martina8425 komentáře u knih
Kniha, při jejímž čtení vám fantazie běží na plné obrátky. Kniha, se kterou zažijete snad všechny emoce. Lítost, pobavení, strach, zlost... a spoustu dalších. Tohle není příběh pro děti. Tahle kniha vás přinutí zamyslet se, kdo vlastně jste a co je v životě nejdůležitější.
Váhám, jestli obálka knihy nepředčila její obsah. Je totiž fakt krásná. Beru v potaz, že se jedná o autorovu prvotinu, která má pár mezer. Ostravská mordparta je celkem sympatická, ale kromě Romana Nitky jsem za celou dobu nebyla schopná odlišit další členy týmu... Nebyli ničím charakterističtí. Chybělo mi pár dovysvětlení, něco naopak bylo zbytečně navíc (sk linka - asi měla čtenáře zmást?). Ale jinak celkem dobré, místy až moc drsné, počtení. Proč ne ;-)
Příběh odsýpal a knihu jsem přečetla, ani nevím jak. Některé pasáže z boje už na mě ale byly hodně drsné. Nacházela jsem v nich dost vzorců z jiných příběhů, možná mi tam chyběla trocha originality. Postrádala jsem větší zapojení dalších podivných dětí, které známe z předchozích dílů a chvílemi mě až otravovalo, jak chtěli hlavní hrdinové zvládnout všechno každý sám (prolíná se celou knihou). Fotografie jsou povedené a příběh místy hezky dokreslují.
Možná jsem měla až moc velká očekávání... Knihu jsem zhruba uprostřed musela odložit a vrátit se k ní až za pár týdnů. Nepřenesla na mě žádnou emoci, bohužel. Tolik zajímavých příběhů, vzájemně propletených, pro mě naprosto odosobnila fakta, dokumenty a spisy prolínající se celou knihou.
Za mnohem zdařilejší považuji divadelní zpracování této knihy Východočeským divadlem, to opravdu doporučuji. Během představení jsem i několikrát setřela slzu. Takový pocit se při čtení nedostavil ani náznakem...
Kniha, která vás v mnohém může inspirovat. Baví mě porovnávání zemí, měst a národů. Asi nejvíce mě zaujaly kapitoly o penězích a šťastných firmách. Krátké kapitoly se hezky, rychle čtou, oceňuji shrnutí na jejich konci.
Taková klasická lovestory, hodně předvídatelná. Bylo to ale pohodové, nenáročné čtení, vlastně jsem ani víc neočekávala. Líbily se mi popisné pasáže interiérů, Kodaně a stylu hygge. Hned bych se tam vypravila :-)
Hlavní dějová linka byla moc zajímavá. Na styl Katalpy si vždycky musím pár stránek zvykat. Věcný, až strohý, ale přesto dokáže zasáhnout. Jediné, co mě trochu rušilo, byly až moc detailní příběhy mnoha vedlejších, někdy možná nepodstatných, postav. Chápu ale, že to byl prostředek, jak vyjádřit situaci, která tu nastala, a jak se s ní museli jednotlivci, často tak odlišní, vypořádat.
Kniha od Eddieho je o přátelství v těch nejtěžších chvílích, naději, která doslova umírá úplně jako poslední. Je plná síly, odvahy a lásky k rodině.
Každý, kdo si tímto peklem prošel, si zaslouží obdiv, úctu a může být vzorem nám všem. A Eddie je bezpochyby jedním z nich.
Ke všem, kteří mají odvahu podělit se o hrůzy, které zažili, chovám velikou úctu. Proto bych si netroufla knihu kritizovat. Na toto téma jsem toho přečetla už opravdu hodně. Velmi zajímavé je pro mě porovnání, když svůj příběh vypráví žena, nebo muž.
Od téhle knihy jsem asi měla moc vysoká očekávání. Dostalo se mi pouze nulového napětí a postav, které se mě žádným způsobem nedotkly a nevyvolaly ve mně absolutně žádné emoce. Hlavní postava možná měla potenciál, ale autorka ho bohužel nevyužila. Mapka na začátku knihy zcela zbytečná, neměla pro příběh žádný význam (jaká škoda, miluju takové mapky!). Pro mě zkrátka velké zklamání.
Nesbo je pan vypravěč. I přes počet stran jsem knihu přečetla jedním dechem, protože prostě chcete vědět, co bude dál. Skvěle vykreslené postavy, žádná z nich není černobílá. Postoj a sympatie k nim se vám během příběhu mění a tak vlastně nevíte, co si o nich máte myslet. A tak to má být. Právě to dělá knihu tak napínavou a zajímavou. Nenajdete tam žádné zbytečné pasáže, každý postřeh, každou situaci a každý detail vypravěč využívá, aby vás ještě víc vtáhnul do děje. Bravo!
U knížky jsem se bavila a chvíli měla i na krajíčku. Radka Třeštíková se pro mě s každou další knihou zlepšuje - a to myslím především jazyk a styl vyprávění. V čem ještě vidím rezervy, to jsou závěry. Ocenila bych propracovanější, uzavřenější konce příběhů.