumitelného, ale chytrého popisu různých ekonomických principů, poté jejich dovedení do důsledků, které jsou na knize právě to nejzajímavější.
Považuji toto dílo za vizionářské; ať už máte společnost v jakémkoli stádiu, vždycky se v ní najde někdo, kdo se kouká na věci trochu jinak a přináší myšlenky, co jsou v ní většinově odmítány. Velice často se tito lidé sice mýlí, ale i tak mají velký podíl na její transformaci - už jen z důvodu, že učí lidi se podívat na věci z více úhlů pohledu a připravují podhoubí pro případnou změnu. Jen čas ukáže, zda tito lidé měli, nebo neměli pravdu. Za jednoho z takových lidí považuji Urzu, neboť právě on vydal v Česku první knihu na tak neobvyklé téma.
Jednalo se o velice inspirativní čtení, kterého nelituji. Pomohlo mi lépe si uvědomit, že propaganda nebyla před padesáti lety, ale je i dnes, takže jsem nejspíše pod jejím vlivem a automaticky si cenzuruji názory lidí, jako je on. Jako zajímavé mně také přijde, jak jednoduše dokázal svou analýzou a pokládáním jasných a srozumitelných otázek vyvrátit princip socialismu.
Pro znalejšího člověka to pravděpodobněji bude spíše opakování, ale i tak zajímavé shrnutí principů a myšlenek anarchokapitalismu. Doporučuji však přečíst každému, kdo se o tuto problematiku zajímá a kdo o ní třeba nemá nastudovaného zase tolik. Přistoupíte-li k ní s otevřenou myslí, je klidně možné, že tato kniha o něco posune Váš názor; jako se to přesně stalo u mě.
Stručné, výstižné, precizně vyargumentované a graficky vydařené. Opravdu se jen velmi těžko hledají nějaké argumenty, proč by ta která oblast života bez státu nefungovala (a to včetně těch "nejkontroverznějších" částí, jako soukromé soudnictví...) Knihu považuji za záživnější než Urzovy přednášky dostupné na YouTube, které mi přijdou zbytečně zdlouhavé. Občas je v knize nějaký menší úlet, např. "fáma o globálním oteplování" a některé myšlenky se až příliš často opakovaly, skoro mi přišlo, jako by Urza nepředpokládal, že lidé budou čist knihou celou, od začátku do konce. A ještě drobnost - strašně mi iritovalo to velmi časté uvozování vět pomocí "Inu" :-)
Jednoduše a srozumitelně Urzou přednesená teze anarchokapitalismu se dobře čte a pochopí ji i ten nejhloupější čtenář (replika z Mumínků) :)
V knize jsou docela podrobně rozebrány jednotlivé aspekty společnosti za „vlády“ anarchokapitalismu, založeném na neagresi a soukromém vlastnictví všeho, a to od školství a vzdělávání přes zdravotnictví, veřejné prostory včetně silnic až po bezpečnost a obranu před vnějším nepřítelem. Všechno by fungovalo mnohem lépe bez zásahů a péče státu, který vše jen komplikuje, případně pokazí. Jo, já souhlasím. Zklamalo mě jen autorovo přesvědčení, že globální oteplování je vymyšlený blud. Bohužel není. Jinak doporučuji k přečtení, na mnoho věcí získáte jiný pohled, který by vás, i když jste třeba otevření a nelpíte na roli státu, předtím ani nenapadl.
Reagovat na Urzovu knihu z pozic sociálního anarchismu by možná vydalo na další knihu, nicméně v kostce lze říci, že jde o skutečně povedené, vizuálně zdařilé a ucelené dílo o tématu, které v této podobě dosud nebylo zmapováno. To, že s řadou postulátů nelze souhlasit, je věc druhá, ale o tom už je politická diskuse - hodnocení knihy jako uměleckého díla by to nemělo snižovat. Více v mé recenzi na LaCultura.
Čtivá příručka kritického myšlení, která pomocí racionálních a logických argumentů vyvrací potřebu státu. Osobně je mi libertariánské myšlení blízké a kniha mi pomohla v ujasnění některých osobních vnitřních rozporů.
Anarchokapitalismus představuje mírumilovný směr. Nicméně já se nemohl ubránit pomyšlení, že efektivní libertariánská společnost může být i hodně krutá a není v ní místo pro slabé.
Tak jako tak 5/5. Dlouho mě nic tak nezaujalo.
