Země těch druhých: Válka, válka, válka
Leïla Slimani
https://www.databazeknih.cz/img/books/46_/462929/bmid_zeme-tech-druhych-Kdb-462929.jpg
4
72
12
Země těch druhých / Krajina iných série
1. díl >
V roce 1944 se Mathilda, mladá Alsasanka, zamiluje do Maročana Amina Belhadže, který bojuje ve francouzské armádě. Po osvobození se mladý pár odstěhuje do Maroka, do posádkového města Meknesu, kde žijí kolonisté z různých evropských zemí, především z Francie. Amin se snaží zúrodnit kamenité pozemky zemědělské usedlosti zděděné po otci, ale Mathildu v nové vlasti záhy začne dusit přísná mravnostní atmosféra. Se dvěma dětmi tráví osamělé dny na statku a trápí ji jak nedostatek peněz, tak nedůvěra, kterou jakožto cizinka vzbuzuje. Deset let žije v zemi pod francouzským protektorátem, v zemi, kde nezadržitelně stoupá napětí a množí se násilnosti, dokud Maroko nevyhlásí nezávislost na Francii. Žije v „zemi těch druhých“ stejně jako další postavy románu: kolonisté, domorodci, vojáci, zemědělci i exulanti. A především ženy, které žijí v zemi mužů a musí neustále bojovat za svoje práva.... celý text
Literatura světová , Romány
Vydáno: 2021 , Argo
Originální název:
Le pays des autres I. – La guerre, la guerre, la guerre , 2020
více info...
Přidat komentář
Kniha vůbec není špatná, rozhodně pojednává o zajímavé době, místě a tématech, ale nějak mě začala postupně rozčilovat. Postavy mi lezly na nervy a přestala jsem chápat jejich pohnutky.
Skvěle napsané, velmi citlivě. Považuji tuto knihu za jednu z nejdůležitějších ve svém žánru.
Hořké, kyselé, smutné. Od této spisovatelky jsem četla vše, toto je zatím dle mého názoru její nejlepší kniha.
Země těch druhých je o životě francouzské paničky na marockém venkově. Její starej je Marokánec, kterej bojoval za Francouze a teď je to v domovině po válce trochu awkward. Dost jsem se do něj dokázal vcejtit, často se cítím podobně v Dejvicích s šálou bohemky, ale o tom víc v mé příští knize.
No každopádně paninka popisuje trable pramenící z života v Maroku, který už nechce bejt kolonie a kde se jako blonďatá s dětma necítí úplně tak jak se cítila ve Francii. Tak třeba na vesnici není ani jedna pekárna, kde by měli čerstvý máslový kroasány, ani jedna její služebná neumí latté art a její starej ji nechce brát k moři. No co si budem povídat, nechtěl bych bejt blonďatá francouzska v 50. letech v Maroku.
Leila Slimani podruhé. Za mne 6/10. Pani Slimani 9/10, ale o to tady nejde, nejsem prasák!
Země těch druhých se odehrává v Maroku v letech 1947-1955. Skvělá kniha! Chvilku mi trvalo, než jsem si ji plně oblíbila, pak už se ale nedalo odtrhnout.
Autorka Leila Slimani rozehrála příběh manželství Francouzky Mathildy a Maročana Amina, kteří se usídlili na rozlehlém statku na marockém venkově za doby kolonizace Maroka Francií.
V příběhu se řeší spousta otázek - okupace, kolonizace, nacionalismus, napětí a nepokoje před vyhlášením nezávislosti, postavení žen v muslimské společnosti, kompromisy, přizpůsobování a neshody v manželství dvou kultur, svoboda, rodičovství, život v "zemi těch druhých".
Mathilda i Amin, oba velmi silní a houževnatí lidé, autorka je skvěle vykreslila - ať už to, co je spojovalo, tak zejména to, co je rozdělovalo.
"Každý, kdo se přistěhuje sem, do tohoto ztraceného města, to dělá z potřeby lhát, z potřeby vymyslet si nový životní příběh."
"Možnost volby přináší bolest a sužuje duši. Teď, když se rozhodla, teď když už nebylo cesty zpět, se cítila silná."
"My jsme jako ten tvůj strom, napůl citronovník a napůl pomerančovník. Nestojíme na žádné straně."
Příběh byl velice zajímavý, ale víc bych si ho užila, kdybych lépe znala dobové souvislosti.
