Mandlevest komentáře u knih

(SPOILER) Kdysi, už to bude tak 20 let, jsem četla Nadaného žáka a kniha se mi líbila. Potom jsem rozečetla dvě další Kingovy knihy a odložila je, vůbec mě to nebavilo. Letos jsem si , v rámci čtenářské výzvy, připravila k přečtení romantiku od J. Austenové (ke splnění je alternativou právě King), ale moc se mi do ní nechtělo. A před pár dny si dcera donesla z knihovny, na doporučení spolužačky, tuhle knihu s crazy obálkou a já si řekla, že k té čtenářské přidám i svou osobní výzvu a prostě tohohle Kinga dám:-). Horory nečtu, upíří už vůbec ne, ale z nějakého důvodu mě příběh bavil a to slůvko "bavil" je opravdu namístě. Bylo to strašidelné, napínavé a kupodivu mi ani moc nevadilo, že jsem se skoro až do konce dosti těžce orientovala v tom množství postav:-). Nakonec, ono to až tak moc nevadilo, konec měly skoro všechny stejný:-(. A tak hodnotím vysoko, pěknými čtyřmi *. Ačkoliv se ze mě skalní fanynka autora nestala ani po přečtení této knihy, užila jsem si ji moc ( samozřejmě s rozsvícenou lampou, křížkem a paličkou česneku někde poblíž:-)).

80 15.09.2023

Skvělá knížka, ač má docela úctyhodný počet stran, přečtete ji rychle, protože se od příběhu pěvecké divy Marie Callasové a první dámy Jackie Kennedyové nebudete moci odtrhnout. Ani jedna z nich neměla jednoduchý život, obě byly velmi zajímavé, ale svým způsobem komplikované silné osobnosti, obě žily život, který probíhal za velkého zájmu veřejnosti a obě propadly charizmatu řeckého miliardáře Ariho Onassise. A právě na drama tohoto milostného trojúhelníku se autorka Gill Paulová zaměřila především. Kniha je mimořádně čtivě napsána, je nabitá také událostmi té doby, zejména v kapitolách Jackie, sic ne do hloubky, ale i jejich připomenutí bylo pro mě přínosem. A musím pochválit i konec knížky, moc se mi líbil. Přemýšlela jsem, ke které z těchto dvou silných žen byl osud více nemilosrdný a odpověď jsem nenašla. Ani autorka je nesoudí, život v zásadě není přece to, co chceme, ale co vydržíme. Krásný příběh, krásná obálka a moje velké doporučení.

80 12.09.2023

Ač se to po prvních stránkách nezdálo a trochu déle jsem se začítala, nakonec to byl moc hezký příběh, psaný ve dvou časových rovinách. Opravdu osvěžující bylo, že ten z minulosti nebyl válečný, jak to většinou bývá, ale odehrával se ve 20. letech v Americe, v době prohibice, jazzu, a nerovných příležitostí. Hlavní hrdinka jižanská dívka Violet se vrhá, po ztrátě zaměstnání, do víru života v Detroitu, kde najde kamarádství i lásku, ale svede i svůj boj o emancipaci a nezávislost. O sto let později najde její prapravnučka deník, který ovlivní její životní rozhodnutí. Příběh je moc hezký napsaný, většina se odehrává v době bouřlivých změn a je zajímavé se něco dozvědět, byť to v tomto románu nehraje prim. Je to hlavně příběh o životních rozhodnutích, rodinných poutech, emancipaci a velmi sympatická mně byla i romantická linka , nepřeslazená a realisticky podaná.

79 09.09.2023

Dojemný příběh, samotné téma, tragická událost v rodině, která naruší vztahy mezi otcem a malým synem, dává tušit, že o emoce nebude nouze. Autor ale příběh nenechal sklouznout do nějaké sladkobolnosti, zalidnil ho i dalšími, výraznými vedlejšími postavičkami a nešetřil ani humorem, který pomáhá v každé situaci. Možná bych hodnotila maximem, kdybych před časem nepřečetla knihu Fazóna od finského autora s nezapamatovatelným jménem:-), která je také rodinným příběhem, ve kterém hrají prim rodičovské vztahy a kamarádství, a ta se mi líbila o trochu více. Jestli si chcete odpočinout od detektivek či thrillerů nebo jsou Vám, tak jako mně, jenom moc sympatické pandy ( a nemusí ani tančit:-)), zkuste tento příběh anebo Fazónu. U obou se budete usmívat a bude Vám pěkně po duši.

