martina.bella
komentáře u knih
Prokletý kraj
Michaela Klevisová
Krásný příběh. Bylo mi líto rozloučit se s hlavními postavami. Ty nejdůležitější jsou tři ženy, všechny nějak spjaté se zádumčivou vesničkou na Šumavě. A každá právě řeší v životě něco zásadního. Zápletka se taky dotýká historie po druhé světové válce, kdy do domů v pohraničí přicházeli lidé z daleka. Bavil mě ten starý deník, zápisků mohlo být klidně i více. Autorka píše hlavně detektivky, ale když jsem se někde dočetla, že napsala příběh bez krimi zápletky, o to víc jsem se na něj těšila. Myslím, že zde je špatně uvedený žánr, protože detektivka toto opravdu není a ani nemá být (i když je to napínavé).
Na loučení nebyl čas
Linwood Barclay
Ani jsem nečekala, že to bude tak dobré! V rámci žánru nadstandard!
Dům u jezera
Nuala Ellwood
Začátek mi úplně nesedl. Ale stojí za to vydržet a číst dál. Nakonec to má tajemnou a mrazivou atmosféru a je to napínavé - takže přesně to, co asi od takového příběhu chcete.
Ve stínu
Kateřina Castañeda
Výborně napsáno. Kam až může vést soutěživost a žárlivost, ale také sklon k zakomplexovanosti. Je to o povaze. Každého by situace v rodině nepřeválcovala tak, jako Lidmilu. Ne vždycky jsem ji chápala, ale byla jsem zvědavá, kam se příběh vyvine. Vyústění je rozhodně překvapivé a čtení jsem si užila.
Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
Jana Poncarová
Uklidňující a pomalu plynoucí příběh. Chtěla jsem něco odlehčeného, kde bude trocha historie a žádné drastické scény a kamarádka mi doporučila tuto knihu. Ideální na víkend na chalupu. Asi se poohlédnu po něčem dalším od autorky. Byla mi sympatická odvážná Alžběta a Nině jsem fandila, ať ten svůj život konečně rozlouskne. Nikdo by neměl žít v uspořádání, ve kterém je nešťastný. Kolikrát si sami hážeme klacky pod nohy a říkáme si, že to nejde, ale možná je to jen strach ze změn, co nás drží zpátky. Když svůj život nezměníme sami, nikdo to za nás neudělá. Nad tím vším jsem se při čtení zamýšlela. Doporučuji.
Její konec
Shari Lapena
Kniha mě spíš zklamala. Pořád se to motá dokola, děj se nikam moc neposouvá, připadá mi, že by to mohlo mít polovinu stránek a o nic bychom nepřišli. Ke konci už jsem přeskakovala, abych se dozvěděla, jak to dopadlo. Rozhodně to není knížka, která uvízne v hlavě, ale i na oddechovku k moři mi to přišlo slabé. Třetí hvězdu dávám za nečekaný konec, ty tato autorka umí.
Zpověď kleptomanky
Florence Noiville
Musím se přiznat, že od této knížky jsem čekala více. Je to velmi dobrá studie kleptomanie, ale příběh mi připadá odbytý, neprocítěný, dalo se z něj vytěžit mnohem více. Takže ve výsledku průměr.
Nevítaný host
Shari Lapena
Slabší než jiné knihy od autorky. Vadilo mi, jak se příběh až násilně snažil podobat detektivkám od Agathy Christie. Ne že by mě nevtáhl do děje, ale s Agathou se srovnat nedá. Nicméně konec překvapil a napínavé to bylo.
Kde zpívají raci
Delia Owens
Jedna z nejkrásnějších knížek, jaké jsem kdy četla. Myslím si, že se bude líbit hlavně milovníkům přírody, samoty, divočiny, nezávislosti. Autorka - zooložka - dokázala nenásilně vetknout mezi řádky příběhu spoustu zajímavostí o přírodě, které jsem dosud netušila. Hlavní hrdinka Kya od dětství, kdy ji postupně opustili všichni členové rodiny, vyrůstá sama v chatrči v bažinách na pobřeží moře. Sžívá se s přírodou, kterou nakonec považuje za svou matku. Dokáže se o sebe postarat a přežít... Příběh se odehrává v 50. letech, kdy něco takového asi ještě bylo možné - v dnešní době si myslím, že by zasáhla sociálka. Napínavá zápletka pro mě byla až druhořadá - nejvíc mě bavilo prostředí a "divoška" Kya jako taková.
