martina.bella
komentáře u knih
Nejlepší pro všechny
Petra Soukupová
Jako vždy ze života a jako vždy s temným podtónem, avšak nikoli depresivní. Moje oblíbená autorka mě opět nezklamala. Je to chvílemi jako nakukovat sousedům do obýváku a poslouchat, co si vyprávějí...
O kocourovi, který přišel na Vánoce
Cleveland Amory
Knížku jsem objevila v rámci čtenářské výzvy - vánoční tématika - a byla nesmírně mile překvapená. Hezký příběh o kocourovi nalezenci dokresluje zajímavá osobnost autora. O zvířatech čtu obecně ráda, ačkoli předem počítám, že si u nich popláču. A stejně jako jedna z čtenářek níže jsem v dětství milovala knížku Černý krasavec!
Poslední rok
Marie Podešvová
Přečetla jsem v rámci čtenářské výzvy - spisovatel, který žil ve vašem kraji. Knížku máme doma, ale dříve jsem po ní nesáhla. Když odmyslím archaický jazyk (ale však vyšla v 50.letech), četla se dobře. Příběh o chudých pasekářích, nechybí láska. Dýchla z toho na mne melancholie z toho, jak se vše mění.
Na dně
Helle Helle (p)
Opět u mě tato autorka zabodovala. Cizí žena vstoupí do života jednoho páru... a co se stane dál? Zdánlivě strohý popis běžného každodenního dění, jídla, procházek, venčení psů, lelkování, rozhovorů o ničem vygraduje ve finále, ze kterého mrazí. Hlavní hrdinka se cítí být "na dně", a i když se vlastně "nic neděje", z jejích úvah sálá tíseň, která se přenese i na její hostitele. Tato autorka píše zvláštně, aniž by o emocích psala, dokáže je u čtenáře vyvolat. Připadá mi, že každý čtenář si může vyložit po svém, jaká je hlavní myšlenka příběhu. Já tuším mezi řádky vzkaz, že rovnováha našich životů je velmi křehká, a nelze schovávat kostlivce ve skříni navždy. Níže někteří píší, že je to "o ničem". Jenže ono jde ve skutečnosti o hodně, jen nesmíte čekat, že vám všechno autorka naservíruje, je třeba číst mezi řádky.
Kroky vraha
Michaela Klevisová
Velmi dobrá česká detektivka. Zdaleka v ní nejde jen o zločin a policejní pátrání, má hlubší rovinu. Je zajímavé, jak autorka pracuje s časem, chvíli vypráví v přítomnosti, jindy jsme v retrospektivě. Dobře je popsaný narušený vztah mezi matkou a dcerou nebo život a myšlení ženy, která se vymanila ze vztahu s dominantním, psychicky narušeným manželem. Je to psané tak, že se do postav vcítíte a věříte jim. Musím říct, že vývoj jednotlivých osudů mě nakonec zajímal možná i víc než vyšetřování vražd. Též se mi líbila atmosféra staré vilové čtvrti. To je obecně u této autorky typické, jak sugestivně popisuje atmosféru místa.
Kočičí host
Takaši Hiraide
Krásné, něžné, k zamyšlení. Důkaz toho, že dobrá kniha vůbec nemusí mít dnes tolik vyzdvihovaný "spád" a "napínavý děj". Já se nemohla odtrhnout, ačkoli tu vlastně není žádná "zápletka", knížku tvoří střípky ze života manželského páru, který miluje pronajatý domek se zahradou a sousedovic kočku, ale dozví se, že svůj domov budou muset opustit. Je to vlastně takové loučení s milovaným místem i bytostí. Učí brát život tak, jak přichází, těšit se z přítomné chvíle. Též se mi líbily poeticky popsané úplně obyčejné detaily jako hra slunce a stínu na zdi. Nevím, jestli je to knížka pro každého, mně se ale moc líbila. Je hezké číst pro změnu opravdu o NĚČEM, ne jen snůšku povrchností.
Dokonalá
Gilly Macmillan
Čtivé, byla jsem zvědavá, jak to dopadne, ale jakési chladné. Nedokázala jsem se do postav vcítit a sympatická mi byla snad jen teta veterinářka, jinak tu vystupují samí zvláštní lidé. Téma zajímavé, ale zbytečně protahované, spousta odboček nesouvisících s podstatným dějem.
Alžběta II. - Pracující žena
Anastázie Harris
Poutavě popsaný život pozoruhodné ženy, spousta zajímavostí (ačkoli já toho předtím o Alžbětě moc nevěděla, tak nevím, zda zasvěcenější budou stejně spokojení). Líbilo se mi tematické "rozsekání" knihy: nečetla jsem ji chronologicky, ale skákala z kapitoly na kapitolu podle toho, na co jsem zrovna měla náladu.
