memphisz komentáře u knih

Všem sráčům navzdory je víc než jen kniha válečného reportéra, jehož ani tak nezajímal posun vojsk jako spíše osudy lidí. Jde o soubor reportáží, esejů a komentářů k bosenské válce, o které se už příliš nemluví. Jan Urban byl výborný publicista, který dokázal postihnout válku z nejrůznějších úhlů a umně do textů zapojoval výpovědi místních. Jeho texty jsou velmi osobní a nedrží si odstup, což může někoho odrazovat. Díky tomu ovšem na druhou stranu vzniklo syrové reportážní svědectví o etnické válce dřívějších sousedů.

Urban jasně stojí na straně Bosňáků a to z jednoduchého důvodu - bytostně odmítá etnický nacionalismus, který se v rukou Srbů a Chorvatů (v jejich snění o Velkém Srbsku a Velkém Chorvatsku) proměnil v genocidu.

Stejně tak v knize kritizuje bezzubost OSN, která o konfliktu hodně mluvila, ale lidem v něm uvězněným mnoho nepomohla (respektive jen humanitární pomocí). Ukazuje fiasko nasazených tzv. Modrých přileb i zvolené diplomacie nevměšování se. "Stará Evropa neustále žvaní o lidských právech, ale neudělá pro ně nic," stěžuje si jeden z místních v rozhovoru.

V neposlední řadě je také docela trefná Urbanova kritika novinářů, kteří píšou o konfliktech, které osobně neviděli a nerozumí jim, neboť jen překlápí agenturní zprávy. A když se téma chytí snaží se psát soudící komentáře, aniž by se obtěžovali navštívit místo, o kterém píší, a mluvit s lidmi, jejichž jednání komentují.

4 02.10.2021

Velké překvapení! Fascinující je i celý příběh kolem vzniku knihy a jejího dopadu. Bartolomé de las Casas byl mnich pocházející z rodiny, která byla jednou z prvních, jež vkročila na půdu Nového světa a jako jedna z prvních u sebe měla indiánské sloužící. Vnímavý Bartolomé tak z první ruky poznal, že jsou stejně lidskými bytostmi, jako Evropané. A když přišla řada i na něj a vydal se do španělských kolonií v Karibiku a střední Americe, našel tam u svých soukmenovců něco, co nečekal - nelidskost a brutalitu jen těžko spojitelnou s křesťany.

O hrůzách, které spatřil - zuřivé masakrování, mučení, znásilňování, zotročování a degradování domorodých obyvatel -, napsal v znechucení zprávu španělskému králi. Popisoval v ní, že hamižní španělští dobyvatelé Nového světa hnáni touhou po zlatě zradili krále i Boha, a dopouštěli se jménem obou nepředstavitelných zvěrstev.

To vše píše již v roce 1542, tedy jen pouhých 50 let po "objevení" Amerik Kolumbem. Španělům však již tou dobou dává za vinu smrt 12 milionů původních obyvatel. Emocemi nabité dílo sice není historicky úplně přesné (např. nejsou zohledněny epidemie evropských nemocí), ale přesto je unikátním svědectvím. Tak silným, že král ihned poté prosadil nové zákony, které měly indiány více chránit (často však marně).

Je pro mě neuvěřitelné zjistit, že i v 16. století byl někdo tak statečný a oduševnělý a dokázal jednání kolonizátorů (oproti představě většiny) správně pojmenovat.

7 29.09.2021

Jedno ze základních děl politické filosofie (politické vědy a státovědy) napsal Thomas Hobbes v polovině 17. století v exilu v přímé reakci na probíhající anglickou občanskou válku, která nakonec skončila na nějaký čas vítězstvím parlamentaristů.

Hobbes precizně stanovuje definici pojmu za pojmem, aby si vybudoval solidní základnu pro vývozování svých závěrů. V nich jako jeden z prvních teoretiků vyvozuje vznik státu prostřednictvím právně závazné společenské smlouvy. Lidé ji uzavřeli proto, že v původním přirozeném stavu byli v neustálé válce všech proti všem (latinsky zvukomalebně: bellum omnium contra omnes). Příčinou bylo, že Hobbes pojímá lidi v přirozeném stavu jako egoisty hájící jen svou sebezáchovu a své zájmy. Aby bylo zabráněno neustálému kořistnictví, běsnění a násilí (tedy neustálé občanské válce) lidé se dobrovolně odevzdali do rukou suveréna, jehož hlavním úkolem je zajistit mír a bezpečí.