80 07.09.2023

Byla jsem spokojená i s prvním dílem, Ztracena v bílém šumu a stejné je to i u této knihy, ač jsem ,dle komentářů ostatních, v menšině, mně se možná líbila ještě o trochu více než výše uvedená první kniha. Dokonale mi vyhovuje styl psaní Javiera Castilla, mám ráda, když se v jednotlivých kapitolách střídají vypravěči a ještě raději jsem, když děj s postupujícími stránkami graduje, neztrácí na čtivosti, není uměle natahovaný a až do konce udrží mou plnou pozornost a napětí. A autor se opravdu nebojí i kontroverze, ano, i já se pozastavila nad určitou scénou knihy. Tahle série není jen prostá detektivka, autor pracuje i s postavami, které mají svůj vývoj. A to mám taky ráda, ač s jejich rozhodnutími nemusím vždy souhlasit. A jak jsem již psala minule, já miluju Španělsko, ráda tam jezdím, a to nejenom k moři a možná i proto jsou mi něčím knihy španělských autorů blízké. Mají v sobě těžko definovatelnou tajemnou , majestátní atmosféru, trochu psychedelickou a zmatenou, prostě trochu jako Gaudího zvláštně nedokonale krásné stavby, které si mě ale okamžitě podmaní. Za mě tedy velká spokojenost a vysoké hodnocení.

77 05.09.2023

Knihu nehodnotím, stačil mi jeden večer a pár desítek stran a vím, že knihu nezvládnu číst dál. Ač jsem si po Karikově knize Na smrt, kterou jsem před časem dočetla jen s velkým sebezapřením, myslela, že teď už snad přečtu všechno, silně jsem se přecenila. Nepřečtu všechno, mám hlavu v dlaních a zavírám oči, které se plní slzami skoro každou stránku už teď a je mi jasné, že už to bude jen horší. Tento příběh sepsala autorka na základě skutečného příběhu korejské dívky, unesené za války Japonci. Je mi to tak moc líto.

Musím souhlasit s komentářem níže od Jana283, první půle knihy mě bavila o dost více než ta druhá, potom se mi to také trochu vleklo a osudy žáků Ninel mě až tak nezaujaly. Kdo knihy autorky čte pravidelně, ví, že si libuje v nezvyklých jménech svých hrdinů a že jim nakládá životních pohrom co to dá :-). A tak tomu bylo i v této knize, dějově velmi bohaté, gradující k docela překvapivému finále, ale ..... nějak mě to s počtem stran a dalšími ranami osudu, které hrdiny knihy provázely, přestávalo bavit. Určitě bych o pár desítek stran krátila a přivítala bych, kdyby Ninel z první půle knihy se v té druhé půli "neztratila v překladu". Ale to už by nebyla kniha od paní Váňové, ona prostě takto píše :-). Slabší čtyři *.

77 01.09.2023

Rodinné ságy mě prostě lákají a jestliže se odehrávají v takto velkorysém časovém rozpětí, tak o to více. Až do cca poslední třetiny knihy jsem si myslela, že je to jasná pětihvězdičková záležitost, ale potom, pro mě, začal ztrácet děj trochu na napětí a mě už to začalo trošku nudit. Nevím, zda to bylo způsobem psaní, víceméně popisným, který ve Vás vyvolá pocit, že jste v centru dění a že cítíte všechny vůně ostrova, ale málokdy Vám dá možnost přiblížit se emočně k postavám. Nicméně celkově to bylo moc hezké, často poučné, čtení, které mě minimálně nalákalo některý z italských ostrovů navštívit, sednout si v bistru, kde vyhrává rádio staré italské hity, popíjet limoncello, vnímat všechny vůně a barvy moře a jen tak být :-).