Poslední let
Julie Clark
Jeden z nejlepších thrillerů, jaké jsem kdy četla, doslova jsem hltala stránky. Konec jsem čekala (a přála si) jiný, ale i tak dobré. Líbilo se mi, že byl prostor věnovaný i přátelství Evy a její sousedky, to byly takové pomalejší a přitom chytré pasáže s atmosférou.
Jeden z nás
Shari Lapena
Líbilo se mi, že tam nejsou žádné brutální scény a přitom je to napínavé. Těch drsných thrillerů už jsem přesycená. Knih tohoto typu by mohlo vycházet více. Z hlavy se děj asi brzy vykouří, ale čtení bavilo.
Drak spí
Michaela Klevisová
Pecka. Vesnice v pohraničí s několika domy je popsaná tak, že to má barvy a vůně. Jako bych tam byla, když kriminalistka Silvie o setmění potkala Hokra se psem za vesnicí. Postavy taky popsané tak živě, jako bych je znala. A ještě ta linie související s odsunem sudetských Němců jako třešnička na dortu. Za mě od autorky jedna z nejlepších.
Předčítač
Bernhard Schlink
Nádherný příběh, hodně pasáží k zamyšlení, vtáhne a zůstane v hlavě ještě dlouho po dočtení. I já se ke knize dostala díky filmu. Měla jsem novější vydání s mnohem krásnější a náladovější obálkou, než jaká je zde.
Milé dítě
Romy Hausmann
Hodně dobrý thriller, poutavě, ale ne jednoduše napsaný. Líbilo se mi, že jsou tam takové odbočky - sondy do nitra postav. Konec možná trochu překombinovaný, ale jako celek nadprůměr. Doporučím všem, kdo u thrilleru hledají něco trochu navíc, než jen rychle odsýpající napínavý děj /ne že by tam nebyl/.
Chirurg
Petra Dvořáková
Pecka. Nedala se odložit. Knihy z lékařského/nemocničního prostředí vlastně ráda nemám, proto mi dlouho ležela doma, než jsem ji otevřela (dostala jsem ji). O to větší překvapení pro mě bylo, že jsem se začetla tak hluboce a nadšeně. Autorka má velký dar popsat postavu živě a věrohodně, jako by psala o někom skutečném.
Motýl
Katarzyna Puzyńska
Super zápletka, hezky vykreslená atmosféra vesničky, příběh mě bavil. Přesto dvě hvězdy dolů za něco, za co polská autorka vůbec nemůže: za příšerný český překlad. Místy text působí, jako by byl zkopírován do překladače google a to, co vypadlo, se prostě použilo, aniž by se nad tím někdo zamyslel. Jak toto mohlo projít přes redaktora a korektora v nakladatelství? Autorce a knížce to ubližuje, být přeloženo kvalitněji, jistě by si to našlo mnohem více spokojených čtenářů. Já místy nevěděla, jestli se mám příšernému překladu smát, nebo knihu odložit.
Můj život, moje rodina a Meryl Streepová
Mia March
Super oddechovka na dovolenou, která ale rozhodně není hloupá. Žádná vysoká literatura, ale čtivý a místy opravdu dojemný příběh o ženách z jedné rodiny. Je to o tom, jak se smířit se svým životem, s realitou, se svými nejbližšími, sám se sebou. Moc hezky se mi četla.
Sbohem, přízraky
Nadia Terranova
Vtáhlo mě to do atmosféry sicilského městečka, vůbec mi nevadilo, že se na první pohled v knize nic převratného neděje - ono se tam toho totiž děje hodně: pod povrchem, v duši hlavní hrdinky. Je to čtení vhodné pro lidi, kteří se u knížky rádi zamyslí, nasají atmosféru, zklidní se a přemýšlejí. Vztah matka a dcera podle mě vylíčen excelentně, stejně jako jejich zabřednutí do minulosti a to všechno, o čem "se nemluví“.
V Caracasu bude nejspíš stále tma
Karina Sainz Borgo
Příběh ze kterého jsem měla místy husí kůži a přesto stále musela číst dál. Pocit, že se domov změnil v nebezpečné místo, musí být strašný, stejně tak rozhodování, zda zůstat tam, kde to známe, ale už nás tam nic nedrží, anebo utéct do bezpečí, ale do neznáma. Držela jsem hrdince palce a nejvíc mě dostal konec.
Šalina do stanice touha
Iva Hadj Moussa
Tak toto není můj styl. Povrchní postavy, povrchní příběh, na mě to dělalo dojem, jako by autorka až v průběhu psaní zjistila, že vážně pojatý román se jí nedaří, a tak to celé hodila do nadsázky... a není to ani vtipné, prostě jen plytké.