Hobbes se tak přiklonil na stranu monarchie a to absolutistické. Suverén nad sebou nemá žádnou kontrolu, sám vydává zákony a sám spravuje veškeré záležitosti, a to včetně církevních. Jedinou autoritou mu je Bůh, respektive zákon daný Bohem (ovšem v trochu jiném výkladu než ho vykládala tehdejší církev). Suverén může být svržen jen tehdy, když nedodrží svůj díl úmluvy, tedy nezaručí mír a bezpečí svých poddaných. V jiných případech se lid dle Hobbese bouřit nesmí.

Z dnešního pohledu je značná část definic v díle již známých a vcelku zážitých. A co se týče části o státu - přestože je Hobbes pesimistický vůči lidské přirozenosti, je až naivně idealistický vůči morálce neomezeného suveréna. Hobbes ve zkušenosti s ničivou občanskou válkou tím přehodnocuje priority a staví bezpečí a mír (sebezáchovu člověka) nad všechna ostatní práva a svobody.

4 28.09.2021

Je to taková ta kniha, ve které se odehrává několik příběhů, které se ke konci protnou, zde ovšem jen velmi letmo. Hlavní příběh vypráví o osamělé seniorce z Prahy, která ve sklepě své vily vybuduje celu, do níž uvězní životem unaveného pošťáka. A důvodem je, že si po smrti nemocného manžela nemá s kým povídat, protože její jedinou dceru zajímá jen majetkové dědictví. Druhý, vedlejší příběh je o Vietnamce z večerky od naproti přes ulici od vily zmíněné seniorky, která je jedinou svědkyní únosu pošťáka, ale protože nemluví česky a bojí se úřadů, tak nikomu nic neřekne. Pouze celé dny sedí před obchodem a cucá kandovaný zázvor. A třetí příběh je o Japonci, jemuž umírá žena na rakovinu. On její rozklad neunáší a raději prchá na tři měsíce cestovat po světě. Když doputuje do Prahy navštíví i výše zmíněnou večerku, kde si koupí chleba a kolu a sžírán bolestí i svědomím u jejich konzumace pláče...

Kniha je tedy příběhově vlastně dost o ničem (respektive nastíněná vážná témata nejsou až na výjimku hlavního příběhu dostatečně rozpracovaná) a na konci vyzní do prázdna. Velkou výhodou je ale úsporná forma psaní a čtivost.

1 19.09.2021

Ta-Nehisi Coates v Americe nejdříve proslul jako novinář a publicista. Jeho výrazným tématem se stal například návrh reparací pro potomky otroků. Obecně se ale věnoval sociálnímu postavení Afroameričanů a souvisejicím politickým konotacím.

V literárním světě zazářil hned svou oceňovanou prvotinou Between the World and Me, ve které svému synovi, podobně jako kdysi James Baldwin, popisuje nelehkou a málo perspektivní realitu světa, do které se jako černoch v USA narodil. Téma historie Afroameričanů poté promítl i do komiksové tvorby, když mu Marvel nabídl psát tituly Black Panther a Captain America.

Když se tedy rozhodl napsat svou románovou prvotinu, byl už značně známou literární postavou a předním afroamerickým intelektuálem. Kniha Kdo tančí s vodou se i proto stala bestsellerem. Coates v ní zručně využil své znalosti o dějinách otroctví černochů v USA, komplexitě otroctví coby společensko-ekonomického systému a také svůj nesporný literární talent. Coby románový debut je to velmi kvalitní kniha využívající prvky magického realismu, jaký lze vidět například v podobně zaměřené knize Podzemní železnice (nebo v nedávném stejnojmenném seriálu). Osobně bych možná některé pasáže pokrátil, ale jinak se kniha četla lehce a postavy byly přirozeně napsané. Oceňuji taky, že to v Česku Host vydal.

2 14.09.2021

Jak originální název "Secret Empire" naznačuje má tento díl nést stejný název jako řečený crossover event, který v září 2021 u nás vydalo BB/art jako "Tajné impérium". Asi se ale s Crwí nebratříčkují a tak si neposkytli práva, nebo co, a Crew se to rozhodla vydat jako "Tajnou říši" dávno před samotným eventem. Takže určitě byli čtenáři zmatení, protože číst se to má až při četbě Tajného impéria.

První polovina je tedy side story k Tajnému impériu a my se díky němu dozvídáme, co se dělo v New Yorku zahaleném temnou dimenzí. Jde o velmi příjemné doplnění příběhu. Zbylé dva sešity jsou ale jen nesouvisející jednorázové a vcelku tuctové mini příběhy o hledání magie.