Tohle jsem měla napsat v přítomném čase
Helle Helle (p)
Toto byla krása. Jako bych se přestěhovala do hlavy Dorte a viděla svět jejíma očima. Nevím, jak to Helle Helle dělá. Ale i když nenapíše ani slovo o pocitech své hrdinky, nic nerozpatlává, jen popisuje každodenní život, mezi řádky tam probleskuje všechno. Klobouk dolů.
Dívka jménem Sus
Jonas T. Bengtsson
Otřesný závěr knihy. Pokud disponujete alespoň základní dávkou soucitu a máte kladný vztah ke zvířatům, raději tu knihu vůbec nečtěte.
Ženy bez mužů
Helle Helle (p)
Tato autorka pro mě představuje opravdu objev. Píše takové postřehy ze života, není to žádné napínavé čtení. Ale kolik hloubky se dá vtěsnat do naprosto strohých syrových vět! Jen popisuje realitu, žádné zdlouhavé psychologické pasáže, ale přitom jde na dřeň. Určitě si seženu další její knihy.
Žena v okně
A.J. Finn (p)
Čtivé a jsou zde zajímavě popsané projevy agorafobie hlavní hrdinky /dosud jsem pořádně nevěděla, co takový člověk prožívá/. Trochu mi nesedl konec, který je najednou přehnaně akční, honička po domě jako z béčkového filmu. To bych seškrtala, jinak dobré, rozhodně jako oddechovka.
Dcera krále močálů
Karen Dionne
Toto je opravdu bomba!!! Už dlouho jsem se do žádné knížky neponořila tak jako do této. Nedalo se přestat číst! Moc se mi líbilo prostředí, krásné popisy přírody, psychologie postav. Hlavně návraty do minulosti, kdy malá holčička vzhlíží ke svému otci, přestože my už víme, že je to zločinec, a chatrč v pustině bez moderních vymožeností považuje prostě za normální domov, jelikož nic jiného nezná. A jak roste, tak postupné zjišťování, že není všechno úplně v pořádku a že otce je třeba se bát... Jen jednu výhradu mám - holčička s otcem z chatrče během několika hodin pěšky došli na dohled k vodopádům, které navštěvovali turisté. Jak je tedy možné, že jejich chatrč tolik let nikdo cizí neobjevil? Nemohlo to být zase tak daleko, když vzdálenost šla zdolat jednodenním pěším výletem. Nevím, možná je to tím, že Američané se do divočiny prostě nevydávají a drží se značených cest nebo se drží jen v blízkosti parkovišť???? Ale četlo se to tak dobře, že toto odpouštím.
Závěje
Marit Reiersgård
Jedna z lepších detektivek z poslední doby, hlavně hezky vykreslené postavy. Do počáteční scény se zmizelým dítětem a nešťastnými rodiči jsem se natolik vcítila, že jsem váhala, jestli vůbec mám číst dál, jestli to na mě nebude moc velké psycho, ale vytrvala jsem a nelituju.
Zmizení Samanthy Shipleyové
Joy Fielding
Zajímavé téma, zpracováním průměr. Dočetla jsem, protože jsem byla zvědavá, jestli se Samantha najde nebo ne. Ale knížka mi připadala plná takových vycpávkových pasáží, které děj nikam neposouvaly a moc mě nebavily.
Beze stopy
Mary Torjussen
Jedna z nejčtivějších knih,kterou jsem v poslední době četla. Kam se hrabe Dívka ve vlaku!
Dobrá tak akorát
Barbora Šťastná
Víc takových knížek! Obdivuju lehkost a vtip, s jakým tato autorka píše. Je to nejen zábavné, ale i se něco nového dozvíte. Třeba popis pocitů, pro které v češtině neexistují slova, ale v jiných jazycích ano. Například japonské "Age-otori" je pocit, když jdete od kadeřníka a v novém sestřihu si připadáte ošklivější než předtím.
Anežka
Viktorie Hanišová
Moc zajímavé téma, vztah matky a adoptované dcery, který je od počátku odsouzen k rozpadu. Příběh jsem doslova hltala a chtěla dát hvězdičky čtyři. Ale vadila mi tam jedna věc. Scény o ubližování zvířatům (křeček, ráčci poustevníčci, a hlavně detailní popis zabíjení kohouta v samém závěru knihy), které nemají v příběhu žádný účel, nikam děj neposouvají, jsou tam snad jen proto, aby šokovaly nebo dodaly na (zbytečné) syrovosti, vždyť té je tam už v samotném příběhu matky a dcery dost a dost. Zážitek z knihy mi znepříjemnily.
Ta přede mnou
J. P. Delaney (p)
Spíše jsem zklamaná. Možná za to může velké očekávání vyvolané reklamou. Příběh mi připadal takový studený a odtažitý. Byla jsem sice zvědavá, jak to dopadne, ale do žádné z postav jsem se nedokázala vžít.
Osm
Radka Třeštíková
Moc dobře se četla.Je to ten typ knížky, kterou prostě musíte vytáhnout z kabelky, i když máte jen pět minut času. Píše se o ní často jako o detektivce, ale spíše je to napínavý román.