Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

„Když se do bílé polevy dostane byť jen jedna kapička jiné barvy, už nikdy nebude sněhobílá. S lidmi je to stejné.“ Takto učí královna Ku-klux-klanu malé děti, jak správně připravit vánoční dort. Co je to vlastně Ku-klux-klan a jak je vůbec možné, že myšlenky nepatřící do 21. století jsou stále živé a v rozkvětu? Děsivé obrazy hořících pochodní a bílých hábitů totiž nepocházejí ze středověku, jsou poselstvím dneška. Odpověď hledá polská reportérka Katarzyna Surmiak-Domańska přímo na sjezdu Ku-klux-klanu ve státě Arkansas, kde tuhle extremistickou organizaci prozkoumala zblízka. Protože právě tady se tahle „bílá organizace“ před sto padesáti lety zrodila, tady vycházely pohlednice připomínající lynče Afroameričanů a tady i dnes můžete v lesích potkat postavy s pochodněmi zahalené do bílých kukel....celý text

https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354390/big_ku-klux-klan-tady-bydli-laska-J7G-354390.jpg 4.5302
Žánr:
Literatura faktu, Historie, Žurnalistika, publicistika

Vydáno: , Absynt
Originální název:

Ku Klux Klan: Tu mieszka miłość, 2015


více info...
Nahrávám...

Komentáře (66)

Kniha Ku-Klux-Klan: Tady bydlí láska

0942
07.12.2021

Přestože mě kniha bavila a většina pasáží byla zajímavá a čtivá, myslím, že to úplně nedosáhlo potenciálu, který tato kniha měla. Na můj vkus až příliš zbytečně moc historie o KKK a příliš málo rozhovorů s jejich členy a ex-členy, navíc dělané moc povrchně, většina z toho spíše vyzněla jako small-talk než jako reportáž hodna knihy, ale zase chápu, že členové KKK si musí dávat pozor, co kde řeknou. Řekla bych, že Jon Ronson ve své knize Them odvedl během jedné kapitoly věnované KKK lepší práci, přesto myslím, že za přečtení to stojí.

memphisz
04.12.2021

Velmi dobrá reportáž nejen o lidech z Ku-klux-klanu, ale také o historii rasismu v USA, lynčování, pogromech a následném boji proti rasistickým institucím.

Rozhovory s členy jedné současné buňky klanu odkrývají složité pozadí lidí žijících v nejvíce protestantském regionu Ameriky, které většina Američanů považuje za zpátečnické burany. Klan často loví ve vodách opuštěných nebo zavržených lidí bez vyhlídek. Činí tak prostřednictvím pastorů, kteří v náboženském vytržení hlásají na svých show bílou nadřazenost a ohrožení bílé rasy, čímž si zároveň vydělávají značně velké obnosy.

Většina členů Ku-klux-klanu dnes již nechce jít věšet menšiny (a fotit se u toho, jako jejich předchůdci), spíše chtějí ve svém přesvědčení vychovat své děti, aby ty mohly předat odkaz zase dále. V odkazu, který se snaží uchovat, je čistota rasy, nadřazenost bělochů a až fanatická víra v protestanskou verzi Boha.

Škoda, že se v závěru autorka pouští do zbytečných soudů o policii (resp. do relativizace policejního profilování a násilí), které s tématem přímo nesouvisí. Jinak by to bylo za pět hvězd.


changaj
02.12.2021

Čtivá reportáž o temné stránce americké historie. Autorka se dokázala přiblížit myšlení současných (i bývalých) představitelů Ku klux Klanu a zprostředkovává jejich pohled na věc. Záležitost se tak stává jaksi více srozumitelná (ale ne obhajitelná). Staletí trvající křivdy prostě nejde vymazat "jenom" zrušením otroctví, formálním zrovnoprávněním, ani jiným jednoduchým způsobem. Kyvadlo se zákonitě vychýlí na druhou stranu. Se svou porcí viny i křivdy se musí Američané popasovat tak, jako se o to snaží více či méně úspěšně i jiné populace, včetně Němců, Turků, Čechů, Romů a mnohých a mnohých a mnohých dalších...