Jak kdyby to napsal Klaus ml. spolu s Machem... čekal jsem nějaké převratné a novátorské myšlenky ohledně řízení státu. Ale vyklubala se z toho pseudolibertariánská banalita. Autor má nejspíš hluboký deficit v základních filozoficko-politických znalostech. Jen v kostce - jednoznačně personifikuje stát na TO - despotické zlo; opomíjí, že stát je formou společenské smlouvy - lidí, kteří v něm žijí, a jejíž forma podléhá neustálému vývoji a že těchto forem je v současné době nepřeberné množství. Nahradit principy vedení státu zavedením čistého kapitalismu je jako navrhovat, aby jsme se vrátili do jeskyní... možná to je ta anarchie. Prostě pohádka pro libertariánské fantasty.
Té knize lze samozřejmě i něco vytknout. Urza mě příšerně dráždil (dle mě) nadbytečným užíváním slova "inu". Taky bych velice ocenila, kdyby v knize byl seznam literatury, která je v ní doporučována a já to nemusela zpětně hledat.
Tady ovšem má kritika končí. Pokud jde o samotné sdělení jsem nadšena. Kniha je psána čtivě a lidsky, vše lze pochopit, aniž by člověk musel být odborník na politiku nebo ekonomii.
Neumím dohlédnout, jaké praktické potíže by mohly nastat v případě, že bychom začali v Anarchokapitalismu žít, ale i přesto bych mu dala přednost před státním uspořádáním, ve kterém žijeme dnes.
Dovedu si představit, že pro většinu lidí to bude šok - najednou vstřebat tolik nových způsobů uvažování, ač ve skutečnosti jde stále jen o jeden. Čím více jsme svobodní, tím lépe se nám žije.
Je dobře, že kniha vznikla a budu ji šířit. Měli bychom si uvědomit, že jen proto, že něco je dlouhou dobu zvykem, neznamená to, že je to pro nás dobré či dokonce nejlepší.
Očekávám, že jeden z argumentů proti bude, že bez ochrany a regulací státu může docházet k většímu násilí na nevinných obětech. Pro tyto lidi mám jeden vzkaz - otevřete oči.
Podívejte se třeba na dokument "Before I Met You" (http://beforeimetyoufilm.com/sk/) či čtěte příběhy žen, které se za zavřenými dveřmi porodnic v ČR i SR nemohou bránit a je na nich pácháno násilí, jsou porušována jejich práva a společnost zkrátka jen zavírá oči nebo dokonce ještě nadává těm poškozeným ženám.
Ne, opravdu to není dnes růžové natolik, abychom si stát měli hýčkat a netoužit po žádné změně. Líbí se mi, že Urza nikoho nepodněcuje k násilí a chápe, že ke svobodě lidi přinutit nelze a je to vnitřní vývoj každého jedince.
Zeptejte se svého srdce a svojí duše, zda-li chtějí svobodu a nebo žít v byrokracii, která většině z nás jednoduše brání snadno dosahovat svých cílů.
Min 2/3 vydělaných peněz si pod pohrůžkou násilí nárokuje stát. Běžně tomu říkáme daně a většina lidí se nad tím nepozastaví. Kniha nabízí zamyšlení, zda je chování státu etické nebo dokonce horší než mafiánské praktiky, vzhledem k pravomocem, které stát nad námi má.
Kniha je stručný, ale ucelený pohled na svobodu člověka díky volno-tržnímu hospodářství bez zásahu státu. Pokládá si otázky, a současně nabízí odpovědi, zda by veřejné služby jako školství, zdravotnictví, justice nebo třeba i armáda nefungovaly daleko efektivněji právě na volném trhu bez restrikcí a jakéhokoliv omezování.
Knihu rozhodně doporučuji, je čtivá a k pochopení i bez ekonomického vzdělání.
Urzu sleduji i na youtube, kde jeho přednášky prolínají zajímavé diskuze během výkladu a jsem potěšena, že zde máme osobnost, která tyto myšlenky a postoje umí předávat dále. Enjoy *
Miluji tuhle knihu pojednávající o společnosti, jež evolučně překonává stát na základě schopnosti uvažovat logickou dedukcí. Z českých autorů na tomto poli bezkonkurenční. Hodně mi to obohatilo život.