81 29.08.2023

Začnu asi tím, že autorku si dávám do oblíbených a jsem moc ráda, že mám od ní doma ještě beletrizovaný životopis tanečnice Josephine Baker a moc moc bych se přimlouvala, jestli by u nás nemohly vyjít i její další díla, a to o Zeldě Fitzgerald a nejnověji i Elizabeth Taylor, které zpracovala, jde jí to totiž skvěle. Kniha o životě charismatické herečky, Audrey Hepburn, kterou jsem přečetla raketovou rychlostí za dva večery, je prostě výborná. Tak jak to život často zařídí, o co víc tato diva zářila na filmovém plátně, stala se módní ikonou pro celou generaci žen a zapálenou vyslankyní pod vlajkou UNICEF, její soukromý život nebyl jako z pohádky. Kniha je psána velmi poutavě, nenudí ani chvilku, připomene hereččiny velké role, slavné filmové partnery, ale i nepodařená manželství a velkou touhu po mateřství, která pro ni byla nad všechny slavné filmové role. Krásný příběh, velmi hezky , srozumitelně a čtivě napsaný, který určitě doporučím. A obálka je také nádherná.

84 25.08.2023

Jestliže jsem dala autorovým knihám Sama proti všem a Dvojník maximální hodnocení, bylo by velmi nespravedlivé, kdybych Vzpomínky hodnotila níže, ze všech uvedených se mi líbily nejvíce. A nemohu si odpustit dojem, že mi minimálně atmosférou připomínaly romány mého oblíbeného G. Mussa, v takovém lehčím, ještě o fous čtivějším hávu, to prostě Brian Freeman umí. A tak jsem se, po trošku krkolomném začátku, nechala unášet tímto napínavým, originálním příběhem a přiznám se, trochu se bála, aby to konec vše nepokazil. Nestalo se, konec byl, za mě, skvělý. Nijak se netajím tím, že tento autor je můj velký oblíbenec a já vítám každou jeho přeloženou knihu. Ale je třeba přiznat, že u jeho posledních románů, abyste si je užili naplno, je třeba nesrovnávat s vynikající sérií s Frostem Eastonem, kdy její pokračování se mi jeví v nedohlednu:-). Že by ani autor sám nevěděl jak naložit s šokujícím koncem Klikaté cesty :-) ? Nechme se překvapit, každopádně i Vzpomínky jsou moc dobré čtení a já se moc těším na Hluboký sníh. Vyjde zanedlouho.

89 24.08.2023

Tak tohle bylo skvělé čtení, kniha se prakticky nedala odložit. Autor je scenárista (stejně jako Borjlindovi nebo Keplerovci), takže styl psaní je odosobněný, rychlý, s krátkými kapitolami. A já si opět ověřila, že mně to maximálně vyhovuje, nechává v příjemném napětí a moc mě to baví. Hlavní hrdinka , inspektorka Indira Ramosová, má také ( jako hrdinky v jiných detektivních sériích) své kostlivce ve skříni, ale zde je vysvětleno proč a také to má, v průběhu knihy, nějaký pozitivní vývoj, prostě mě to neiritovalo a fandila jsem jí. Samotný detektivní příběh je dokonale vymyšlený, pro mě, bez hluchých míst, více dějových linek se bezvadně spojí ve strhujícím závěru. A autor si pěkně, v závěru, otevřel vrátka k pokračování, které si rozhodně nenechám ujít. A ještě nakonec...to španělské prostředí (Jenny46 mám to také tak:-)), také vyhledávám španělské autory a knihy, které se tam odehrávají, tentokrát je to primárně Madrid, a je to skvělé. Takže, kdo hledá novou sérii a zatím tápe, posílám velké doporučení a vlastně i těm, kteří nic nového začínat nechtějí:-). Tohle si nenechte ujít.

83 22.08.2023

Tak jsem si po předchozí knize trochu spravila chuť, tohle bylo opravdu napínavé a čtivé. Je to moje druhá kniha od paní autorky a je psána v podobném duchu jako Tvá vina. Velmi zajímavý začátek, vyprávěný primárně z pohledu dvou žen, Suzi a Nory, který v druhé půli knihy ,za mě, už trochu nudil, ale v závěru začala autorka sázet jedno překvapení za druhým:-). Je to spíše ženský thriller, najdete v něm dosti situací, které pilný čtenář tohoto žánru už někde někdy četl, spousta situací není moc reálných a těch pár kapitol z pohledu policie, tomu "dalo korunu", nějak jsem nepochopila, proč tam vůbec byly :-). Konec asi překvapí, ale já za něj ubírám v hodnocení *, nemám tyhle "lapenovské" moc v oblibě:-). Jako nenáročné, napínavé a čtivé čtení, třeba na dovolenou, doporučím, v rámci žánru je to určitě lepší průměr.