1 11.09.2021

Tady tedy klobouk dolů! Úvodní sešity překlenou linku z Capova "přípravného" komiksu k tomuhle crossoveru a jsou dokonalý! Poslední kolečka plánů se dotočila a Cap se ujímá vlády nad impériem Hydry. Poté už dostaneme šest dílů eventu a je to tedy podívaná! Desítky postav, jejichž motivace dávají smysl a věčně demonický Kapitán Amerika. Sice mě trochu mrzí, že jde spíše o honbu za magickým předmětem, než o prozkoumávání Capova režimu, ale co se dá dělat, takhle je to asi pro většinu čtenářů zajímavější...

Především je ale nutné vyzvednout práci kreslířů. Všichni naprosto válí a předvedli dokonalou kresbu k tomuto pochmurnému komiksu.

Sice zamrzí, že i některé podstatné momenty příběhu se odehrávají v jiných sériích, které nevycházejí, tady to ale lze vcelku odpustit. Už se těším na druhý díl!

1 11.09.2021

Tento díl je oproti minulému lepší. Chaotické přeskakování je tu snad už jen jednou a to při vcelku zásadním pádu Red Skulla, který se odehrává v jiné sérii. Pro pochopení lapsu předchozího dílů zde také vychází sešit Civil War II: The Oath, ve kterém je inaugurace Kapitána coby ředitele SHIELDu.

Také dějová linka ze čtyřicátých let zde dává větší smysl, protože příběhu dodává něco navíc a má svůj význam. Prohlubuje motivace a přidává vcelku zajímavý aspekt až lovecraftovské mytologie.

Závěrečné sešity jsou nejlepší. Cap buduje impérium, přebírá moc a jeho pletichy konečně nesou plody. Škoda, že takto dobré nebyly předchozí části.

2 11.09.2021

Je to děsná nuda. A tím nemyslím, že by tomu chyběla akce nebo nápad. Jde o provedení. Spencerův způsob vyprávění je děsně chaotický. Na jedné straně je Maria Hillová v akci a na další před soudem - "proč?" Na další straně je Union Jack v akci a při svém další zmínce je v kómatu - "Co? Jak?" Zemo je ve vězení a pak je ve zmínce pryč - "jak? co?" Sharon řekne doma Capovi, že má být ředitelem SHIELDu a na další straně komiksu už jim je - "ehm?" Četl jsem to nepozorně, nebo tu něco chybí? Nebo je to chaos? (chybí četba tie-inů eventu Civil War II a jeho dohry... )

Jinak ano, je to ukecané, ale to by nevadilo, kdyby ty řeči byly zajímavé, ale bohužel nejsou. A převyprávění zrodu Kapitána Ameriky, ale coby agenta Hydry, je sice zábavné, ale nijak nápadité a vlastně to dost působí jako vycpávka.

1 08.09.2021

Už si nepamatuju děj Války říši tak dobře, abych toto dokázal plně docenit, ale v podstatě jde o její epilog a zároveň rozloučení Aarona s Thorem (už zbývá jen minisérie Král Thor). V komiksu je několik samostatných příběhů, které nejdříve dovysvětlují příběh postav Války říší a na závěr se vypořádávají s jejími důsledky. Důstojné a místy dojemné rozloučení.

1 29.08.2021

V Bendisově představě finále dostaneme samostatné příběhy tří postav (Ben Grimm, Groot a Gamora), které ve dvou případech pokračují v jiných sériích (Infamous Iron Man a Nova). Zbylé dva sešity představují výborný nápad s aliancí nepřátel Země, kteří se ji jednou provždy rozhodnou zničit. Povolají také Thanose, který zrovna utekl ze zajetí Země. Strážci se tak dají nakonec opět dohromady, aby čelili nejsilnější hrozbě. Ale... mají na to pouze dva sešity.

Komiks tak více než cokoliv jiného připomíná snahu Bendise po sobě uklidit a vrátit vše do normálu, aby měl nový tvůrce zase čistý stůl. Nepůvodní členové Strážců tak tým opouští, zbylí Strážci si náhle za pár minut sestrojí novou loď, aby mohli zase za dobrodružstvím do vesmíru, a to vše na pozadí za 15 minut odražené invaze čtyř mimozemských impérií... Škoda toho spěchu. Potenciál to mělo velký.