Konečně se mi podařilo sehnat tuto ojedinělou knihu a hned i přečíst. Jde o publikaci, která přináší úplně jiný pohled na svět ve kterém žijeme. Celé poselství knihy, které je obsaženo v každé kapitole, vysvětluje proč je dobrovolnost lepší než donucení.
Zvláštní hodnocení dvou nových čtenářů registrovaných ve stejný den galtalex666 a artom, kteří zde byli poprvé a hned takové odsouzení. Napadá mne, že jde o účelovost a knihu ani nečetli.
Skvělá kniha, která již na začátku skrze krátké příběhy ilustruje největší problem dnešní společnosti, a to existenci vyjímek k „univerzálním“ pravidlům. Společnost neakceptuje zločiny typu okradení na ulici, ale jakmile dojde o krádež v podobě zdanění, tak jí to už tolik nevadí a často se setkáváme s případy, kdy je voláno po daních vyšších po boji proti neplatičům datí. Tato šedá místa, u kterých vyypínáme naše kritické myšlení, považuji za významnou hrozbu pro budoucnost svobody jednotlivců.
Přesvědčí tato kniha etatistické jedince, že bezstátní spolenčost je jak z etického, tak ekonomického hlediska tou nejlepší alternativou? Pravděpodobně ne. Nezbývá mi doufat, že kniha nahlodá část etatistových myšlenek , které mu byly naočkovány v průběhu jeho “vzdělávacích” let, a že ho zvědavost dovede k dílům od autorů jako je Rothbard, Mises, Hayek, Block, Hoppe nebo Molyneux. Cesta k prozření není snadná a zabere čas, spousty času, avšak objevování pravdy za to stojí. Velké díky Urzovi za objetování tisíců hodin pro boj za svobodu. Věřím, že tato kniha je jen začátek.
Jako sbirka argumentacnich faulu zajimave. Jako vize lepsiho usporadani spolecnosti spise desive. Urza by si mel predevsim dostudovat zakladni historicka fakta, pokud jimi chce argumentovat.
Skvělá knížka plná zajímavých myšlenek, jak by fungovala bezstátní společnost.
Člověk se nejprve myšlenkám nějak brání a když se zeptá sám sebe proč, tak je to kvůli:
a) ve škole nám říkali něco jiného
b) strach z neznámého
Knížka dává perfektní smysl. Je logická. Doporučuji přečíst všem, kterým není společenský život lhostejný!
Hodně mne to zaujalo. Celá tato myšlenka přesně koresponduje s mým názorem (který jsem si po dlouhých letech jako státní zaměstnanec a spolupracovník podnikající manželky) na úlohu státu v našem životě utvořil. Dospěl jsem k tomu, že státní aparát, deklarovaný jako pomocník občanů v jejich nelehkém putování životními nástrahami, je přesným opakem jeho funkce. Stává se jakousi mocenskou silou, která pouze tvrdě vyžaduje dodržování regulí, které úzká skupina lidí vymyslí (mnohdy s vidinou vlastního prospěchu), a které je schopna změnit ještě před účinností původních znění. Občan se tak stává otrokem státu, který je schopen své zákony vyžadovat až do úplného zničení občana, který se podle státu nechová v intencích jimi vyhlášených zákonů.
Kniha jenom podpořila to, co normálně uvažující člověk už dávno poznal nebo tušil.
Já to shltla. Ale asi jen proto, že jsem skoro u každého tématu v duchu vykřikovala: jo! protože se to shodovalo s mou vlastní filozofií a nemusela jsem procházet tím obrovským šokem, že všechno, co mě do teď naučili, je blábol. Teď už jsem si jen užívala, jak je to pěkně shrnuto.
Kniha je stručná - takže jako základní seznámení a otevření očí super. Ovšem to má to úskalí, že člověk stá(d?t?)ní to hned zahodí, protože se lekne. A ono je vážně těžký hned do toho v naučeném obranném reflexu nekopnout a alespoň si připustit, že by na tom mohlo něco být. Kdybych tuhle knihu dostala do rukou třeba před deseti lety, byla bych první, která by křičela, jakej je to canc.
A co že mě tak změnilo? Důsledky. Vždycky jsem byla poslušná holčička a fakt jsem věřila, že naši a učitelé a systém ví, co je pro mě dobré. Dávalo to smysl - byli starší, zkušenější, a kdyby nevěděli, tak by přece nemohli učit a vládnout, ne? A jasně, že abych mohla něco dělat, musím se nejdřív naučit, jak na to, to je přece logický.