Pavlaj
10.11.2021

Čte se samo, napínavé a podnětné od začátku do konce. Nejen že kombinuje historii klanu se současností, ale obecným popisem života a tradic amerického Jihu uvádí rasismus do širších souvislostí. Překvapila mě ta obrovská míra beztrestnosti, která je s lynčováním spojená, jak se zločiny páchaly ne pod kápí, ale veřejně, jak jsou zachycené na fotkách, přesto je nikdy nikdo nestíhal. A konečně taky vím, proč je „blackface“ pro Afroameričany tak urážlivý. Na historickém kontextu prostě záleží. U blackface, u klekání při hymně, u BLM, u všeho.

rarášek
17.10.2021

Moje druhá reportážní knížka a opět jsem hodně spokojená. Líbilo se mi, že jsem mohla nahlédnout do myšlení členů KKK a taky do samotné historie. :)

Nia ^^
07.09.2021

Celá tahle problematika je jeden začarovaný kruh. Dnešní KKK se sice zdá jako neškodná organizace, nicméně už jeho existence potvrzuje fakt, že (skrytý) rasismus tu s námi ještě dlouho bude a nejspíš ani do budoucna jen tak nevymizí.

jaroiva
21.07.2021

Tak dlouho už to Amerika řeší a zdá se, že se až tak moc neposunula. Knížka dost dobře popisuje, proč je situace tak složitá.
Obávám se, že rozšíření problému na celosvětovou úroveň, viz. dnešní nesmyslné aktivity typu BLM, klekání a omluvy za to, že jsem běloch, exemplarní tresty ve fotbale za nadávku, přejmenování knih typu 10 malých *** od Agathy Christie,... vyřešení situace nepomáhají, naopak ještě více se tím podporuje skrytý rasismus i v lidech, které by dříve nějaké rasistické názory ani nenapadly.
Nabyla jsem dojmu, že USA se ani neblíží k nějakému vyřešení a tak to raději hodíme ještě do Evropy.
Máme se na co těšit, zdá se.

martin č.
25.06.2021

Velmi dobrá knížka. Ne proto, že by mi přinášela vysloveně nějakou novou převratnou informaci, ale proto jak dává problematiku složitého soužití amerických bělochů s barevnými (nejen černochy) velmi dobře do historických souvislostí a kontextů. Můj názor na KKK před přečtením této knížky asi nejlépe vystihovala Tarantinova scéna z Nespoutaného Djanga a po přečtení...vlastně taky. Jsou to nevyzrálí šašci, co potřebují hrát nějaké divadlo, aby si honili ega. Dnes už naštěstí spíš neškodní. Horší mi přišly popisy lynčování většinové "spravedlivé" společnosti.
Což všechno neznamená, že s černochy nejsou problémy, a že to soužití není ohromně složité. Americe to nezávidím, jen jí přeju, ať se s tím problémem vyrovnává co nejlépe k prospěchu všech bez ohledu na barvu pleti a vyznání.

Jinak ten reportážní styl se četl velmi dobře, po delší době další knížka, kterou dávám pro silné téma do "doporučených".

PS: Kdyby autorka svou knihu napsala o pár let později, mohla přidat ještě kapitolu Floyda a "Black lives matter" A to tu máme dnes večer rozsudek (pod jehož dojmem píšu tyhle řádky) - ty vogo 22 let pro toho expolicajta. Jo, dějiny postupují ode zdi ke zdi a Amerika je už dnes do značné míry na druhé straně zdi než byla dlouhá staletí ještě někdy do 80tých let.
Jasně, F. zaklekli naprosto nepřiměřeně a surově, o zabití šlo bezesporu, ale 22 let? To je víc než zmrd Brejvik. Trest v Evropě na úrovni vraždy. A nevěřím, že i když se policajt zachoval krutě, idiotsky a na konci zabil, že při svém "zákroku" chtěl Floyda "zavraždit". Čtu jako tak, že "záleží na tom" že zabitý byl černoch a policajt běloch. Asi to tak být musí. Černoši byli drcení 200 let, to kyvadlo musí na druhou stranu. Mají před sebou ještě dlouhou cestu, než se zastaví.

Na toto téma doporučuji velmi dobrý film "Jednej správně" (1989)

EDIT: uznávám, že názor na výši trestu za smrt Floyda je na polemiku, mohlo hrát i významnou roli, že dotyčný byl policista a měl teda situace umět řešit bez afektu i to, že USA mají systém nastavený prostě jinak.

1