71 20.08.2023

No, zkusila jsem a ty tři * určitě nejsou za to, že se zde řeší převážně LGBT tématika, s tím jsem do čtení šla. Jde o příběh samotný, který mě nechytnul, situace, které měly být vtipné či veselé mě moc nebavily a to jiskření mezi hlavními hrdinkami se na mě vůbec nepřeneslo. A tak největší radost jsem měla z toho, že jsem to zvládla dočíst a také z moc pěkné obálky, začínám být na těch "malovaných" nezdravě závislá:-). Nakonec hodnotím průměrem a další pokračování si nechám ujít.

69 20.08.2023

Autor si dal s pokračováním docela načas, a to až tak, že jsem si myslela, že hlavní hrdinkou je ta dosti nesympatická policistka, kterou fakt nemusím (vím, 99,9 procent čtenářů ji miluje:-)) a tak jsem ani já s přečtením nespěchala. Nakonec jsem zjistila, že Erika není Kim od Angely M. :-), a že mi vadí daleko méně. A je třeba spravedlivě napsat, ač nejsem velký fanda těchto rychločtecích detektivek, že Robert Bryndza je opravdu psát umí. Je to jednoduché, napínavé a velmi čtivé, a ta sympatická slovenská stopa ( v tomto díle i česká, díky oblíbené konzervě mého dětství:-)) je opravdu příjemná. A tak jednou za čas, proč ne :-).

98 16.08.2023

Přemýšlím, do jakého žánru bych knížku zařadila a v podstatě se mi do žádné "škatulky" tak úplně nehodí. Na romantiku byla málo romantická, na thriller málo dramatická (ač pár thrillerových prvků se v ní našlo), na psychologické drama šla málo do hloubky. A tak zůstanu jen u slova "příběh", a tím, že ho neumím tak úplně zařadit, přidala bych k němu slovo "originální". Má v sobě určitou jemnost a poetiku danou zejména kapitolami Dana. Často jsem mu jeho vnímání světa záviděla, je v podstatě jednoduché vidět a vnímat svět jeho očima, přesto to, zahlceni spoustou zbytečností, neumíme . A vůbec to prostředí, plné vůně dřeva a tónů harfy, mě zvláštně uklidňovalo. Zvláštní příběh, mírně nostalgický, ale moc mě bavilo ho číst.

71 15.08.2023

Takový skvost a jen 37 hodnocení:-(. Pravdou je, že tato kniha skvělé paní Ludmily Vaňkové má poctivých 520 stran, kniha je ve větším formátu a písmenka opravdu drobná, ale kdo má rád historii, zejména dobu Přemyslovců a ještě kousek dál, bude nadšený. Paní Vaňková patřila ještě s Františkem Neužilem v 90. tých letech k mým nejoblíbenějším autorům historických knih. Toto setkání, za které opět a velmi děkuji letošní čtenářské výzvě, po letech mě neskutečně potěšilo a bavilo. Ze začátku jsem se trochu hledala ve stylu psaní, nezdál se mi jednoduchý a je hodně náročný na pozornost. Ale po pár desítkách stran se to úplně zlomilo a já příběh plný nástrah, intrik, boje o moc, ale samozřejmě i lásky a přátelství, četla jedním dechem. Miluju knížky, kdy se musím začátkem trochu prokousat a čím déle čtu, tím se do příběhu více propadám. A jak jsem se na začátku toho počtu stran bála, litovala jsem, že už je příběh u konce. Má ještě pokračování, Roky před úsvitem, a já se po něm musím podívat v knihovně. Osudy hrdinů této knihy se mi vůbec nechce opustit. O Jindřichovi z Lipé, Richenze Polské, Elišce Přemyslovně, Janu Lucemburském, ale i Petrovi II z Rožmberka nebo jeho druhé ženě Kateřině z Vartemberka jsem si hledala další informace na Wikipedii, tolik jsem toho zapomněla :-). Skvělá historická knížka, v podstatě napínavější než leckterý thriller. Kdo má rád českou historii , vřele doporučuji.