1 19.08.2021

Krátký komiks, který shrnuje roli Strážců během eventu Druhá občanská válka. Ten u nás dosud nevyšel a tak je komiks provázen typickými nešvary Marvelu. Na začátku úplně není jasné, do čeho jsme vržení. Tady to ale tolik nevadí, protože to Bendis napsal dobře, že vlastně ani sami Strážci o konfliktu na Zemi moc nevědí. Ovšem kde už to patrné je, je prostředek a konec. Strážci přiletí na Zemi, jdou se účastnit velké bitvy superhrdinů, ale ta nepřijde. Zobrazena je totiž v hlavních sešitech eventu. Tady se jen "překliká". No a konec je zmíněn jen v jednom dialogu, z kterého to vlastně ani není úplně zřejmé. Navíc se příběhové linky začnou na konci rozcházet do samostatných sérií postav, které v ČR opět nevyšly.

Poslední čtvrtý sešit knihy je věnován samostatnému ději z minulosti, kdy šli Strážci zachránit Spider-Mana.

Celkově ale příběh šlape a tentokrát i přes to, že jde o tie-iny většího eventu, je děj kompaktní. A Rocketův hate na Zemi je k nezaplacení!

19.08.2021

Román starého střihu popisující nelehký život v koloniálním Maroku poloviny 50. let 20. století. Slimani popisuje rozpad snů a očekávání mladé francouzky v rozpáleném, suchém a velmi konzervativním prostředí marocké hospodářské usedlosti, do které se přivdala krátce po skončení druhé světové války. Věnuje se postavení žen v tradiční společnosti muslimů, střetu kultur, rozdílnostem mezi měšťanstvím a asketickým životem na venkově. Dostane se ale i na prozkoumávání sexuality, emancipace a hledání svého místa v řádu věci. Popisuje generační střet "starého světa" a poválečné doby rokenrolu a zábavy. A k tomu všemu řeší politický rozpad koloniální moci Francie a boj Maročanů za nezávislost. Na jednu knihu opravdu hodně vážných a složitých témat. Slimani je ale propojila velmi zdatně a zdařile.

5 08.08.2021

Akce, akce, akce... Někteří Strážci padnou do zajetí, což ostatní dost nakrkne, takže začnou mlátit nepřátele hlava nehlava. K tomu objeví pár koncentračních táborů pro Skrully, což vzhledem k tomu, že je Kitty Pryde židovka, také vlije Strážcům adrenalin do žil. No a když dorazí na planetu bratrstva Badoonů, kteří to mají všechno na svědomí, už jsou pěkně připravení se pustit do genocidy a tak sami zabijí stovky Badoonů a další tisíce se stanou oběťmi řádění pomstichtivých propuštených Skrullů. A to do doby než tento masakr zastaví Angela, která nad planetou Badoonů ustanoví protektorát, ve kterém se buď přeživší podrobí, nebo budou jednou pro vždy zlikvidováni. Velmi výchovné, pane Bendisi. Vskutku velmi...

30.07.2021

Hodně se zde odkazuje na události komiksu Secret Wars (a Battleworld), který zničil původní multivesmír Marvelu (ve kterém byli původní Bendisovi Strážci) a obnovil ho v trochu jiné podobě (proto začali vycházet Noví strážci, i když dějem vcelku plynule navazují). Secret Wars tu sice opět nevyšly, ale tentokrát to až zas tak nevadí.

Máme tu tedy nový tým doplněny o ultra nabušeného Venoma, Thinga z Fantastické čtyřky a Kitty Pryde z X-Menů. Kdo ale ze začátku chybí je Peter Quill, který se musí věnovat nudnému panování na Spartaxu.

Krátce poté ale přichází ohromná hrozba - Hala, jedna z posledních válečnic rasy Kree (kterou nějak zdecimoval Peterův otec v rámci událostí Secret Wars). A právě za to se jde Spartaxu pomstít. No a na závěr je takový vyplňující souboj s céčkovým vesmírným gangsterem, který se chce zase pomstít Draxovi.

Celé je to akční a velkolepé, ale chybí tomu šmrnc i vtip některých předchozích dílů. Plus není dostatečně využitý tým. A Thing tam tedy úplně nazpadnul...

28.07.2021

Tak jak to vlastně bylo? V první části jsme vrženi zpět do minulosti, kdy zjistíme, jaktože nechali Star-Lord s Draxem žít Thanose během vyvrcholení Rakoversu (Cancerverse). Během této části se odehrával crossover event Prvotní hřích (Original sin) a čtenáři Marvelu se dozvěděli řadu klíčových tajemství.

