MartinH
komentáře u knih
Únos
Lee Child
Jeden z nejlepších Reacherů ke kterým jsem se zatím dostal. Snad ta stoupající tendence vydrží.
Světová válka Z
Max Brooks
Výborná kniha, ze začátku napsostá špička. Ke konci trošku začne ztrácet nasazené tempo. Nevybavím si příběh, který by mě nebavil.
Tunel do nebes
Robert A. Heinlein
Taktrochu jiný sci-fi, jedna z mých nejoblíbenějších Heinleinovek, radši mám snad jen Drsnou milenku a Cizince, ale tenhle kousek je jediná kniha, kterou jsem dokázal přečíst jediným dechem a to i při druhým čtení.
Velký cirkus
Pierre Henri Clostermann
Srdeční záležitost. Jedna z mých prvních knih, kterou jsem přečetl už mnohokrát a mám v plánu s tím vesele pokračovat.
Járo, kakao!
Lou Fanánek Hagen (p)
Slabší oproti předchozí knize, ale i tak výživné a pro fanoušky i zajímavé spojení textů a skutečných zážitků.
Tak to bylo, tak to je
Lou Fanánek Hagen (p)
To mě takhle jednou cestou na koleje málem vyhodili z autobusu, když sem rušil ostatní cestující svým hýkáním nad tímhle veledílem. Nikdy jsem se u ničeho tak nenasmál.
Stroncium
Jiří Kulhánek
Jediná kniha Jiřího Kulhánka, která je naprosto mimo celého propletence, který ostatní příběhy tak pěkně spojuje. První přečtení předcházelo varování od kolegy, že kniha je velmi slabá (je prostě hodně jinej) a proto mě naštěstí nemohla vůbec zklamat, prostě sem od ní nic nečekal a četl jen proto, že to je Kulhoš. Nakonec mě i celkem dost bavila a při druhém přečtení sem si už tradičně kulhánkovsky pochrochtával. Prostě to nejsou Divocí a Zlí, Noční klub a už vůbec ne Cesta krve, Stroncium je dost odlišný, ale i tak parádní.
Líheň
Miroslav Žamboch
Po přejetí Kulhánka zleva doprava a zpátky jsem zatoužil po něčem obdobným a žačal pátrat po jeho následovnících. Na Jaffffovu vykrádačku s Cestou krve 3 jsem neměl odvahu, Kotletu a jeho megasračky jsem ještě neznal a rozhodoval jsem se mezi Žambochem a Kopřivou. Líheň se stala mým prvním rádobyKulhánkem a musím říct že doteď nejlepším. Čte se poměrně slušně a ikdyž prakticky postrádá nadhled a vtip, aspoň si skoro celou dobu na nic nehraje, není přehnaně a naprosto zbytečně krvavá a vulgární(což podle některých pomatenců je asi jediná cesta jak být Hustej). Bohužel konec je naprosto nezvládnutej a opravdu hodně blbej.
Holomráz
Štěpán Kopřiva
Po naprosto divným Zabíjení a celkem slušným Asfaltu je tohle konečně příjemně čtivá kniha od Kopřivy. Sice žádná velká věda a podruhý se do toho pustím jen z nudy, ale konečně se našel a už se nesnaží být tak strašně krutopřísně hustodémonskej, přehnaně nechutnej a Kulhánkovitější než Kulhánek.
Zabíjení
Štěpán Kopřiva
Autor asi upadl na hlavu když tohle plodil, možná by to chtělo zajít k doktoroj. Drsný čtení hodně můžu, ale tohle překročilo jakýkoliv hranice mílovými kroky a pak zmizelo za horizontem. Děkuju mé šťastné hvězdě, že jsem si tuhle sadistovu fantazii nekoupil.
Asfalt
Štěpán Kopřiva
Docela zajimavej kousek, kterej je bohužel přehnaně nechutnej a chvílema strašně nudnej, ale rozmluva o perverzních delfínech mi málem roztrhla koutky a Kuffenbach byl dobrej krutor
Hustej nářez
František Kotleta (p)
Tohle jsem si nechal doporučit v knihkupectví a takovou hovadinu už nikdy neudělám, dočíst tenhle nesmysl bylo stále těžšía těžší. Každou přibívající stránkou se z toho stávala větší a větší parodie na Kulhánka, kde se autor snaží být strašně cool a in používáním neuvěřitelného množstí sprosťáren, prasáren a vulgarit. Humor tu naprosto nefunguje a příběh je naprosto idiotskej. Jestli si někdo tuhle hovadinu chce přečíst, stačí napsat a milerád přenechám
Odkaz - Pravdivý příběh bratří Mašínů
Barbara Masin
Výborná kniha o jedněch z mála našich hrdinů, kteří se nebáli postavit komunistům se zbraní v ruce a dosmrti jim to v téhle zbabělé společnosti, kde každej kdo má odvahu a páteř se vymyká, bude vyčítáno. Mám to štěstí, že jsem tuto knihu dostal podepsanou od pana Milana Paumera.
Ďáblova slza
Jeffery Deaver
Moje první setkání s Jeffery Deaverem a už ho mám plnou knihovnu, Ďáblova slza se čte prakticky sama a příběh je hodně parádně vystavěnej a postava Kincaida je hodně zajímavá. Co mi původně trochu vadilo, byly ty zvraty na konci na který sem si ale u Deavera zvykl a už bych se bez nich asi neobešel.
Šógun
James Clavell
Začátek na lodi se celkem vlekl, ale nakonec naprosto úžasná knížka a Clavell se mi dostal s tím Japonskem dost pod kůži... už sem si i objednal tituly Taiko a Musaši od E.Jošikawy