(SPOILER)
kniha překrásná obsahem a formou. při čtení se mi připomínala další díla, v Alžírsku se odehrávající román Pole je tento svět Doly De Jong, téma nechuti se vrátit zpátky do domovského exilu z Brooklynu Colma Tóibína, nebo šťavnatý a smyslový jazyk Arundhati Roy v knize Bůh maličkostí (byť tady jsme v jiném podnebném pásu i náboženství).
ale zároveň je Leila Slimani zcela jedinečná. oceňuju přirozenost vyprávění, které plyne různým tempem, meandruje, a někdy se vrací, jindy ne. platí to i o konci do zatmívačky. mnoha autorů dnes píše překonstruovaně - tak, aby každý jeden poslední detail zapadl na místo - ale knihy působí odlidštěně, chybí jim život. Slimani píše s vášní, hlavu má ve spojení se srdcem a už teď se těším na její další knihy.
edit: v komentářích čtu, že jde o první část trilogie. těším se tedy o to víc, byť s obavou o osud některých postav, zejména laskavého maďarského lékaře.
Leila Slimani nám v prvej časti Krajiny iných/Země těch druhých ukázala svoju veľkoformátovú zručnosť písať aj generačné romány. A teda dosť bavila. Maroko, 50.roky, prichádzajúce nepokoje, snaha o nezávislosť krajiny spod francúzskej nadvlády, k tomu osobné peripetie Francúzky Mathildy a jej marockého manžela Amina, stret arabského a európskeho sveta, postavenie žien v spoločnosti, rôzne zaujímavé vedľajšie figúrky ako je židovský lekár, či Aminova sestra Selma alebo jeho brat Omar, proste veľmi dobre rozohratá partia. Teším sa na druhú časť!
"Byli zároveň katy i obětmi, souputníky i protivníky, byli dvěma hybridními bytostmi neschopnými určit, ke komu mají být loajální. Oba byli vyobcování nemohli se už modlit v žádném chrámu; jejich bůh byl bohem tajným, vnitřním, a oni o něm nic nevěděli, dokonce neznali ani jeho jméno."
Příběhy s nájem orientalismu a nestálým bojem mezi západem a východem, mám ráda. Zvlášť, když jsou psané autory, kteří mají svůj původ právě na Východě.
Příběh Slimani je nesmírně silný, autorka skvěle propletla osudy mnoha postav na poměrně malém množství stran a přitom neochudila čtenáře. Každá z postav, která se. knize mihne je dobře vykreslená a představená. Příběh samotný na vás pak dýchne tou pravou atmosférou marocké kultury
Román starého střihu popisující nelehký život v koloniálním Maroku poloviny 50. let 20. století. Slimani popisuje rozpad snů a očekávání mladé francouzky v rozpáleném, suchém a velmi konzervativním prostředí marocké hospodářské usedlosti, do které se přivdala krátce po skončení druhé světové války. Věnuje se postavení žen v tradiční společnosti muslimů, střetu kultur, rozdílnostem mezi měšťanstvím a asketickým životem na venkově. Dostane se ale i na prozkoumávání sexuality, emancipace a hledání svého místa v řádu věci. Popisuje generační střet "starého světa" a poválečné doby rokenrolu a zábavy. A k tomu všemu řeší politický rozpad koloniální moci Francie a boj Maročanů za nezávislost. Na jednu knihu opravdu hodně vážných a složitých témat. Slimani je ale propojila velmi zdatně a zdařile.
Slimani ukázala v tejto knihe úplne inú polohu ako sme zvyknutí, no pre mňa oveľa zaujímavejšiu ako v predchádzajúcich knihách. Príbeh marocko-francúzskej rodiny, v ktorom sa pokúsila zachytiť históriu svojich starých rodičov ma chytil za srdce a poodhalil zasa kúsok sveta a života, ktorý nepoznám a môžem si ho iba vágne predstavovať. Najviac ma štve, že je to prvá časť trilógie a na druhú si budem musieť počkať do roku 2022.
Štítky knihy
francouzská literatura Maroko kolonialismus segregace marocká literatura
Autorovy další knížky
| 2017 |  Něžná píseň |
| 2019 |  Sex a lži |
| 2021 | Země těch druhých: Válka, válka, válka |
| 2018 | V lidožroutově zahradě |
| 2022 | Ruční práce |
Kniha Země těch druhých: Válka, válka, válka je v
| Přečtených | 83x |
| Čtenářské výzvě | 24x |
| Doporučených | 9x |
| Knihotéce | 63x |
| Chystám se číst | 117x |
| Chci si koupit | 22x |
| dalších seznamech | 3x |
Kniha se mi moc líbila, asi i proto, že v Meknesu jsem strávil jeden den a dokázal jsem si ten příběh představit. Zároveň jsem si z LonelyPlanet pamatoval i něco ze stručné historie Maroka a vše se mi spojovalo. Těším se na pokračování.