74 12.08.2023

Tak jsem to zkusila ještě s pokračováním této série, ale už vím jistě, že ze mě fanynka knih A. Mayneho nebude. Už minulý díl pro mě byl dosti nezáživný, ale myslela jsem si, že to bylo případem, který mi námětově nesednul. V této knize se anotace jevila čtivější, ale chyba lávky, pocit ze čtení je stejný jako minule. Vůbec mi nesedí styl psaní autora, mám tendenci celé odstavce pouze přejíždět očima aniž bych se soustředila na obsah. Ani hlavní hrdinka mi není zvlášť sympatická, její záliba v potápění je sice čtenářsky atraktivní, ale nějak mě to nebralo jak by mělo. A tak hodnotím jako průměr a se sérií se tímto dílem loučím.

75 07.08.2023

Tohle byl svěží a originální příběh a já se těším z toho, že s klidným svědomím budu zase doporučovat:-). Kdyby knihu Fazóna někdy někdo zfilmoval, měla by v podtitulku určitě napsáno "hořká komedie". Při čtení jsem se často usmívala, autor umí skvěle vypointovat běžné rodinné situace, ale pustil se (a dle mého) se ctí a bez patosu a kýče, do situací méně běžných neřkuli jemně řečeno nestandardních :-). Jeho tři hrdinové, kamarádi v nejlepších letech, bojují s nepřízní osudu každý po svém a autor je má rád, i ta ironie, která sem tam knihou probleskne, je taková něžná a laskavá:-) a vůbec celá knížka pro mě byla pohlazením po duši. Moc děkuji alzbeta4340 a IVANA0123, které mě svými pěknými komentáři ke knize přivedly. A tak i já posílám tato doporučení dál. Není to žádné složité čtení, ale určitě pobaví a potěší a to je více jak dost.

87 04.08.2023

Ještě že byl včera úplněk a ten já si každý měsíc nedobrovolně vychutnávám často až do ranního kuropění:-). Ale včera mi to vůbec nevadilo, strávila jsem ho se statečnou ženou jménem Dieu Lan a její vnučkou Huong, v zemi, o které jsem až tolik nevěděla, o Vietnamu. A bylo to strhující čtení, které jsem prožívala spolu s těmito ,zejména, mentálně silnými ženami a také jejich nejbližšími. Kniha je napsána krásným jazykem ( opravdu tleskám překladu), ale nijak složitým, bude se Vám číst krásně a dojem z příběhu ještě umocní. O příběhu samotném se dočtete v docela podrobné anotaci, já ji vynechala a udělala jsem dobře. Nechala jsem se vést pouze vyprávěním babičky Dieu Lan a její vnučky Huong, po cestách plných bolesti, strádání, pokory, ale i hrdosti a zejména mateřské lásky, která nezná hranice. Po strastiplné cestě, jakou dějiny 20. století lidu této houževnaté a pracovité země přichystaly. Tohle je nádherná kniha, kterou přečtete jedním dechem, nenechte si ji ujít. Po Celeste Ng další skvostná autorka, kterou jsem letos objevila. A tak už jen posílám velké doporučení.

80 02.08.2023

Další kniha mé oblíbené autorky a opět nezklamala. Uvědomila jsem si, že české autory vyhledávám čím dál více a objevila jsem několik talentů, ke kterým se určitě budu vracet, ale neplatí to u české detektivky. Tam mám velké mezery a v podstatě čtu jen Michaelu Klevisovou. Nevím čím to je, ale když jsem zkusila někoho jiného, zdálo se mi to naivní a prvoplánové a moc mě to nebavilo. To u této autorky nehrozí. Místo jednoduchých dialogů důsledně buduje atmosféru a lidskou duši, se všemi zákoutími, která si dovedete představit, zná dokonale. A tak jsem se s mírným napětím vydala, tentokrát, na Šumavu, do Jelení Hory. Výlet trval krátce, jen dva večery, ale stál za to. A já se přesouvám do Vietnamu, tam, kde Hory zpívají:-). A zvědavá jsem moc. No, není to čtení krásné?

106 01.08.2023