Poté přichází druhá část, kde se Strážci musí utkat s Venomem, který je nakonec vezme na svou domácí planetu, aby zjistili, že je zase všechno trochu jinak. A na Spartaxu je mezitím po politických hrátkách zvolen nejméně pravděpodobný nový vládce planety.

Poté dva sešity chybí, jelikož se v nich odehrával děj crossover event s X-Meny - Black Vortex, při kterém se například zasnoubili Peter a Kitty Pryde.

No a na závěr dostáváme dva závěrečné sešity, kdy Strážci na Spartaxu odráží invazi Chitauri. Velkolepá akce i drama, prostě super. A hned za dveřmi, na úplném konci, začíná další crossover event Secret Wars...

Celá série byla zkomplikovaná chybějícím dějem, který se odehrával v jiných komiksech, které v Česku nevyšly. I přesto to byla zábava a skvělá podívaná!

1 27.07.2021

Vlastně docela nuda. V první polovině jsou jednotliví strážci odděleni a postupně zajmuti, aby byli uvězněni nebo dokonce popraveni. Ve druhé půlce se samozřejmě jeden podruhém tak či onak osvobodí. Přičemž se vyjeví, že to má být poučná lekce pro Star-Lorda... A to je vše. Funguje to tak, jak to zní, jako vycpávka.

Kresba je nejdřív proti předchozím dílům celkem šok, ale dá se na ni vcelku lehce zvyknout. Ovšem proč tam byl Venom? Zničehonic se přidal k týmu, pak ho ztratili a nakonec tým opustil. Snad bude mít ještě nějaký smysl v dalších dílech.

2 26.07.2021

V pořadí třetí vydaná kniha se Strážci na to jde opačně než druhý díl. Ten přinesl pouze sešity Strážců, mezi kterými ovšem vycházel jiný komiks, ve kterém se odehrávala většina příběhu (event Nekonečno (Infinity)). Naopak tento komiks v jedné knize spojuje příběh, který se odehrává ve dvou sériích - ve Strážcích a v All-New X-Men. Díky tomu je příběh knihy ucelený a pěkně na sebe navazuje. Kniha sice nemá pořadové číslo 3 v sérii, ale časově a příběhem patří na třetí místo.

Je to povedené x-menovské vesmírné dobrodružství s Jean Grey a se Strážci galaxie jako jejich podporoi - hrají zde spíše druhé housle, ačkoliv se děj odehrává zcela v jejich prostředí. Všechno zde funguje na jedničku - přirozeně propojený team-up, akce, vtípky, hlášky i kresba. Díky tomu jsme opět u kvality prvního dílu série.

1 20.07.2021

Ach jo, proč to Marvel pořád dělá? A proč nás tomu český vydavatel pořád vystavuje? Po skvělé první knize přichází zase strmý pád. Výměna kreslířů by ještě sama o sobě nemusela být tak zlá, ale problémem je především neexistující příběh. To co tu dostaneme jsou střípky děje, který se odehrává někde jinde - v tomto případě v komiksu Nekonečno (Infinity), který česky opět nevyšel. Dostáváme jen tzv. tie-iny, ze kterých se snažíme vždy pochopit, co se od minule stalo. Tohle vydávat prostě nemá cenu.

2 19.07.2021

Bendis je sázka na jistotu. Vážně mu jde rozjíždět série, zvláště pokud pracuje s postavami, které sází na humor ve stejném množství jako na akci.

Tento komiks pochází v originálu z roku 2013, byl vydán tedy zhruba v době, kdy se teprve natáčel první film Strážců galaxie. Tým v tomto složení přitom vznikl až v roce 2008 a měl za sebou teprve jednu komiksovou sérii, kterou v letech 2008 až 2010 psal Dan Abnett. Věřím, že právě relativně menší proslulost týmu v té době vedla autora k zapojení tehdy velmi populárního Iron Mana do příběhu, což mělo ke komiksu přitáhnout pozornost čtenářů.

Příběh ukazuje origin Petera Quilla a poté přeskočí k akci, kdy se Strážci galaxie dostanou do hrátek mezi-planetární politiky, a jsou vrženi před flotily vesmírných lodí útočících na Zemi.

Postavy skvělé fungují - vtipné hláškují, namakané mlčí, ale kosí nepřátelé po desítkách... A k tomu navíc velmi pěkná kresba. Trochu to kalí jen krátký rozsah příběhu (3 sešity), což je na závěr knihy vycpáno nesouvisejícími minipříbehy strážců.

1 18.07.2021