Ve škole navíc stačilo tak málo: naučit se odříkat to, co učitel chtěl slyšet. Některé věci jsem nechápala, napadala mě spousta otázek, ale nikdo mi na ně nedokázal odpovědět a já neměla sílu se v tom šťourat, protože jsem musela splnit spoustu povinností, abych školu dokončila a mohla jít pracovat.
Po státnicích jsem nešla slavit, ale spát, jak jsem byla vyfluslá. Tolik úsilí kvůli tomu, abych si nakonec vytáhla Trvale udržitelný rozvoj, kterému jsem nerozumněla, ale dokázala jsem ho okecat tak, že jsem dostala béčko. Ne, fakt jsem ani neměla moc radost.
A že bych s tím slavným diplomem našla práci? I kdeže. Realita najednou byla úplně jiná. Znalosti ze školy mi byly k ničemu. Myslela jsem, že já jsem k ničemu. Že můj vztah je k ničemu. Všechno bylo na nic.
Přeskočím do současnosti. Podnikám. V oboru, který jsem nestudovala, ale který miluju. O kterém jsem předem nic nevěděla, ale který mi každý den dává možnost se něčemu naučit. Ne, že bych si svoje chyby úplně užívala, ale vím, že se nedějí jen tak a můžu si za ně sama, což mi dává i úžasnou možnost se jim příště vyhnout. Život je krásnej. Lidi jsou fajn. Já za něco stojím - a tahle knížka mě přivedla na myšlenku, že jsem vlastně ještě šikovnější, než jsem si myslela, protože dokážu být v zisku i přes to, kolik peněz posílám zbytečně bůhví kam.
A proč zbytečně? Jeden příklad za všechny: V úplném začátku jsem si pro obchod pronajala prostory od města. Cena byla tabulková, čili nižší, než tržní, smlouva na pět let, a já si pískala, jak jsem se cítila v bezpečí. Sice jsem si tam musela spoustu věcí opravit a udělat, ale co - za ty prachy...
A pak město začalo s rekonstrukcí domu. Když jsem si - čistě ze zvědavosti - prošla stavební projekt, zjistila jsem, že mi budou dělat nové výlohy, což zahrnovalo ubourání kusu zdi. Proč ne, větší výloha je super, že jo. Ale já pod okny měla topení a o nějakém novém způsobu vytápění se projekt nikde nezmiňoval. Žhavila jsem hned drát, že tomu nerozumím a oni se chytali za hlavu, jak to, že na to nikdo nepřišel předtím. Ale ať se nebojím, že to určitě vyřeší.
Přišla dobře desetičlenná delegace a začala řešit. Ale místo, aby řešili, jaké topení a kam mi dají, dohadovali se, čí je to vina a kdo s tím teda bude něco dělat. Když už je něco napadlo, bylo to tak nesmyslné, že by mě to po pár měsících provozu zlikvidovalo.
Zkrátka - oni dělali svou práci tak blbě, že v soukromém sektoru by měli hodinovou výpověď, ale já byla ta potížistka, která nejdřív vůbec rejpala do hotovýho projektu a pak měla hemzy, když přišli s nápadem :-D
Kdybych nemusela živit tyhle koumáky, mohla jsem od začátku platit větší nájem u někoho, kdo by se mi o prostory opravdu staral (což přesně mám teď a spokojenost je vzájemná - pan domácí je rád, že jsem stabilní nájemník a vychází mi vstříc, já zase platím pravidelně a zavčas hlásím problémy. Totál symbióza.)
Nebudu o sobě od teďka tvrdit, že jsem anarchokapitalistka, protože mi to přijde omezující a já si ráda nechávám prostor pro změnu, ale ano - dost se s touhle filozofií ztotožňuju. Jen je škoda, že to má tak složitý a pro někoho odstrašující název. Stačil by mnohem jednodušší: Život.
Štítky knihy
česká literatura ekonomie anarchismus kapitalismus liberalismus politologie Rakouská ekonomická škola libertarianismus anarchokapitalismus
AnarchokapitalismusKniha Anarchokapitalismus je v
| Právě čtených | 7x |
| Přečtených | 132x |
| Čtenářské výzvě | 9x |
| Doporučených | 14x |
| Knihotéce | 37x |
| Chystám se číst | 53x |
| Chci si koupit | 23x |
| dalších seznamech | 3x |